Mermaid
přečtené 146
Nejšťastnější muž na Zemi
2021,
Eddie Jaku (p)
Jak už tu mnohokrát zaznělo, kniha je navzdory tématu pozitivně laděná. Řekla bych stejně jako její autor Eddie, aspoň z fotek mi připadá jako někdo, o kom byste prohlásili, že je jako "sluníčko". Tak proč ubírám na hodnocení? Zážitky jsou popisovány poněkud trhaně. Něco zajímavého nebo důležitého se stane, ale bližší informace nedostanete. Často si vzpomínky trochu protiřečí, jednou se něco dělalo tak, příště to bylo nemyslitelné. Lidé, kteří byli na pokraji smrti jsou později zdraví, bez následků. Mátlo mě to, jsem o věcech zvyklá hodně přemýšlet a když něco nesedí a odpověď proč? navíc chybí, není to komfortní. Ale abych neskončila negativně, kniha se čte dobře, lehce, takže není důvod k nepřečtení Pro ty, kteří přijali knihu jako ČTENÁŘSKOU VÝZVU jen malé upozornění. Autor se narodil až PO 1. Svět. Válce, ale knihu lze zařadit do kategorie zemřelých autorů, nebo mezi skrývající se hlavní hrdiny, popř. Mezi lit. faktu,... celý text
Terapie vínem
2021,
Lucie Melicharová
Budu se snažit být hodná, koneckonců ne každý má odvahu a schopnosti nějaký text dokončit, vytáhnout z počítače a nechat tisknout. Mám pocit, že autorka tam vkladala hodně že sebe, takže bych ji odhadla na menší plnoštíhlou brunetu, původem z Jirkova nebo Chomutova, která má ráda jídlo (hlavně sladké a pizzu) a víno, pochopitelně. Když někam cestuje, ráda studuje průvodce. A mohla bych pokračovat dál a dál, ale už by to bylo moc osobní a já jsem slíbila být hodná. Má sklenice vína to tedy není, ale rozmlouvat tuhle knížku nikomu nehodlám.... celý text
Tajemství
2021,
Radka Třeštíková
Znáte takový ten přístroj, kam hodíte minci a ona pak v obrovském trychtýři krouží a krouží, v čím dál tím menším poloměru, až nakonec spadne do díry uprostřed? Přesně tak jsem si připadala při čtení této knihy. Kroužíte kolem pointy, nejspíš ji už i někde na té cestě objevíte, ale stejně se těšíte na každý další večer, kdy máte konečně čas na čtení. A na odhalování Tajemství. A tak kroužíte dál. Tohle je Třeštíková v nejlepší formě. Po několika knihách, které byly snad zajímavé - ale zapomenutelné je tu něco, co stojí za přečtení. Navíc můžu pochválit, že právě zmiňovaná pointa tentokrát nechyběla. U R.T., která je nerada doslovná, to rozhodně není samozřejmost a mě otevřené konce nesedí. Takže za mě spokojenost. A větší množství abnormalit na tak malém vzorku populace mi nevadí. Nikdo nemá rád nudné postavy.... celý text
Strašidelné Brno
2021,
Arnošt Goldflam
Knihu jsem měla zapůjčenou z knihovny a jsem ráda, protože nepatří k těm, které bych potřebovala vlastnit. A celkově si myslím, množina potenciálních kupců nebude velká. Brňáci a příznivci AG. Některé příběhy jsou vypointované lépe, někde to možná trochu vázne, ale že by mě to úplně nebavilo, říct nemůžu. Lepší průměr, víc k přemýšlení než k tomu, se bát.... celý text
Dcery dvouhlavého draka: Příběh „ženy pro útěchu“
2021,
William Andrews
