Masoterian
přečtené 69
Megapolis
2004,
Miroslav Žamboch
Brutálně přepálená šílenost, kde si sice často říkáte, že méně je někdy více, ale přesto vám v důsledku nezbejvá, než uznale přikyvovat nad Žambochovou fantazií a totální absencí jakýkoliv míry nebo soudnosti. Povídky se smrtkou, barbínou nebo dvojčatama se zvířetem v těle zasloužej ovace ve stoje, zato želváci byli trochu moc i na mě :)) Nemůžu se zbavit dojmu, že by z toho byla dobrá televizní minisérie, kdyby si teda někdo mohl dovolit kvůli takovýmu námětu zaplatit všechny ty autorský práva. :)... celý text
Underground
2020,
František Kotleta (p)
Tak bohužel. K čemu je moře nápadů a probleskující stylovost, když to neni stmelený žádnou vizí nebo podepřený alespoň průměrnýma spisovatelskýma schopnostma? Přesně tak. S Kotletou asi končim, připadá mi, že se od Nářezu nebo Peruna neposunul ani o milimetr, spíš naopak. Velká škoda. 1* za těch pár hlášek.... celý text
Cabal - noční rasa
1995,
Clive Barker
Strašnej brutál. U většiny jiných autorů by to až zavánělo obsesí, ale Barkerovi se nějak daří navodit dojem, že všechno to ultra-násilí do jeho světa přirozeně patří. Umí v tom chodit, hodně mi v tomhle ohledu připomíná filmografii Roba Zombieho. Zajímavá malá story, ale taky mi to přišlo zbytečně zkratkovitý, dost paradoxní vzhledem k jeho obvykle rozmáchlýmu, Kingem silně inspirovanýmu stylu. I tak, zábavná jednohubka a fajn počtení.... celý text
Zabíječ skavenů
2000,
William King
Románový zpracování sedí týhle sérii mnohem líp. Fajnová atmosféra, samozřejmě propracovaná akce i nějaký to zákulisní pletichaření. Moc se mi líbilo jak v rámci příběhu nahlídnem do všech sociálních sfér - od mutantama prolezlých stok až po nablýskaný prostředí nejvyšších kruhů. A charaktery se nám zajímavě profilujou. Ale stejně jde jenom o takovou předehru před následující trilogií.... celý text
Zabíječ orků
2007,
Nathan Long
Neskutečnej škvár, kterej naplno prokázal jak Kingův odchod zasáhl Warhammer a Games Workshop celkově. Zajímavý charaktery který King budoval 7 dílů jednaj v naprostým rozporu s tím, jak pro ně bylo přirozený, svět ztratil všechno ze svý zajímavosti, akce je dementní, prostě všechno špatně. I u oddechovejch záležitostí jako je sága o zabíječích požaduju určitou kvalitu, aspoň v rámci žánru, takže knížce děkuju aspoň za to, že už vim, že jménu Nathan Long se mam vyhejbat jako moru.... celý text
Zabíječ obrů
2003,
William King
Asi nejslabší Kingův díl, kde je znát, že autor už tak nějak jede na setrvačnost. Tím spíš po dvou skvělých předchozích dílech. Pasáž na stezkách Prastarých, lehce říznutá Lovecraftem je fajn, ale zbytek mě moc nezaujal. Přesto je to docela čtivý a jako zakončení by to nebylo špatný. Proti následující megasračce od Nathana Longa je tohle na Pulitzerovu cenu.... celý text
Zabíječ upírů
2002,
William King
Spisovatelsky nejzručnější díl, kterej na mě docela udělal dojem. Hodně se liší od zbytku série, vpodstatě se jedná o takovej fantasy road-trip skrz nevlídnou krajinu, kde jsou postavy čím dál víc zmáhaný a deprimovaný útrapama na cestě, jenom aby ve finále zjistily, že to co je celou dobu pohánělo dál, je nenávratně ztracený. Depresivní atmosféra, o charakterech se dozvíme víc než za všechny předchozí díly dohromady a finále je vpravdě nekompromisní. Taky velmi zajímavý autorovo pojetí upírský mytologie. Skvělej díl, a jasných 5*.... celý text
Zabíječ bestií
2002,
William King
Dost možná nejlepší díl vůbec, kterej jsem prolítnul za jeden večer. Atmosféra obléhanýho města sužovanýho paranoiou, vnitřníma konfliktama, morem a beznadějí se zažere pod kůži. Charaktery jsou tvrdší než kdy dřív a je jasný, že v tomhle legendárním střetnutí nebudou hrát druhý housle. Akce je dávkovaná docela střídmě a asi i proto na mě působila propracovanějc. Dočkáme se tudíž nejen klasických hyper detailních bitek proložených ožíračkama, ale i vyšetřovací linky, dávky palácových intrik - jakkoliv každej, kdo přečetl za život aspoň dvě knížky, prokoukne pointu docela brzy - autor navíc poprvé poodhalí zákulisí svýho pojetí magie. Speciální plusový body za náhled do antagonistovy duše a celkově za prostor věnovanej druhý straně, snad jenom Thanquolova linka trochu zdržuje. Finální bitva mohla bejt delší, přesto očekávání naplnila a já musim dál 5*.... celý text
Zabíječ draků
2001,
William King
