mataaskorice přečtené 352
Knihovna duší
2016,
Ransom Riggs
Já tyhle knížky prostě miluju! Je to k neuvěření, ale Sirotčinec slečny Peregrinové - trojku nevyjímaje - je napínavý na každé stránce. Autor umí čtenáře strhnout, umí vyšperkovat napětí, popsat a přesto nenudit. Ďáblův akr je místo nechutné, odporné, s vlastními pravidly přežití, přesto se čtenář s novou realitou brzy popasuje a za chvíli se v prostředí zorientuje. V ději je samozřejmě mnoho neuvěřitelného, bizardního, jeden zvrat střídá druhý a posouvá ho do ještě neuvěřitelnějších výšin, ale vzhledem k žánru mi to vůbec nevadí. Knížka mě fakt bavila a to je hlavní.... celý text
Harry Potter a Kámen mudrců
2000,
J. K. Rowling (p)
Tak... Hotovo, dočteno. Škoda, že jsem film viděla nespočetkrát. Kniha tak do jisté míry ztratila kouzlo, které by měla, kdybych se s Harrym setkala poprvé mezi tištěnými řádky. Nicméně fantazie, se kterou autorka stvořila do nejmenších podrobností postavy či kouzelné předměty, je neskutečná. A právě proto lituji, že jsem se ke knize nedostala dříve než k filmu. Takto už má moje představivost značné množství věcí naservírované v konkrétní podobě. Kdoví, jak by vypadal Harry, Hermiona, Malfoy bez pamětí striktně okopírované předlohy filmové...... celý text
Kdysi
2016,
Morris Gleitzman
Felix si je jistý, že najde své rodiče. Proto utíká ze sirotčince. Chvíli mu trvá, než pochopí, že se svět za tři roky, co byl v izolaci za zdmi sirotčince, pořádně změnil. Felix je ve své naprosté nevědomosti a dětské naivitě vážně roztomilý. To, jak si jeho dětské, čisté Já vysvětluje situace, které ho potkávají, asociace, které si vytváří díky své dosavadní (ne) zkušenosti, vyústí mnohdy v humorné scénky a slovní obraty. Na několika málo řádcích vás rozesměje zdařilá situační komika a hned na to vás rozpláče to, že vy - narozdíl od nevědoucího Felixe - víte. Felix je báječný kluk, který myslí vždy na ostatní a upřednostňuje je před sebou samým. Potká tolik zla, tolik neskutečných věcí, tolik utrpení, strachu, bolesti, že se jeho naivně dětské Já, Já, které se tak rádo nechává unášet fantazií brzy přerodí v mnohem zkušenější, racionální dospělácké. Knížka Když pro mě byla takovým tvrdým, drsným náhledem na holocaust z úplně jiného úhlu, než z jakého jsem dosud o válce četla. Přijde mi, že právě ten kontrast naivního dítěte, jeho čistota, jeho morální přirozenost a hrůz, kterých se nacisté neštítili použít ve vztahu k Židům, dělá z Když silné, drsné i dojemné čtení. Knížku se chystám přečíst i s devítiletou dcerou, nicméně základním stavebním kamenem napětí, strachu o Felixe i Zeldu, o další lidi je právě to, že zatímco Felix neví, čtenář ví. Čtenář ví a má nutkání Felixe chytit, zatáhnout ho bokem a varovat ho. Myslím, že tohle napětí bude dceři chybět, dozraje v uvědomění společně s Felixem. Těším se na další díly (jen trojka je už v tištěné verzi téměř rozebraná, snad ji seženu, tuhle věc chci mít doma jako klasickou papírovku).... celý text
Je na kostele stále pět?
