opic 12 přečtené 486

Vyhnání Gerty Schnirch 2009, Kateřina Tučková

Emoce.Šílenství.Bezpráví.Bezmoc.Spravedlnost.Zmar.Smutek.Žal.Smrt. Na okamžik si to představit.Ztotožnit.Pochopit. Složitost doby.Ti poražení.Kolektivní vina.Oko za oko.Vlastenci zalezlí.Největší bojovnící za práva.Lynčující dav posedlý psychozou-mstít se.Za každou cenu.Zadostiučinění.Charakter doby. Není se čemu divit.Temná doba.Umírání a strastí.Jde to vůbec ? Dostat se do myslí dnes nežijících ? To když se dostane práv obyčejným lidem.Lidové soudy.Patolízalové.Chlouba čistoty mravů.Kšeftující vlastenci. Fašisti,fanatici,kolaboranti.Náckové. Převlékači kabátů.Osvoboditelé vlasti.Rudí.Donašeči.Přisluhovači.Ovádi. Jací by jsme byli my ? Je tak těžké zůstat obyčejným.Co bychom dělali na jejich místě ? Vždyt soudit je tak snadné ... Zlá doba.My nezažili.Nepředstavitelné věci.Nemusíme být historikem ani politologem,abychom pochopili.Těžko jen těžko křičet z teplíčka domova současnosti. Tím si prošli.To zažívali.Osudy.Nenaplněné.Na věky poznamenané.Nejen fyzicky,duševně a co člověk.Rozpolcené vztahy.Vazby k druhým.Nenávist.Strach. Obavy z budoucnosti.A když už si lidi myslí,že nemůže být hůř.Ale ono může. Především.A o ty lidi jde.Jsou vždy,až na prvním místě.Tak jako tak to stejně odserou. A co ti nevinní ? Neviní ? Ti jsou snad jen andělé ! Zmar.Bolest.Zášt.Bezmoc.Tísen.Zloba. Tahle Katčina knížka tohle vyprávění o truchlivé neveselé zlé době naplnuje měrou vrchovatou.To mi stačí při mé inteligenci. Jo voni lidi dokážou být i svině. Stačí mě přečíst půlku.Je jasné,co si lidi dokáží dělat navzájem. Nikdo se tu neospravedlnuje,nezástává němců.Pohled z druhé strany. Rozpětí od čtyřicátých let až k současnosti je důmyslným mementem. Občas je nutné číst pozorně.Lecos může uniknout ve vztazích nepřeberných osob.Roztaženost tu má své důvody.Komlexně to do sebe náramně zapadá.Rozmáchlé přes epochy našich novodobých dějin působí působivě. Uvědomit si a snažit se aspon trochu pochopit.Činy a důsledky.Dá se vůbec ? Generační rozkol.Rozpolcené duše.Nenaplněné životy.Zkažené nenavratné životy. Jak někomu vysvětlit,něco,když to sám nezažil.Nepřísluší se kritizovat.Jak ožehavé do dnešních dní. Najdou se popírači.Je to jejich úděl.Ono to takové nebylo: je to přehnané,nadsazené,ohýbá se historie.Modní záležitost,nebo snad poplatné době.Na druhou stranu,co není poplatné.Vždy tam bude nějaký rozpor.Z obou stran. Co mi dala ? Knížka čtyřsetstránková ? Ponaučení ? Hlavně,že tohle nechceme jistě nikdo zažít.Žijeme ted a máme se nevýslovně vlastně fajn.A jak dlouho to bude trvat ? Ti nad nami a tím nemyslím zrovna andělíčky.Ti se o nás postarají aneb: historie se neustále opakuje. At žijí vítězové ! Každý národ má nějaký ten škraloup. Svinstvo zůstane svinstvem.Hovno stejně zůstane sračkou. Tak se neumaž... celý text

