Paj-Inka přečtené 459
Slunce je také hvězda
2018,
Nicola Yoon
Krásný příběh o tom, jak jediný den dokáže změnit celý váš život. Už dlouho jsem u knížky nebrečela. Děkuji
Dcera hvězd
2018,
Michaela Burdová
Ze začátku se mi kniha moc líbila. Konečně se autorce podařilo vykreslit pěkně temný svět, který mi v Synovi pekel tak chyběl. A také to vypadalo, že konečně přichází něco nového. I když mi první část připomínala Skleněný trůn (mocná hrdinka, která musí skrývat svou sílu a identitu a ve svém okolí objevuje záhady a ukryté zlo), bavila mě, byla to u Míši taková příjemná změna od nestálého běhání sem a tam. Jenže pak to bohužel sklouzlo do starých kolejí. I postavy jsou pořád to samé, jak píše Nhoriel. Žádnou z nich si nebudu za pár dní vybavovat. Někde uprostřed knihy je část, která je najednou plná chyb a překlepů. Zjevně ji paní korektorka vynechala, protože oproti zbytku knihy je to do očí bijící. Když si vzpomenu, jak na křtu prohlašovala, že po autorce nemusí skoro nic opravovat... Je to smutné. Další věc je kniha jako taková. Kombinace velkého formátu, měkké vazby a vysokogramážního papíru je šílená. Začátek a konec dobrý, ale když jste někde uprostřed knihy, nedá se vůbec pohodlně držet otevřená delší dobu a už vůbec ne jednou rukou. Tragická je i sazba textu, která nenechává po okraji stránky dostatek prostoru. Musíte tedy pořád posouvat palec, abyste mohli číst. Taky nechápu, k čemu je v knize obsah, když názvy kapitol jsou jen čísla, která vám nic neřeknou. Proč autorka odběhla od prověřeného nakladatelství k samonákladu? Řekla si, že už je dost známá a takhle na tom trhne víc peněz? Nebo její další knihu odmítli? Kdyby kniha prošla opravdovou redakcí, byla by na tom nejspíš o dost lépe... Jo a hrozně mě pobavilo, že Arinala celou dobu nosí cop, ale když jde bojovat, tak si vlasy rozpustí. Proboha, proč? To by žádná bojovnice neudělala. Zkoušeli jste někdy šermovat s rozpuštěnými vlasy? Dost překáží. Hlavně, když při tom chcete skákat do všech stran a dělat šílený otočky a kotrmelce. A z chvatu chera-té jsem taky nemohla :D Autorka se snaží cílit na starší čtenáře, ale knihy pořád píše jako pro děti, jen do nich přidává víc krve. Za mě zklamání, nevím, jestli chci investovat peníze do dalšího dílu.... celý text
Nové hry do klubovny
2013,
Petr Ráček
Knížka obsahuje soubor různorodých her, které jsou vhodné do klubovny. Na skautských výpravách je nedocenitelným zdrojem inspirace, když vedení dojdou vlastní nápady a honem není co hrát. Ke spoustě her ani nepotřebujete nějaké speciální pomůcky, nebo vám stačí to, co zrovna najdete po kapsách. Hry jsou přehledně uspořádané a doplněné vtipnými obrázky. Knížka také obsahuje pár rad, jak navodit správnou atmosféru a jak s dětmi zacházet. Úspěšně vyzkoušeno v praxi několika skautských oddílů :)... celý text
Nechápej mě špatně
2016,
Marianne Kavanagh
Přirovnávat knížku k dílům Jojo Moyesové nebyl vážně nejšťastnější nápad. Oproti jejím knihám byl příběh povrchní, postavy nedokreslené, nebo nešťastně nelogické a nerealistické. Není to ten typ knihy, při které nemůžete přestat číst a potřebujete vědět, co se bude dít na další stránce... protože tady se toho celkem nic moc neděje. Ale na druhou stranu je to lehké a pohodové čtení, u kterého nemusíte moc přemýšlet a hezky se u něj usíná.... celý text
Krev elfů
2011,
Andrzej Sapkowski
Tato knížka již není souborem povídek jako předchozí dvě, ale prvním dílem rozsáhlejšího románu. Po přechodu z rychle plynoucích povídek mě zarazilo, jak se děj najednou zpomalil a všechno se více vleče. Chvíli mi trvalo, než jsem si na to zvykla, ale nedá se říct, že by mě knížka vyloženě nudila. Trochu mě sice zklamalo, že se děj nikam daleko neposunul, ale beru to jako úvod k něčemu většímu a rozhodně se vrhnu na další díly.... celý text