Dlouho jsem si myslela, že hvězdu uberu. Bylo to především kvůli americkému náhledu a jeho nabubřelosti, která je hodně přítomná. Celkem by mě zajímalo, jestli jim už do Sunaru nepřimíchávaji látky, které je nutí produkovat věty jako "Amerika je nejskvělejší zemí na světě" apod. Jakkoliv se vyprávění Hong autor snažil vyvážit úvahami Anny o tom, že "to tak muselo být, nemohli jsme nechat zvítězit komunisty", i samotná kniha ukazuje kaňky a skvrny na pověsti USA. Být v područí nebo jen vlivu jakékoliv cizí země je jednoduše zlo, zlo...a zlo. A omlouvat to dobrými úmysly je scestné. Dále mi přišly zbytečné brutální scény znásilnění. Autor se za ně omlouvá s tím, že jde o přiblížení toho, jak ženy trpěly. Jinak je ovšem kniha velice čtivá, volné pokračování určitě vyhledám a po dlouhé době je to dílo, které doporučuji. Tuhle část historie je dobré znát. Poprvé mám navíc chuť neletět příště do Tokia, ale do Soulu.... celý text
Žárlivost a jiné povídky
2021,
Jo Nesbø
Nepatřím ke stálým čtenářům Nesbøa, proto nebudu srovnávat s jeho jinými díly. Jestli se dá vůbec říct, že mě na knihách něco nebaví, tak to jsou jejich začátky. Těch pár ospalých stran, které čtenář musí přetrpět, než se spisovatel dostane do tempa (občas dokonce úplně změní styl), zkrátka než se stane ten ZÁZRAK a vy se už nemůžete odtrhnout. U povídek je to horší v tom smyslu, že obvykle nejsou psané v jednom sledu, tvoří jen intermezzo mezi ostatními knihami autora, možná si na nich i zkouší, jestli se příběh sám nějak odkope a nabobtná a když se tak nestane, zůstane povídka. Mnoho povídek = mnoho pomalých začátků a tak trpíte znovu a znovu. Ale tady jsem si buď zvykla, nebo nevím, ale ke konci mě to celé začalo bavit natolik, že jsem se rozhodla pro plný počet hvězd. Ano, příběhy nemají extra překvapivou pointu, ale určitě nenudí. Největší výhradu tak mám nakonec k překladu. Autor se jménem natolik známým, by si už asi zasloužil někoho, kdo jeho myšlenky v překladu nepohřbí. Bylo tam opravdu hodně míst, kde text vyžadoval úplně jiné synonymum. U jedné povídky tenhle přístup skoro zazdil pointu. V knize o sobě hrdina jedné kapitoly uvažuje jako o "muži průměrně inteligentním s mírně nadprůměrným citem pro jazyk". Tak zrovna ten cit pro jazyk by měl mít vydavatel vysoce nadprůměrný.... celý text
Listopád
2021,
Alena Mornštajnová
Tak trochu jiná A. M. Ačkoliv mě téma ozdravovny bavilo, dlouho jsem knihu podceňovala. Teprve ke konci jsem si uvědomila, jak skvělé by bylo, kdyby si ji přečetli všichni, kteří věří, že by nám bez "listopadu" bylo líp. Jak skvělé by bylo žít v téhle utopii? Už slyším to zlehčování, urážky, vidím jak mávají rukou. Ano, demokracie a kapitalismus mají spoustu chyb, ale pojďme si říct, že všechno je lepší než diktatura. Knihu doporučuji, na konci jsem neměla k slzám daleko.... celý text
To by se zvěrolékaři stát nemělo
1999,
James Herriot (p)
Takových knih je jako šafránu. Vtipných, přitom inteligentních. K veterinářům jsem získala při čtení velký obdiv. Těžkosti, s kterými se během své praxe musejí potýkat si nezadají s nasazením lékařů v první válečné linii. V první části knihy jsem se hodně pobavila, část s oblekem je pak totální šperk dílu. Část druhá pak oproti tomu plynula v přílišném poklidu, aby se pak na závěr dostala do známých obrátek. Ráda si přečtu pokračování, i kdyby byl další díl humoru prostý, práce je to natolik zajímavá, že se snad opět dozvím něco nového.... celý text
Hlas mého srdce
2015,
Jana Žujová