Prstýnek z kopřivy 2021, Pavel Čech

Po různých křivolakých uličkách,temných stínech,skrytých zahradách,ztracených klíčků a nebo kamínků ... Když nečekáte překvapení a ono to příjde. To si myslíte,že už ho znáte :) a opět,se vám to bude líbit. Protože to máte rádi.Na stejných vlnách. Krajiny barevných skvrn a navíc básně,říkáte si. Po pár stranách ocitám se.Lidské touhy které volají. Jak rád se vracívám a ocitám se kdesi... S poutníkem či bez něj. Ve snách i v myšlenkách.Nutí mě zastavit.Čas.Rozjímat.Jednoduše jen tak.Více dní. Podobně jako Don Quijote na své cestě ztrácí se za obzorem. I já proplouvám někde v dáli za oknem nevšedního dne. Ve skalách za soumraku.Schovám se. S čajem třeba ve vlaku.V dáli paprsky velkého zářícího,skrytý za balonem na nebi. Odpovědi skryté.Otázky zůstávají.Maják v dáli tyčí se. Pavel Čech i tentokrát zabrnkal na to pravé příjemné ukryté v nás. Nezpěchat a vydat se na poutníkovo rozjímání. Třebas i najít prstýnek z kopřivy.... celý text

Elementární částice 2019, Michel Houellebecq

Všechno závisí na Krauseho tělíscích ... - tak je to od stvoření,až po zánik ... - ... pojednává tato knížka.

Malý dům 2022, Kjóko Nakadžima

Kdepak ty ptáčku hnízdo máš,krýš a zázemí. Vždyt ještě léčky málo znáš,málo zdá se mi. ... a v dálce stojí malý dům. Co ten vám skrývá za příběh.Přitom zdánlivě docela obyčejný,ale o to více nevšední osud. Dvanáctiletá Taki.Děvčátko nastupuje do služby.Služebná. Vše se musí naučit.Šikovná milá hodná dívka.Brzy se stane oblíbenou a vše poklidně plyne.Pak začne válka v pacifiku.Vše tak vidíme pohledem z druhé strany. Z povzdálí válkou téměř nedotčené.Pak však začínají nálety ... Taki popisuje mile a poeticky,jaké to tenkrát bylo. Tenkrát v Japonsku. Komu je to blízké a má rád tehdejší historické reálie,bude určitě mile nadšený. Za horkých sálajících dnů,přes sněžné závěje,jakoby vypadli z obrázků i výjevů malíře Utagawa Hirošige. Žádný Soumrak dne nebo Deník komorné ovšem nečekat :) Jsou to vzpomínky a možná i kapánek přikrášlené devadesátiletou Tomi :) Je v tom krása.Je to příjemný.Kulisa války v pozadí.Pozvolné vyprávění nikterak vyloženě dramaticky přerošované.Natož nějaké násilné scény.Psychologický marast,zde také jistě chybí. Vše se odehrává v zázemí vnitrozemí v zemi vycházejícího slunce. Občas je fajn nalézt takovou z mnoha jiných. Nenápadně,ale svěže působící knížka. Já pak můžu jít a v duši klid,můžu pak mít.... celý text

Platforma 2020, Michel Houellebecq

Hledá se doktor na moji nemoc. ZN: Ihned Tak kde seš živote ? Samota není hrozná...je šílená. Nelichotivý obraz o stavu.O stavu ? Který nás obklopuje. Účastník zájezdu glosující.Postřehy odjinud.Exotika přichází s dálkou. Vzhůru na palubu,dálky volají ... Objektivem a s toulavou kamerou vydávám se hledat pověstnou duhou.Myšleno jako (optický úkaz) ne ten symbol never-ending pohlaví. Užít si pořádně.Užít si ? No o tom ta nesnesitelná lehkost bytí,přeci je.A nebo snad ne ? Vám se nelíbí ty explicitní sexuální scény ? Slast a příjemné mrazení je snad špatné a nepřirozené ? Co je tak ubohýho na spalující vášni.Chtíč jako trest.Pánbíček nás trestá. Vytěsnit a neodhalit.I Pompeje museli zaplatit,máte pravdu. Odhalená nahota vadí ? Ani prsíčko.Rachejtle a smrt v přímém přenosu je asi o dost vzrušující. Platformy k nezapacení.Programy utváření našeho myšlení. Najdu si nějakej čistoučkej bordel a pěknou děvku souznějící s přírodou.Rajskou.Pannenskou.Čistou. ...vítr už příhodný vane nám. Troška toho sexuálního dobrodružství. Pohlcující vagíny,hluboké kypré růže.Korektnost Zapomenout na vše. Obklopující vtíravá média,náboženská dogmata,rasismus,terorismus,psychouši v politice,prašule a všechny ty supr lidké vynálezy. Nadechnout se a hlavně se z toho neposrat.Poselství jasné.Naděje a lidé. To jsme MY. Kdo něco takového nezažil ? Našel jsem Houellebecqua.Byl jsem uvnitř.V jeho knize. Součástí jeho a našeho světa. Ve výsledku.Je to docela pěknej romantickej příběh :) Platformy všech zemí,spojte se !... celý text

