Mourasek
přečtené 230
Havel
2014,
Michael Žantovský
Sám autor se obával faktu, že jako člen Havlovi blízkého okolí nebude schopen rozumně objektivního pojetí, přičemž se ve výsledku není čeho obávat. Jak už zde někdo zmínil, i ono "Zbytečné" pitvání intimnějších vztahů, rozebírající vztah k ženám od mládí až po údajné aféry na sklonku prezidentské kariéry, jsou podány smysluplně a přiměřeně. Po Havlově odchodu se spustila lavina kritiky a záště, kritizujíc zejména politické kroky a orientaci Václava Havla, který se přes všechno snažil býti nepolitickým prezidentem, ovšem byl mnohdy oním kolotočem doslova rozemlet, což vedlo také k mnoha nešťastně podaným výrokům. Lze se plácat v jeho politické (ne)angažovanosti, popřípadě jeho původem a usnadněným dětstvím, přičemž, jak kniha sama upozorňuje, si to V. Havel v plné míře uvědomoval a ne jednou zmiňoval, ale ovšem i fakt, že, přes všechna úskalí minulého režimu měl možnost zvolit odchod např. do zámoří, jako většina osobností, a aplikovat vzdálené a bezpečné "Dizidenství", se rozhodl zůstat zde a čelit všem důsledkům, včetně ztráty svobody po dobu několika let a manuální práce na úpatí společenského spektra, čímž se vyprofiloval v symbol odporu a následně v dobré víře přijal funkci prezidenta, přičemž následně zjistil, že tato role mu neumožňuje pokračovat v osvětě, kterou do té doby šířil skrze texty a divadelní hry (to bylo hutné souvětí, ehm). Ono věčné omlácení jistých faktů o Havlovic hlavu, hlavně po jeho smrti, by mohlo u některých jedinců ustat po přečtení této knihy, která je i přes obsah velice čtivá a plynulá (čteno v AJ) a vše zmíněné výše jasně naznačuje, přičemž hned v následujícím odstavci nezapomene zmínit i vše ne docela správné, čeho se mohl V.Havel ve své funkci onehda vyvarovat. Při jedné z následujících kapitol je zde uveden i fakt, že hlavní arci-protivník Havla na domácí politické scéně, Václav Klaus, choval ke schopnostem a vědomostem V. Havla velmi velký respekt a v žádném případě nepřejícnost. Naprostá trefa do černého a jedna z hlavních myšlenek této knihy, troufl bych si říci. To by mohlo připomenout čtenáři, že toho většina lidí ve zdejších končinách schopna není, a je to jedna z mála věcí, kterou bychom si mohli ze zemí na západě/za velkou louží občas vypůjčit. Schopnost, kterou po celý život, společně s náležitou reprezentativností, a jistou dávkou romantiky, kdy se po revoluci pro-aktivní skupinka filosofů učila řídit stát v dobrém i zlém, Havel neustále reprezentoval. A také schopnost a myšlenku, která je poslední roky na našem hradě doslova znásilňována. Spojte si to s faktem, že se v naší zemi máme lépe jak 90 procent obyvatel naši planety, pokud naše obzory vedou i za hranice, a fakt, že naše činy náhle po revoluci nás mohly nasměřovat výše/níže je prostě již nezměnitelný, stejně jako legenda prezidenta Václava Havla.... celý text
Severská mytologie
2017,
Neil Gaiman
(čteno v AJ). Jakkoli je všelijaké i násilí podáno barvitě pohádkovou formou, s mnoha až roztomilými prvky, kniha je až bolestně stručná i v měřítku dětského čtenáře, a to vadí zejména kvůli počtu vedlejších charakterů, které náhle vyšumí do ztracena. Začal jsem číst a přemohlo mne nadšení, jako když jsem rozehrál počítačové RPG Skyrim, s velmi výrazným vlivem stejné mytologie. Bohužel, než jsem se rozkoukal, nastala již finální kapitola Ragnaroku, která ve mne proto nevyvolala žádné emoce. Jakby také, po dni a půl čtení. S tím ale musí člověk počítat při pohledu na knížku, která dosahuje 260 stran jen díky slepeckému fontu :-)... celý text
Mein Kampf
2000,
Adolf Hitler
