mgeisselreiter přečtené 781
Jak prodat sám sebe
1996,
Joe Girard
Joe Girard se zapsal do Guinessovy knihy rekordů jako nejlepší prodejce aut, kdy prodal za rok 1400 vozů. Vyrůstal ovšem v chudinské čtvrti a svůj úspěch dosáhl jen díky své vytrvalosti a píli. Své zkušenosti se snaží prodat i prostřednictvím knih, toto je jeho druhá. Je to takové shrnutí zajímavých myšlenek a rad pro lidi, kteří majjí zájem na sobě pracovat. Není to sice nic světoborného, ale každý si tam tu svou část najde. Některé části tolik nezaujmou, ale vše se čte dobře a určitě se neztratí. V mnohých částech jsou cítit takové ty učebnicové poučky o prodeji, motivaci apod. Ani přes své stáří obsah nijak výrazně nezestárnul. Kniha bohužel má dost tiskových chyb. Hodnocení je na hraně 70%, přikloním se ke 3*, 14.12.2014.... celý text
Sicilský klan
1977,
Auguste Le Breton
Dobře a čtivě napsané, v jednoduchém slohu je síla. Navíc děj a zápletka jsou výborně vymyšlené. Ve srovnání s filmem o třídu lepší, film je jen slabým odvarem a nedokázal ani přes silné obsazení a dobrého režiséra postihnout to, co se podařilo spisovateli. 80%, 10.12.2014.... celý text
Případ Pelikán
2010,
John Grisham
Řekl bych typická americká komerce, podobně jako u filmového průmyslu. Dobře a relativně čtivě napsané, nechybí samozřejmě napětí atd. Ovšem čtenář je dost uměle v napětí dlouze udržován tím, že autor nechce odhalit fakta. Ale hlavně to má díry, není jich moc, ale jsou velké a to mi hodně vadí. Bohužel ani překlad není valný, jeden příklad za všechny: "budu mít uši otevřené". Váhal jsem, zda dát 4*, ale vzhledem k výše uvedenému (prostě je to americká komerční akčňárna, kde nějaké ty chyby v ději se neřeší) nechávám při 70% 3* (i když v jedné části jsem to chvlíli viděl i na 85%).... celý text
Grace - Kněžna monacká
2014,
Jeffrey Robinson
Název knihy je silně zavádějící a poplatný dnešní komerční době, kdy si vzájemně dělá reklamu kniha a nový film. Kniha totiž původně měla název Kníže Rainier a kněžna Grace (Ranier and Grace - The End Of The Fairy Tale), který víc vypovídá o obsahu. O Grace totiž je odhadem sotva čtvrtina vyprávění. Knížka je to celkem čtivá. Jsou zde části velmi zajímavé (např. o konfliktu s Francií), ale převažují skoro nudné pasáže o životě jednotlivých členů rodiny, o jejich milostných vzplanutím, rozvodech a podobně. Osobně bych preferoval dozvědět se více o Monaku a jak se řídí, než běžné věci ze života vládnoucí rodiny, případně tam mohlo být víc toho "neběžného" ze života. Ani struktura knihy není úplně ideální (jak už zde zmínilo víc lidí, přeskakování v čase), málo se uvádí, v jaké době se děj zrovna odehrává a je vidět, že kniha byla několikrát doplňována. Zkrátka: četl jsem zajímavější biografie, nejedná se o nijak výjimečnou knihu. Navíc černobílé fotografie na 4 listech jsou (v mém výtisku) velmi přeexponované - vybledlé a nekvalitní. Stálo zato tam přidat kvalitnější fotky, lépe i barevné a na křídovém papíru, ale to by zase někdo vydělal o něco méně, že? 65%, 23.11.2014.... celý text
Novely a povídky
1979,
Thomas Mann