A 2018, Pavel Čech

Áčko si vždycky cestu najde. Áčko se umí usmívat. Áčko k vám na návštěvu zajde chce Tě jenom podrbat. Áčko si chce s dětma hrát. Áčko se za dobrem skrývá vnímáš rozesmátou tvář. Áčko se zase vrátí áčko nás neopustí. Áčko nám život zkrátí svůj svět nám do hlav hustí. Nikdy nesmíš zavřít oči nesmíš mít z Toho strach. Áčko je tu snámi a chce se nás dotknout. Proto díky kniho.Díky autore.Díky,že jsi a existuješ i v takové době. Takové jsou stále potřeba.... celý text

Srub 2014, David Vann

Můj milý cynický deníčku. Listopad ehm rok nějakej.Ostatně vám to může bejt šumák. Co je potřeba,co opatřit: Hřebíky.Kladívko.Pilku.Plechy.Prkna.Šroubovák.Vrták. Dobrou náladu.Pěkný počasí.Teplý oblečení (spodní prádlo (dvoje) pyžamo).Vstřícnou ženu.KPZetku a jde se na to. Mýdlo.Ručník.Ochranu: myšleno jako proti komárům popřípadě medvědům. Kakací potřeby nebrat.V létě postačí lopuch.V zimě zatím s ??? Jak málo stačí k dětské radosti. Někde se uklidit.Únik.Útěk do divočiny. No hezky sis to naplánoval,Gery ! Nikdy není všechno tak,jak sis představoval.Když se to má posrat tak,se to taky posere. U nás se nevzdychá.U nás panuje zvláštní idyla.Naše domácnost je tichá.A nikdo nikam nepospíchá. Byla to taková zvláštní,bojím se říct.Nepěkná věc.Něco se zvrtlo.Něco se pokazilo.Něco se rozlilo.Rozhodně těma zapomenutýma sirkama to nebude :) A v novinách píšou,že se nic nestalo. David Vann rozený optimista. Aneb návod,jak stavět v chumelenici a přitom nezešílet.Aljaška je romantické místo. To se tak stává.Nejdříve přečtete Ostrov Sukkwan poté Akvárium. Srub je dobrý,srub je čtivý,ale trochu mu vrže podlaha. Je stejně veselý a zábavný a přesto ne tolik důrazný i úderný zároven. Žádná minulost.Pohnutky a příčiny.Proč se právě na všechno vysrat ? Proč zahodit skvělý laskavý konzumní život ? Který samozřejmě všichni milujeme. A víš proč Ty troubo ? Poněvadž to má být chladné a strohé asi ne ? Je to Vannovka,jak vyšitá.Tak se tak blbě neptej ! Dobře,tak fajn.Jsem jen obyčejný pobíječ much v závorce (čtenář) ohrožený druh.No trošku jsem si zapřeháněl :) Dějová linka s dcerou kapánek drhla jak starej zip.A navíc nebyla až tak prokreslená.Nemůže se vymáčknout a furt jenom nenápadně naznačuje.Vypalto na ně Vanne ! Nutné přihlédnout-je to teprve debutové dílko.Obhroublé a do syrova zabalené. Psané odbočky s kamarády nedomrlé Aljašsky chladné. Už si zase stěžuje.Sleduje te to ? Přeci jenom Sukkwan s Akvárkem,ačkoli ve výsledku komornější o to více působivější. Tentokráte fakt jenom dobré.I když proklatě dobré. Takové živočišně truchlivě podmanivě poetické :) Ve výsledku se máme vlastně docela fajn.Pořád vyhledáváme důvody (malicherné),že se vlastně fajn nemáme. I když ty sruby většinou podvědomě stavíme.... celý text

