mgeisselreiter přečtené 781

Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet 2005, Bohumil Hrabal

Hrabal je pro mě těžké čtení. Nemám z něho žádný zážitek, žádný požitek. Příběhy nemají většinou hlavu ani patu. Je to páté přes deváté a nedává to žádný celek. Je to dost umělecké, blíží se to spíš poezii, která je (pro mě) také náročnější na vnímání a chápání. Když člověk nespěchá, je spoustu velmi zajímavých pasáží, nebo spíš odstavců či samotných vět - různá poetická přirovnání... Ale není to můj šálek čaje. Z celé útlé knížky je tak jediná povídka, která se dá považovat za "normální", tedy má jakýsi jasně daný příběh. Jedná se povídku Prokopnutý buben. Celkově za mě maximálně 60%, 17.11.2015.... celý text

Jiří Schelinger: Život a ... : 1951-1981 2003, Milan Schelinger

Kniha přináší formou rozhovorů s kolegy, příbuznými a kamarády Jirky Schelingera prostřednictvím jejich vzpomínek pohled na život našeho skvělého rockera. Velký prostor dostal František Ringo Čech. Původní vydání z roku 1994 bylo doplněno a rozšířeno v roce 2003. Samotný text má necelých 200 stran, přes 100 stran jsou černobílé fotografie, některé doplněné o komentář. Celkové provedení knihy je kvalitní - vázaná vazba a lesklý papír s vyšší gramáží. Osobně jsem byl velmi spokojen, jak kniha přináší celkový obraz tehdejší hudební scény a zároveň komplikace s komunistickým režimem. Na druhou stranu bych uvítal ještě více podrobností o Jirkovi. Místy kniha působí, že je vytvořena (obsahově a uspořádáním) trochu amatérsky. 80%, 16.11.2015.... celý text

Cesta na severozápad 1971, Kenneth Roberts

Dobrodružství, napětí, poutavé čtení, poznávání dějin Ameriky, to je jen část toho, co tato skvělá kniha přináší. Líčení bitvy o St. Francis je tak poutavé a živě napsané, že tato cca 100 stránková pasáž je snad tím nejlepším, co jsem kdy četl. Zbytek knihy ale rozhodně nezaostává, takže i přes velký rozsah románu mi přišla cca poslední třetina už jen taková rychle se posouvající a vůbec by mi nevadilo i víc podrobností. Zaujme líčení života indiánů, které mnohé romantiky vyrůstající na mayovkách vyvede z rovnováhy. Také je zajímavé, jak autor líčí intriky a politikaření, je vidět, že té špíny bylo i v minulosti spousty, že to není nic nového v dnešním prohnilém světě. Cením si toho, že autor čerpal z historických pramenů a v podstatě tak velmi realisticky skvělou románovou formou seznamuje čtenáře se skutečnými dějinami, které jsou také zajímavé. 100%, 14.11.2015.... celý text

Příběhy z divokého Východu 2008, Ivan Mládek

Nejdelší příběh - novela Krchňa Nikolajevna - je zároveň nejlepší a nejvíc typická pro Mládka. Při čtení přímo slyším Ivana děj vyprávět. 70% a možná i 4* (29.10.15). Další dvě povídky mají sestupnou tendenci a obě mi ani moc nepřijdou, že autorem je Ivan Mládek. Jako by spíš někdo za něho posbíral dohromady jeho vtípky. O zlaté rybce je celkem krátký příběh, 60% a 3* (30.10.15). Poslední Příběhy z divokého Východu jsou dost nudné kecy, o které nestojím ani je poslouchat, natož je ještě číst. 40% a 2* (31.10.15). Celkově překvapivě humorné možná je, ale já se skoro nebavil a téměř se ani nezasmál, a to jsem býval od malička velkým fandou Mládka, jeho muziky a jeho humoru. Nějak mi to tentokrát nesedlo nebo to není ono? Celkově 60% a 3*.... celý text

Život pana Moliera 1990, Michail Bulgakov

Autor podává život pana Moliera ne jako klasický životopis, ale jako moc pěkné povídání. Čtenář se tak poutavě seznamuje nejen s osudy velkého umělce, ale např. i s jeho vztahy s králem apod. 85%, 27.10.2015.... celý text

Příběh pana Pollyho 1959, Herbert George Wells

Příjemné počtení, psáno s humorem a nadhledem, z velké části z autorových vlastních zkušeností. Párkrát jsem se i dobře zasmál. Jsou sice pasáže zbytečně dlouhé a rozvláčné (např. svatba), ale jiné části tento nedostatek víc než kompenzují. 80%, 20.10.2015.... celý text

Nebožtík Smallbone 1970, Michael Gilbert

Gilbertův styl psaní je velmi příjemný, píše čtivě, s nadhledem a anglickým humorem. Bohužel jako detektivka tento román trochu pokulhává, děj má jisté nedostatky a servírování čtenáři taky není příliš férové. Přes výtky jde o příjemné počtení, 75%, 16.10.2015.... celý text

