Nerevanin přečtené 401

Deník kastelána 2000, Jan Bittner (p)

Celá kniha vzbuzuje dojem, že autor nabaloval a nabaloval záhady, načež zjistil, že není s to je smysluplně vyřešit, tak předstíral, že mu došel papír. Jinak kniha není špatná, ale to, že končí prakticky uprostřed věty a beze slůvka vysvětlení čehokoli, dojem silně sráží.... celý text

Talisman 2010, Nicholas Sparks

Dobře napsané, ale je to taková červená knihovna. Rozhodně neurazí, ale taky nejspíš nenadchne. Z postav pro mě zdaleka nejzajímavější Clayton, škoda že mu nebylo coby vypravěči věnovéno více prostoru a že nebyl více rozpracován co do psychologie. Příběh obsahuje nejedno klišé a závěrečné vyvrcholoní je na jednu stranu poněkud zmatené, na druhou trochu působí jako oslí můstek. Přesto knize víceméně nemám co vytknout a mohu ji doporučit, byť se nejedná o nijak výjimečné dílo s originální zápletkou.... celý text

Medvědín 2017, Fredrik Backman

Nejlepší kniha, jakou jsem četla za dlouhou dobu. Kniha možná nemá děj plný zvratů nebo strhující závěr, ale o to v téhle knize ani nejde. Stejně tak nejde ani o hokej, který hraje jen roli určitého společného zájmu, který stmeluje jinak různorodé postavy. Tohle je příběh o lidech, o jejich touhách a slabostech, radostech, přátelství, bratrství a sesterství, strachu, zklamání, motivech, vině, rodičovství a dilematech. O tom, jak snadné je schovat se v anonymitě davu, ale jak těžké je z něj vystoupit. Kniha sleduje děj prostřednictvím rozličných postav a jejich vnitřních úvah, epizod i vzpomínek. Jedná se o psychologický rozbor různých postojů a charakterů v uzavřené bublině jednoho města. Postavy jsou komplexní a poměrně originální, snad až na Amata, který víceméně splňuje archetyp opomíjeného hodného kluka s velkým talentem, který je zlákán na scestí, ale nakonec udělá správnou věc. Autor se nesnaží moralizovat nebo odsuzovat, spíš předkládá čtenáři složitý a realistický spletenec různých názorů a úhlů pohledů na určitou věc a nechá ho, ať si udělá názor sám. Autorovi této knihy tleskám vestoje a těším se, až si přečtu jeho další knihy.... celý text

Stopy v krvi 2016, Steve Robinson

Dobré. Celkem čtivé a napínavé. Místy trochu předvídatelné (typu náhodné seznámení v letadle je velmi příhodné pro další děj). Chvílemi poněkud překombinované a přehnané (zcela chápu přirovnání k Danu Brownovi), knize by neškodilo, kdyby se některé z těchto příliš komplikovaných zvratů nebo pasáží vypustily. Připadalo mi, že některé věci nejsou dostatečně vysvětlené. Skoro bych až řekla, že v ději byly buď logické chyby nebo prostě mezery, ale vzhledem k tomu, že chvílemi jsem se ztrácela nejen já, ale dle mého názoru i autor (ať sám čtenář posoudí, zda ztracená závěť má pro klienta z USA vůbec nějaký význam, jak autor tvrdí - podle mě ne), nedokážu na žádnou konkrétní chybu či pasáž ukázat prstem. Přesto doporučuji.... celý text

