mi-380
přečtené 1928
Epepe
1981,
Ferenc Karinthy
Přidávám druhý komentář. V pátek jsem se vrátil ze čtyřdenní návštěvy Budapešti. Nikdo a nic nedokáže vystihnout lépe mé pocity při pokusech o komunikaci s místními obyvateli než tato kniha, jejíž autorem je shodou okolností Maďar. Naštěstí jsem už dávno zjistil, že na cestách se dá docela dobře fungovat i bez mých skromných znalostí angličtiny, ruštiny a slovenštiny, tedy, pokud nemá cestovatel nutkavou potřebu neustále někomu v cizině něco vykládat. Po návratu jsem knihu nadšeně prolistoval, dobře se pobavil, zařadil ji zpět na čestné místo v knihovně a potvrdil mé stoprocentní hodnocení (počet hodnotících čtenářů se za rok a půl zvýšil z devíti na jedenáct). … Budai se obrátil přímo na strážníka. Snažil se mu vyložit svou situaci německy, anglicky, italsky i v řadě jiných jazyků… Policajt souhlasně přikývl a namířil na něho ukazovák: „Četenče glubglub? Guluglulub?“ Tak či nějak podobně to znělo. Pak vyndal z kapsy malou knížečku… Hovořil pomalu a dlouze, ukazoval rukou někam za sebe, některé výroky s kantorským důrazem opakoval, aby nedošlo k nedorozumění, třebaže Budai neměl ani ponětí o tom, co mu povídá… Konečně do něho policista opět dloubl ukazovákem, jako by se chtěl zeptat, je-li mu už všechno jasné: „Turubu šetěkéťovovo?“ Budai jen sklesle pokrčil rameny… P.S. Jinak je Budapešť příjemné a velkolepé město, plné turistických i kulturních perliček.... celý text
