martin9072 přečtené 51
Nikdykde
2006,
Neil Gaiman
Velmi zajímavý a občas trochu nepříjemný počin. Pocit neviditelnosti pro běžné lidi, dvojice nechutných zabijáků... moooc dobře napsané.
Marťanská kronika
1959,
Ray Bradbury (p)
Jo, není nad to, když cizí planeta "chytne lidi" a její obyvatelé se infekci lidským druhem snaží bránit.
451 stupňů Fahrenheita
2001,
Ray Bradbury (p)
Dystopická klasika, kterou zná každý paranoik. Dost přesná obžaloba "běžného člověka" sedícího pasivně u televize a přežvykujícího zprávy a brakovou zábavu bez nějakého vlastního přemýšlení. Knížce v dnešní moderní době trochu ubližuje archaický jazyk, který nemusí sednout každému. Přestože se podání reálií tohoto světa zdá býti až nepředstavitelně absurdní a popisovaná ovcovitost lidí za vlasy přitažená, stačí se podívat do období covid games, které bradburyovskou realitu až nechutně přesně zrcadlily.... celý text
Večerní zprávy
1992,
Arthur Hailey
Můj první Hailey. A zajímavá knížka s pomalým rozjezdem a pečlivě budovanou atmosférou. Drasťáček brnkající na nervy, který nenechá čtenáře vydýchnout. Akorát mě zklamal trochu zrychlený závěr, uvítal bych, kdyby autor trochu znectil největší hlavouny. Pár desítek stran navíc by mi udělalo pětihvězdovou radost.... celý text
Soumrak Camelotu
2011,
Karolina Francová
Při čtení jsem byl trochu zmaten. Když byla použita ich forma ve Vincentovi Vegovi, to jsem pobral - tehdy to byl hlavní hrdina knížky. Ale používání ich formy zde? Jinak je to taková trochu nestandardní kovářovina, která neurazí, ale ani extrémně nenadchne.... celý text
Budiž vám Měsíc lehký
2009,
Josef Pecinovský
A jo, tohle docela fungovalo. Hopsáníčko mezi realitami, Kovář vs. Kovář, Měsíc bez Země... celou dobu pobytu na měsíci jsem si představoval děj v krémově bílých kulisách venušské základny z jednoho z dílů herní série Wolfenstein. Což mě ještě víc vtáhlo. Na bezzemské Luně jsem trochu trpěl, tam jsem se ztrácel v postavách a v kdo proti komu. Ale nakonec jsem se zorientoval.... celý text
Věk mloků
2008,
Karolina Francová
Mločí zápletka je fajn, ale hlavní hrdinka jedná tak divně, že se to dá omluvit snad jedině procesem přeměny a horečkou. Dost mi nesedl uspěchaný konec, ze kterého si nic nepamatuju.... celý text
Naganty a vlčí máky
2011,
Františka Vrbenská
Uf, co napsat. Tohle je definitivně JINÝ JFK. Styl svižného brakového šestákového paperbacku byl nahrazen něčím v téhle sérii nezvyklým - rozvláčným vypravováním z různých úhlů pohledu. A mně osobně to ne-sed-lo. Atraktivní téma doby po 1. světové v oblasti hranice Ruska, Mongolska a Číny, boje mezi bolševiky, rudými, bílými a místními kmeny je zpracováno formou pohledů na různé dějové linky, ale tak nějak blbě. Rozvláčný děj, který jsem nějak nezvládal sledovat, dlouhatánské popisy šumící trávy tříštící pozornost, dějové linky na sebe navazují divně, popisy událostí jsou nakousnuté a nedokončené. V podstatě nevíme, proč kdo co dělá, motivace postav je nedotažená... a občasná nechuťárna typu scéna stahování z kůže nebo poprava v jačí mršině kvalitu knihy nezachrání.... celý text
Není krve bez ohně
2005,
Miroslav Žamboch
První díl nastavil mantinely, kterých se druhý snaží držet. Opět tu máme příjemnou šestákovou brakovku, které bohužel ubližuje na můj vkus uspěchané tempo příběhu. Námět dobrý, u spousty okamžiků jsem se spokojeně usmíval, ale úsměv nikdy nevydržel dlouho, protože mi příběh někam utekl.... celý text
Pašerák
2012,
Miroslav Žamboch
Příjemná šestáková brakovka (což rozhodně nemyslím zle, právě naopak). Příběh běžící dychtivě kupředu jako projektil, který právě opustil hlaveň. Tuhle skoček, támhle dějový zvrat, všecho hezky přímočaré, pochopitelné. Knížka si nehraje na žádné brutální duchovno a svůj cíl pobavit splní s přehledem. Co víc si přát? Možná aby byla delší. Svět agenta JFK si mě každopádně získal.... celý text
Válka se stromy
2022,
Jan Tománek
Kratičká jednohubka, která se s trochou nadsázky podobá Spartě nebo držkové polívce - buď ji milujete nebo nenávidíte. Karikatura absurdity dvou let Covid games, vtipně popsaná, hezky zvolené archetypy, které jsme v kovidí společnosti potkávali denně.... celý text
Transport ledu
2012,
Alastair Reynolds
Uf. Tak vám nevím. Variace na clarkovské téma Rámy je velmi zajímavý rámec. Ale z mého pohledu nešťastně uchopený. Sledujeme posádku těžařské lodi, což by měla být banda ostřílených profesionálů, nicméně ty dvě iracionální sůvy, totiž hlavní postavy, a jejich spory, to mi přišlo dost neuvěřitelné. Možná kdyby to byl příběh bandy žoldáků, tak bych to sežral. Holky si měly vjet do vlasů a pořádně se porvat, ne si vyřizovat účty jako ublížené fúrie, přece jenom bych uvítal víc racionality. Co mi rovněž nesedlo bylo zrychlující se tempo děje. Cesta k Janusovi super. Přistání na Janusovi a první roky budování kolonie taky. A pak jako by autorovi docházel dech nebo se mu chtělo čůrat, tak šlápl na plyn a začal být zkratkovitý. Spousta věcí zůstala nevysvětlených. A poslední třetina knihy, to už byl na můj vkus fakt sprint, aby to stihl a nešlo to do kalhot. Což je škoda, kdyby byla druhé polovině knihy věnována stejná péče, bylo by to sice mega dlouhé, ale já osobně bych si chrochtal. Za mě horší 4 hvězdy, ale zas je mi líto dát jen tři.... celý text
Zabíjení
2004,
Štěpán Kopřiva
Krásná brakovka plná kopřivovských nechutností, bohužel místy docela uspěchaná. Svižné tempo nerovná se zkratkovitost.