Modré z nebe 2021, Pavel Čech

Moře hledá svůj druhý břeh tak jako já hledám vlny stoupají stále výš tak jako já jsem blíž hledám... Po hlasu,po čichu pátrám ve stránkách vonavých ... dávkuju přiměřeně aspon na tři dny si ordinuju je v tom dost možná jakási posedlost chtíč zamilovanost zároven schoulím se do klubíčka v teple útulného domova navleču dva svetry (p.Pekárová Adamová Markéta) promine a jde se na to pomalé až nábožně pomalé přemítání a soustředění se na dění v knížce Vidím se ... jako tenkrát... zakázané lezení po střechách garáží jako malý lump zachranující na štítě přilehlé řadovky ztraceného létajícího draka nedbaje nebezpečí z výšky lelkuju ve větru Modré nebe přenáší mě v čase ... malý princ zdá se mává mi v ústrety,jsem to já ? poznávám se ? Kde je modrý kamínek ? Moře hledám v potoce ,lodička po proudu nese se,vydám se na dalekou cestu... Už se těším na dalšího. Čecha Pavla a jeho kamínky,uličky, ztracené kufry,kopce,deště,slunce, zarostlé zahrady,staré jabloně,ztracené věci, nebe poseté hvězdami...... celý text

Jádro věci 2005, Graham Greene

Jsi nejednoznačný hrdina... Už slovo hrdina Tě deptá.Dokonalý.Může být hrdina dokonalý.Jsi snad bůh ? Je stvořitel dokonalý ? Stvořil jsi utopii. Nejsi ani kladný.Záporně přitažlivý.Odtažitý.Nic není černobílé. Reálný jak to jen jde. Jsi Afrika.Budíš se a chodíš spát v Sierra Leone.Žiješ si ve Freetownu. Každému vyjít vstříc a zavděčit se.Toužíš po klidu. Neříkáš nahlas-miluji Tě. Moc přemýšlíš.Jsi cizinec.Zbloudil.Neztratit tvář.Každý den. Jsi katolík.Zpověd se ti protiví.Co by byla víra bez hříchů ? Nespolehlivý vypravěč.Vylhat se.Ztratit se.Sám v sobě. To se nedá vydržet.Jsi tak nerozhodný. Chceš-li odvahu.Cožpak jde milovat bez lásky.Co by byla láska bez chtíče ? Stvořil chtíč k rozmnožování.Nazvali to smilstvem. Ušetři se.Obětuj se.Zatrat se.Oh jak jsi spravedlivý. Trýznivý.Jak jen může Tvé podvědomí všechen ten rozpor vydržet ? Prosím...ušetři nás. Ne ty nemyslíš jen na sebe. Sráči seš sráč neb si za nás trpěl. Myslel jsi to dobře.Myslel jsi to s námi dobře. Ty milosrdný i obětavý. Je to peklo. Malicherný.Proč právě ted ? A zač ? Jedinné východisko. .............. Co by byl Green bez Greena ? Nebylo by od věci přečíst si jádro věci.... celý text

Skořápka 2017, Ian McEwan

Jen jsem se narodil-studená sprcha chlapče,chlapče,kam jsi se to dostal To jsem neměl tušení,že je život mrcha chlapče,chalapče,kam jsi se to dostal Tak než si jako vylezu na ten svět,co já si musím prožít.Aneb flustrovaný plod. Už ted vím.Je to túze složitý.Vono to je docela jednoduchý,ale složitý to ty venku dělaj.Jde o moji budoucnost.Nemilovat je tak snadné.Nejsem obnošené prádlo,které se dá jen tak vyměnit za jiné,takže pozor ! Musím zachránit tátu.Pomoct mámě.Nakopat prdel milencoj. Co nemám rád a co naopak miluju.To vám je táák skvělá věc.Ujíždím na chardonnay a tak podobně.Mamka mě pravidelně zásobuje.I my nenarození víme,co je dobré a máme své dny.A ještě tatíkovy básně.Prostě nádhera. Zatím má bejvák tady uvnitř.Až nadejde čas,najdu si něco většího. Pořádně velkou skořápku. Zatím si moje trable prcka ve vztahuTrudyho a Johne zkuste sami,na vlastní kůži. Originální pohled a glosování z úst takřka (zatím) nekojence (velmi vzdělaného (život Tě naučí) inteligentního) který se už nemůže dočkat (až na tu šnůru). Docela takřka rutinní zápletka vztahovka s prvky krimi.Nějaký ty moudra,která neurazí. Jenže ono to je v podstatě čistě napsáno podáno i vyprávěno.A to se počítá. Solidně čtivý McEwan,který nezklamal. No to snad není možný ! A bylo.... celý text