Novely a povídky, chronologicky seřazené dle data vydání, přinášejí průřez Mannova díla a ukazují nám autorův umělecký růst, vývoj a také změnu v myšlení a stylu psaní. Z mého pohledu se jedná o hodně náročné dílo, respektive o dost těžce čtivého a pochopitelného autora pro běžného čtenáře. Mann je tak spíš spisovatelem pro hodně intelektuálně vyspělé čtenáře. Prostému čtenáři tak u většiny novel uniká to skryté pozadí, které není vidět a je skryto mezi řádky. Proto vysoce hodnotím rozsáhlý doslov Antonína Peška, který poměrně podrobně jednotlivé novely rozebírá a zvídavý čtenář tak mnohdy odhaluje to, co mu bylo skryto nebo co jen cítil, ale nedokázal postihnout. Zde bych vyjádřil názor, že Mann mnohem víc píše sám pro sebe, pro své uspokojení, než pro čtenáře (a to i přesto, že v dílech je obsažena kritika např. fašismu, maloměšťáctví apod.). O různorodosti vybraných novel svědčí mé hodnocení jednotlivých děl, od odpadu přes průměr až k 5* za novelu Pán a pes. To je i obraz náročnosti: Těžká hodina je "vysoce umělecné" intelektuální dílo, kdežto Pán a pes se svým obsahem zcela vymyká ostatnímu dílu a je mnohem víc určené "normálnímu" čtenáři. Celkově 60%, 17.11.2014.... celý text
Trochu jiný styl detektivky pohledem lupiče, kterému se daří (i když už si něco musel odsedět). Policie je zde spíš za hlupáky, autor ovšem s nadhledem a s humorem zaciluje správně: mnohdy jsou lupiči vysmátí a policajti jsou trubky. 75%, 9.11.2014.... celý text
Maigret v New Yorku / Maigret a smrt záletníka
2001,
Georges Simenon
První příběh staršího data ne úplně typický (odehrává se v New Yorku, Maigret zde není sám sebou, chybí mu jeho prostředí, Paříž, spolupracovníci), zato druhý případ je naopak zcela typický, kdy Maigret rozebírá jednotlivé postavy, má kolem sebe svůj tým... Celkově kniha 75%, 31.10.2014.... celý text
Den sovy
1964,
Leonardo Sciascia
Novela se trochu hůře čte, mnohdy autor jen naznačuje a není vše úplně jasné. Je ovšem vidět, že Sciascia umí pracovat s jazykem, pasáž rozhovoru kapitána s podezřelým mafiánem je perfektní. Autor bohužel musel kvůli vlastnímu krku dost mlžit (jinak by se sám vystavoval v nebezpečí od mafie), příběh tak díky tomu ztrácí. Doslov od Jaromíra Fučíka stojí za přečtení - je především o historii a současnosti mafie. Ilustrace jsou katastrofální, ale člověk je prostě může přeskočit. Celkově 60%, 21.10.2014.... celý text
Hvězdný kadet
1996,
Robert A. Heinlein
První román Heinleina, který mě opravdu zklamal. Je to celé o ničem, i když čtivé, přesto nudné a nezáživné. Jediné oživení je až asi posledních 40 stran, kdy se něco děje. Díky tomu se u 50% přikloním ke 3*, 12.10.2014.... celý text
Zelené pahorky africké / Mít a nemít / Pátá kolona
1968,
Ernest Hemingway
Zelené pahorky africké: Kdysi v mládí jsem četl Stařec a moře (moc se mi líbilo) a pak nějaké povídky (utkvělo mně v paměti, že se mi to líbilo). A tak jako i dle různých komentářů zde jsem byl při přečtení tohoto románu zklamán. Kniha se čte dobře, ale je tak jednotvárná, že často ztrácím soustředěnost a vůbec nevím, co čtu. Filozofování o literatuře a spisovatelích mi do knihy už vůbec nepasuje. Hemingway umí psát (forma), ale co píše (obsah), není nijak zajímavé (tedy v tomto románu). Připadá mi to asi tak, že psal, aby něco napsal. Z celé knihy bylo zajímavých asi tak 20-30 stran před koncem, kdy lov a stopování bylo opravdu podáno poutavě a zajímavě. Pro nudný a plytký zbytek nestojí za to knihu vůbec číst. Ještě dodám, že román dost realisticky odráží to, jak Ernest měl rád pití. 29.9.2014, 60%. Mít a nemít: Román se rozjíždí velmi slibně, je psán čtivě a poutavě. Bohužel později se v kompaktním příběhu Harryho Morgana začíná objevovat úplně jiný příběh nějakých