Moška
přečtené 265
Brambory na vloupačku
2014,
Catharina Ingelman-Sundberg
Průměr, který neurazí. Námět rozhodně dobrý, jen to zpracování trošku povrchní. Určitě knihu nevnímám jako urážlivou pro starší či starou generaci, protože koneckonců stáří nemusí nutně znamenat absenci chuti po vyvádění vylomenin... Až budu stará, chtěla bych mít tolik chuti do života, jak tato pětice knižních hrdinů.... celý text
Satirikon
1971,
Gaius Titus Petronius
Osobnost Gaia Tita mám ráda pro jeho schopnost balancovat na ostří nože i dobách vypjaté dvorní situace. Jeho Satirikon se mi proto dobře četl. Moc se mi líbí přesně vyvážená dávka ironie, nenásilná vzletnost jazyka a čistota vyjadřování. I sprostoty nezní tak sprostě, přestože rozhodně sprosté jsou... Škoda ztracených částí, příběh tím hodně přichází o myšlenkový spád. Připojený Senekův pamflet je tak plný jedu, až jsem se otřásla. Autorsky to právě takhle zřejmě chtěl, povedlo se mu ale otrávit i mně.... celý text
Žluté oči vedou domů
2007,
Markéta Pilátová
Četba těchto příběhů mi připomínala okamžiky, kdy si povídáte s kamarádkou, kterou vidíte po dlouhé době. Znáte se dost důvěrně na to, abyste nemusely podrobně rozebírat pohnutky pro své činy a pocity z nich. Kloužete lehce pod povrchem a přesto velice přesně vnímáte hloubky toho všeho a jakýmsi šestým smyslem chápete a rozumíte. Občas si nejste jista, zda souhlasíte, přesto nikdy neodmítnete naslouchat bez předsudků. Líbí se mi, jak autorka balancuje mezi střízlivým a poetickým jazykem. Líbí se mi, jak stahuje závoj z emigrantského ráje. Líbí se mi, že bych Žluté oči chtěla pro svou knihovnu.... celý text
Listy hetér
1970,
Lúkianos
Jak starověký svět viděl hetéry a jejich lásku. Zajímavé. Četla jsem dlouho, vždy jen, když jsem na knihu měla náladu. A moc se mi líbila.
Třetí strážník
2000,
Flann O'Brien (p)
Nic pro mne. Dočetla jsem s vypětím sil kousek za půlku. Nemám na to, abych se svíjela ve schízách někoho jiného... Temno, které časem zřídne do schizoidního studena a nepochopitelna, bych rozhodně nenazvala humoristickým románem. I tak ale oceňuji velmi kvalitní jazyk - jak jen to jde rozpoznat z českého překladu.... celý text
Ruso a mizející tanečnice
2012,
Ruth Downie
Mám ráda i fiktivní příběhy ze starověku. Ale od autorů očekávám, že budou znát historické reálie. V této knize pouze autorka sepsala nepříliš skvělý příběh, který zasadila do Británie pod římskou nadvládou a dokonce i ve svém doslovu přiznává, že při použitých popisech vztahů, armádních kariérních postupů a administrativních praktik se nedržela historických pramenů, ale vše si vymyslela. Jen pro ukázku: "stal se novým vlastníkem dívky se jménem, které vypadalo jako řada překlepů"... Co dodat. Příběh samotný nevyniká ničím, o čem by se chtělo psát. Možná i proto mi přečtení této knihy trvalo tak dlouho...... celý text
Když byl bůh králík
2012,
Sarah Winman
Silný příběh života jedné dívky, rodiny a jejích přátel. Autorka se vyhnula absolutní popisnosti, zvolila cestu náznaků, nedořečených zmínek o zásadních i vedlejších událostech, zážitcích a jejich důsledcích. Vyprávění zanechává dojem křehkosti, je prodchnuto současně smutkem i jakousi (smířenou) radostí. Při čtení jsem hluboce vnímala zranitelnost lidských duší, nicméně kniha rozhodně není přecitlivělá. Jde vlastně o to, že život, i když někdy ohromně bolavý, musíme žít dál, jak nejlépe dovedeme. Navzdory tomu, co nám přichystal.... celý text