Žítkovské bohyně 2013, Kateřina Tučková

Vše bylo napsáno. Nelze napsat již nic jiného. Některé knihy dokáží veselit,smutnět,rozesmát,pobavit,rozladit,umořit,navnadit,rozvášnit,zamilovat se. To vše umí stránky šustící.A co samotný dojem ? Jak je někdy důležité kdy čtete ? Jakou roční dobu zvolíte a v který čas zvolíte ? Řeknu vám to do chřtánu.Přinejmenším do obličeje :) Po trmácení příjemném v podzimní čas rozsvícených plamínků dušiček. V mlhách pouličních lamp.Rozplizle září ukazují cestu domů. Čeká na vás.Osamělá,na komínku z dalších knížek.A Kdo ? Přeci Kačka a její bohyně. Za času horkých čajů a opařených srkajících rtů.Studený nohy schovám pod peřinou.Na dotek příjemných pocitů.Nečtenáři (nepoznamenaní) tyhle blázny nepochopí ... Vracívám se do Bílých Karpat.Do Žítkové.Kdy napsal a jestli vůbec někdy ? Žral,jsem tuto knihu.Vodila si mě.Byl jsem zvonečkem na ocásku kočky. S úctou,jak příběh vyprávět a udržet čtenářskou soustředěnost.Vůli lovit informace a nakonec vše prdnout na papír.Ano,nám vděčným dychtivím čtenářům. Jen samotná jména postav,okolních míst se vryjí pod kůži.. Žítková,Janigena,Dora Idesová,Surmena,Ruchárka,Mahdalka,Fuksena,Baglárka,Krasnačka,Irma,Shánělka,Kopanice,Koprvazy,Potočná,Bedová,Jakoubek,Gabrhelka,Mlkva a mnoho dalších. To se jen tak z hlavy nevyžene.Nezapomenutelné momenty jakbysmet. Zaříkávání u zesnulého.Bouře se Surmenkou na kopci. Ztrávit průběžně týden v Karpatech,tomu šlo jen stěží odolat.Pokud noc ,která byla ještě mladá dovolila.Vracet se do tohoto světa,než se oči začli klížit a čím dál častější frekvence zívání narušovala cestování i do pohanských časů,procesů čarodějných,přes výzkum nacistů,až k STB zlovolným praktikám.A nad tím vším prolínačky s Dorou v současnosti. Na první dojem dát,bývá někdy ošemetné.Když se to podaří,je to radost.Trefí se do vkusu,nálady,rozpoložení a vůbec té správné atmosféry opuštěných laviček v parcích zapadaných listím.Tomu se nic nevyrovná. Ten dojem.Hřejivej pocit.I když to není nic zrovinka veselého. O tom žádná !... celý text

