marli58 přečtené 577

Temné hlubiny 2017, Robert Bryndza

Opět skvělé a s překvapením... A konečně taky trochu toho osobního štěstí :).

Noční lov 2017, Robert Bryndza

Skvělá zápletka, zajímavé vyšetřování. Líbí se mně, že vrah je odhalen dost dlouho před koncem a můžeme sledovat jeho způsob přemýšlení. Eriku by nemuseli pořád odvolávat z případu a pro vyváženost by tam stačil jeden homosexuál :-).... celý text

Suši v duši 2012, Eva Urbaníková

Kniha stojí za přečtení. Seznámíte se s naprosto odlišnou kulturou, jinými tradicemi, zvyky a úplně jiným postavením japonské ženy ve společnosti a rodině.

Skleněný pokoj 2009, Simon Mawer

Na Skleněný pokoj jsem byla moc zvědavá,protože bydlím nedaleko Brna. Ale... Nepochopila jsem, proč se vila nemohla jmenovat Tugendhat (proč se autor nedomluvil s rodinou na použití jejich jména s upozorněním, že je to fikce). Proč přejmenoval i sa- motného architekta L.M.van der Rohe? Proč najednou jména Bohuslava Martinů a Vítězslavy Kaprálové zůstávají nezměněna? Přes všechna proč se mně kniha četla dobře. I když některé vztahy tam byly celkem nadbytečné, ubytování a zaměstnání milenky neuvěřitelné, ale vila Tugendhat to celé pozvedne. A proto to stojí za přečtení.... celý text

Babky na divoko 2002, Milena Holcová

Dost šílený nápad, vzhledem ke kondici a zdravotním problémům "babek", ale právě proto se to musí přečíst do konce. Mínus jedna hvězda za protivnou vazbu knihy, musí se držet silou oběma rukama.... celý text

Písařka ze Sieny 2018, Melodie Rose Winawer

Zajímavé a příjemné čtení, středověk a současnost... To vše spojené do romantického příběhu. Pěkné.

Na ostrově 2013, Tracey Garvis Graves

Dobrodružné, napínavé, romantické - příjemné a oddechové čtení.

Do posledního dechu 2018, Robert Bryndza

Prostě perfektní. Má to spád, je to napínavé a Erika už tolik zbytečně neriskuje :).

Bábovky 2016, Radka Třeštíková

Dá se to číst, ale pokud se mně děj nepropojil při četbě, tak se mi nechtělo vracet a hledat kdo, co a jak k sobě patří (i když z ohlasů jsem věděla, že je to zamotané a moc osob). Dočetla jsem, ale takové to "škoda, že to skončilo" se nedostavilo.... celý text

Řvi potichu, brácho 2016, Ivona Březinová

Je třeba vědět... Doporučuji.

Levandulový pokoj 2014, Nina George

Kniha mě přitáhla svou obálkou, pak jsem několikrát odložila a zase se vrátila. Líbily se mně některé citáty - třeba: Pro někoho je kniha jediným čerstvým vzduchem v zatuchlosti každodenního života. Nebo jak Perdu vybíral čtenářům knihy jako lék... Ale to, že se desetiletí nedokázal přenést přes divně ukončený neukončený vztah... U strany sto jsem si řekla dost. Možná někdy...... celý text

Panský dům a jeho dcery 2018, Anne Jacobs

Četla jsem hned po prvním dílu - zase se dozvíme jak se žilo na počátku 20. století a vliv 1. světové války, která vstoupila i do panského domu. Doporučuji.

Panský dům 2017, Anne Jacobs

Moc se mi líbí popisy vztahů mezi panstvem a služebnictvem, služebnictva mezi sebou, oblékání, stolování, slavení svátků a co se v panské rodině může, co je tabu a co v žádném případě nesmí. A mezi tím vším se proplétá velmi zajímavý příběh.... celý text

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová

Já jsem četla první Hanu, pak Slepou mapu - obě plný počet bodů :), Hotýlek 4 hvězdičky. Ten mě tak neuchvátil, ale styl paní spisovatelky se mi moc líbí.

Saturnin se vrací 2017, Miroslav Macek

Kolikrát se pokračování nepovede ani původnímu autorovi. Myslím, že panu Mackovi se to docela podařilo :).

Dům v Bretani 2013, Marta Davouze

No, aspoň jsem se dozvěděla něco o Bretani. To mě ještě bavilo, ale ten konec - takových známých osobností u mě bydlí... :-(

Osm 2017, Radka Třeštíková

Kniha se četla velmi dobře, zajímavý styl od konce (a taky trochu bez konce), upoutalo mě i časté naťuknutí budoucnosti. A taky dost "hustý" milostný pětiúhelník...

V pasti lží 2018, B. A. Paris (p)

Velmi dobře se čte, konec má spád a samozřejmě překvapivé rozuzlení. Doporučuji.

Zamilovaná hypnotizérka 2016, Liane Moriarty

Možná zbytečně dlouhé, ale příjemné čtení i s happy endem :-).

Myšky v kuchyni 2015, Saira Shah

Příběh mě do sebe vtáhl a nepustil až do konce. Byla jsem strašně zvědavá, jak se rozhodnou: přijmou dceru s těžkým postižením do svého života, nebo ne? Každou chvíli to bylo jinak... Rozhodování rodičů bylo popisováno velmi racionálně, ale i citlivě. Nedivila jsem se Anně, že zátěž péče o dceru psychicky neunesla, protože chování Tobiase mě strašně vytáčelo. Nevím, proč ten polorozpadlý statek tolik chtěl koupit, když se pak o nic nestaral, nic neuměl opravit a v ničem jí nepomohl. To stálé napětí krásně vyvažuje popis přírody, zrání ovoce, kulinářského umění a vztahů na venkově. Docela mně vadilo časté používání francouzských slov i vět v textu.... celý text