milary přečtené 773

Podivný případ se psem 2003, Mark Haddon

Pod sněhem 2015, Petra Soukupová

Hrozně mě to bavilo. Všechny charaktery, všechny situace, všechny "osoby a obsazení" (od dospěláků po ty nejmenší včetně psa). Všechny z odlišných pohledů vyplývající reakce, každá k pláči i smíchu autentická věta, neúprosně logické plahočení se v neporozumění a komunikační hluchotě. Všechno to křehké mezi rodiči a dětmi. Všechna vztahová klišé. Všechna ta ramenatá sebejistota. A přes všechno - to neúnavné trmácení se směrem k nadějím... V celistvém gradujícím příběhu bez hluchého místa. Jojo, hrozně mě to bavilo...... celý text

Ostny a oprátky 2018, Jiří Padevět

Řekni vlkům, že jsem doma 2014, Carol Rifka Brunt

...Vlastně jsem ráda, že už nejsem holka, potažmo adolescent. Těch věcí, co musí člověk odžít a odtrápit, těch přebujelých domněnek, těch chyb...Těch věcí, co člověku dají ostatní "sežrat", toho času, kdy si člověk převaluje v hlavě, na tohle nemám... A nemusíte mít ani divnou mámu, tátu bez názoru a ségru, která je tak zlá, až se zdá trochu úchylná... A nablízku něco, co hlava úplně nebere. AIDS... Nečetlo se mi to dobře. Ale notak, říkala jsem si, jasněže to a ono člověk nikdy úplně nezapomene, ale kolikrát sis už od té doby položila otázku, no páni, jak jsem mohla být takový jehně? Všichni to nějak zvládnem, ne? No, to je právě to. Ne. Když čtu druhou část anotace, zní jako nějaký zaručený návod. Ošemetné se mi zdá to "přečtěte si, co se stane, když...", jenomže ono to "co se stane, když..." prostě jako na potvoru žádný mustr nemá. Tak co s tím dál... Za mě to bylo až trochu nepříjemně přeexponované, mmj. taky tím, jak byl děj rozvleklý. Jak píše jakafe 28. února - jakoby autorka stůj co stůj chtěla od začátku do konce psát dechberoucí text, ale moc tlačila na pilu. Navzdory tomu závěr knížky mě dojal a smířil. Najednou se na malé ploše objevily načrtnuté odpovědi na to, co je odvaha konat, sebedůvěra, přijetí, láska a odpuštění. Takže vlastně držím palce, aby těch pětihvězdičkových komentářů bylo nepočítaně...... celý text

Houbařka 2018, Viktorie Hanišová

Nějak se stává, že mi dobré knihy přicházejí pod ruku po dvojicích. No ano, Houbařku jsem četla po Do tmy. A ne, nepřipadají mi vůbec stejné, snad jen na první, ještě neusazený dojem. Koukám, že žánrově je Houbařka zařazena do Románů, a to Pro ženy. Proč? To fakt nevím. Mám za to, že jedinečný příběh, plný napětí a napsaný krásným jazykem, obohatí hledače kvalitní literatury bez rozdílu pohlaví.... celý text

Do tmy 2015, Anna Bolavá (p)

Když čtu níže uvedené komentáře, jsou zejména dva z těch pětihvězdičkových tak výstižné, že už bych se asi jen opakovala, pokud bych se pokoušela knihu dál rozebírat. Navíc, anotace je tentokrát dost vypovídající.Tak snad jen - miluju skvělé vypravěče. Okouzlilo mě téma. Pohltilo mě neklidné napětí a neuchopitelnost. A navíc, kdypak se vám stane, že při čtení cítíte šlehance kopřiv a ostřice, každé komáří štípnutí, obrovskou nutkavost i únavu a vidíte na půdě částečky prachu, které vás šimrají v nose? A nenaštve vás, že se nedozvíte odpovědi na své otázky výměnou za přetrvávající pocit poněkud halucinogenního tajemna? No, mně se to moc často nestává...... celý text

K moři 2007, Petra Soukupová

Já jsem si svou první knížku od Petry Soukupové nechávala stran komentáře trochu "uležet". Byla jsem na ni hodně zvědavá, hodnocení jsou vzácně shodná. (Navíc s gustem znovuobjevuju svět českých spisovatelek, přečetla jsem si vposledku Annu Bolavou a Viktorii Hanišovou a byla jsem nadšená. Tolik jen pro ilustraci, že nečekám nutně selanku). No, nevedlo se mi... Obdivuhodná invence a zručnost, s jakou je knížka napsaná, zaručuje čtivost, to určitě. Mně vadily dějové zkratky, stane se - nestane, už nikdy - už vždycky.., a vlastně celý závěr. Asi proto, že mě vlastně vůbec nezajímala strohá popisnost toho, co se s kým stalo, a to proto, že z mého pohledu se nestalo vůbec nic. Nikdo se nikam neposunul, nikdo se o nic nepokusil, všichni zůstali ve svých šuplících. A tak i ta poslední naděje pro aktéry, kterou skýtá otevřený konec, přišla vniveč :-). Raději čtu knížky s míň komplexním popisem marnosti... Ale o autorku jako je Petra Soukupová by měl čtenář určitě zabojovat. Zaujalo mě Pod sněhem, tak se těším...... celý text