Máchání transparentním hodnocením odpad, aby se neřeklo, aníž by byla kniha přečtena, se mne zdá poněkud nešťastným. Je to dejavu stejně jako v případě Koránu a Bible. Všichni se těmito tituly neustále ohánějí při argumentacích, přičemž je 95 procent z nich nikdy ne(do)četlo. Štítit se této knihy a okamžitě ji zavrhovat je věc, které bychom se měli vyvarovat. Je to lekce z historie, kterých si lidstvo, doposud, nikdy dostatečně nevážilo, a smyčka se neustále opakuje. Již z barevné a velmi objemné skladby vět (sic jsem četl v AJ) je zcela evidetní sečtělost autora, která se projevila nejvíce v jeho orátorských schopnostech, tolik označovaných jako model řečníků kdekoli jinde. Všeobecný přehled se nedá upřít a nezávisle na obsahu, kniha je čtivá. Kniha je určitě čtivá, pakliže máte aspoň průměrný přehled o událostech oné poválečné doby, popř. předválečné, ke které se autor místy vrací. Ba co víc, jakkoli je to zarážející, především v první polovině se dá s autorem v lecčem souhlasit. Dám pro příklad třeba systém parlamentu ve státě a chování jeho členů v něm, co se týče většinové zodpovědnosti, popř. nemožnosti schopných individualit se v něm trvale prosadit. Také bych zmínil třeba zmínku o destruktivní "Nenárodní" politice Habsburgů, prvek sociální demokracie a odborů, který státní moc oslaboval, popř. neněmecký vliv, především slovanských národů, v parlamentu Rakouska. Jsou zde dobré postřehy a střízlivé ohodnocení věcí kolem. Méně vážnějším aspektem budíž kritika architektury, kterou, jako její student, autor nesnáší, a pakliže jste odpůrce moderny, možná najdete jeden z mála styčných bodů. Dalším plánem byla reformace vzdělání. Pakliže pomineme ideologickou notu, je taktéž velice trefná, vzpomínajíc degradaci vysokoškolského vzdělání, přílišnou obecnost a detailnost a ryzí nepraktičnost. Taktéž úpadek tělesné vzdatnosti a velice vášnivě upozorňující na nemužnost a nepraktickou intelektuálnost lidí ve vládních kruzích, postrádajících jakýkoli militantní prvek, dělající muže mužem. Problém samozřejmě nastane, že při zmínění např. soc. demokracie, potažmo odborů, jako prvků topících rakouskou monarchii, posléze Výmarskou republiku, jsou zmíněni židé, popř. Marxismus, jako jejich nástroj k ovládnutí světa a destabilizaci národních států. V žádném z těchto případů zde není poskytnutý konkrétní důkaz, popř. vysvětlení. První náznaky se zde objevují při Hitlerově pobytu ve Vídni a utváření názoru o tomto etniku na základě povídaček a několika setkání na ulici, při kterých byl cítěn jejich zápach, pakliže to zjednoduším. Všechna racionalita předešlých stran jde v ten moment stranou jako náhlý závan větru. Idea rasové nadřazenosti Árijců, které Hitler prezentuje jako původce oné, v té době nejpokročilejší, západní kultury, naprosto ignoruje fakt, že prvně germánská kultura byla v průběhu dějin pořímštěna (latinský prvek), a tudíž v žádném případě nebyli ani zdaleka oním původcem všeho, nezmiňujíc prvek řecký (který ovšem zmíní v souvisti s kulturou v jiných částech knihy a obdivuje jej), nebo třebas čínský. Trefná je zmínka, že pouze člověk árijský je schopen efektivního hospodaření s půdou, kterou již v té době uvedl jako nedostatkové zboží, především s fenoménem přelidnění (což je dnes velice aktuální téma hlavně z hlediska ekologie), ovšem v té době zřejmě ještě nepočítal s nástupem intenzifikace zemědělství po druhé světové válce. Vznikla tak zde autorova nutnost zmínit expanzi do nového životního prostoru směrem na východ (korelace s výboji německých rytířů, kolonie v zemích koruny české, apod.) Druhá část knihy monitoruje již vývoj Hitlerovy strany a jeho kroky již se dějící, nebo plánované. Pozdější industriální bestiálnosti z časů války zde nejsou naznačeny ani v nejmenším, poněvadž v té době bylo nejnutnější nejdříve nastoupit na cestu k moci. Celý proces tohoto politického boje vyznívá velice pečlivě a uniformovaně a organizovaně, což je náznak toho, co dodnes mnoho lidí přitahuje v souvislosti s vizuální atraktivitou a schopnostmi pozdějších útvarů Wermachtu, potažmo SS. Uznáte, že, krom řečnických schopností, se autor dokázal obklopit lidmi, kteří se na konkrétní schopnosti hodili nejvíce, na počátku zejména v oblasti propagandy. Sám detailně popisuje umění dialogu a řečnického přednesu, při kterém jsou argumenty upozaděny před formou!!! Zejména v oblasti vojenství můžeme