2017,
Magda Jogheeová
Knihu jsem měla rozečtenou fakt dlouho a ne a ne to přelouskat. Nejvíce mě bavila část o kočičím osazenstvu autorky. Fejetony jsou o běžných, obyčejných lidských věcech, což je u některého textu plus, jinde trochu nuda.... celý text
Zámek a pomeranč
2019,
Jiří Wolker
Tuto útlou knížečku jsem si koupila pro její krásné ilustrace. Wolkerův text s obrázky Lucie Sunkové souzní, padnou si do noty, jeden druhého dělá dokonalejším. Vyprávění o chudém sirotkovi Jeníkovi je křehkým poetickým příběhem se šťastným pohádkovým koncem.... celý text
Jana z Hvězdy III. - Květina z Ameriky
2006,
Gerald Messadié
Tentokrát dávám pět hvězd. Ne proto, že by byl třetí díl lepší než ty předchozí, spíš naopak - je tu víc mysteriozna, objevuje se tu nový prvek v podobě Nového světa a navíc má stárnoucí Jana už tolik potomků, že se v nich ztrácím. Pět hvězd dávám proto, že se mi po Janě bude stýskat, za ty tři knihy mi přirostla k srdci. Trilogie je místy pohádkově nadsazená, Jana je superžena, která si poradí s jakoukoli situací, s jakýmkoli nebezpečím, ale mě tohle ze židle nezvedá. Janě jsem fandila a byla jsem ráda, že je z průšvihu venku, klidně za pomoci vyvolávače dešťů... Série Jana z Hvězdy je v první řadě skvělým zmapováním doby, obrovskou truhlicí historických poznatků, to vše orámováno čtivým příběhem. Najdou se knihy bezesporu napínavější, u Jany si pravděpodobně nebudete hryzat nehty v očekávání nadcházejících okamžiků, ani kvůli ní nebudete ponocovat do tří, protože "ještě jednu kapitolu", ale možná si vás Jana získá prostě díky sobě samé, díky době, ve které byl lidský život nepodstatnou věcí, díky tomu, že se svezete do patnáctého (a počátku šestnáctého) století a nahlédnete do různých společenských vrstev, živností, řemesel, zvyklostí.... celý text
Vnímání srdcem (Za hranicemi všímavosti – objevte svůj skutečný život)
2018,
Stephen McKenzie
Kniha skvělá, nicméně dost složitá. Stojí zejména na filozofických základech, významně staví i na náboženských ideologiích a psychologii. Někdy mi text byl velmi blízký a osobně se mě silně dotkl, jindy pro mě bylo sdělení velmi vzdálené, těžko uchopitelné. Věřím, že by knížka byla i na pět hvězd, ale já osobně ji musím nechat uležet a po čase se k ní zase vrátit. U této knihy se vyplatí pročítat pozvolna a o tvrzeních přemýšlet, má-li mít pro čtenáře nějaký smysl. Možná kdybych byla více sběhlá v meditačním přístupu, ve východní filozofii, případně sečtělejší v klasických filozofických dílech, chytala bych se na první dobrou. Teď jsem nastavená na módus "maminy od plotny", tak mi to zrovna myslitelsky nesepíná :-) Nicméně ano - po přečtení knihy se pokusím tento módus značně přenastavit :-)... celý text
Básně
1995,
François Villon
Díky překladu jsou básně snadno uchopitelné i pro dnešní čtenáře. V některých básních se setkáme s vznešenou lyrikou, Villon často odkazuje na biblická témata nebo si pro pojmy zabrousí do antiky. V téhle poloze mi je Villon celkem i sympatický. Protipólem jsou pak básně odrážející jeho život na pařížské periferii, mezi tuláky, žebráky, zloději, pijany a nevěstkami, přičemž pro peprné výrazivo nechodí daleko. Z historického hlediska jde o poměrně výjimečný záznam života spodiny ve středověku. Nicméně některé básně jsou na můj vkus síla :-) Villon měl při psaní svých testamentů a epitafů patřičně nahnáno, dopouštěl se krádeží a obviněn byl i z vraždy. Smrti na popravišti unikl díky amnestii. Na to, jaký vedl život, ho ruka spravedlnosti docela šetřila. Závěr života prožil v bídě, hladu, což ve svých básních často reflektuje. Tady mně osobně vadí jeho kňourání a spílání kdekomu, k tomu stavu se dopracoval sám (což ostatně v jiných básních přiznává). Jinak je z textů patrná taková zahořklost, cynismus, sarkasmus, jindy zas ironie, občas humor.... celý text
Lvíček Bertík
2019,
Manica Klenovšek Musil
Miluju knížky s krásnými (a neotřelými) ilustracemi. A tahle s textilními, šitými obrázky mě nadchla. Příběh je velmi triviální, textu je pomálu. Lvíček Bertík je nespokojený a otrávený, protože nemůže usnout. Všechno mu vadí: kvákání žab, ševelení listů... Nakonec potká ptáčka, který mu ukáže, co je potřeba k hlubokému spánku. I v tom minimu textu se najdou myšlenky, které se dají s dětmi rozebírat, třeba když moucha říká, že každý tvor má na světě své místo. Knížku prohlížím s rok a půl starou dcerou, myslím, že díky malému rozsahu a minimu textu je knížka vhodná pro nejmenší čtenáře - cca do tří let. Výtvarná stránka je pro mě u dětské knihy velmi podstatná a Bertík se mi prostě líbí :-)... celý text
