Moco
přečtené 110
Hledání Aljašky
2013,
John Green
Zhruba před rokem jsem četla Hvězdy nám nepřály. Ano, bezpochyby dobré dílo, ovšem musím říci, že hledání Aljašky se mi líbilo o mnoho více. SROVNÁNÍ: HNN: Dva mladí teenageři, majíc onemocnění, zamilují se do sebe atd. Tedy taková ta klasická středoškolská romance. HA: Také podobná romance, ale i přesto jiná. HNN: Je pro mě těžší tomu všemu skutečně uvěřit, ale ksakru já nemám páru proč, protože rakovina je až příliš reálná. HA: Tohle by se mi klidně stát mohlo. Chápu, že některým přijde hloupé porovnávat prvotinu atd., ale já říkám: "Proč by ne?" Greenův styl je takový pohodový a uvolněný a klidně si u něj můžete představovat, že sedíte s Válečkem na odrbaném kanapi a paříte hry. Jinak,jak jsem pročítala některé komentáře, objevovaly se tam názory, že knížka postrádá pořádný děj, ale když se nad tím zamyslíte, tak život je vlastně taky takový. Vcelku nudný a rozvláčný (tedy pokud nejste nějaká opravdu "top celebrita"). V některý věcech mi to trochu připomínalo Kdo chytá v žitě od J.D. Salingera. Na závěr chci říct, že knížku doporučuji všem, kdo mají rádi takové ty "běžné" příběhy ze života. :)... celý text
Společenstvo Prstenu
2006,
J. R. R. Tolkien
Pán prstenů je tedy dílo! Abych popsala nějak stručně historii, jakým způsobem jsem se dostala PP: Úplně na začátku jsem viděla film. Moc se mi nelíbil a přišla mi to jako totální konina. Takže kdykoliv byl Pán prstenů vysílán v televizi, tak jsem odvracela zrak a šla radši dělat "něco produktivnějšího". Dlouhé měsíce jsem s této triologii vyhýbala jako čert kříží, ale nakonec mi to přeci jen nedalo! Říkala jsem si: " Máš ráda fantasy žánr, ale přesto jsi ještě nečetla Pána prstenů? S tím bys měla něco udělat"! A tak, jednoho dne, jsem se vydala do knihkupectví a v náhlém popudu jsem si koupila hned první dva díly. A rozhodně jsem udělala ten nejlepší kauf. Ale teď zpátky k samotné knize. Hned na začátku mě trochu znavil úvod a poté prolog, ale i tak jsem s tím "prokousala" a mohl začít příběh. Ten mě hodně bavil! Sice některé popisné části byly zdlouhavé, takže jsem se vnímala jen tak napůl, ale to mi nemůže zkazit celkový dojem z příběhu. Na druhou stranu jsem doslova milovala rozhovory mezi postavami. Mezi mé nejoblíbenější hrdiny jistě patří Sam Křepelka. To, jak i přes všechno držel s Frodem, mě zkrátka dostávalo. Nejméně oblíbenou postavou byl asi Boromir. Přišel mi jako takový "hajzlík". :D Rozhodně tento příběh doporučuji všem, kteří si rádi přečtou o nějakém novém a neobyčejném světě plném nadpřirozených bytostí a hrozby v podobě mocichtivého šílence!... celý text
Hvězdy nám nepřály
2013,
John Green
Tuhle knížku jsem četla, když jsem byla mladší. Líbila se mi. Poté jsem ji přečetla ještě x-krát. Po skoro dvou letech už z ní tak nadšená nejsem. A řeknu proč: Můj problém tkví v tomto: Myslím si, že HNN se staly až moc přeceňovanou knihou. Knihou, která je doporučována každému, většina lidí se z ní div nepřetrhne. Přitom zas až tak dobrá není. A také ještě tohle: "Nejvtipnější smutný příběh". Abych pravdu řekla, moc jsem se u toho nezasmála. *MOŽNÉ SPOILERY* Celkem dobře se to rozjelo. Podpůrná skupina, setkání s Gusem atd. Říkala jsem si, že to hezky plyne, i když mi Augustus někdy připadal trochu jako idiot. Tehdy jsem úplně žrala ty metafory se zabijákem, co si strčím do pusy, ale nedovolím mu zabíjet, přišlo mi to úplně geniální. Když se za tím ohlédnu, tak už mi to spíš přijde trochu debilní (s prominutím). A další "hluboké úvahy". Proboha, já sem si z té knížky málem udělala Bibli! Zkrátka jsem si myslela, že to je můj druhý Císařský neduh. Pro mne asi nejotravnější část byla ta v Amsterdamu. Moc mě nebavila. Na setkání se spisovatelem jsem se taky netěšila. Ovšem ta část, kdy Gus řekl Hazel, že se mu vrátila rakovina, u toho jsem brečela. A pak ještě při pronášení nekrologu a pohřbu. Ale abych nebyla zas až moc kritická, tak některé části nebyly zas tak hrozné. Green také není špatný spisovatel. Závěrem: Nevím přesně, v jakém bodě se mi knížka tak trochu zhnusila. Jestli poté, co se stala šíleně zmedializovanou, nebo poté, co jsem měla několikáté čtení za sebou. Je taky možné, že jsem si uvědomila, že jsou tu i lepší knihy, které si zaslouží snad stejné pozornosti jako HVN, ale nejspíš ji nikdy nedostanou. Knížku asi doporučovat nebudu, z důvodů výše uvedených. Místo ní bych ráda doporučila knížku Než jsem tě poznala, která je sice také celkem srdcervoucí, ale podle mého o mnoho lepší.... celý text
