Osice přečtené 912

Skarlet, víla granátového kamene 2010, Daisy Meadows

Přečetly jsme 2x a už máme doma jinou vílu:-) Upřímně jsem od této knihy velké očekávání neměla, po zkušenosti s Winx jsem o dalších vílách číst nechtěla, ale dcera byla neoblomná:-) a jsem ráda. Příběh má krásný úvod: "Přivolám kouzlo ledové, zbytek zařídí šotkové. Připravím víly o kouzla zas, zvítězím nakonec já, Servác Mráz! Zbavím kameny čarovné moci. Nechám je střežit ve dne i v noci. Šotkové vílí pátrání ztíží. Nastane zmatek v Pohádkové říši! Knížka má navíc milé černobílé ilustrace. Dcera sama dokázala podle textu vydedukovat a správně určit, která postavička na obrázku je Ráchel a která Kristýna (hlavní hrdinky)...... celý text

Nebuď jak gadžo! 2016, Vojtěch Mašek

S tímto komiksem jsem se seznámila díky Máše Bořkovcové (spoluautorce), která ho přivezla k nám do čtenářského klubu. Komiks si děti oblíbily, šel z ruky do ruky a nakonec jsem si ho přečetla i já:-) Příběh Michala obohacují výňatky z jeho dokumentace (i s gramatickými chybami), čtenář má možnost kouknout se na Michala očima "odborníků", vychovatelů, atd. Při čtení mi bylo popravdě těžko. Nelíbil se mi způsob komunikace pracovnic dětského domova ve směru k jeho matce. Ano, byla vulgární, ale být v její pozici, cítit tu beznaděj a marnost boje, tak bych k hrubším výrazům taky neměla daleko. A že měla opravdu zájem, aby se Michal domů vrátil dosvědčuje i to, že se o získání syna zpět do péče snažila mnoho let. Podle Máši je to velmi neobvyklé, rodiče to po roce většinou vzdají. Knihu jsem četla bezprostředně po knize Breaking night (L. Murray). Tématem obou knih je zanedbání péče o dítě, ale průběh je velmi odlišný. Liz má rodiče feťáky, žijí v nepředstavitelné špíně, rodiče se nestarají a přesto je u nich ponechána. Michalova matka je "pouze nevzdělaná a bez prostředků". Nutí k zamyšlení. Je lepší žít v dětském domově, mít možnost vzdělání a stát se kariérně úspěšným v životě, ale přijít o přirozené vztahy (s matkou, sourozenci, atd.) nebo žít v rodině, do které jsme se narodili, prožívat autentické vztahy se vším všudy, i když si jiní myslí, že by jinde bylo o dítě lépe postaráno? Co je víc a kdo má právo o tom rozhodnout????... celý text

Něžná náruč rodičů 2005, Eva Kiedroňová

Něžnou náruč rodičů jsem poprvé prolistovala v těhotenství a pak se k ní vracela u obou dětí. Byla jsem úplně mimo, vůbec jsem netušila, jak miminko chovat, zvedat atd. Nikdy jsem netoužila pochovat si cizí miminko a ani v tomhle směru nejsem zrovna intuitivní, tak jsem byla moc vděčná, že tahle kniha existuje. Fakt mi pomohla zvládnout manipulaci s miminkem. Klubíčko, zajíček, klokánek, tygřík, nenatřásat, ... nebyl problém:-) Jinak jsem se ale knihy nedržela a další rady mi k srdci nepřirostly. Nosím v šátku, kočárek nemáme, kojím, kdy dítě chce, spíme společně a o pravidelném režimu se taky u nás nedá mluvit:-)... celý text

