MayaBu přečtené 410

Alchymista 2005, Paulo Coelho

Velmi zajímavá filosoficky a snově laděná kniha, u které podle všeho hraje velkou roli v jakém duševním rozpoložení čtenář je a nakolik chce/je ochoten Coelhovým moudrostem naslouchat. Mně se líbila. Jen mě maličko mrzí, že jsem s Coelhovým dílem začala Veronikou a ne právě Alchymistou, protože po nepříliš provedeném prvním setkání mi dlouho trvalo, než jsem této knize (daleko lepší...) dala vůbec šanci.... celý text

Snoubenci zimy 2018, Christelle Dabos

Ano, ano, ano! Čekala jsem zajímavou fantasy a přesně to jsem dostala. Velmi čtivě napsané, s originálním světem (kombinuje moderní vynálezy - třeba telefon a auta - s magií a od sebe odtrženými archami. Zní to šíleně, ale kupodivu to funguje... tedy když k tomu přistupujete bez očekávání jasně daných pravidel (a) promakaného logického world buildingu) a zajímavými hrdiny. Hlavní hrdinka mi byla sympatická a upřímně držím palce i Thornovi, u ostatních jsem na vážkách co od nich čekat. Žádné vysloveně kladné postavy tu totiž nenajdete, na všechny je potřeba si dávat pozor. To je právě to, co mě ve výsledku bavilo nejvíc - ty intriky, politikaření a neodhadnutelné charaktery postav. Tahle knížka si zaslouží daleko víc pozornosti než se jí u nás dostává. Navíc je fyzicky nádherná - nejen obálka, ale ono to má i modrošedý inkoust! Potřebuji si pořídit druhý díl.... celý text

Emma 1982, Jane Austen

Je mi to opravdu líto, ale s Emmou jsme si nesedly. Četla jsem o jejích perepetiích dlouho, protože prvních asi sto stran a posledních dvacet bylo neskutečně pomalých. Navíc jsem touto autorkou už značně rozmazlená, takže jsem měla vysoká očekávání. Emma mi byla dosti nesympatická a to taky ničemu nepřidalo. Většina hrdinek v autorčiných knihách má nějakou chybu/chyby, které jim komplikují život a které jsou alespoň z části vyváženy nějakým povahovým rysem, díky kterému je prostě stejně máte jako čtenář rádi, ale Emma je přehnaně sebevědomá až arogantní osoba chovající se k ostatním všelijak (a stejně ji považují za dokonalou), v podstatě od začátku do konce. Monology "vtipné" slečny Batesové jsem už občas měla tendence přeskakovat a ani příběh slečny Fairfaxové mi dech nevyrazil. Chápu, co v tomto díle měla Austenová v úmyslu kritizovat a z čeho si utahovat, ale na rozdíl od Pýchy a předsudku nebo Anny Elliotové mi tu chybělo víc oblíbitelnějších postav (paní Westonová a pan Knightley to nezachránili) a silnější vedlejší dějové linky. Láme mi srdce, že nějakou knihu Jane Austenové hodnotím slabými 3*...... celý text

První stříbrná kniha snů 2014, Kerstin Gier

Ideální kniha na zlepšení nálady, ověřeno. (už potřetí :) Milé YA, které nemá žádnou hloupoučkou hlavní hrdinku a autorce nechybí vtip. Ano, ten "fantasy aspekt" zápletky mohl být asi trošku dotaženější, ale od toho tu máme další díly, ne? Liv, Henry i některé další postavy (dokonce i ten nepříliš chytrý klučina Jasper) mi už zkrátka přirostli k srdci.... celý text

Návrat ke Stromu života – Evoluce a křesťanství 2005, Marek Vácha

Není to kniha, kterou přečtete na jeden zátah, ale vyplatí se ji dočíst. Upřímně jsem byla příjemně překvapena, nejen že autorovy názory měly hlavu a patu, ale dokázal čtenářovi dát hned několik podnětů k zamyšlení (a to ať už je čtenář věřící či nikoliv).... celý text

Naprosto pozoruhodná věc 2019, Hank Green

Na tuhle knihu jsem se velmi těšila přestože s žánrem sci-fi nejsem největší kamarádka. Ano, máme tu svět, kde Americe vládne prezidentka, hlavní hrdinka je bisexuální a její přítelkyně je černoška, takže jestli jste alergičtí na americkou korektnost, vezměte to v potaz. Upřímně mi ale nic z toho nepřišlo do příběhu rvané až tak "na sílu" abych zvažovala, že kvůli tomu tuto knihu odložím, vždyť jsou to detaily... Bylo to setsakra čtivé, takže jsem prostě četla a četla až...byl najednou konec. Hlavní hrdinka nebyla zrovna nejsympatičtější a nějak mi k ní nesedělo optimistické vyznění jejího "poselství", což je zřejmě můj největší problém s touto knihou. Jinak ale technické odbočky, fascinující Sen a písnička Call me maybe jako nápověda od mimozemšťanů byly skvělé.... celý text