lidí. Z románu začíná být pěkná slátanina a to, co vypadalo na 75%, je najednou degradováno na nějakých 55%. Také mi vadí to, že z knihy přímo čpí pach alkoholu - je cítit, jak se autor sám s tímto démonem potýká a přenáší to do svých děl. Celkově 70% a 3*, 3.10.2014. Pátá kolona: Ač souhlasím s pěkným komentářem Pink Martini, mám na (nejen) toto dílo Hemingwaye odlišný názor. Ernest jako obvykle píše čtivě, ale pro mě jsou to jen kecy o ničem. Ano, je to z jeho života, je to trochu pravdivé, ale hlavně je to hodně nudné. Stručně: forma dobrá, obsah mizerný. A jako obvykle celé nasáklé chlastem. 50% a 3*, 5.10.2014. Celkově kniha 60% a zklamání. Doufám, že je to jen nešťastným výběrem ranějších (?) děl, ale asi hodně dlouho po další knize od Hemingwaye nesáhnu. 5.10.2014. Ještě dodám, že doslov od Josefa Škvoreckého rozhodně stojí za přečtení. Mnohé objasňuje, např. že román Mít a nemít neměl Hemingway čas dopracovat, proto je takový, jaký je, a také že hru Pátá kolona sám Hemingway v roce 1951 prohlásil za své nejslabší dílo. Také se dovíme, že Ernest trpěl traumatickou neurózou z války a psaním se vlastně léčil. Svá díla psal těžce a své texty mnohokrát přepracovával...... celý text
Ve službách diktátora
2010,
Ingrid Steiner-Gashi
Velmi, opravdu velmi zajímavá kniha. Přibližuje čtenáři čtivým způsobem nejen historické dějiny země, která vlastně nikdy nepoznala svobodu, neustále trpěla vnitřními boji a zároveň byla v područí sousedních mocností, ale i nesmírně krutou realitu posledních více než padesáti let. Je až neuvěřitelné, co se v dnešní moderní době ještě na zemi děje. Zároveň je minimálně zarážející, že krutost totalitního režimu v Severní Korei je podporována vyspělými zeměmi, nebo když ne přímo podporována, tak minimálně trpěna a přehlížena ve prospěch vlastních výhod. Kniha by měla být povinným čtením studentů středních škol, ale přečíst by si ji mohl každý. 90% a 5*, 25.9.2014.... celý text
Třikrát zločin na vodě
1980,
Georges Simenon
Vyvážené novely jak svým stylem a prostředím, tak i dobou vzniku. Je zajímavé, jak jsou nadčasové. Jen díky některým detailům (používání petrolejky apod.) můžeme odhadovat dobu děje, ale ve skutečnosti by se vše mohlo odehrávat skoro i v současnosti. A doba vzniku novel předchází mnohé příběhy Agathy Christie. 75%, 21.9.2014.... celý text
Psí srdce a jiné povídky
2014,
Michail Bulgakov
Všechny povídky se strefují svou kritikou, většinou otevřenou, do tehdejší sovětské společnosti, kde slušný člověk měl strach jen promluvit a pšenka kvetla všivákům, lenochům a podrazákům. Ve směs se jedná o léta 1921-25 a budiž mladým čtenářům poučením a varováním, jak se může režim zvrtnout. Myslím, že jsou stále aktuální a vhodné i ke školní četbě. 75%, 13.9.2014.... celý text
Petr a Lucie
1984,
Romain Rolland
Novela mě dost zklamala. Čte se celkem špatně, pokud nejde zrovna o rozhovory hlavních hrdinů. Lásky a romantiky jsem tam moc nenašel, takže asi nejhezčí část knihy byla ta romantická část seznamování se. Je to jakoby o válce, o zamilovanosti mladých a taky trochu o společenském postavení, ve skutečnost to ale není skoro o ničem. 45%, 3.9.2014.... celý text
Manželka Ronalda Sheldona
1996,
Patrick Quentin (p)