Dětská říkadla a písničky 2016, neznámý - neuveden

Básničky jsou u nás hodně populární, proto jsem jich většinu znala:-) Potěšilo mne, že tam bylo i pár básniček, které znám z dětství z knihy Špity, špity, bábo. Hlavně takhle: Blaze tomu, kdo nic nemá, nestará se, kam co schová, směle lehne, směle vstane, žádný mu nic neukradne. Mrzí mě, že už naše děti nemají možnost jako já v dětství prožít např. skutečné žně s děláním povřísel, vázáním snopů a stavěním panáků. Proto jsem ráda, že aspoň prostřednictvím starých říkanek mohu dceři vysvětlit, jak se dřív hospodařilo. A až pojedeme k babičce na Šumavu, tak můžeme babičku společně vyzpovídat a zavzpomínat:-) Kromě básniček potěšily i ilustrace od V. Vopičkové.... celý text

Komodo 2016, Petr Sís

Podobně jako v knize Robinson čerpá P. Sís i v této knize ze své osobní zkušenosti. Hned na úvod mne autor šokoval vyjádřením, že ho rodiče nechali rok u tety a odjeli do Indonésie, kde měl jeho tatínek natáčet film... Kniha je pro mne zajímavá z několika důvodů. 1) Autor sděluje čtenáři osobní informace, které mu posloužily jako odrazový můstek k napsání příběhu. 2) Příběh samotný, který je úžasně ilustrovaný. Vybízí čtenáře k detailnímu zkoumání obrázků. Musím se přiznat, že dcera byla rychlejší a našla hlavního hrdinu na skupinové fotografii přede mnou:-) Pak za mnou celé dopoledne chodila a ukazovala mi, kde všude ještě draka objevila. 3) Čtenář se dozví spoustu zajímavých informací o varanu komodském. A my navíc zjistili, že je mají v pražské zoo a každý měsíc pořádají veřejné krmení. Určitě se na něj někdy vypravíme:-)... celý text

Robinson 2017, Petr Sís

Nádherná knížka pro děti. Objevila jsem ji v naší klubové knihovničce a odnesla jsem si ji s tím, že na ni pro děti připravím čtenářskou lekci. Doma jsme si Robinsona s dcerou (3 roky) přečetly minimálně pětkrát a několikrát ji četla s manželem:-) Hodně jsme se zastavovaly a prohlížely krásné ilustrace. Snažily jsme se z obrázků přijít na to, co na pustém ostrově Petřík dělal, povídaly jsme si o tom, proč se může někdo někomu smát (pro dceru zatím nepoznané) apod. Překvapilo mne, že vždy chtěla číst i doslov autora, ve kterém vysvětluje, že čerpal z vlastní zkušenosti. Toto první setkání s P. Sísem určitě nebylo posledním. Už máme doma jeho další knihu Komodo:-)... celý text

Dobrý proti severáku 2010, Daniel Glattauer

Dnes mi Terry11 připomněla Daniela Glattauera. S touto knihou jsem přišla poprvé do kontaktu před mnoha lety díky scénickému čtení (Listování) na knihovnické dílně v Jičíně. Byl to ohromný zážitek. Pak jsem si knížku musela samozřejmě přečíst celou. Bavilo mě slovní pošťuchování Emmy a Lea, byla jsem napnutá, smála jsem se, byla jsem překvapená, smutná a šokovaná na závěr. Musela jsem si hned přečíst i Každou sedmou vlnu, abych mohla klidně spát:-) Když jsem měla vybrat a doporučit studentům gymnázia jednu knihu, tak mne hned napadl Dobrý proti severáku, to bylo v roce 2012:-) A když se u nás v knihovně konalo Listování, tak jsem si ho samozřejmě taky nemohla nechat ujít:-) Knihu jsem darovala mamce k Vánocům a moc mne těšilo ji při čtení pozorovat. Byla do ní zažraná stejně jako kdysi já:-)... celý text

Kamilka a její kamarádi 2012, Nancy Delvaux

Už po několikáté jsme si z knihovny přinesli i tento díl Kamilky. Na celé sérii mě baví, že Kamilčiny příhody jsou velmi reálné, ukazují dětem, že je v pořádku mít z něčeho strach, že občas něco nevyjde podle našich představ atd. Obzlášť kladně hodnotím, že Kamilčina maminka někdy dcerce vynadá a tatínek nemá problém zapojit se třeba do pečení dortu. Jako u nás:-)... celý text

