MayaBu
přečtené 412
Nikdynoc
2019,
Jay Kristoff
Jsem po dočtení lehce rozpačitá. Nikdynoc jsem brala do ruky s velkým očekáváním, ale nadšení se bohužel nedostavilo v tak velké míře. Na styl psaní jsem si musela zvykat tak 200 stran, stejně dlouho jsem se taky rozkoukávala v ději a světě (jehož ladění do antického Říma je btw luxusní). Jakmile přišla do hry Rudá církev a jednotliví akolyté, začalo mě to bavit. Postavy byly zajímavé (Pšt je můj oblíbenec), nechyběla akce a pár překvapivých (a několik méně překvapivých) zvratů. Poznámky pod čarou mi většinou nevadily, brala jsem je jako příjemné zpestření a ano, zamilovala jsem si pana Laskavého a jeho sarkastické poznámky. Jenže jsem ke konci měla pocit, že ty potoky krve a některé až naturalistické popisy příliš tlačí na pilu v pasážích, kdy kniha až příliš sklouzávala ke klasické YA jenom proto, aby se tvářila, že právě do YA nespadá. Tohle podivné "balancování" mezi YA a fantasy pro dospělé bylo místy dost rušivé a výsledkem je cosi na půl cesty. Druhému dílu ale určitě šanci dám. A tomu prvnímu velmi možná i 4*, vždyť ta obálka je nádherná!... celý text
Dopisy ztraceným
2019,
Brigid Kemmerer
Velmi příjemné překvapení, skutečně zdařilá contemporary pojící vážná témata a život středoškoláků tak dobře, že stránky pod rukama ubíhají skoro samy. Navíc postavy příběhu jsou sympatické, ale zároveň lehce komplikovanější, ukázané nejen v dobrém světle, ale i tak (či právě proto) jim čtenář fandí velmi rád. Kromě hlavní dvojice mě třeba zaujala postava Declanova kamaráda Reva a celkově vedlejší postavy byly také propracované skvěle. Bylo to takové hořké čtení, avšak tak akorát slazené. Váhám mezi 4 a 5*.... celý text
Panství krve a kovu
2019,
Sara Holland
Tahle kniha toho víc postrádala než měla a sice v první řadě výraznou, sympatickou a alespoň trošku originální hlavní hrdinku, dostatečné motivy pro jednání jednotlivých postav (které byly taky naprosto ploché), větší zasvěcení do systému magie a tamního světa, překvapivé zvraty...a to pořád není vše. Nejen že mě Everless neoslovilo, ale ono mě absolutně nezajímalo, co se s postavami děje ani kam se příběh ubírá. Místy pokulhávala logika (SPOILER - sedmnáctiletá holka má crush na někoho, koho viděla naposledy, když jí bylo sedm?? Vážně na tom stojí tři čtvrtiny děje a on je na tom čirou náhodou stejně?), nebylo to ani náznakem napínavé, naštěstí ale docela čtivě psané (za což je spolu s docela hezkou obálkou ta 1*) Mám dojem, jako bych četla jinou knihu než tvrdá většina zde komentujících, ale bohužel, pro mě zůstane Everless knihou a absolutně nevyužitým potenciálem.... celý text
Děti krve a kostí
2018,
Tomi Adeyemi
Dlouho jsem se na ni těšila (většina zahraničních recenzích nešetří chválou, byť ty zdejší jsou dosti rozporuplné) a vlastně jsem spokojená, byť nikoli absolutně nadšená. Velmi se mi zamlouval styl psaní, který byl čtivý a zároveň místy až poetický. Některé postavy jsem si oblíbila rychle (Tzain a v podstatě i Amari, Roena jsem si naprosto zamilovala :), u hlavní hrdinky jsem se prostě smířila s tím, že je zkrátka zajímavá... Také oceňuji zajímavé exotické africké prostředí a neokoukaný systém magie a bohů, jenž hrál v příběhu velkou roli. Proč to tedy není na 5*? Ta příšerná "instalove" už tu zajisté byla zmíněná několikrát a autorka si tím u mě lehce podkopala dojem, že píše inteligentní příběh. Úzce s tím souvisí i vývoj postav, který se u některých velmi zdařil a u jiných, no, skoro vůbec. Bylo to krvavé, místy strhující (a trochu bohužel i hloupě romantické) fantasy v nezvyklých kulisách, jsem zvědavá na druhý díl.... celý text
Zkouška neviny
2005,
Agatha Christie
Viděla jsem kousek seriálu a ten mi přišel lehce překombinovaný a přecpaný podivnými individui. A přesně proto jsem se rozhodla nejdřív si přečíst předlohu :) Nebylo to rozhodně špatné, ke konci se dostavila kýžená gradace a ještě dusivější atmosféra, plus vrahův motiv nebyl úplně nesmyslný. Jenže jsem se při čtení přistihla, že přestože jde o tenoučký svazek, tak mě místy nudí. Navíc (lehký spoiler!) to "dohodnutí sňatku" doktora Calgaryho bylo jako co, prosím? Zkrátka kdyby byla Zkouška neviny stostránková povídka, byla by dle mého lepší. Teď se jdu každopádně podívat na seriál.... celý text