Knihkupec 2014, Mark Pryor

Nejedná se o špatnou knihu, ale je to jedna z knih, o kterých po týdnu už nebudete vědět, že jste ji četli. Začíná docela slibně, ale ke komci už mě upřímně řečeno ani nezajímalo, jak to dopadne. Plusem je, že ačkoli se hlavní hrdina ničím nevymyká standardu, tak nepatří mezi ty, kteří po padesáti stranách lezou na nervy tak, že jim přejete, aby na konci knihy umřeli (ale možná jen proto, že je vám ta postava zkrátka ukradená). Jeho vztah s Tomem (a taky sekretářkou Emmou) jsou ovšem mnohem zajímavější než ten s obligátní femme fatale, která se rovněž ničím nevymyká standardu. Velkým mínusem je, že ačkoli jsem knihu dočetla před dvěma dny, nejsem si schopná uvědomit, jestli motiv vražd vůbec nějak souvisel s knihami, kolem nichž se děj opakovaně motal, nebo jestli se jednalo o dvě dějové linky v rámci jedné knihy. Ani u toho motivu vražd si nejsem moc jistá, jaký byl. Ostatně vrcholně dramatické scény typu, kdy hlavní hrdina získá klíčovou stopu, odhalí vraha, odhalí motiv, jde si pro vraha do jeho skrýše a podobně, vyznívají v podání tohoto autora poněkud plytce a nezajímavě. Průměrná kniha, neurazí, ale určitě nenadchne.... celý text

Ochráním tě 2019, Peter May

Mezi tvorbou P. Maye se jedná o spíše průměrné dílo. Časté retrospektivní vsuvky, které, jak bývá u Maye zvykem, jsou asi nejzajímavější částí knihy. Výsledné rozuzlení děje pro hlavní postavy (především Niamh a inspektorku) velmi křečovité a podle mě to výsledný dojem z knihy velmi sráží, pokud by se to odehrálo jinak, nejspíš bych přidala o hvězdičku víc. Chování některých postav mi připadalo poněkud zvláštní a nedomyšlené (zejména v širší perspektivě), navíc tam postavy vyskakovaly jak čertíci z krabiček, ovšem pro výsledek detektivky měly přínos minimální. O detektivce se vlastně ani nedá pořádně mluvit, spíš mi to připadalo jako soubor miniepizodek ze života jedné postavy pospojovaný detektivní zápletkou. Přesto myslím, že se nejedná o špatnou knihu a za přečtení stojí, byť znovu se k ní vracet nebudu.... celý text

Kar 2019, Miloš Urban

Velmi rozpačitý dojem. První cca půlkou jsem měla velké problémy se prokousat, několikrát jsem knihu skoro vzdala, byť jsem jinak velký příznivec "krváků". Pak se to trochu rozjelo, ale konec opět slabý. Na to, že se jedná víceméně o detektivku, počet podezřelých lze spočítat na prstech jedné ruky s několika amputovanými prsty a žádný překvapivý nečekaný zvrat při odhalení vraha se nekoná. Hlavní hrdina se nekonečně dlouho točí na místě bez jakéhokoli postupu vpřed, načež tajemství fotografií (jejichž význam pro vyřešení případu je přinejmenším diskutabilní, spíš to vypadá na berličku, jak vše udělat "detektivkovější" a záhadnější) i podivných vražd je vyřešeno náhle na pár stránkách. Děj nepřehledný, chvílemi moc nedává smysl, zvlášť při ohlédnutí zpět po dočtení knihy. Závěrečný post-mortem "happy end" je čirý děs. Nedoporučuji.... celý text

Můj psí deník aneb Jak přežít s lidmi 2005, Zuzana Peterová

V knihovně jsem na tuto knihu narazila mezi vyřazenými, vzala jsem ji a divila se, proč zrovna toto vyřadili. Po přečtení chápu. Všechny epizodky jsou započaté, převyprávěné a skončené v patnácti větách, víc prostoru se jim nevěnuje, takže potenciálně velmi vtipné historky (například ta ze psí výstavy) působí naprosto fádně a nezajímavě. Psí vypravěčka s postupem času čím dál méně sympatická. Znovu to číst nebudu. Nabízí se srovnání s Robinem od Zdeny Frýbové, ovšem Robin (oba díly) jsou naprosto jiná liga, s níž se paní Peterková měla seznámit, než se pustila do toho díla.... celý text