Hygge - Prostě šťastný způsob života 2017, Meik Wiking

Hry o život 2009, Suzanne Collins

Poprvé jsem Hunger Games "četla" (poslouchala) jako čtrnáctiletá a to předtím, než jsem viděla film. Byla jsem unešená, neskutečně mě to bavilo a všechny tři díly jsem zhltla během jednoho týdne. Teď jsem se, o pět let později, k HG dostala znovu. Ke své spokojenosti jsem zjistila, že se mi to líbí pořád stejně a jednu z předních příček mezi mými oblíbenými knihami bude tahle série okupovat dál. Collinsová píše tak, že čtenář hltá příběh a žasne nad promyšleností světa i postav, které jsou sympatické a hlavně lidské, protože mají své chyby i svědomí. Katniss je jako hlavní hrdina výborná právě proto, že není (ani zdaleka) dokonalá. Na závěr ještě musím vychválit audioverzi této knihy, kterou excelentně načetla Tereza Bebarová. Už se těším na re-poslech dalších dílů.... celý text

Barva kouzel 1993, Terry Pratchett

Idiot 2019, Elif Batuman

Šla jsem do toho bez jakýchkoli očekávání a ve výsledku jsem spokojená s tím, jaká (pro mě) nezvyklá kniha to byla. Elif Batumanová píše hutně, ale brzo přijdete na to, že taky s dávkou vtipu, originálních obratů a spoustou odkazů nejen na literaturu. Selinin příběh je lehce nekonzistentní, moc tomu nepřidává ani fakt, že autorka skáče (hlavně na začátku) pomalu s každým odstavcem mezi místy a situacemi, takže čtenář má pocit, že se na něj hrnou nesouvisející útržky. To, že nejsou úplně nesouvisející a že pomáhají dokreslit jakési širší souvislosti, mi došlo až někde u stránky 100. Hlavní postavy jsou intelektuálové, hlavní hrdinka pak neskutečně sečtělá, byť v životě a vztazích dost nejistá osoba, která ale moje sympatie nakonec přeci jen získala. Zato Ivan je ... člověk by se i snažil mít ho rád, ale ... ne. Tahle kniha ovšem není jen o jeho "vztahu" se Selin, žádné obavy, je i o dospívání, hledání (nejen sebe sama) a je zajímavou sondou do dané doby. Idiot určitě nesedne každému. Mně ke spokojenosti chybělo buď ještě pár stránek navíc a nebo uzavřenější konec. Nutno ještě pochválit krásné české vydání, je nádherně provedené - obálka, barevná ořízka stránek, prostě všechno.... celý text

Tisíc kousků tebe 2017, Claudia Gray (p)

Čtivá a sladká knížka s opravdu nádhernou obálkou. Jako oddechovka víc než ideální. Nápad s dimenzemi a cestami mezi nimi je sám o sobě skvělý, ale chybělo mi dovysvětlení některých drobností ohledně fungování Ohniváka. Je však jasné, že technická stránka věci tady není stěžejní. Milostný úhelník je v této knize taky svým způsobem jedinečný, ale spoilerovat nebudu :) Fakt milé čtení, navíc (ještě jednou) je třeba ocenit tu boží obálku! Byly by to tedy tak 3* za děj a jedna navíc právě za ni.... celý text

Láska za časů cholery 2008, Gabriel García Márquez

No tedy...Márquez uměl psát, to bezesporu. Jeho květnatý styl, kdy vydatně popisuje, nebojí se zdůrazňovat krásné věci, ale ani jít až do naturalistických popisů, byl pro mě zprvu zvláštní, ale své kouzlo měl. Tím víc, když si člověk uvědomí, že si jeho postavy vystačí s minimem přímé řeči a čtenář to nikterak výrazně nepocítí. Jenže příběh a jeho aktéři mě zklamali. Je to v podstatě červená knihovna a Márquez slovem "láska" vůbec nešetří a maskuje jím všechno možné. Ještě zhruba ve dvou třetinách jsem si říkala, že to není tak špatné, ale pak přišlo zjištění, že mně už tak velmi nesympatický hrdina je vlastně i pedofil...navíc autor se k této otázce staví nanejvýš lhostejně, což jen umocnilo mé znechucení. S postavou Ferminy jsem měla ten problém, že jsem ji občas naprosto chápala, ale vzápětí jsem nad jejím jednáním kroutila hlavou (a tak pořád dokola...). Úplný závěr ve mě taky žádné emoce nevyvolal (nepočítám-li tedy záchvěv úlevy, že to mám za sebou a příšerný Florentino Ariza už mě nepotká). Mám vskutku smíšené pocity. Bylo to jako číst latinskoamerickou telenovelu, ale napsanou...no ano, laureátem Nobelovy ceny za literaturu. Zvláštní kombinace... celý text

Nesnesitelná lehkost bytí 2006, Milan Kundera

Velmi zvláštní kniha, ve výsledku dobrá, ale možná jsem čekala něco malinko jiného. Byla jsem až překvapená, jak dobře se četla, ale některé pasáže mi zkrátka nesedly. Líbila se mi však kompozice, člověk si dával jednotlivé příběhy dohromady postupně jako skládačku. Nevím, nevím, možná to i na ty 4* bylo...... celý text

Zkrocení zlé ženy 2017, William Shakespeare

Hra poměrně zdařilá, byť smát se nahlas u ní asi nebudete. Pojmenovat ale dvě z postav Grumio a Gremio bylo, drahý Williame, vskutku důmyslné, čtenáři, orientuj se.