Kamilka a zvířátka 2012, Nancy Delvaux

Kamilka je po Martince další knižní holčička, jejíž dobrodružství si rády s dcerou opakovaně pročítáme. Díky této knížce zatoužila dcera projet se na koníkovi a k našemu velkému překvapení si to na poslední chvíli nerozmyslela:-) Ještě čekám, kdy bude chtít jako Kamilka pejska...... celý text

Smrtka 2018, Neal Shusterman

Na tuto knížku jsem narážela opakovaně v komentářích zde na Databázi knih. Zaujala mne jak názvem, tak i obrázkem na obálce, vyčnívala z toho množství knih, které mi prolétly před očima. Kromě samotného děje, mne bavila kniha z dalších dvou důvodů. 1) Příběh je prokládán úryvky z deníků kosení smrtek, v nichž zachycují své myšlenky. Ty mě bavily hodně. Nutily mne k zamýšlení se nad životem, smrtelností, atd. Pro představu úryvek: „To, co nejvíc přeju lidstvu, není mír, pohodlí ani radost. Přeju mu to, abychom pokaždé, když jsme svědky něčí smrti, my všichni uvnitř maličko umřeli. Protože jen bolest empatie zaručí, že zůstaneme lidmi. Žádná verze Boha nám nepomůže, jestli to někdy ztratíme.“ (Z deníku kosení C. s. Faradaye) Trvalo mi fakt dost dlouho, než jsem přišla na to, co zkratka C. s. znamená:-). 2) Smrtky si vybírají jméno po historické osobě. Vždycky jsem měla radost, když se objevila nějaká další smrtka a já si mohla vyhledat, po kom si zvolila své nové jméno. Nejvíc mne pobavila smrtka Randová a Goodallová. A přesvědčila jsem se, jak velké mám mezery, co se znalosti historických osobností týče:-). Také jsem se neubránila úvahám, jakou historickou osobnost bych si za svého patrona zvolila já. Možná Hatšepsovet? Ráda bych se dozvěděla o světě Rowana a Citry víc. Není mi moc jasné, jak tehdejší společnost fungovala. Něco je sice naznačeno, ale je pro mne obtížné udělat si komplexní obrázek. Určitě si přečtu i další díl (Nimbus) a budu doufat, že se mi bílá místa zaplní. Zítra si ho jdu půjčit do knihovny:-).... celý text

Oba dva osli 2000, Christian Morgenstern

Poprvé jsem se s knihou setkala před čtyřmi roky v den mojí svatby. Měli jsme ji v knižním duchu a na této malé knížečce s vtipným názvem nám přinesli prstýnky. A dneska jsem ji uviděla u babičky v knihovně a konečně jsem si ji přečetla. A moc se mi líbila. K hravým básničkám jsou fantastické obrázky. Nejvíc mne zaujala báseň Oba dva osli, podle níž se celá knížečka jmenuje. Dodnes jsem netušila, že je o dvou sezdaných. Jak příhodné:-)... celý text

Myšák jménem Julian 2019, Joe Todd-Stanton

Krásně ilustrovaná knížka o myšákovi samotáři, kterému jednoho dne vstoupí, reps. proskočí oknem do života lišák. Včera jsme si knížku přinesli z knihovny a už jsme ji přečetli 4x. Pokaždé si všimneme nějakého nového detailu na obrázcích a to mě baví...... celý text

Maxipes Fík 1981, Rudolf Čechura

Maxipsa Fíka máme moc rádi. Je neuvěřitelné, že příští rok už mu bude 45 let:-) K srdci nám přirostl, jak večerníček, který skvěle namluvil Josef Dvořák, tak i knižní verze. Nejradši mám tyhle první příběhy, hlášky typu "To si vypiješ." a "Neřeklo se mi který noviny! Tak jsem vzal celou trafiku, no!" mě vždycky pobaví:-D... celý text