Jana z Hvězdy II. - Vlčí soud
2006,
Gerald Messadié
Příjemná četba o Francii druhé poloviny 15. století. Hlavní hrdinka Jana se přehoupla z mládí do středního věku, je zralejší, zkušenější. Osud si pro ni přichystá opět řadu pěkných chvil, mnohokrát se ale musí potýkat s nebezpečím a bolestí. Autorem je historik se skvělou znalostí běžného života různých společenských vrstev ve Francii, šlechtických rodů, poměrů na královském dvoře a válečných konfliktů, ovládá místopis Francie, mnohdy ale v rámci souvislostí zabrousí do jiných oblastí Evropy. Čtenář se dozví ledacos o tehdejším soudnictví, textilní výrobě, knihtisku, ale třeba i o jídlech, která se v té době podávala, o hygieně, nemocech, otravách jedem. Místy popisy historických reálií přesahují až k učebnicové formě, nicméně beru to jako plus - člověk se aspoň něco dozví. Historických informací je v knize opravdu velké kvantum. Přesto se mi i druhý díl série četl dobře.... celý text
Trhlina
2017,
Jozef Karika
Musím říct, že jsem se fakt bála. Karika umí dle mého skvěle pracovat s textem a napětí tak nějak správně dávkovat. Hlavní hrdina často nějakou narážkou předjímá a ujišťuje čtenáře dopředu, že bude hůř a tím ho drží pořád v napjaté bdělosti. Úplně mi nesedí vysvětlení, příčina záhadných zmizení, je to pro mě příliš abstraktní pojem, nicméně i tak mě text přiměl přemýšlet o tom, jestli je nějaká paralela různých realit možná. Karika píše věrohodně, skvěle zvládá psychologii postav, umí vznítit pořádný strach u čtenáře prostým popisem obyčejných věcí (třeba válejících se chuchvalců mlhy), k vykreslení hororové atmosféry nepotřebuje litry krve. Nejvíc strašidelné mi přišly úplně normální věci, které ale v daném místě a situaci byly umístěny jaksi nepatřičně (třeba dětský turista).... celý text
Otcův duch a jiné pohádky romských autorů
2012,
* antologie
Kdysi na vysoké jsem romské pohádky četla, nepamatovala jsem si z nich ale takřka nic. Proto jsem si k nim po letech opět našla cestu, především mě zajímala tradiční slovesnost tohoto etnika, kultura, hodnoty, které jsou v příbězích předávány. Některé pohádky jsou v jádru hodně podobné těm našim s tím rozdílem, že hrdinou je Rom/ka, jiné jsou naopak velmi odlišné. Často se v nich objevuje motiv hudby, zpěvu, houslí, dobroty, morálních hodnot, občasně v příbězích vystupují nadpřirozené postavy (víly, duchové) či kouzelné předměty. Příběhy odkazují na někdejší romské osady a spřízněnost Romů. Podobně jako naše pohádky vyprávějí o tom, jak se člověk štěstí a bohatství domohl díky své odvaze, lásce k druhým, vlastní oběti, ale někdy i díky prohnanosti, mazanosti. Kontinuálnost pozemského a posmrtného života, víra v duchy zemřelých je ale v romských příbězích mnohem významnější, než je tomu v naší kultuře. Své tam dělá jistě mnohem větší souznění s kulturou a tradicí etnika.... celý text
Fantastický pan Lišák
2009,
Roald Dahl
Dahlův rukopis nelze přehlédnout ani ve Fantastickém lišákovi. Postavy, které jsou umístěny do extrémně kladných či záporných poloh, nadsázka, humor. Své si mezi řádky najdou i dospělí (třeba Stýbla čtenář dospělák už od počátku podezřívá, že ten jeho mošt nebude žádná šťávička). Otázka ospravedlnění lišákových krádeží se nabízí, ale takových morálních dilemat je v slovesnosti hromada (bohatým bral, chudým dával..., je zlý, tak si to zaslouží...). Lišákovým, Jezevcovým, Krtkovým, Lasičkovým a Králíkovým člověk zkrátka fandí a nějaké to příživnictví na nesympatické trojici jim s klidným srdcem odpustí.... celý text
V šedých tónech
2013,
Ruta Sepetys
Člověka až mrazí, když si představí, co museli někteří lidé v minulosti zažít. Co musí prožívat i dnes třeba v oblastech zasažených válkou. Čtení podobných knih je emočně náročnější, ale člověk si může říct: "Mám se prostě královsky! A jsem za to vděčný." Z prostředí vyhnanství na Sibiři jsem četla první knížku. Konec bych uvítala pozvolnější, bylo to takové "hop a skok", ale kniha jako taková se četla dobře, měla příjemné tempo. Jinak je fajn, že vyšlo něco čtivého a poutavého o praktikách Sovětského svazu během (po)válečného období. Hitlerovské Německo je u nás frekventovanější téma, a to i v učebnicích dějepisu, takže podobné knížky mohou problematiku zpopularizovat i mezi mladou generací.... celý text