Holomráz
2010,
Štěpán Kopřiva
Luxusní brakovka. Jako pokaždé jsem měl tendence pouštět si v hlavě nějaký svižný metal typu soundtrack z Dooma. Kopřivovy prasečinky a nechutné popisy se střídají ve výživném tempu, hlavní povídka zaujme sympatickým vyvražďováním, ty předchozí člověka navnadí. Trochu mě zmátl předěl mezi první a druhou povídkou - přechod z 3. osoby do ich-formy.... celý text
Lavondyss
2015,
Robert Holdstock
U druhé knížky z cyklu dost váhám mezi 3 a 4 *. Proč? První půlka paráda. Seznámíme se s Tallis, s její rodinou, s podivínským správcem, s rozvalinami starého domu z minulé knihy, s jejím objevováním sféry Mytág. Super. Jako u minulé knihy autor ždímá čtenářovu obrazotvornost. Tallis nám potom přejde do lesa, poznává různé kmeny a děj se nám začíná stávat nepřehledným. Poslední třetina začíná být mírně nepřehledná, autor přidává na tempu a ubírá na popisech a já se ztrácím. A finálních 10 procent už je dost nepříjemně rychlý a poněkud halucinogenní zážitek, který mně osobně nesedl. Nebýt toho konce, jsou to slušné čtyři hvězdy, ale konec mé hodnocení sundal na lepší tři. A opět po mně pomrkávali z Deloraine. Hloubena, Stříbření...... celý text
Les mytág
2015,
Robert Holdstock
Mno, začátek nevypadal nic moc, nějak nemám rád příběhy z období těsně po válce. Ale o pár stránek mě to chytlo a nepustilo. Příjemná směs fantasy a občas hororu útočící na představivost. Rozhodně doporučím přečíst. P.s.: k cyklu o Lese mě přivedl videoklip Les kostí od Deloraine.... celý text
Válka s Mloky
2017,
Karel Čapek
Neskutečně nadčasové čtení. Tomuhle dystopickému varování před válkou by se měla věnovat velká pozornost.
Tygří zuby
2004,
Tom Clancy
No nevím, bylo to takové neslané nemastné. První půlka se snaží seznámit nás dost zdlouhavým způsobem s reáliemi, postavami a novou zpravodajskou agenturou, 3. čtvrtina začíná být akčnější a poslední čtvrtina se velmi uspěchaně zabývá likvidací čtyř teroristických pohlavárů. Podruhé už určitě číst nebudu.... celý text
Juraj Jánošík® proti Dračiemu rádu
2018,
Svetozár Olovrant
Po dočtení mám dost rozporuplné pocity. Slovensko/český steampunk? Pardon, parokoko? To je přece skvělý nápad. Zasadit historické postavy do pěkně střelených alternativních reálií, kde se potkává technika a fantasy? Paráda. Humor také perfektní. Jenže to bohužel nefunguje dokonale. Autor píše nepříjemně uspěchaným stylem a člověk si připadá jako v "domě hrůzy" na pouti, kde rychle projede ve vozíku krátkou tratí a nemá čas se moc rozhlížet. Ano, jsem rozmazlený vypravěčským stylem Toma Clancyho nebo Roberta Ludluma a myslím si, že slovenské parokoko by si zasloužilo víc péče a víc vyprávění a naopak méně až příliš frenetické akce. Člověk ani nemá možnost sžít se s postavami a vychutnat si atmosféru jednotlivých lokací a kapitol.... celý text
Nomád
2017,
James Swallow
Hele, to vůbec není blbá knížka :) Inspirace Ludlumem a Clancym (Jason Bourne na nás z postavy Marca dost významně mrká) je tu evidentní, ale příběhu to na atraktivitě nic neubírá. Modus "na posranýho i hajzl spadne", ve kterém se hlavní postava ocitá, je zajímavý a Marcovi díky tomu držíme pěsti stále silněji. Výhradu mám k samotnému konci, který je takový straně uspěchaný - hromada práce, hromada vyšetřování a nakonec je vše odbyté krátkou scénou. Autore, to se nedělá.... celý text