Míša1980
přečtené 165
Drsný spasitel
2007,
Miroslav Žamboch
Děkuji! Knihu jsem začala číst na doporučení (abych si rozšířila obzor), v průběhu četby jsem musela tu půjčenou z knihovny vyměnit za vlastní, protože jsem ji prostě potřebovala mít doma. Obdivuji spojení technických znalostí se světem bohů a démonů, strašně jsem si celou knihu užila a určitě nebude poslední, kterou si od autora přečtu :)... celý text
Zákon Azylu
2021,
Lucie Lukačovičová
Četla jsem od autorky několik povídek a na knihu jsem se moc těšila. A ačkoliv byla kniha trošku jiná než povídky, které jsem znala, tak jsem byla absolutně nadšená! Líbilo se mi prostředí i atmosféra, hrdinové byli sympatičtí, objevovaly se neotřelé nápady a hloubka autorčiných znalostí je úžasná (takže jsem se i hrozně moc naučila). Nadchla mě kombinace nadpřirozena různých oblastí a fandím klasickým bytostem českého prostředí. Prostě krása!... celý text
Projekt Kronos
2017,
Pavel Bareš
Když jsem knihu otevřela a dočetla o městu rozděleném plošinou, o městu, kde chudí jsou dole a bohatí nahoře, měla jsem dojem, že se nám autoři urbanfantastiky "točí" kolem stejného tématu, protože jsem nedávno dočetla druhý Kotletův Underground a Město v oblacích od Sněgoňové (reálně jsou Kronovy děti mnohem starší), ale pak jeden z hlavních hrdinů použil billboard jako portál a dál už jsem jen žasla. Město jako živý organismus, jednotlivé jeho prvky, které dokáží hrdinové měnit, tvarovat a používat tak, jak potřebují. Hrdinové, každý jiný, každý hluboce lidský a každý čtenáře nějakým způsobem zasáhne. Dějové linky se proplétají v relativně velice krátkém období, obdivuji úžasnou propracovanost. Sama se považuji za povrchního čtenáře, který dějem proletí, ale nemám dojem, že bych se v téhle tlusté knize ztrácela v počtu postav (větším, než bývá obvyklé), nebo čase. Jediné, co mě trošku zamrzelo, bylo, když na konci „zbyly“ v podstatě jen mladé (ne dějem, ale věkem) postavy. Ale kniha jako celek mi přijde ÚCHVATNÁ! A už šetřím na další díly :)... celý text
Prokletí pro všechny
2021,
Martin Paytok
S nelineárním vyprávěním a prolínáním různých časových rovin jsem neměla žádný problém, naopak se mi líbilo. Hlášek bylo opravdu nadmíru a občas na úkor smysluplnosti konverzací. Kniha se četla plynule, nad některými popisy a souslovími jsem se zastavovala a žasla - vážně moc pěkné! Přestože byly některé hlavní postavy mrtvé, tak jsem narazila na místa jak z Tarantinovských filmů, kde už té krve bylo moc a nelíbilo se mi to (scéna končící zabitím Stoklasových mužů policisty u Linka v bytě). A ačkoliv jsem poměrně rychlý a nepozorný čtenář, tak mám dojem, že jsem konec nepochopila a ne vinou vlastní nepozornosti :( Takže nechápu: Prokletí pro všechny se týkalo jen skupiny co vykradla muzeum, nebo všech ve městě? Pokud všech, tak jak to, že nosič maňáska neumřel (díky démonovi v maňásku?), ale Stoklasovi muži umírali? A pokud jen skupiny z muzea, tak jak to, že Lenka na konci vloupačky umřela (chápu, to, že jako duch se tu něčeho/někdo ji drží, ale fyzicky umřela), ale zbylí dva kumpáni zabití později neumřeli, přitom ovladačem se cvakalo už při vloupačce. Tohle mě na knížce, která se mi jinak líbila mrzí :( A asi bych těch otázek měla víc, ale ty přičtu svému nepozornému čtení... :)... celý text