Niamh15
přečtené 235
Všechny barvy duhy
2021,
* antologie
Padlo to tu už několikrát, ale je to zkrátka tak - tahle sbírka je hodně rozkolísaná. Pár povídek bylo vyloženě skvělých (vypíchla bych speciálně tu od Martiny D. Antonín, Lucie Zelinkové, Michaela Waltera, Radka Blažka a holek Pospíšilových - protože ty prostě nezklamou nikdy:)), ten zbytek už tolik ne. Ty slabší se shodovaly v předvídatelnosti a plytkosti - chyběla jim nějaká jasná pointa, originální nápad, působily zkrátka spíš jako výplň. Jako celek je to ovšem vcelku pěkný počin - víc takových!... celý text
Stopa blesku
2021,
Rebecca Roanhorse
Popravdě řečeno mě to - bohužel - dost zklamalo. Gnóm! je fenomenální, o tom žádná, a tak jsem asi měla příliš vysoká očekávání... Prostředí, nápad a svět - tam není co vytknout. Byla jsem hrozně natěšená na indiánskou fantasy, protože něco takového tady snad ještě nebylo. A v tomhle ohledu má Stopa blesku skutečně dobře našlápnuto. Ale právě jenom našlápnuto. Protože ten fascinující postapo svět děsně srazil příběh. Možná kdyby to mělo o pár desítek stran navíc, dokázala by autorka rozvinout některé linky, které takhle moc nedávaly smysl. Například ty obruče, které sice nakonec posloužily svému účelu, ale do té doby měl člověk pocit, že jsou tam prostě navíc a že se na ně příhodně zapomnělo. Ovšem co mi s přibývajícími stránkami vadilo absolutně nejvíc, byl ten čím dál silnější odvar Anity Blake / Stmívání. Opravdu si musí za každou cenu vybrat nějakého chlapa? Opravdu to bude ten sexy hodňák, protože ten sexy parchant je sice mnohem přitažlivější, ale ve skutečnosti ji nemiluje? Achjo. Pokud bychom si odmysleli to prostředí, jde vlastně o typický příběh z amerických středoškolských romantických komedií - makeover included. A když už jsme u toho makeoveru, tohle mě nadzvedlo asi nejvíc: "Protože, co jako, to se nemůžu zajímat o zbraně i eleganci zároveň? To se vzájemně nevylučuje, víš." (říká homosexuální rváč) "Ehm, jo, tak trochu se to vylučuje." (odpovídá zabedněná hlavní hrdinka) Kéž by z toho tahle linka úplně vypadla. Byl by to řádově mnohem lepší příběh s obrovským potenciálem...... celý text
Harrow Devátá
2021,
Tamsyn Muir
To, co u Gideon začalo jako vřelá sympatie, přerostlo s Harrow v naprostou oddanost. Vrhla jsem se do toho s tím, že Gideon nemám v paměti úplně čerstvě a že tedy místy patrně budu tápat, ale že se prostě nechám vést. Vyplatilo se to mnohonásobně. Je to zatraceně komplikované a náročné čtení, ale zároveň je to nesmírně zábavné a naplňující. Člověk si během čtení vymyslí padesát teorií, jen aby je Tamsyn Muir na další stránce všechny rozcupovala na cucky. Ale není na tom nic frustrujícího - jeden si to tak trochu masochisticky užívá. Přečetla jsem toho už opravdu hodně, ale nikdy jsem nečetla nic ani vzdáleně podobného téhle sérii.... celý text
