Ondra086
přečtené 33
Červený trpaslík – Omnibus
2020,
Rob Grant
Seriál jsem viděl snad tisíckrát a tak mě velmi potěšilo když se mi tahle bichle ocitla pod stromečkem, zabavila mě během distanční výuky a teď, ač jsem jí dočetl ještě před prázdninami jsem si uvědomil, že bych jí za ty hodiny zábavy měl věnovat alespoň pár minut a napsat komentář. Na začátek. Omnibus je sloučené vydání čtyř knih: Nekonečno vítá ohleduplné řidiče, Lepší než život, Poslední člověk a Pozpátku. Nejvtipnější mi přišli první dvě knihy, které psali autoři společně. Je tam asi nejvíc doplňujících informací k seriálu (jak se Lister dostal na Červeného trpaslíka, jaké bylo poslání Novy 5 nebo co se stalo se Zemí) zaujala mě i dobře vykreslená lidská civilizace za kterou by se nemusel stydět ani špičkový sci-fi román. Několikrát jsem se zasmál nahlas a to hlavně díky mluvícímu toustovači, který měl celkově více prostoru než v seriálu. Jak je známo, závěrečné knihy napsali Naylor a Grant odděleně a podle mě se konec více povedl Naylorovi, který je evidentně tím, kdo seriál/knihu posouvá více do sc-fi žánru. Někomu by mohla vadit přílišná epičnost v závěru ale mně spíš vadila úplná absence Hollyho o jehož osudu a vůbec o osudu lodi Červený trpaslík v naší realitě se nic nedozvíme. Grantovo ,,Pozpátku" bylo zase vtipnější a víc se věnuje Rimmerově charakteru a celkově tomu proč je vlastně takový magor (velká část knihy se odehrává v alternativní realitě, kde je Rimmer Eso). Závěr knihy mi ale přišel poněkud rozporuplný a nedotažený do konce. Omnibus rozhodně stojí za přečtení a pro fanoušky je vlastně povinností. Naylorova epičnost a akce spojená s Grantovým skvělým situačním humorem je vlastně tím na čem stojí seriál (když nepočítám skvělé herecké výkony), v prvních dvou knihách je to spojené dohromady a závěrečných knihách máte zase příležitost vidět jak oba autoři tvoří odděleně. Celkové hodnocení pět a půl pračky Whirpool. Značka vítězů.... celý text
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
2012,
Jonas Jonasson
K četbě jsem se dlouho odhodlával, ale nakonec je to velmi příjemně strávený čas. Několikrát jsem se smál nahlas, hlavně u pasáží s Herbertem :-)
