markej
přečtené 1065
Rozpůlený dům: Příběh sudetské rodiny
2022,
Alice Horáčková
Další z řady (autorsky zdá se čím dál oblíbenějších) historických rodinných příběhů, tentokrát zasazený do Sudet (konkrétně do krkonošské oblasti Benecka, Vrchlabí, Jilemnice či Tanvaldu) v období obou válek. Román je částečně autobiografický a představuje rodinu, v rámci níž se někdo hlásí k české národnosti a někdo k národnosti německé. Kapitoly jsou krátké, takže se nemusíte bát rozsahu (skoro 570 stran), čtení se dá pěkně dávkovat, styl je takový neučesanější... Mně žádná postava vyloženě k srdci nepřirostla, mluví tak, co na srdci, to na jazyku, a "jak jim zobák narost", moc se nerozmýšlejí nad nějakými hlubokými morálními hodnotami, nevěra a mimomanželské vztahy jsou na denním pořádku, ty postavy zkrátka žádné jemné duše ani intelektuálové nejsou a v drsném horském prostředí prostě berou to, co život nabízí... Hodnocení: 4 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Tajemství sanatoria
2022,
Anne-Sophie Lunding-Sørensen
Na tuhle knížku jsem se dost těšila, ale nakonec jsem docela zklamaná: vraha jsem správně odhadla už v půlce, a to jsem na tohle fakt dost nedůvtipná, nekonalo se žádné překvapivé odhalení, žádný překvapivý zvrat, konec skoro připomínal červenou knihovnu a románu nepomohl ani avizovaný boj žen za rovnost a lásku, protože tohle téma stejně nebylo nijak zvlášť rozvíjeno, ani téma psychoanalýzy a osobnosti Sigmunda Freuda... Takže za mě dost obyčejný průměr, který snad ani nedoporučuju... Hodnocení: 2,5 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Přitažlivost planety Krypton
2022,
Jiří Mádl
Jiřího Mádla mám ráda, je mi sympatický jako člověk, líbí se mi jeho herectví, jeho filmy Pojedeme k moři a Na střeše patří k mým oblíbeným. Proto jsem byla zvědavá na to, jak se mu podařilo napsat knihu, a čekala jsem, že to bude dobré. Ukázalo se, že Mádl psát umí, umí sestavit příběh tak, že mě baví, já osobně jsem ale měla problém s postavami. Mám ráda, když jsou postavy silné, odolné, umí řešit problémy a následky svých činů, jenže tady byli Martin a Veronika tak silní, až mi občas trochu připomínali roboty, a tudíž vlastně nebyli moc uveřitelní. V duchu jsem si kolikrát řekla (hlavně u Veroniky): No to se mi nezdá, že by to všechno snášela tak lehce, tak vyrovnaně... Celkově ale zklamaná nejsem, a jestli Mádl vydá další knihu, ráda si ji přečtu... Hodnocení: 4 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Matky
2022,
Brit Bennett
Matky přinášejí podobná témata jako autorčina předchozí kniha Polovina tebe: neukotvenost v rodině, pocity osamění, izolace, rasismus, komplikované přátelství, ne úplně naplněná láska, zde navíc silně rezonuje téma mateřství, a to jak nechtěného, tak zuřivě chtěného... Všechny postavy se pohybují v takovém zvláštním oparu smutku či ve vědomí vlastní nedostatečnosti, dělají chybná rozhodnutí, jejichž tíhu si nesou pořád v sobě, nedokážou se jí zbavit... Knížka se mi líbila, ale Polovina tebe mě oslovila víc, asi proto, že příběh byl takový plastičtější, dějově víc vyklenutý, v Matkách mi trochu chyběl nějaký výraznější konec... Hodnocení: 4 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Žlutý ptáček zpívá
2022,
Jennifer Rosner
Velmi dojemná kniha o síle mateřské lásky a o obrovském poutu mezi matkou a dcerou... Moc se mi líbil poetický jazyk románu a konec, který mohl být zpracován daleko tuctověji, ale nebyl... Hodnocení: 4,5 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Babička
2021,
Irena Obermannová
První knížka, kterou jsem od Ireny Obermannové dočetla... Pokoušela jsem se autorčiny knihy číst před mnoha lety, ale vždycky je odložila, teď jsem tedy dočetla, ovšem ani tak se její nadšenou čtenářkou asi nestanu... Mám pořád stejný problém: hrdinky Obermannové (se silnými autobiografickými rysy) mi vůbec nejsou blízké a sympatické, moc se nedokážu ztotožnit s jejich přecitlivělostí až hysterií, s jejich chaotičností, rozevlátostí až nezodpovědností, sobectvím (co je ještě sebeláska a co už bezohledné sobectví?), sebelítostí až bolestínstvím... V téhle knížce byly střípky, které mě oslovovaly, například příběh matky hrdinky Xénie nebo popis pocitů žen kolem šedesátky, bylo tu ale mnoho klišé (městská žena je okouzlena přírodou a je nadšena životem na venkově, budováním zahrady a sběrem bylin), zpracování bylo také takové průměrné (od autorky, která má za sebou přes dvacet knih, bych čekala vybroušenější styl) a některé věci mě vyloženě štvaly: Xénie se docela jasně vyhrazuje vůči mužům, že už je v životě nepotřebuje, ale pak si od jednoho půjčí jen tak mimochodem půl milionu, aby mohla spravit chalupu podle svých představ: kde je tedy ta ženská hrdost, že všechno bez mužů zvládne? Hodnocení: 3 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Nepříliš šťastná rodina
2022,
Shari Lapena
Typická Lapena, rychlý spád, postupné odkrývání lží všech zainteresovaných, nakonec nevěří nikdo nikomu, místy autorka trochu vaří z vody a zbytečně rozsah natahuje, ale celkově dobrý průměr, který se hodí jako čtení na dovolenou nebo pro ty, kteří nečtou moc a vyhovuje jim, když je něco chytne a nepustí... Ti, kteří Lapenu znají, asi řeknou, že od ní četli lepší knihy, mně se stále nejvíc líbí první dvě, jež u nás vyšly, tedy Manželé odvedle a Někdo cizí v domě, zbytek jejích knih už mi trochu splývá, na druhou stranu, novinku od "Šlapeny" si vždycky ráda přečtu... Hodnocení: 4 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Až uvidíš moře
2022,
Scarlett Wilková
Knížka, která obletěla sociální sítě a kterou všichni chválili... Popisuje osudy řeckých dětí a rodin, jež se kvůli občanské válce v Řecku dostaly v padesátých letech do Československa a usadily se na severní Moravě... Příběh je vystavěn dobře, sleduje několik linií, které se různě proplétají... Mně ale chybělo trochu sofistikovanější zpracování, trochu umělečtější jazyk, trochu větší psychologický ponor do postav, někdy mi připadalo, jako bych četla školní slohovou práci, některé motivy a stereotypy se opakovaly zbytečně často... Když si vzpomenu na nedávné Samotářky od Barbory Šťastné, které vyšly také v Mottu, oslovily mě více... I tak je ovšem Až uvidíš moře určitě velmi dobrý průměr a mnohé jistě potěší... Hodnocení: 3,5 ⭐ z 5 ⭐... celý text
