Nyxx
přečtené 208
Stručné dějiny Hnutí
2018,
Petra Hůlová
Moje první kniha od Hůlové a také první antiutopie. V první polovině knihy jsem hledala nějaké skryté odkazy nebo příměry, ale žádné jsem nenašla. Pak jsem to vzdala. Protože jsem moc nevěděla, co chtěl autorka knihou říci, pustila jsem si s ní rozhovor na Českém rozhlase, a dospěla jsem k názoru, že asi chtěla vyjádřit příliš mnoho myšlenek na malém prostoru, což se nepovedlo. Pozornější čtenář si může klást spoustu různých otázek- třeba Jak to asi muselo ve společnosti vypadat, že Rita našla takovou podporu pro své hnutí? Jak je možné, že porodnost stoupá, když Hnutí dělá z mužů impotenty? Co vede Věru k tomu, aby vykonávala práci, kterou dělá, způsobem, jakým ji dělá? A hlavně- není náhodou mezi zachováváním status quo a revolucí ještě zlatá středí cesta, tedy evoluce? Těm se ale nedostává prostor díky detailnímu popisu programu převýchovy mužů vyvolávajícímu silné pocity odporu a hnusu, které přebíjejí další popsané problémy současné společnosti (orientace na fyzický vzhled, plastické operace, žena jen jako sexuální objekt a v reklamě navíc jako poutač) a mohou vyvolat stejně silnou reakci "než taková buzerace, to je lepší současný stav věcí". Kniha bývá často chápána jako antifeministická, i když podle mě antifeministická není- v nesvobodné společnosti nejsou svobodné ani ženy, a hlavní hrdinku proto nepřekvapí, když jí při prohlídce centra pro převýchovu žen při zkoušení virtuálního programu strčí ředitelka centra sondu do vagíny. Zároveň mezi řádky můžeme vyčíst pokus o nabourání genderových stereotypů- převýchovné zařízení funguje, přestože všechny "mužské" profese zastávají ženy- řidičky, opravářky, instalatérky, techničky... Text sám o sobě mi připadal hůře čitelný, v komplikovaných větách občas chybělo sloveso. Jako by autorka předělávala text ve wordu, jednotlivá slova a části textu přesouvala a dopisovala a při tom se jí některá slova ztratila. Dodatek: Celé se mi to rozleželo. Po přečtení její další knihy jsem usoudila, že Hůlová umí najít zajímavé téma, ale nedokáže ho dostatečně vytěžit, naopak dodá značnou dávku stereotypů. Feministky vykresluje jako militantní saně snažící se násilím změnit společnost, což je dnešní běžný mainstreamový narativ, přestože realita je jiná a o dost komplikovanější. Vzniklo jen další dílo obhajující současný status quo, protože jinou než radikální změnu jako by si autorka neuměla představit.... celý text