být tak jen rádi, že uchopoval poslední slovo, v druhé polovině 2. sv. v. hlavně do svých rukou. Popis tehdejší situace v Evropě, a následné predikce, určitě také stály za přečtení. Do očí bijící je zmínka, že spojenectví s Ruskem je naprosto nemožné, a povede ke skáze Německého národa. Velice technicky vzato, vyplnilo se. Vtipné je zamyšlení, zda-li sovětská vláda tuto knihu vůbec kdy četla, když došlo na předválečné paktování (konspirační nota). Naprosto mylnou byla varianta spojenectví s Británií, kterou považoval za naprostého hegemona, který nemůže ztratit již nic ze svého impéria, a bude se spíše snažit o krocení francouzských ambicí. Všeobecně za to, pakliže by okolnosti a impulsy neumožnily Hitlerovi pokračovat do fáze, do které se dostal, kniha by samozřejmě nedosáhla takového "Ohlasu", a nejspíše upadla do zapomenutí, ovšem příjmuta by byla mnohem pozitivněji. Jde jen o náznak sledu událostí, které následně evolvovaly v následující hrůzy a neštěstí. K zamýšlení je fakt, kolik lidí známe, píšících v současností tituly společensko-politické, které uznáváme jako myslitele a intelektuály, by bylo schopno realizovat svou myšlenku až do nejkrajnějších limitů, pakliže by se jim naskytlo stejných impulzů a motivací jako Adolfu Hitlerovi. Jejich krátké analýzy a zamyšlení by se v onen moment také transformovaly do jisté formy bible a její ideologie. Toto téma je stále aktuální, také u nás v Čechách, při současné názorové vlně anti-imigrace a xenofobie. Rétorika některých politických činitelů je podobně zbarvená, přičemž ničím nepodložena, až mrazivě připomínající jisté části této knihy.... celý text
Farmagedon
2017,
Isabel Oakeshott
Stručná forma a srozumitelnost činí tuto knihu ideální k distribuci napříč svému okolí ignorantskému příbuzenstvu, např. Pakliže se občas zajímáte o zde popisované souvislosti, nenabídne Vám nic nového pod sluncem. Přeci ale je soupis veškerého na pár stránkách čtením věru depresivním.... celý text
Železné ambice - Co jsem se naučil od muže, který ze mě udělal šampiona
2018,
Mike Tyson
Čteno v originále, tudíž nelze komentovat překlad, který byl tak kritizován u knihy Undisputed Truth, která se navíc věnovala boxu jen okrajově, jako spíše životu přebujelém, takže jsem ji dosud nečetl. Kniha kapitolami přeskakuje mezi setkáním Tysona s tímto koučem a následnou adopcí, a dřívější minulostí D’Amata (části napsané Slomanem jsou fundovanější a rozeznatelné od oněch Tysonových), která se týká především jeho boje s podsvětím, obklopujícím box v letech především padesátých, následně jeho vztahu s Floydem Pattersonem. Technické stránky boxu se zde člověk nedočká, jako spíše psychologického rozboru velice specifické osobnosti Cuse a výchovy velice labilního a citlivého jedince, který platil za nejvíce bad-ass osobnost osm/devadesátek. Polovina knihy, netýkající se přímo vztahu těchto dvou, může být považována mnohými čtenáři za mínus (nejspíše je rozdráždí kapitola o velikosti celé druhé třetiny knihy), já ji ovšem považoval za přínosný náhled do historie boxu.... celý text
Zámek
1989,
Franz Kafka
Přes veškerý atmosférický build-up se druhá půle knihy zvrhla v jakousi středoevropskou verzi jihoamerických telenovel, aby byla náhle utnuta. Zbytečné již polemizovat, jaký dojem by kniha zanechala jako dokončená (čteno v ruštině. Musel jsem se podívat na zdejší reakce,abych se ujistil, jestli je to, co čtu, opravdu tak bizarní, nebo moje znalost jazyka hapruje)... celý text
Dějiny Saúdské Arábie
2016,
Miloš Mendel
Kvalitní přehled historie regionu, později formovaného do státního útvaru současného království, včetně stručného a smysluplného výkladu problematiky náboženských ideologií, které tuto společnost neustále formují.... celý text
Pražská zima
2012,
Madeleine Albright
(v En) Velmi dobrá kniha pro cizince, se stručným náhledem na zmíněné události, z pohledu autorky, což je jediná zajímavá věc pro našince, jelikož fakta jsou hodně stručná, i s menšími chybami.... celý text