Pax, můj liščí přítel 2017, Sara Pennypacker

Díky jedné z posledních dílen čtení minulého školního roku, která u nás v litvínovském čtenářském klubu probíhala a jejíž tématem bylo předvídání, se mi dostala do zorného úhlu kniha Pax: Můj liščí přítel. Sama bych po této knize nesáhla, protože nevyhledávám knihy se zvířecím hrdinou. Tehdy mne ale zaujalo, jak o knize mluvila jedna dívka z klubu. V následné diskuzi jsme se snažili všichni předvídat, jestli se chlapec Petr má ještě někdy šanci setkat se svým liščím přítelem Paxem. Nejvíce mne oslovilo, když zmíněná dívka prohlásila, že je kniha vyprávěna, jak z pohledu chlapce, tak z pohledu lišáka. Vylíčení jedné situace z pohledu více postav je právě tím, co mě na knížkách láká. Při samotném čtení jsem ovšem zjistila, že příběhem provází čtenáře vypravěč s tím, že se jeho pozornost střídavě upírá na chlapce a na lišáka. I přes toto zklamání jsem si ale čtení knížky užívala. Hlavním lidským hrdinou je chlapec Petr, který na popud otce opustí svého největšího přítele, lišáka Paxe a je nucen přestěhovat se daleko k dědečkovi, protože se blíží válka. Čtenář pak v jednom dějovém pásmu sleduje, jak se Pax vyrovnává s životem ve volné přírodě, touží po návratu chlapce, sbližuje se s dalšími liškami a postupně se osamostatňuje. V druhé příběhové linii je čtenář informován o těžkostech ale i radostech, které potkávají Petra v jeho snaze o opětovné setkání se svým zvířecím přítelem. Hlavní dějová zápletka ovšem nebyla tím, co mne na knížce tak zaujalo. Tím nejzajímavějším pro mě bylo setkání Petra s postarší ženou Volou, která již jednu válku zažila a která ji poznamenala tak silně, že se rozhodla žít sama v ústraní. Vola se již mnoho let snaží najít cestu sama k sobě a vyrovnat se s tím, co za války dělala. Hluboce mne zasáhly její myšlenky a nejvíc tato pasáž: „Najednou jsem zoufale toužila vědět, kdo to byl. Odkud pocházel, co ho bavilo, kdo ho miloval. Ústa měl otevřená, jako by mi snad chtěl něco říct. V tu chvíli jsem si uvědomila: že i když to byl chlap, i když byl jiné rasy, i když vyrostl v úplně jiné zemi – možná jsme měli hodně společného. Myslím důležité věci, mnohem důležitější než která armáda nás odvedla. Dva, a přece ne dva. Ale já ho zabila, takže teď už jsme se to nemohli nikdy dovědět. Prohledala jsem ho, ale nehledala jsem zbraně, ale stopy po tom, kdo to byl.“ (ukázka ze str. 160) Citovaná pasáž mne zasáhla dvojnásobně. Jednak rezonovala s tím, k čemu jsme na klubech s kolegyní směřovaly – ke snaze zamyslet se nad chováním postav a být k nim shovívavější a chápající. Jednak stála za mým největším AHA momentem v životě: konečně jsem pochopila, že můj opakovaný sen z dětství, ve kterém jako Vola prohledávám mrtvého muže, měl souvislost s úmrtím mé prababičky. Ve svém snu hledám u muže v zimním kabátě osobní věci, které by mi napověděly, o koho se jedná. Prohlížím mu kapsy a nacházím pouze svaté obrázky, jinak nic víc. A až po tolika letech mi došlo, že ty svaté obrázky odkazovaly na ty, které jsem viděla na mrtvém prababiččině těle při svém posledním pohledu do její rakve. Pochopení přišlo jako blesk z čistého nebe, když jsem se večer ve sprše vrátila v myšlenkách k této pasáži. Ano, ve sprše. Tam si totiž často přemýšlím o tom, co zrovna čtu. Je podle mě škoda, že tato kniha je v knihovnách zařazována běžně jenom do dětského oddělení, protože toho může mnoho nabídnout i dospělému čtenáři.... celý text