Cizinec v cizí zemi 2020, Robert A. Heinlein

Tvý problémy nejsou tvý někdo ti je vnutil. (Grokuji,tedy jsem) Jestliže pro někoho může působit zastarale,zde o myšlenku především se jedná. Je jich tu celý Mars.Tedy myšlenek na rozdávání. Radikálně zapomenout na nějaké dobrodružství.Arnold se nechystá zachránit rudou planetu.Ani zažehnout revoluci a pomoct frakcím nebohých kolonistů. Epičnost problému tří těles a temného lesa ve spirálních ramenech galaxie.Nutno přeladit-zde Heinlein. Ten se nezapře.Necenzurovaná verze je vskutku tučný oříšek. Děj je prostředek k přemítání o mnoha lidských (aha) záležitostí. Ryzí mimo-pozemštan konfrontován s naším matrixem. Církev,majetek,vlastnictví,sex,politika,peníze,dogma,morálka,jak nám někdo chystá smrt a další.Prostě samý fajn věci.V době vzniku aktuální ? Jééé,samozřejmě,že se nic nezměnilo.Jako i ted se lidé rodí i umírají.Stejně tyhle fajn věci stále existují.Proč si je tedy nepřipomenout :) Autor tomu všemu dává na prdel.Velký kopanec nejenom ve své době. Cizinec představuje takovou knihu ve smyslu-myšlenkově výživná,poněkud zdlouhavá,až ukecaná.Dostaví se několikrát přirozeně během čtení,že už je toho zkrátka moc.Samotný muž,který spadl na zemi je zkrátka upozaděn.Vyprávění tudíž neubíhá v takovém tempu. Tohle vše neubírá knize na kvalitě.Bezesporu bude patřit v tvorbě R.H. k těm vůbec nejoblíbenějším. Grokujte.Valentine Smith,vám ukáže cestu. Zásadní věc nejenom žánru. S cenzurou na věčné časy a ne jinak. Argo palec nahoru. PS: ta obálka je skvělá,vystihuje paradoxy světa.Přesně usvědčující,štavnatě nekorektní,ale i neštastně spoilerující :-D... celý text

Černí psi 1996, Ian McEwan

Jsme tak mladí a tak ztracení,pojdme chytat draka,oh pojdme chytat draka ... Než jsem se začal trochu orientovat a neztrácet v postavách vyprávění chvilku to dalo. Pak to však přišlo.Po první kapitole se to zakouslo a nepustilo.Stále bylo zapotřebí trocha té soustředěnosti navíc. Košaté i komorní.Dějově skákavé v různých dobách.Stéle udržující mysl v pozoru.Jazykově vytříbené,už taková samozřejmost,Ian to jistí.Šmrncovně vkusně podané. Kořeny zla a plíživého strachu.Stál jsem u zdi.V rozděleném městě. U ostnatého drátu.U baráků.V táboře s nápisem u brány "práce osvobozuje" Staráme se hodně. O vás lidé.O vaše zbraně.O války,kde bojujete.Jééé to vypadá jako legrace. Šup ještě jeden dron na město.Zabijme chudé ! Kde je to porozumění bližnímu svému.Kde je ten cit. Kolik černých psů ještě ? Zapadla skládanka do sebe.Bylo to takové zvláštní.Ne,že by celková tvorba McEwana vesměs nebyla (zvláštní).Ty témata si to vyžadují,samosebou.Tady byla ta forma vyjádření,tak nějak jinak vypiplaná.Zvláštní aura zazářila.Tobogánové vcucnutí do minulosti. Nemohli být spolu ani bez sebe. Černí psi by tak neměli zapadnout a nebo se jim jakkoliv vyhýbat. Jestli se zrovna nepotloukám na Chesilské pláži.Občas si vzpomenu a Maslím na děti ! Celkem jsem v celku Nevinný a kdo není :-) Rozhodně ne imunní vůči Černým psům. Mají co říct ehm teda štěknout.... celý text

Akira 3 2022, Katsuhiro Otomo

Již třetí pokračování nezaostává za svými předchůdci. Akce nepřetržitá a spousty postav nedají čas na odpočinek. Kolikrát člověka napadne: snad tu zůstane i něco k rozvíjení nějakého děje,chci prostě vědět víc. Na konci to vezme takovej glancovní šmrnc a rázem je vše odpuštěno. Šmrnc ovšem zaostává v kadenci rozestupu vydávání jednotlivých dílů. Mám obavy,že se lidstvo vrátí dříve na Měsíc a poté se dočkáme zbývající trilogie:)... celý text