Běžkyně 2018, Peter May

Zdařilé. Některé předchozí knihy z řady Čínské thrillery mě tolik nezaujaly, ale tato se mi velmi líbila. Pomocí napínavé a čtivé detektivní zápletky zpracovává aktuální téma dopingu ve vrcholovém sportu. Na předchozí knihy příliš nenavazuje, takže není nutné je číst. Souhlasím s některými ostatními komentáři, že hlavní dvojice hrdinů jako zamilovaný pár příliš nefunguje (šla bych až tak daleko, že jejich společné scény a dialogy jsou nejslabší místa knihy), ale jako dva "oddělení" hrdinové fungují dobře. Tradičně mě chvílemi mátla různá čínská jména, ale to se mi stává u různých exotičtějších jmen, takže se nejedná o nic, co bych Mayovi vyčítala.... celý text

Strašidla z Woodlandu 2016, Jaroslav Kuťák

No nevím. Některé postavy jsou docela zajímavé (všem vévodí Dan, oproti tomu hlavní dvojice Marie a Karel působí nedodělaně a ploše) a povedené dialogy, ale jako detektivka je kniha spíše zklamáním. Děj je poněkud zmatený a navíc čtenář nemá šanci odhalit pachatele, protože mu nejsou poskytnuta žádná vodítka. Nejsem příznivec detektivek, ve kterých je vrahem někdo, kdo se v ději za celý příběh nevyskytoval, a tak nemohu nijak zvlášť kladně ohodnotit ani tuto. Kdyby autor zvolil jiný žánr a nesnažil se za každou cenu vecpat do děje detektivní zápletku, věřím, že by se jednalo o slušnou knihu. Děj nepozvedává ani golfové prostředí, které sice působí na první pohled atraktivně, ale pokud čtenář sám golf nehraje, tak z nekonečných popisů jednotlivých jamek nemá vůbec nic a není schopný si cokoli představit, protože se jen hemží golfovými termíny, k nimž ovšem nikde není žádná definice, což není ke čtenáři moc ohleduplné.... celý text

Na dostřel 2019, Taylor Adams

Atraktivní námět, provedení pokulhává. Poměrně čtivé, chvílemi napínavé. Dvě hlavní postavy v první půlce knihy alternují polohy "nejhloupější člověk na světě" a "nejchytřejší člověk na světě", načež ve druhé půlce knihy se přehoupnou do dalšího extrému a tím jsou fyzické výkony hraničící se sci-fi, které za mě výsledný dojem hodně srážejí (kdybych chtěla číst knihu o superhrdinech, tak si vezmu knihu o superhrdinech, ne tohle) a ke konci už se jim člověk může jenom smát. Ostatně závěrečná třetina děje už je celkově dost překombinovaná. Napínavé a chytlavé to je, ale žádná závratná kvalita.... celý text

Umění truchlit 2010, Frédéric Lenormand

Taková oddychovka. Neotřelé prostředí star(odávn)é Číny je atraktivní, ale nevyužité. Víceméně žádné skutečné reálie, přiblížení stylu života a podobně. Hlavní dějová linka není úplně špatná, finální zvrat ji pozvedává, ale výrazně by jí prospěl vyšší počet postav, protože ty se s mírnou nadsázkou dají spočítat na prstech jedné ruky a žádná z nich není nijak extra propracovaná. Na hlavní děj se nabaluje několik menších případů, které jsou ale vyřešeny stylem veni vidi vici, jinými slovy čtenář prakticky nemá šanci se do pátrání po pachateli zapojit, protože nedostane žádná vodítka a zničehonic soudce Ti záhadu vyřeší. To vše jsem ale schopná přejít. Co ale přejít nedokážu, je překlad. Původní text neznám, ale připadá mi přinejmenším zvláštní používat v knize zasané do tohoto místa a času slova jako "šéf", "indiskrence" nebo "transvestita" a další. Neologismus "zločinka" mě bude strašit ještě hodně dlouho. Knihu doporučuji jako prázdninové čtení čtenářům bez jazykového cítění.... celý text