Kniha je psána ve stejném stylu jako i jiné detektivní romány Quentina (které jsem kdysi četl), tedy jsou vyprávěny v první osobě hrdinou, který je zamotaný do zločinu, snaží se případ řešit. Děj je plný obratů, hrdina neustále tápá, ale nevzdává se. Bohužel přes velmi čtivou a místy i celkem napínavou formu trpí román trochu nezajímavým dějem, který se pořád motá na jednom místě. Postavy často zcela mění svůj charakter, především pro to, aby děj byl poutavý, ale od reálného života se tím vzdalují. Detektivka je tedy hodně vykonstruovaná, resp. hodně vypilovaná pro co nejlepší čtenářský požitek. 75%, 31.8.2014.... celý text
Ptáci v trní
1993,
Colleen McCullough
Kniha psaná celkem jednoduchým prostým, ale čtivým stylem. První část, popisující život na Novém Zélandu a ještě část po příjezdu do Austrálie se mi dost líbila, šlo o líčení života u protinožců a bylo to i z tohoto pohledu zajímavé. Pak se do děje začíná pléct romantika, která, ač sám romantik jsem, mě moc neoslovovala. Jedná se totiž pořád o takové popisné vyprávění, které skutečně není moc na city a nejde nijak do hloubky. Naštěstí to není jen zamilovaný román ne moc dobře podaný, ale i nadále zajímavé líčení života v Austrálii, též v souvislosti se světovým vývojem v letech 1915 až 1969. Posledních asi 150 stran už mi ale přišlo zbytečné natahování děje, kde už toho moc zajímavého nebylo. Celkově čtivá, zajímavá i poučná kniha, i když ta milostná stránka ne moc působivá. 75%, 24.8.2014.... celý text
Fanny a Alexandr
1988,
Ingmar Bergman
První cca čtvrtina knihy byla pro mě trochu těžká (jedná se o upravený scénář k filmu, napsaný v roce 1979). Autor hodně popisuje a dost trvá, než se něco vůbec začne dít. Nutno ovšem poznamenat, že se nejedná o suchý popis, ale kouzelné detailní líčení postav, pachů, stínů, prostředí i historie. Naštěstí se dál kniha rozjíždí a skoro se od čtení nemohu odtrhnout. Zvlášť scény s biskupem jsou tak působivé, až mi v žilách pění krev. Druhý den po přečtení jsem si pustil tříhodinový film (je i v televizní pětihodinové verzi), který jsem již dříve viděl. Ve srovnání s knihou byl nyní pro mě trochu zklamáním. Předloha totiž dokázala lépe vylíčit i "zákulisí", než film dokázal zobrazit. I když je Bergman výborným a uznávaným režisérem, dle mého názoru je ještě lepší spisovatel. Nebýt trochu nudného a hůře čtivého začátku knihy, hodnotil bych 5*, takto při 90% dám 4*. 13.8.2014.... celý text
Maigret v akci
1972,
Georges Simenon
Maigret při svém zrodu, více akční, ne ještě tolik propracovaný. Dobře se četlo, i když děj tentokrát trochu slabší. 70% a 4*, 11.8.2014.
Solaris
2009,
Stanisław Lem
Nejdřív jsem viděl filmové zpracování od Soderbergha, to mě opravdu nadchlo. Pak další film od Tarkovského, to bylo hůř stravitelné. Pak jsem viděl znovu verzi Soderbergha (podruhé už to nebylo až tak úcvatné) a nakonec se dostal k tomuto románu, zároveň je to mé první setkání s Lemem. Myšlenka díla je výborná, kniha je velmi čtivá i přes velké množství nezajímavých pasáží o salaristice apod. (ty jsem četl tak nějak samovolně a vlastně ani moc nevnímal, co čtu). Bohužel Lemovi se nepodařilo vytěžit z románu maximum, takže hlavní téma často opouští a zabředává do celkem nudných popisů výzkumů apod. Dávám tedy 75%, 3.8.2014.... celý text
Třikrát Maigret a neochotní svědkové
1986,
Georges Simenon
Moc povedený výběr tří novel, Simenon a jeho Maigret v nejlepším rozpoložení. Autor prostřednictvím Maigreta jako obvykle moc pěkně vykresluje atmosféru Paříže, dlouze dumá o podezřelých, analyzuje a nakonec případy odhaluje. 80%, 27.7.2014.... celý text