Pět japonských novel 1969, Jasunari Kawabata

Velmi kvalitní a vyvážený výběr čtenáři přibližuje prostřednictvím literatury Evropě zcela odlišné Japonsko svou kulturou a životem. Jedná se o díla vrcholných japonských klasiků, kupodivu všichni píší "o životě" - nejde o žádné literární či jiné experimenty, naopak i přes dobu svého vzniku všechny novely působí jaksi nadčasově, moderně. 80%, 9.10.2015.... celý text

Sudička pistolnice 2003, Daniel Pennac

Pennac má zázračný dar psát šílenosti tak poutavě a čtivě, že se od knihy skoro nedá odtrhnout. Blázniviny občas střihne opravdu tvrdou, chladnou realitou zločinu, načež se zase vrátí do svého vlastního originálního stylu. Přes to všechno má román hlavu a patu, vlastně je geniálně vymyšlen, všechno do všeho zapadá, všechno se vším souvisí. Postav, díky početné hrdinově rodině a přátelům, je zde dost, ale pro mě to bylo v pohodě, jelikož už jsem četl třetí Pennacům román (a i když jsem se u předchozího ztrácel, kdo je kdo, ono to ani ničemu nevadilo). Takže: zábavné a humorné, bláznivé, také napínavé a trochu záhadné, originální, čte se jedním dechem, prostě výjimečné dílo. 95%, 22.9.2015.... celý text

Vzpoura pověšených 1962, Bruno Traven

Moje první setkání s Travenem a i když jde o čtvrtý díl šestidílné série, ničemu to nevadí. Autor píše velmi čtivě a poutavě, exotické prostředí samo o sobě působí zajímavě. Děj nám přibližuje poměry roku 1910 v Mexiku dobrodružnou formou. Místy ovšem Traven sklouzává k levicové propagandě a filozofování na úkor děje. Doslov čtenáři osvětluje další souvislosti a návaznosti, rozhodně stojí za to si ho přečíst. 75%, 21.9.2015.... celý text

Mor 1963, Albert Camus

Dílo pro náročnější čtenáře. Čtivě a poutavě psané pasáže se střídají s filozofickými úvahami, které mě popravdě spíš nudily, než by mě něčím zaujaly. Autor umí čtenáře zaujmout, ale jeho cílem je spíš nějaké poselství, které ale není pro každého. Mám rád, když spisovatel představí postavy a hrdiny svého díla tak, že si je pak umím živě představit, to mi zde ovšem chybělo. Všichni byli tak trochu neurčití. Přes tyto výtky a přes mé jisté nepochopení díla dávám 75%, 14.9.2015. Vydání z roku 1963 obsahuje době poplatný úvod od Ivana Svitáka, ze kterého už nechápu skoro nic. Sviták např. zdůrazňuje Camusovu "slabou znalost marxistické filozofie"(?).... celý text

Velryba 1977, Jacques-Yves Cousteau

Autor umí krásně a poutavě psát. Kniha je zároveň dobrodružná, objevná i poučná. I přes své stáří má co říct. Opravdu velmi zajímavé a moc pěkné počtení. 85%. 11.9.2015.... celý text

Mladí lvi 1988, Irwin Shaw

Na románu je vidět, že autor ho nepsal spontálně, ale hodně s rozmyslem a plánovitě. To je trochu na škodu, protože větší část díla je ukecaná a popisná. Přitom Shaw umí psát velmi čtivě a poutavě, což ale v Mladých lvech nalezneme jen v malé míře. Dílo je tak hlavně obrazem hrůz a nesmyslnosti válek. Nutno říct, že autor na mnoha místech ukazuje čtenáři mnoho zajímavého z 2. světové války a podává tak o tomto období nevšední svědectví. Je to jistě důležitý román v literárních dějinách, ale z pohledu čtenáře je místy až moc zdlouhavý a rozvláčný. Dějová linie je dost roztrhaná a nedrží tak čtenářovu pozornost, ten se občas ztrácí. Film z roku 1958 jsem viděl před rokem a půl a hodnotím ho úplně stejně jako knihu, tedy 70% a jen 3*. 5.9.2015.... celý text

Egyptologové 1969, Kingsley Amis

honajz velmi dobře vystihl to, co jsem sám při četbě cítil. Knihu bych zařadil do kategorie "zcela zbytečná". Příběh samotný by nemusel být až tak špatný, ale autoři místo aby děj zajímavě rozvedli, jen plácají "chytré", pro mě spíš blbé kecy, pořád se nic neděje, no a nakonec se zase nic neuděje -nemá to ani pořádnou pointu, žádné vyvrcholení... Má to celé být asi zábavné, ale abych se pobavil, to tedy prakticky vůbec. Po dlouhé době trochu lituji času stráveného s knihou. 40%, 22.8.2015.... celý text