Krotitelka snů 2005, Simona Monyová (p)

Velmi dobré. Kniha je napsaná příjemným a chytrým jazykem, hezky plyne a je velmi čtivá. Děj je odlehčený vtipnými postřehy hlavní postavy. V některých ohledech jsem měla potíže se s hlavní postavou ztotožnit (vztah k manželovi, podceňování zdravotního stavu) a některé zvraty jsou poněkud předvídatelné, ale to nijak neubíralo knize na čtivosti. Tleskám autorce za odvahu napsat knihu, která zdánlivě celou dobu směřuje k tuctovému klišé happy endu, ale ve finále se onen happy end neuskutečnil.... celý text

Neslyšno 2016, Richelle Mead

Zajímavý nápad, ale provedení pokulhává. Ačkoli děj začíná slibně, v okamžiku, kdy se hlavní hrdinka rozhodne opustit rodnou vesnici, to jde z kopce (doslova i přeneseně) a s přibývajícími stránkami jsou nedostatky knihy stále markantnější. Od dlouhého intermezza, kdy hlavní hrdinka nepřestává vycházet z údivu nad blahobytem nově objeveného světa, přes únavné vnitřní pochody (ke konci je každá hrdinčina myšlenka zopakována nejméně třikrát za sebou) až po závěrečných cca 50 stran, kde byl děj velmi zmatený a často nelogický. Kapitolou samou pro sebe jsou pak absurdní fyzické výkony hlavní hrdinky (zejména výstup na horu působí jako tragikomická fraška), před nimiž by i Supernan bledl závistí, ačkoli hrdinka trpí podvýživou a její fyzička se rovná nule. Reálie knižního světa jsou nedovysvětlené a nejasné, už samotné dlouhodobé odříznutí vesnice od světa nedává v podmínkách popsaných autorkou moc smysl. Výsledný dojem z příběhu ještě více sráží jazyk. Lze se dohadovat, zda je na vině originální text nebo překlad (patrně obojí), ale o podivná vyjádření není nouze. Jeden příkad za všechny: jelikož takřka všechny postavy komunikují znakovou řečí, působí výrazy jako "řekla klidným hlasem" jako pěst na oko. Tuto knihu nedoporučuji číst.... celý text

Jablečný koláč naděje 2015, Sarah Moore Fitzgerald

Poněkud klišé. Kniha se rozhodně číst dá, ale příběh je jako podle šablony. Osudová láska, kterou se snaží překazit krásná, ale zlá žena, načež všechny její plány nakonec přijdou vniveč a milenci se opět setkají a romance pokračuje. Tento děj prostý jakýchkoli zvratů, které čtenář necítí na hony daleko, navíc podle mého názoru zhoršuje rádoby hrozně cool a umělecký, ale zároveň velmi nepřirozený jazyk jak přímé mluvy, tak zejména vnitřních úvah. Jisté zklamání z knihy může u mě způsobit i fakt, že cílovou skupinou jsou zřejmě náctiletí. 2,5 hvězdičky, jelikož to zdejší hodnocení neumožňuje, tak jen 2.... celý text

Pravidla moštárny 2008, John Irving

Velmi pěkné. Příběh samotný zřejmě moc objevný není, ovšem v tomto případě jde spíše o zpracování než o samotný děj. Kniha je napsána velice hezkým jazykem a velmi pěkně přeložena - už jen proto ji stojí za to přečíst. Z pestré palety postav je nejzajímavější psychologie doktora Larche a způsoby, jakými manipuluje svým okolím. Většina ostatních postav někdy bohužel působí trochu jednodimenzionálně či karikaturálně (např. sestra Angela a sestra Edna jsou v podstatě zaměnitelné). Úvodní část knihy je poněkud zdlouhavá a obávám se, že některé čtenáře může odradit, nicméně druhá polovina (přibližně od chvíle, kdy se Candy a Wally objevují na scéně) je velmi čtivá. Kniha rovněž kvalitním a nenásilným (tj. v příběhu nevyčnívá jako pěst na oko) způsobem zpracovává stále aktuální téma legalizace potratů. Ostatně většina témat, kterých se kniha dotýká (např. potřeba někam patřit) je velmi nadčasová. Doporučuji.... celý text