Hamlet, králevic dánský 2018, William Shakespeare

Múza nočních můr 2019, Laini Taylor

Druhý díl jsem zhltla i přes nabitý program rychleji než první ve snaze zjistit, co všechno ještě Laini Taylor do příběhu zamotá a jak to celé skončí. Nezklamala - bylo to zběsile ubíhající, šílené a kouzelnou fantazií přetékající, takže přesně takové, jaké to člověk po dočtení Snílka očekává. Postavy se vyvíjejí, autorka se víc věnuje i těm vedlejším (můj tajný oblíbenec Thyon se taky dočkal :), ztrácejí se a občas znovu nacházejí, do příběhu se připlétá zbrusu nová dějová linka, takže žádná nuda nehrozí. Ke konci mě lehce začala štvát Saraina genialita a inovativnost, protože už začínala být lehce přespříliš dokonalá. Toť však detail. Přestože jsem s Múzou spokojená a tato série (duologie vypadají jako skvělý nápad!) se zařadila mezi širší výběr mých oblíbených, možná jsem přeci jen čekala nějaký pořádný wow moment, u něhož by mi spadla brada, nebo prostě něco...víc. Jestli to tedy bude na 4 nebo 5* si ještě nechám projít hlavou...... celý text

Snílek Neznámý 2018, Laini Taylor

Bylo to opravdu snové. A bylo to tak nádherně poeticky napsané (a popsané), že je Snílek Neznámý pohlazením po duši. Od Laini Taylor jsem četla Dceru kostí a dýmu, která si mě tedy opravdu nezískala, ale tohle bylo výborné čtení. Po přečtení anotace jsem sice upřímně moc nevěděla, do čeho že se to pouštím, ale ve výsledku šlo o exkurz do zajímavého světa, kde dobře fungovalo všechno - sympatické postavy, poměrně originální témata a poselství (tady i kolektivní vina...pro YA neotřelé) a navrch možná předvídatelná (ale milá) romantická linka. Doporučuji všem, kterým nevadí lehce popisnější a bohatý jazyk. Stojí to za to. Ach Bohové, těším se na další díl!... celý text

Eliza a její nestvůry 2019, Francesca Zappia

Stejně jako v případě Uvnitř mé hlavy jde o nesmírně čtivou knihu (ráda bych řekla, že jsem ji přečetla za den, ale vlastně jsem skočila až v jednu v noci dne následujícího...), které nechybí vtip i přesto, že autorka píše o duševním zdraví a jiných vážných tématech. Dospívající introvertka Eliza se všemi svými úzkostmi a úžasnou fantazií byla sympatická, ale absolutně nejlepší postavy byly její bratříčci! Doporučuji, hledáte-li oddechové avšak nikoliv pouze hloupoučké čtení.... celý text

Nikdynoc 2019, Jay Kristoff

Jsem po dočtení lehce rozpačitá. Nikdynoc jsem brala do ruky s velkým očekáváním, ale nadšení se bohužel nedostavilo v tak velké míře. Na styl psaní jsem si musela zvykat tak 200 stran, stejně dlouho jsem se taky rozkoukávala v ději a světě (jehož ladění do antického Říma je btw luxusní). Jakmile přišla do hry Rudá církev a jednotliví akolyté, začalo mě to bavit. Postavy byly zajímavé (Pšt je můj oblíbenec), nechyběla akce a pár překvapivých (a několik méně překvapivých) zvratů. Poznámky pod čarou mi většinou nevadily, brala jsem je jako příjemné zpestření a ano, zamilovala jsem si pana Laskavého a jeho sarkastické poznámky. Jenže jsem ke konci měla pocit, že ty potoky krve a některé až naturalistické popisy příliš tlačí na pilu v pasážích, kdy kniha až příliš sklouzávala ke klasické YA jenom proto, aby se tvářila, že právě do YA nespadá. Tohle podivné "balancování" mezi YA a fantasy pro dospělé bylo místy dost rušivé a výsledkem je cosi na půl cesty. Druhému dílu ale určitě šanci dám. A tomu prvnímu velmi možná i 4*, vždyť ta obálka je nádherná!... celý text

Muž, který sázel stromy 2006, Jean Giono