martin9072 komentáře u knih
Knížka extrémně náročná na představivost. Občas jsem při čtení dostával závratě z lezení po žebříku v nulové gravitaci s obřím prostorem za sebou. Vynikající nápad skvěle zpracovaný.
(SPOILER) Ten nápad je rozhodně zajímavý, ČR je díky šťastné náhodě supervelmocí ve vesmírném prostoru sluneční soustavy a kam se podíváš, tam narazíš na českou stopu... jenže provedení je takové zkratkovité. Jako béčkový biják by to asi prošlo, nicméně bych čekal trochu propracovanější děj než obří vesmírnou bitku, ve které zemáci ztrácejí a zachrání je skoro deus ex machina. Uvítal bych nějaké uvedení do hlubší problematiky konfliktu, lepší prokreslení postav, rozvinutí pasáží s novinářkou, které vyzněly do ztracena. Knížka je to fajn, popis vesmírných jatek je čtivý, ale zasloužil by si hloubku.
Nácek, kam se podíváš. Dobře navržená zápletka doprovázená horami mrtvol a řekami krve (no dobře, zas tak moc mrtvol tam není) a občasným zvratem. Bratrstvo chytře uniká, každý zajímavý zajatec friško natáhne bačkory, zrádců je stále víc. To se mi líbí. Asi bych ale oželel část úplného konce, kde si trochu štěkne Onkel Dolfi, který působí jako nalepený na poslední chvilku a do příběhu to moc nesedí.
Úžasné převyprávění některých částí Bible. Satira, sarkasmus, hlášky, vtípky... k téhle knížce se velmi rád vracím, stylizace do formy vyjadřování amerických černých otroků je skvělá.
Příjemná špionážní procházka minulým stoletím po stopách záhadného vlaku s ještě záhadnějším nákladem. Téma dvou bratrů taky hezky zpracované. Nejvíc se mi líbila pasáž z 2. světové, naopak konec už mi přišel takový uspěchaný.
Ludluma mám rád, ale tahle knížka se mi nevím proč četla docela špatně. Divné dialogy nebo nevím co, něco mi prostě vadilo. První polovina jinak ujde, ale ve druhé, v podstatě od okamžiku příchodu Michala na Poolův ostrov Ludlum začíná zápletku děsivě kombinovat, zamotávat a já jsem se fest ztrácel. A konec mi přišel šíleně odfláknutý. 600 stran honíme Pamiňáčika a rozkrýváme VKR a najednou šmik a je po srandě. Ludlum má prostě lepší knížky.
Finale grande. Po tisíce stran dlouhé cestě se zbytek ka-tet dostává k cíli. Kingovské wtf situace gradují, King opět popisuje a naznačuje, aby ve výsledku nechal dostatek prostoru čtenářově fantazii a nechť si každý příběh dokreslí sám.
(SPOILER) Freddy vs. Jason. Alien vs. Predator. Gorila vs. Architekt. A Susannah vs. Mia. Vynikající schizofrenní jízda. A sám Mistr jako třešínka na dortu. No tahle knížka se čte sama. Děj v podstatě nemá slabinu, přeskakování z reality do reality umocňuje zážitek z děje, čtenář vyloženě zaplesá, když Susannah dočasně získá nohy. A zapláče, když je ztratí. A finální scény už jsou totální lahůdka. Humáci, taheeni, Jižanské prasátko... luxus.
Paráda. Rychlost děje tak akorát, pěkně houstnoucí atmosféra techno-westernu, budování pastičky a velmi povedený finální boj. Takhle se to dělá. K tomu prostřihy do New Yorku, které nezdržují a celému ději přinášejí další a další díly skládačky. Já jsem spokojen. Teda skoro spokojen, klidně bych uvítal delší pasáže s techno tématikou.
Tak za mě ne. Předchozí díly pěkně budovaly atmosféru nejen svým pomalým a precizním postupem, který korespondoval s postupem ka-tet, tahle knížka se trochu vymkla. Svět se pohnul a my sledujeme westernovou lovestory dvou puberťáků v kulisách postapo. Dost nudná vata a dějová pustina, která by podle mého šla dost zrychlit. Naštěstí poslední třetina nabere tempo a přestává být tak moc utahaná. Chápu, že King chtěl opět budovat atmosféru, jak to koneckonců umí, ovšem podle mého to přehnal.
Svět se pohnul. I ve své hlavě. Rolandovo Ka-Tet je na silně psychedelickém tripu. A na cokoliv narazí, to je šílené. Kromě tempa. To je pomalé pozvolné, odpovídající pěšímu postupu hrdinů knihy. Což nevadí. Naopak, King si dává záležet na opět velmi ponurých popisech. A mimochodem, Poklopec na sucháč je v angličtině Velcro Fly :) - najít tu písničku mi trvalo asi týden :)
Po pitoreskním rozjezdu Pistolníka je druhá kniha mnohem svižnější. Tři vyvolení, tři portály do jiného světa, tři drsné příběhy, každý z nich drsnější než ten předchozí. A jako bonus humroidi a pan Mort. Krásná nechuťárna.
Taková jiná Kingovina. Velmi pitoreskní, velmi brutální, dlouhatánské deprimující popisy reality. Velmi pomalu se táhnoucí děj. Chápu, že to autorovi trvalo šeredně dlouho, než knihu napsal. Já jsem se při prvním i druhém čtení musel dost hecnout, ale hecnutí se za to stálo. Fascinující svět, který se hnul.
Ten otevřený začátek jsem chvilku nechápal, než mi došlo, že se navazuje na povídku "7:00". Pak mi to docvaklo a v tradiční kulhánkovské brakovce jsem se začal cítit celkem fajn. Jen mi přišlo dost odfláknuté kašlat na nějaký detailnější popis postav, takže mi unikaly motivy a pohnutky. Nicméně jako lineární koridorovka s téměř nesmrtelným hrdinou to funguje až do kapku WTF raného středověku, tam autor ztrácí dech. No a kvůli cliffhangeru je nutno mít po ruce další díly a plynule přeskočit.
No, tohle není Jim Beam. Navazuje to na Kulhánka, snaží se to vypadat jako Kulhánek, ale není to Kulhánek. Příliš zkratkovité vyprávění, které se kulhánkovský styl snaží napodobit překotným tempem, ale bezvýsledně. Tam, kde je Kulhánek rychlý, je Moudrý krátký, povrchní a zbrklý. Lineární děj bez "zbytečných" zamotanců a zádrhelů. Veni, vidi, vici. Jo a nadužívání slova pikosekunda mi lezlo na nervy.
To, co perfektně fungovalo v prvním díle, už trochu poskřípává a autor občas vyrábí nelogické zvraty v ději. Některé oslí můstky fungují tak nějak divně.
Dneska už legendární brakovka v high-tech scifi hávu. Spousta perfektních hovadinek počínaje srnkou.
Perfektní "brakovka". Svižné, ale přesto uvěřitelné, tempo, humor černý tak, že by mohl sbírat bavlnu, hromada akce. Knížka, kterou nechcete položit, ani když už čtete skoro celou noc a jsou tři ráno.
Překvapivě dlouhá brakovka. Docela mi vadí až překotné tempo, ve kterém se chvílemi ztrácím a musím se vracet, abych se ukotvil v ději. Trochu přibrzdit by neuškodilo, neustálá frenetická akce začíná ve 3/4 knihy poněkud nudit a neuvěřitelné regenerační schopnosti hlavního hrdiny dost "shazují" napětí, protože čtenář ví, že to náš hypersuperman vždycky rozchodí.