Barva vraždy Bee Larkhamové 2019, Sarah J. Harris

Velmi zdařilé. Barevné vnímání světa hlavního hrdiny je velmi neotřelé, a ačkoli místy trochu leze na nervy, vytváří jedinečnou atmosféru. Velmi čtivé a napínavé. Zvraty poměrně nečekané a dobře promyšlené, což velmi oceňuji. Víceméně prosté logických chyb, což také velmi oceňuji. Místy velmi sugestivní, zejména scéna s koláčem. Místy úsměvné, když hlavní hrdina nechápe různá ustálená úsloví a metafory. Malou výtku mám k věku hlavního hrdiny, myslím, že kdyby mu bylo 10 a ne 13, bylo by jeho uvažování a chování uvěřitelnější, ačkoli se jedná o autistu. Druhou malou výtku mám k jeho malování zvuků, protože to ke konci knihy narušuje rychlý spád příběhu. Vřele tuto knihu doporučuji.... celý text

Hlas kukačky 2019, Hana Marie Körnerová (p)

Velice pěkné a povedené. Příběh dvou žen, které se odlišným způsobem, ovšem takovým, který asi nikoho nenechá lhostejným, vypořádaly s nelehkými situacemi, které jim život přichystal. Pro mě osobně byl zajímavější příběh Irmy, protože velkou část Editina příběhu poněkud přebilo téma okupace Československa, během níž Edita byla spíše svědkem událostí, které šly z velké části mimo ni. Motivace hrdinek mi občas připadala trochu zmatená a nevysvětlená. Proč se Irma někdy chovala jako silná žena a to už v době svatby, kdy si vydupala starou kuchařku Hedu, a přitom se po celý život nechá ovládat manželem a jen tiše trpí? Je to dáno výchovou, osobním přesvědčení, je to trest, který si sama uložila? Proč Edita zpřetrhala pouta s matkou? Z čeho přesně pramenilo její odmítnutí vypravěčky epilogu? Zatrpklost, strach, nejistota, výčitky svědomí? Ponechá-li se tohle stranou, kniha je výborně napsaná, je velice čtivá a napínavá a obsahuje několik velmi silných momentů (pro mě asi nejsilnější z nich byl ten, když se Irma rozhodne říct Kristýnce milosrdnou lež o tom, kdo je její otec, a následné vnitřní úvahy). Velmi zdařilé a doporučuji.... celý text

Nestvůra z Essexu 2018, Sarah Perry

No nevím. Jako není to špatné, ale asi jsem čekala víc. Konec mi připadal trochu nemastný neslaný, ale oceňuji, že se nejedná o klasický happyend "všichni se oženili a vdali a žili šťastně až do smrti". Hlavní hrdinka mi místy připomínala některé postavy Oscara Wilda, to bylo příjemné překvapení, ale bohužel tento dojem trval jen ze začátku knihy. V některých ohledech mi připadalo, že autorka se snaží současné problémy nasadit do minulé doby a to ční z celé knihy jako bolavý palec (hlavně uvědomělá feministka a průkopnice Martha, která se opakovaně mění na Martu a zpět). Význam titulní nestvůry, která byla zpočátku propírána pomalu na každé stránce dvakrát, postupně vybledl a vlastně si nejsem jistá, jestli nestvůra měla něco symbolizovat nebo jestli se jednalo jen o berličku ve snaze o cool titul knihy.... celý text

Konec hlídky 2016, Stephen King

Dobré. Myslím ale, že by to bylo lepší, kdyby se vynechaly nadpřirozené prvky a zaměřilo se spíš na sílu sugesce a manipulace.