Trofej 2011, Christopher John Sansom

Vážený pane Christophere Johne Sansome! Ráda bych Vám sdělila, že pokud čtenář Vašich knih večer v posteli vleže na zádech drtí ještě jednu - ale fakt, fakt poslední! kapitolu, umdlí a usne, není to, to mi věřte, při objemu Vámi sepsaných svazků žádný med. Ale i kdyby nakrásně Lamentace, takto šestka, nebyla k mání v knihovně jako e-kniha k zapůjčení, a i kdyby zmíněná kniha měla těch stránek ještě víc než má, riskovala bych znovu ochotně nosní chrupavku a četla a četla, po uši v příběhu, vděčná a radostná. S úctou a obdivem...... celý text

Rychlé lodě do pekel 2008, Petr Eisner

Chystám se na Milující sestru, takže jsem věděla i o Rychlých lodích. V knihovně zrovna knížka byla, tak jsem využila příležitosti a přečetla ji jako první. Působila na mě podivně ploše, nesedl mi reportážní styl, ani vyprávění v první osobě. Jakoby oboje knížku nějak neadekvátně ochuzovalo a zatlačilo do pozadí většinu vypravěčského potenciálu autora. Vadilo mi zřetelné rozdělení děje na dvě poloviny, příběh se tím ještě víc deformoval, zdálo se mi, že postavy s vyjímkou stručných charakterových předznamenání z první části neprožívaly ani necítily nic nového, co by změnilo druhou část textu z pouhého opakujícího se popisu násilí v gradující obsah. A k tomu přílepek prozření hlavního protagonisty, taky jaksi nahonem, a navíc vzhledem k prožitému pro mě v tu chvíli trochu nepravděpodobný...Dvě hvězdy za varování hledačům (...čkám) adrenalinu bez hranic, knížka snad dokáže víc, než obvyklé mentorování - pořádně si rozmysli, než...... celý text

Černé ovce a beránek boží 2018, Joanna Cannon

Teď jsem dopsala komentář ke Glattauerovi - Není zač. A protože jsem obě knihy doslova zhltala v těsném závěsu (a to jsem se v textu vracela a vůbec si je různě šetřila), musím připojit zasloužený lesk pěti hvězd i zde. Obě knížky na mě výrazně a vyjímečně zapůsobily. Černé ovce stylem psaní, břitkým vtipem, trefným popisem naší lidské nedokonalosti a složitosti pohnutek, nesvatouškovskými pohledy na víru i respektem k tomu, co je opravdové. Nebulvárním uvažováním nad diskutovanými tématy dneška. Jsem moc ráda, že mě tyhle tituly neminuly.... celý text

Není zač 2015, Daniel Glattauer

První knížka od Glattauera - a hned ta, pro které si nechávám 5 hvězd. Moc ráda bych v hodnocení použila češtinu originálněji než výrazy dojemná, vtipná, lidská - ale jednak to neumím, a vlastně proč? Tahle (dnes, zdá se mi, až moc málo používaná) slova tu knížku přece vystihují dokonale. A za mě ještě jedna věc: jak téma úskalí novinářské etiky, které by na nás z médií - oholené - čouhalo senzačně, agresivně, sentimentálně a jinak oprudentně, tady z příběhu neční, a přece vysílá jasný postoj a poselství. Četla jsem hned po Černých ovcích a beránku božím a obě knížky na mě zapůsobily hodně podobně. Musím psát, že DOPORUČUJI? :-)... celý text

Padělatel Adolfo Kaminsky 2018, Sarah Kaminsky

Je těžké, nevyjadřovat se v superlativech, když čtu o takové odvaze a obětavosti. Takže si připomenu: hodnotím knihu. Čtu podobné s úctou a ráda. Skrze připomenutí i poučení. Ale tady jsem se už od půlky ztrácela v událostech, ve zkratkách, ve výčtu akcí, v jaksi stroze popisném stylu, kde jsem čím dál obtížněji hledala člověka Kaminskyho... No a na konci jsem si bezmála oddychla, že to mám za sebou, a to mi bylo líto. Chybělo mi to, co už přede mnou tak pěkně vystihla evasamankova...... celý text

Nelítostná 2017, Scott Bergstrom

Než se rozhoupu, někdy to trvá... A pak příjde knížka, asi nijak podstatná pro osobní rozvoj :), a je to tady. Proč čtyři hvězdy? Neaspiruju na post agentky CIA, takže nejsem nucena posuzovat reál. Baví mě styl psaní, není to v žádném případě nudné, ani hloupé, je to napínavé a čtení byl skvělý relax. Prostě pro mě správná knížka ve správný čas...... celý text