Zámek 2009, Franz Kafka

Od Kafky jsem prvně četl Proces - byl jsem nadšen. Později Ameriku - opět nadšen. Následně Proměnu - přichází rozčarování. Nyní jsem dočetl Zámek a můj pocit je, že jsem možná Kafkou už přesycen. Nevím - kdybych změnil pořadí četby jeho děl, možná bych je zase hodnotil jinak? Nebo možná jsem při četbě Zámku nebyl správně naladěn? Zkrátka: četba Zámku nebyl požitek, nebyl zážitek, byla to snad potřeba se s dílem seznámit. Bohužel kromě zajímavého námětu neskutečné nesmyslné a neuvěřitelné byrokracie mě román nijak neobohatil. Snad je taky zajímavé, jak je román absurdní, jak během cca týdne hlavní hrdina poznává ženu, se kterou se chce vzít, vše jim krásně klape, načež posléze se ukazuje, že všechno je úplně jinak. Charaktery všech jsou vlastně bezcharakterní, chvíli něčemu věříme a následně je to lež... No když to teď sepisuji, vidím, že na díle je toho zajímavého víc. Přesto mě ale neuspokojilo. Možná ještě jeden příměr: román vypadá jako jeden opravdu dlouhý Kafkův sen rozpracován do knihy. O tom svědčí některé rysy, jako např. když K. ráno vyjde na zámek, chvíli jde a najednou už je večer, K. nemůže dál... Nebo záhadné proměny postav: čeká na své pomocníky, přijdou jiní, jsou to mladí hašteřiví kluci, ale později potkává jen jednoho, je jakýsi starý, jiný, nepoznává ho... To jsou prostě jen sny přenesené na papír. A z mé zkušenosti platí, že vyprávěné sny jsou obvykle pro ostatní nudné, nezajímavé, nepochopitelné. Kafka díky svému nespornému literárnímu talentu toto zvládá, ale dost obtížně. Jo a taky mě při čtení často napadlo, že Kafka byl asi hodně nenormální jedinec (slušně řečeno). 55%, 16.8.2015.... celý text

Všechno, jen ne hrdina 2006, Rudolf Lorenzen

Perfektní studie Německa let 1930-1959 je tak přesvědčivě napsaná, že působí jako skutečný autobiografický příběh (což asi i z velké části skutečně bude). Autor píše jakýmsi jednoduchým, prostým slohem, což trefně koresponduje s povahou a vzděláním hlavního hrdiny, který je spíš prostší povahy. Nejedná se ale jen o dějiny Německa, dobře je popsána i špatná situace v Sovětském Rusku a poměry v zajateckých táborech. Mimo to jsou velmi dobře popsány vztahy různých společenských vrstev, poměry v úřednických profesích kolem lodního makléřství a mnohé další. V neposlední řadě autor perfektně vykresluje hlavního hrdiny s jeho povahovými vlastnostmi. Jedná se o výjimečné dílo, které přibližuje čtenáři Německo a její obyvatele, je čtivé a velmi zajímavé. 85%, 19.7.2015.... celý text

Poselství z vesmíru 1990, Clifford D. Simak

Krásné počtení, autor je skvělý vypravěč a povídky píše mistrně. I když povídky mají od vydání za sebou přes půl století, nic na nich není zastaralé, přestože jde o sci-fi. Simak je nadčasový. 85%, 22.6.2015.... celý text

Maratónský běžec 1982, William Goldman

Kniha se krásně čte, ani chvíli nenudí, pořád se něco děje a i když z počátku nic moc nedává smysl, postupně se kamínky mozaiky skládají a vše se vyjasňuje. Závěr se čte jedním dechem. Film s Dustinem Hoffmanem jsem viděl před pěti lety, přesto díky knize se mi děj krásně vybavuje a tak těžko říct, zda je lepší kniha nebo film, oboje je totiž nadprůměrně kvalitní. 85%, 16.6.2016.... celý text

Rubáš pro slavíka 1983, P. D. James (p)

Moje první a nejspíš i poslední setkání s P. D. Jamesovou. Z mého pohledu se jedná o dost průměrnou detektivku, která nemá žádnou gradaci ani skutečné vyvrcholení. Autorka směřuje k tomu, že v závěru na čtenáře vybalí celé rozuzlení - je to takové trochu nepřirozené a příběh k tomu ani moc nespěje automaticky. Navíc samotný motiv je dost slabý a málo pravděpodobný. Jamesová píše celkem čtivě, i když jsou v knize pasáže nudné a zbytečné. Někdo by možná řekl, že dobře vystihuje prostředí a postavy, já s tím ne zcela souhlasím. Spisovatelka to totiž nedokáže podat víc přirozeně, zaplétá do příběhu příliš mnoho postav a čtenář prostě nemá šanci si o každé vytvořit svou představu. Knihu nezavrhuji, ale rozhodně ani nijak neoceňuji. 60%, 13.6.2015.... celý text

Pět kanadských novel 1978, Gabrielle Roy

Z mého pohledu se buď nejedná o dobrý výběr kanadské literatury, nebo snad není z čeho vybírat? Žádná novela nepřesahuje lepší průměr, jedna je zcela mimo chápání běžného čtenáře (viz hodnocení jednotlivých novel). Rozsah novel je vesměs kolem 100 stran a knihu uzavírá doslov, který stoijí za to si přečíst, vysvětluje totiž pozadí kanadské frankofonní literatury (je třeba dodat, že výbor novel je právě frankofonních) a uvádí i fakta o jednotlivých spisovatelích. Celkově asi 60%, 31.5.2015.... celý text