Bílá Voda 2022, Kateřina Tučková

Kaplička u cesty zarostlá šípkem obepíná ji a skrývá.Léto alou domů. Ted vládu převzal podzim.Sítka na motýli zapomenutá na mezi. Na kopečku draci ve větru vznáší se vytrvale.Děti je pevně drží za šnůrky.Neuletí-nezmizí z očí. Aniž by děcka tušili,některé události se většinou ztrácí a uletí v minulosti. Vymazané osudy,které by neměli být zapomenuty. Ačkoliv se může zdát spousty věcí absurdními.Nejsou.Když si ještě navíc uvědomíme,že se podobné skutky skutečně staly. Něco podobného a v době,kdy máme tzv. svobodu,je třebas takový rezignační dopis referentky Burdové brát vážně,je i smutným mementem: ...mám teho po krk.Prakticky už od okamihu,čo súdruh Gagarin vrátil z vesmíru,nedá sa tu vydržat,reholníčky vobec nevzali na vedomie,s čím som ich zoznámila v politicko-výchovnej prednáške a aj ked náš hrdina v celom šírom vesmíre žiadneho teho ich boha nevidel,dalej zarputile zotrvávajú na svojich bigotných pozíciach. Niektoré reholníčky dokonca,namiesto teho,aby sa s touto skutečnostou čestně vyrovnali,reagovali na nu výsmechom,nemajúc najmenšej úcty k vedeckým pokrokom ludstva a už vobec nie ku mne. Nemožem riadne vykonávat svoju funkciu,ked mi aj vy sústavne hádžete polená pod nohy. Reholníčky sú banda reakčných zmijí,správca Budil ožran,v dedine skapal pes a ja už mám toho drabovania vo svojich rokoch po krk. Práci čest ! Milé děti,tak takové to tehdá bylo. Donášení.Kolaborace.Zákazy.Donucování. Zavírání a podobné jiné nepěkné,nehezká věc.Takové věci,už zcela ze světa vymizely a nemůžeme jim v současnosti rozumět !? Že ne děti ? Nezapomente tedy. Kačenka Tučková nám připravila tučnou knížečku.Má hezky nastudováno a opravdu si nechá roky záležet na tématu. V rozpětí na velké ploše mnohaleté vyprávění až do současnosti.Skládanka mnoha postav,protkaná dopisy,spisů i evangelií někdy,až dokumentární formou sladěné.Oceníte,ponoříte se. At už tak nebo jinak,každý v něco věří. Po noci příjde den i kdyby to byl jenom sen.I když je to někdy těžké.Jistá pokora se sluší. Něžné pohlaví to nikdy nemělo lehké. Lhostejný k příběhu jen stěží,těžko člověk může být. Ten příběh skrývá mnohá ale tak jako všecko kolem nás žádáme matky zachovalé aby nám ještě daly čas. A jestli někdy byli v tísni tak pamět brzy ztratili je přece v zájmu společnosti oddělit plevel od zrna.... celý text

Klára a Slunce 2022, Kazuo Ishiguro

Sní androidi o elektrických ovečkách podle Kazuo Ishigury. Klára jako nespolehlivý vypravěč.Bez vzpomínek.Prožitků a skutečností ze kterých se skládá veškeré vnímání.Pro někoho jen naprogramovaná mikrovlnka. Nemůže snad i mikrovlnka milovat ? Ta nejprostší lidská věc zdá se.Přirozená,ale jak komu.Není to jen důvod a pohnutka k rozmnožování zachování rodu.Obyčejná láska a přitom patří k jedněm největším tajemstvím vesmíru.Já robot.Učím se-tedy jsem. Svět viděný jejíma očima.Vybledlá krajina s kopci vnímaná jejím kyber mozkem. Aktualizované pocity hacknuté světlem paprsků vycházejícího slunce. Ishigurovský Ishiguro čistý malíř pomíjivého světa.Zdánlivě stejný.Ale znovu dokazující své kvality nejenom v tištěných spojích jednotlivých souvislých vět jeho textů. Studený svět v hřejivých barvách neutěšenců. Dobráckost,upřímná naivita,otevřené srdce,vnímavá duše nezkažené Kláry.Nevyhnutelnost k jakémusi lidskému až nábožnému uctívání.Čím více prožitků,sociálních kontaktů,tím více pokroucená realita. Některé pasáže i postavy nedají nevzpomenout na jiná dílka.Třeba hospodyně (majordomus Soumrak dne). Kam až zajdou.Kdy se přiblíží.K nerozeznání od nás.Stávají se lidštějšími než lidé ? Není to naopak ? Nejsou lidé čím dál více robotičtějšími. Kdo nás naprogramoval k obrazu svému ? Svobodná vůle.Předurčenost.Vnímání skutečnosti.Iluze za iluzí přikrytá dalšími a dalšími iluzemi.Zrcadlovými odrazy,opona za oponou. Ten kdo Ishigura někdy poznal má se na co těšit i tentokrát.Tento román by se dal číst a vnímat mnoha způsoby.Pohádka,bajka,sci-fi,existencionální vyprávění,zamilovaný příběh,o lásce a obětování atd. Klára a slunce,Kazuo v kostce. A nejsou všechny jeho knihy právě takovými. Je na tom mnoho co obdivovat a mít rád. Jaký vám byl nastaven váš operační systém na to at si každý odpoví sám.Levelování spuštěno.Možná budete právě Vy patřit do správné kasty.Někam patřit.A o to tu právě běží ... Ne náhodou se stal Ishiguro Kazuo definitivní srdcovkou. Neopouštěj mě-připoj svůj port k mému.... celý text