Na knihu jsem narazila díky (kvůli) čtenářské výzvě, když jsem hledala kus, který by měl na obálce srdce. Že tam "srdce" bylo napsané a ne vyobrazené jsem se rozhodla omluvit si faktem, že mě kniha snad bude aspoň trochu bavit. Je totiž z prostředí mně důvěrně známého. Jenže během čtení jsem měla několikrát hlavu v dlaních a skutečně mě napadlo, jestli by se nemělo nastupovat na vysokou později. Jakože ano, taky jsme pořádali legendární večírky, ale papíru bych jejich průběh nikdy nesvěřila, tady je sakra vidět, jak moc pak zastřízliva šustí. Knížku bych s klidem zařadila do teen adult knihovničky nějaké holčiny. Starším naopak nedoporučuju, od zvedání obočí se můžou začít (předčasně) dělat vrásky na čele.... celý text
Anna ze Zeleného domu
1982,
Lucy Maud Montgomery
Mix Dětí z Bulerbynu, Pipi a trochu i Alenky. Prostořeká An-na se svojí fantazií ovládne městečko Avonlea. Je hyperaktivní, extrovertní a mimo prvních pár kapitol jsem se o její osud rozhodně nebála (což je možná trochu škoda). Cílovou skupinu bych viděla především jako Young adult (girl), ale kniha potěší v každém věku. A trocha zamyšlení na závěr...samozřejmě, že v románu bylo vše až moc růžové, ale mám pocit, že více pravidel bylo nám, lidem, ku prospěchu.... celý text
Filosofující kočka z Pembroke
1994,
Philip J. Davis
Na úvod bych si sem odložila jednu soukromou vzpomínku. Knihu jsem četla v 5. třídě ZŠ a protože mě zaujala, vybrala jsem si ji k prezentaci v hodině ČJ. Když jsem prezentaci skončila, nastalo úplné ticho. Jelikož jeho příčinou evidentně nebyla žádná přicházející ředitelka, dost mě to znervóznilo a myslela jsem, že jsem asi něco zvorala a bude průšvih. Po dlouhých vteřinách mě konečně vysvobodila češtinářka. Řekla něco ve smyslu, že někteří z nás už čtou evidentně náročnější literaturu, ale že nikoho nenutí a Pepíkovo představení Boříkových lapálií bylo taky fajn. Takže mi spadl balvan ze srdce a šla jsem si sednout. A teď doufám, že jsem vás neodradila od čtení, kniha je to zajímavá a určitě nejen pro páťačky. Jednou si ji ještě přečtu.... celý text
Labyrint pohybu
2018,
Pavel Kolář
Od rozhovorů úplně nepožaduji, aby mi respondentovy odpovědi konvenovaly, takže si z knihy odnáším, že PK možná není úplně moje krevní skupina, ale to ještě neznamená, že není hoden respektu. A momentálně mám pocit, že takový dobrý neurolog je pán tvorstva a mám chuť ho začít navštěvovat stejně často jako zubaře. Preventivně, protože všechno souvisí se vším, že ano. Knihu jsem měla elektronicky půjčenou z knihovny a bůhvíproč byla slovensky, takže prvních pár stránek bylo o vystoupení z komfortní zóny, ale pak jsem si ujasnila, že bedra jsou česky kyčle a už to šlo. Jinak nemám úplně pocit, že by autorka lezla PK svými otázkami do oblasti kyčlí, čekala jsem to dle komentářů níže horší. Spíš mi občas přišlo zvláštní, jaké drby je Kolář schopen vypustit, ale zas co by to byli za interview bez pár pořádných "pikošek". No ne?... celý text
Muž jménem Ove
2014,
Fredrik Backman
Typicky skandinávský styl psaní, typicky skandinávské zápletky. To mi vlastně vůbec nevadí, ale celá knížka je tak strašně předvídatelná, že jsem si Oveho vlastně ani nezamilovala, protože mi bylo jasné, jak bude jednat a jak to dopadne. A to není zrovna něco, co bych si přála. Sečteno, podtrženo, je to milá kniha, ale četla jsem z tohoto ranku i lepší.... celý text