Petr a Lucie
2018,
Romain Rolland
K Petrovi a Lucii se určitě ještě mnohokrát vrátím, protože tahle novela mě pravděpodobně nemá šanci omrzet jen tak. Citlivá, nádherná a tak krásně poeticky napsaná... Jen ta Luciina "mateřskost" mi místy přišla lehce přehnaná, ale to je detail. Doporučuji, melancholickým duším především.... celý text
Čtenářský klub Jane Austenové
2016,
Karen Joy Fowler
Náhodně objevená kniha z knihovny, která byla příjemným čtením o životech lidí, kteří tak nějak mimochodem čtou díla Jane Austenové. Tematika jednotlivých děl Austenové se ale v ději alespoň do nějaké míry objevila také, bavily mě diskuze, které čtenářský klub vedl, takže jsem ve výsledku spokojená. Postavy relativně sympatické, byť se mi některé dlouho pletly, a "doplňkový materiál" na konci knihy (reálné recenze na dílo Austenové z různých časových období, ohlasy její vlastní rodiny...) byl luxusní. Za mě rozhodně lepší než První dojmy, které jsou v podstatě taky knihou určenou milovníkům díla slečny Austenové. Vzhledem k absolutní náhodě, která mě vedla k přečtení této knihy jsem samozřejmě ani netušila, že je zfilmovaná. I na film se tedy těším.... celý text
Neobyčejní
2017,
V. E. Schwab (p)
Velice čtivé, dosti akční a nápadité. Ale hlavně - ty postavy! Hlavní aktéři jsou padouši jeden jako druhý, ale čím víc se o nich průběžně dozvídáte (autorka tyto informace velmi chytře dávkuje postupně v retrospektivních kapitolách), tím víc pochybujete o svých sympatiích jak k Elimu, tak k Victorovi. Nejen oni, ale i vedlejší postavy dostávají zaslouženě hodně prostoru a o to je tahle knížka ještě lepší. NeObyčejným by tuze slušel další díl (a v originále skutečně vyšel), tak třeba se ho někdy taky dočkáme.... celý text
Věštba
2018,
Chloe Benjamin
S audio verzí tohoto díla jsem se dost trápila, doposlouchala jsem ji až na třetí pokus, ale velkou vinu na tom měl fakt, že mi ne a ne sednout hlas vypravěčky. Každopádně ani příběh jako takový mě příliš neoslovil, přestože anotace zní velmi lákavě. Zklamaly mě však nepříliš sympatické postavy, styl autorčiných popisů, do kterých místy za každou cenu rvala sexuální detaily a skutečnost, že příběh nefungoval ani jako vyprávění o rodinných vazbách, ani jako polemika nad životem a onou věšťbou. První polovina se mi nakonec líbila asi víc než druhá, byť třeba příběh Simona byl dost předvídatelný.... celý text
13 pater
2017,
Andy Griffiths
Oblíbená knížka mého mladšího brášky, který ji ve svých dvanácti letech stále naprosto zbožňuje, takže jsem byla jemně donucena si ji také přečíst. Na můj vkus je na stránkách této knihy málo textu a až moc obrázků, asi jsem na ztřeštěné domy na stromech už stará, no.... celý text
Dám ti slunce
2016,
Jandy Nelson
Jsem až překvapená, jak moc se mi to líbilo, brala jsem ji do ruky s takřka nulovým očekáváním. Bylo to místy opravdu smutné a hořké, ale napsané tak bravurně, poeticky a zároveň s příjemnou ironií, že jsem otáčela stránku za stránkou. Noah i Jude si mě získali velice rychle a já jim oběma tolik fandila. Jak psali přede mnou jiní, tahle knížka vás zahřeje u srdce. Dokázala jsem se jí vyhýbat velice dlouho a jsem opravdu ráda, že jsme se nakonec přece jen neminuly, protože Dám ti slunce patří mezi ty YA knihy, které se v žádném případě nedají označit za hloupé nebo povrchní.... celý text
1984
2020,
George Orwell (p)
Nechápu, proč jsem přečtení této knihy tak dlouho odkládala, protože mi vyrazila dech. Byla (až překvapivě) čtivá, strhující (dobře, možná až na úryvky z "knihy", ale to je detail) a zároveň skličující natolik, že poslední část mě uvrhla do zvláštní, ale hluboké, beznaděje. Zkrátka literární dílo, které si své místo ve školní doporučené četbě bez debat zaslouží.... celý text
Tři legendy o krucifixu
1999,
Julius Zeyer
Velmi zvláštní soubor, jazykově i obsahově. Autorův styl, odpovídající době vzniku díla, možná nebyl nejjednoduší na čtení, ale má svou poetiku, takže v tom u mě problém nebyl. Mám ovšem dojem, že z každé legendy jsem si odnesla jen část zamýšleného poselství...to je případ hlavně Legendy pražské, naopak druhou legendu (tedy tu toledskou) považuji za nejzdařilejší.... celý text