Revolver na prodej 1965, Graham Greene

Neprávem přehlížená revolverka na prodej. Odlehčenější styl není na překážku. Zaškatulkování do žánru krimi kapánek nespravedlivé. Sice se čte pomalu a vyžaduje soustředění.Stojí za přečtení. Nejenom k pobavení.Na to je příliš přemýšlivá a ne laciná detektiuka. Na první pohled neuhrančivá.Pro zvídavé Greenovce objevná.... celý text

Moc a sláva 1990, Graham Greene

Kaju já se kaju. Skvělá nahuštěná hodnotná četba. Prostředí a doba jako stvořené pro vyprávění.Mexiko revoluce pronásledování cesta. Jen jsem se kapánek nesoustředil tak,jak bych si přál a obvzlášt u téhle knihy. Dočteno.Píšu do deníčku: určitě se vrátím a docením v celé své literární kráse.... celý text

Vyhaslý případ 2007, Graham Greene

Vyhaslý není to samé jako vyhořelý. A to si tak jednou zabodnete prst na točícím globusu.Pryč z civilizace,říkáte si. Cílová destinace Kongo.Misie + nemocnice pro malomocné.Zkoušíte se,hledáte. Důvěru ztracenou lidskou.Když ani víra nepomáhá.Protože vás to semele. Stavět katedrály.Dotknout se nebe.Žít ve věčnosti.Pošetilé.Jsme tím přímo opilí.A v dáli se tyčí království.Zámek třpytivý.Jaká zasloužená odměna.A to je vše.Je to tak prosté. Neveselo truchlivo.Už to vypadá,že vše v pohodě bude.Hlavně se z toho neposrat. Víra obklopující.Zdrženlivá.Co by byla víra bez hříšníků.Jedno bez druhého být nemůže. O ženských prostořekých či cudných.Poněvadž lidské bytosti jsou komplikovaná stvoření. Náboženství svého ega.Masturbace o svém já.Utrpení a vykoupení. Minulost jde za ním a neschová se. Marnost nad marnost.Malicherné soužení.Chtěl jenom žít. Greenovka jak víno.Pozvolně vtahující.Napětí a to hlavně v samotném závěru vygradované. Nevídaná harmonie.Vytříbená literatura.... celý text

První člověk 2021, Albert Camus

Lehkost vzpomínek.Záchvěvy radosti a štěstí z pouhé existence. Ulice zalité spalujícím sluncem.Prach zvířený větrem.I tady žijí velké příběhy. Alžír té doby.Nelehký sever Afriky.Zbavený romantiky. Chudé a přesto skromně pokorné prostředí. Přísná babička,ale tak boží ve vší podstatě. Neurotický svérázný strýček.Ztracený unikající otec někde v té daleké Francii,nikdy nepoznaný. Hluchá maminka,obyčejná,ale tak láskyplně chápající,tu nejde nemilovat. Učitel.Spravedlivý občas přísný (jinak by to nešlo) hlavně však opravdový přítel. Škola,kamarádi a spousty věcí k prozkoumání a hlavně bezstarostného blbnutí. Cítíte to.Jste tam s nimi.Představivost je skvělá.Tady to jde samo. To co ho formovalo.Jaký byl.Jak to viděl.Kdo byl cizincem.Podal nám zprávu. Byl jsem tady. Camusovský amarcord,líčený lidsky,bez příkras.Autenticky živý. Opravdový nedokončený osudový Camus.At už s nobelovkou,nebo bez ní. S nečitelnými slovy nalezené v textu originálu. Vadí-nevadí.I tak je to ohromně znamenitá záležitost.... celý text