Byli jsme Amerika
2012,
Gustaaf Peek
Skvělé. Dávný příběh jednoho nečekaného přátelství, psaný v rozházených střípcích, v různých časových rovinách. Přítomnost někoho v příběhu pochopíte téměř na konci. Lásky, ospravedlňující lži, náhlé pravdy, ztráty. Úsporný jazyk, jen umírněná citovost. Současně ale vnímáte, jakou opravdovou hloubku zde ony city, pocity a vášně mají. Úžasné dílko, spíš pro náročnější čtenáře, i když ne absolutně. Vřele doporučuji.... celý text
Muž jménem Ove
2014,
Fredrik Backman
Zprvu jsem nechápala, jak někdo v souvislosti s touto knihou může používat slova jako "komické či "humorné". Mně bralo za srdce, jak moc je smutná. Jak hlubokou lásku a bolest Ove cítil. Jak odhodlaně se pral s údělem. Teprve v druhé polovině vyprávění jsem se začala usmívat. Z mého pohledu napsal autor příběh hluboce lidský. Příběh, stejně jako život sám, dojemný i úsměvný, hořký i nádherný. Nemyslím, že připodobňování k filmu "Lepší to už nebude" je podařené. Na rozdíl od Melvina není Ove zlomyslný. Natož aby zlomyslný byl z pouhé moci takový být. Ove pouze dodržuje pravidla a totéž chce po ostatních. Přirovnání ke "Staříkovi" je už úplně scestné, krom národnosti autora nemají nic společného.... celý text
Krátke prózy
2008,
Ján Hoštaj
Břitká, ironická, místy trpká Abeceda s některými zakončeními, která je téměř možné označit za kruté. Aforismické Střepy ostře nabroušené. Sevřené Miniatury. Pro mne uchvacující Fragmenty. Celou tuto útlounkou knihu doporučuji k přečtení. Opravdu škoda, že další autorovu knihu si nepřečtu.... celý text
Charakter (taky ještě mädchen, ničema a oskar)
2012,
Jiří Šimáček
Pět dokonalých hvězdiček pro dokonalou knihu. Namlsaná z loňské Noci literatury, kdy jsem úryvek slyšela při autorském čtení za výlohou knihovny a natěšená po přečtení Snaživek, jsem se na Charakter moc těšila; zklamaná jsem rozhodně nebyla. Myslím (doufám), že ovlivněna nerudností pana Brixe budu shovívavější ke starým nerudným mužům v mém okolí. Jeho náhled na budoucí zákaz kuřáckých restaurací mi mluví z duše, ač jsem nekuřačka. (Odkud vyženou kuřáky, tam vtrhnou matky s nevychovanými uřvanci...) Moc se mi líbí Šimáčkův cit pro rozdílnost postav. Nenachytáte ho, že by se jeho postavy nechovaly přesně v souladu se svým charakterem. Prudký konec mi málem vytrhl knihu z ruky. Přišel v okamžiku, kdy jsem se už delší dobu nechávala kolébat rytmem příběhu, který mi - opravdu - připomínal rytmus mého města... (ano, "su z Brna"). Těším se, až se potkám s další knihou pana Šimáčka.... celý text
Snaživky
2009,
Jiří Šimáček
Nejsem věková kategorie hrdinky a přesto jsem se báječně pobavila. Vykreslení povrchní holky, která pro získání zazobaného manžílka udělá cokoli, je brilantní. I to, jak všichni ostatní jsou podle hrdinčina myšlení nemožní a zaostalí. Naprosto skvělé mi připadá její způsob vyjadřování, s minimálním větným dělením. Při čtení jsem měla podobný pocit (směs smíchu a zděšení), jako když slyším v šalině podobné typy slečen chrlit jednu větu za druhou, každou stejně pitomou, téměř bez nadechnutí - a často i bez výslovnosti. Krom obratu "být profi" jsem převzala do svého slovníku i název této kategorie dívek. Je to tak dokonale výstižné, že jsem dosud užívané "pipinky, nány a barbíny" odložila na smetiště.... celý text