Malý farmář - Zvířata na statku 2013, Camilla de la Bédoyére

Knížka obsahuje spoustu zajímavých informací o hospodářských zvířatech. Překvapilo mne třeba, že se prasata nedokáží potit, a proto se mohou snadno přehřát. Informace se často opakují, což ale není na závadu, děti mají možnost si je spíše zapamatovat. Mrzí mě ale, že je zde nepřesně používán termín "pole". Z obrázků i kontextu je jasné, že se jedná o louku. Moji dceru to dost mate, prarodiče mají na Šumavě hospodářství, tak pojmy louka a pole slýchá často...... celý text

Like me - Každé kliknutí se počítá 2014, Thomas Feibel

Kniha mě zaujala názvem. Z pracovních důvodů momentálně vyhledávám young adult knihy a takhle se mi hodila. Z počátku jsem byla skeptická, nevěřila jsem, že si mi bude líbit. Ale byla jsem mile překvapena. Kniha pojednává o sociálních sítích a šílenství okolo nich. Sociální sítě mi nejsou zrovna blízké, proto mi byl hodně sympatický Ivo (škoda, že mu autor nevěnovat více pozornosti). Hodně mě oslovila kyberšikana, která sice nebyla v textu přímo pojmenována, ale jasně na ni souvislosti odkazovaly. Ke konci jsem byla už vážně napnutá, jak to celé dopadne. Chvíli se zdálo, že příběh nevygraduje tak moc, jak by mohl, že mi autor předloží tuctový happy end, ale závěr mě fakt nadchl. Nechává čtenáře, ať si sám rozhodne, jak to asi mohlo skončit...... celý text

Bezpečná zóna Goražde 2007, Joe Sacco

Tuto knihu si přinesl domů manžel, když připravoval pro starší děti besedu na téma komiks. Komiksy cíleně nevyhledávám, ale tenhle mě tehdy zaujal. A teď mi ho připomněl komentář Tomas@Se:-) Hodně mě oslovil. Předtím jsem ani netušila, že nějaké Goražde existuje, teď to místo jen tak z hlavy nedostanu. Silný zážitek, nutí člověka k zamyšlení! Když slyším "bezpečná zóna", tak si představuji mnohem klidnější místo. Co popisoval J. Sacco bylo otřesné. A ke konci knihy jsem dostala osobní "wake up call", protože jsem si uvědomila, že nahlížím na přistěhovalce, kteří tou dobou proudili ve velkém do střední Evropy, stejně jako na lidi z Goražde nahlíželi lidi ze Sarajeva, kam odcházeli v touze, mít se líp. I když autor líčí problematiku jednostranně, nic to nemění na faktu, že zachytil vyprávění lidí z masa a kostí.... celý text

O lvíčeti a antilopě 2018, Tomáš Lank

Dcera knížku objevila dneska v knihovně. Jsou ji teprve 3 roky a už si vybírá knížky sama a mně rošiřuje povědomí o dětské literatuře:-) Občas jsou verše těžkopádnější, ale rozhodně neurazí. Příběh má vtip, napětí a samozřejmě "konec dobrý, všechno dobré".... celý text

Anička na horách 2011, Ivana Peroutková

Další milý příběh Aničky a jejích kamarádek. Moc mě baví, jak Anička přemýšlí, je někdy smutná, občas se naštve, ale hlavně se snaží být chápající a umí odpouštět. Ke konci mě to dojalo, dcera si všimla, že se mi hůř čte:-)... celý text

Martinka malou maminkou 1999, Gilbert Delahaye

Dceři se knížka moc líbí. Když jsme ji dočetly, tak ji chtěla číst znovu. A dávám pět hvězdiček, protože je to kniha pro děti. Mě ale při čtení napadalo, že o naše miminko pečuji úplně jinak:-)... celý text