Fajnový pokračování, který ale přece jen působí jako takový intermezzo mezi návštěvou Pustin a střetnutím s hlavní hordou Chaosu. Hrdinové nabíraj síly na finální střet, Felixe s Ulrikou čeká pár morálních dilemat a všichni se stihnou párkrát ožrat ve městě trolobijců. Přišlo mi komický, že v době kdy je na obzoru největší konflikt za celý staletí, nedokáže hlavní parta myslet na nic jinýho, než je lov na draka :)) Líbí se mi, že postavy - i ty vedlejší mají spoustu prostoru a zajímavě se profilujou. Finále je strašně warhammerovsky přepálený, naše parta se střetne s drakem jenom proto aby uvízla mezi dvěma armádama. :)) Celkově fajn počtení, ale jak předchozí, tak dva následující díly jsou mnohem vejš.... celý text
Zabíječ démonů
2001,
William King
Doposud zdaleka nejlepší díl. Pozvolnej rozjezd dává tušit, že se blíží něco velkýho, a taky že jo. Autorův svět je promyšlenější a zajímavější než bych si do tý doby dokázal představit. Hlavní dvojici už vítám jako starý známý, Thanquol a Lurk by klidně mohli mít ještě víc prostoru, zato Snorri, Max a Ulrika konečně nastupujou. Samotná výprava do pustin je vpravdě epických rozměrů, autor tady vážně popustil uzdu fantazii a já ho zaklínal aby toho napsal víc. Strhující akce a nekompromisní finále který dokonale navnadí na pokračování, po dalším díle jsem sáhnul vpodstatě okamžitě.... celý text
Zabíječ trolů
2000,
William King
Moje oblíbená odpočinková série. William King je skutečnej king mezi Warhammer spisovatelema. Drží si to sice obvyklý WH trademarky - zkratkovitost, mega detailní popisy bojů, kde je zvýrazněnej každej vyhřezlej mozek a otevřená zlomenina, někdy i lehká naivita - ale zároveň to King dokáže podepřít opravdu zajímavou mytologií, a sympatickejma charakterama - první díl samozřejmě prezentuje hlavně ústřední dvojku. Za mínus považuju povídkový zpracování, nelíbí se mi ten povídkovej formát, kvalita je díky tomu dost kolísavá, přesto - nebo možná právě proto - občas fakt pozitivně překvapí. Další díly jsou ale o ligu vejš.... celý text
Příliš dlouhá swingers párty
2014,
František Kotleta (p)
Ruku na srdce, Kotleta jako spisovatel za moc nestojí. Píše dost šroubovaně a často se opakuje. Cituju: "Vzal z police láhev se světle hnědou tekutinou značky, kterou jsem v životě neviděl, a nalil z ní do dvou sklenic. Přitom druhou rukou dočepovával piva do orosených sklenic." Jako sorry, ale tyhle dvě věty by za sebe nedal ani študák do maturitní slohovky. Nevim, od někoho kdo je mezi fans český fantastiky takhle glorifikovanej bych čekal víc - další zavedený český jména - třeba Žamboch, Kopřiva, Pavlovský - jsou všichni o ligu dál - o Kulhánkovi ani nemluvim. Nemyslim to jako hate, spíš mě to mrzí, protože tomu nemůžu upřít atmosféru, moc se mi líbila kapitola o Pražských kobkách, stejně jako pořádnou dávku fantazie, spousta hlášek vás donutí k hlasitýmu vyprsknutí automaticky vyvolávajícím nechápavý/pohoršený pohledy okolí a obzvlášť oceňuju celkovou nepřiposranost - akorát mě trochu zklamalo, že Franta přešel z oblíbenýho "cikán" na pseudokorektní "Rom" :)) hodnotim vysoko, protože jsem se bavil hodně, ale jistýmu zklamání se neubránim. A nakonec, nenapadlo by mě, že něco takovýho někdy napíšu, ale toho šukání bylo snad až trochu moc :))... celý text
Metro 2034
2011,
Dmitry Glukhovsky
Podle mě dost nedoceněná nebo možná nepochopená záležitost. V jedničce vlastně nemáme žádnýho klasickýho protagonistu. Skutečným hlavním hrdinou jsou samotný prostory metra, moskevský vnitřnosti prolezlý parazitujícíma zbytkama lidský rasy, se všema jejíma ideologiema a zoufalýma snahama dát celý tý parodii na život něco, co alespoň vzdáleně připomíná řád, nebo nějakej smysl proč pokračovat dál. Arťom nebyl ani tak protagonista, jasně, sledujeme všechno jeho očima, ale on sám je stěží víc než pozorovatel, podobně jako samotnej čtenář. Dvojka na to jde jinak. Autor sází na to, že se, aspoň trochu, už v metru vyznáme, a předkládá nám pár klasických hrdinů a pár jejich motivací. Takových motivací, že by za jiných, normálnějších okolností působily klišovitě, nebo rovnou trapně. ALE, neni právě fakt, do jakých kulis a okolností je to hozený, pro celkový hodnocení naprosto zásadní? Vždyť se bavíme o světě, kde se podřezávaj krky pro pár patron, kde se lidi žerou navzájem, kde matka prodá svoje dítě pedofilovi za kousek žvance, kde lidi dělaj co můžou, aby zopakovali všechno, co v první řadě vedlo k tomu, že teď musí živořit v metru. Neni skvělý, že i v tomhle bordelu existujou lidi, schopný se upnout k něčemu, pro většinu jejich soukmenovců naprosto fantasmagorickýmu, jako je osudová láska nebo historickej epos pro příští generace? Žít ve stejným světě, asi bych si taky ťukal na čelo. Ale zároveň by mi to přišlo ohromně sympatický :). A možná i dodalo naději, že lidstvo ještě neni úplně ztracený.... celý text