Jana z Hvězdy I. - Růže a lilie
2004,
Gerald Messadié
Stylistika prvních kapitol mi místy připomínala takovou lepší školní slohovku. Později se autor tak nějak rozepsal. Erotické scény mi v první části knihy přišly lascivní - po vzoru červené knihovny, jak už tu zaznělo. Nicméně knížka je čtivá, líbí se mi také skvělá znalost místních a časových poměrů, historických reálií, byť je příběh smyšlený, je osazen do reálné osy mezi reálné osoby. Autor přibližuje životní styl patnáctého století, život pařížského měšťanstva, chudiny i žebráků, (ne)hygienu, špínu středověkých ulic, dává nahlédnout do různých společenských tříd, od těch nejubožejších, přes příslušníky kléru, po krále. Celkem za čtyři hvězdy, protože přes nejistý, k braku inklinující úvod se mi u knížky relaxovalo vážně dobře.... celý text
Zpěvy páteční
1974,
Jan Neruda
Čteno také kvůli čtenářské výzvě, dnes dotaženo, ačkoli rozečtenou jsem ji měla docela dlouho. Nějak jsem se do ní musela přemlouvat. Jsem hrdým Čechem, lásku a úctu k národu se snažím předávat i dětem ve škole. Nicméně patos a hymnická forma mi jde spíš proti srsti. Samozřejmě je kniha odrazem doby vzniku a proto její buditelskou funkci chápu. Dnes už téma značně vyšumělo a obávám se, že český národ se už za svou svébytnost takto hrdinně bít nebude. Takže: po stránce formální a co se čtivosti pro dnešního čtenáře týče nic moc, naopak se mi líbil jazyk, pestrost výrazů, odkaz na historické milníky (Přemyslovci, husité) a myšlenka národní hrdosti.... celý text
Co se děje v hmyzích obydlích?
2020,
Anna Milbourne
Trošku jsem váhala, jak knihu hodnotit. Malinko se mi tu bije fakt, že se na stránkách setkáme se zástupci hmyzu, které nezná mnohý dospělý (pěnodějka, vodouch) s hutnou formou leporela. Na druhou stranu je to možná i fajn - malý čtenář se dozvídá, že při pohledu do trávy nebo pod kameny v potoce může objevovat celý nový svět, že hmyz nejsou jen tradiční berušky a motýlci. Na stránky leporela se toho samozřejmě vejde troška, ale i to jako motivace k průzkumu přírody stačí. Těším se, až si vše budeme moci s dětmi ověřit v létě v přírodě. Knížka je bohatě ilustrovaná, obrázky doplňují chytré průřezy, okénka, otvíračky. Na první pohled jsou stránky až moc plné obrázků a čtenář se musí zorientovat, ale ono to tak v přírodě je: kdyby se člověk podíval s lupou mezi stébla trávy, objeví toho skutečně spoustu. Sečteno, podtrženo - koupě nelituji, dceru baví odkrývací okénka, já se těším na to, že na knížce postavíme další aktivity.... celý text
Romance o Závišovi
1947,
Jiří Mařánek
Kniha se mi líbila. Dramatické osudy Přemysla Otakara II., královny Kunhuty, Václava i Záviše mám ráda. Vyprávění je sice místy patetické, místy ne zcela uvěřitelné (třeba když Kunhuta při prvním pohledu na Záviše zcela zapomněla, že je vrahem jejího muže a hned mu padla do náruče), nicméně kniha je čtivá, i přes známá dějepisná fakta napínavá, dobře postihuje dobu a prostředí, v nichž se děj odehrává.... celý text
O malíři
2019,
Pavel Čech
Tahle kniha se nečte, ta se prožívá. Obvykle si knihu koupím, přečtu a posílám dál, tahle zůstane jako jedna ze stálic, po které sáhnu, když budu chtít pohladit po duši. Poetická kniha, která má v sobě náladu. Sice posmutnělou, tesknou, ale je to kniha, která žije, dýchá. Minimum textu s maximem obsahu, krásné ilustrace, při otáčení stránek připomínající sled komiksu nebo animovaného filmu. Těším se na další práce Pavla Čecha.... celý text
Císařovy nové šaty
1957,
Hans Christian Andersen
Pohádka, jejíž pointu lze v reálu vidět dnes a denně i v běžném životě. Faleš, přetvářka, narcistická sebeláska, vlezdoprdelkovství nebo úslužnost k autoritám dohnaná až do polohy podlézání a lichocení, to všechno nás někdy v nějaké formě v životě potká. Ale ruku na srdce... Kdo je vždy a za všech okolností sám sebou - svým nejlepším Já? Snad jen to dítě, které se klamat ještě nenaučilo. My dospělí mnohdy v rámci své role (rodinné, profesní...) jednáme jinak, než jak by bylo naší dětskou přirozeností.... celý text