PapayaD přečtené 301
Posmrtný život Holly Chaseové
2018,
Cynthia Hand
Vánoční koledu mám moc ráda a proto jsem před Vánoci nemohla vynechat tenhle retelling. Bohužel ale musím hodnotit jako průměr. Nesympatické postavy (až na duchy a Stephanie), příběh celkem předvídatelný, konec taky nebyl žádná hitparáda. Nápad se Skruží firmou byl perfektní, bohužel jsem tak nějak nepochopila, jak vlastně funguje. Ale na Vánoce to bylo fajn.... celý text
Sněží, sněží...
2015,
Lauren Myracle
Sněží, sněží mám ráda. Čtu ho každý rok před Vánoci a vždycky mě baví a naladí na vánoční atmosféru. Nedostatky tam jsou, samozřejmě, ale lidi, jsou přece Vánoce :D.... celý text
Vypálená nenávist
2018,
Angie Thomas
Měla jsem celkem vysoká očekávání, ta se ale úplně nenaplnila, bohužel. Líbí se mi téma, které knížka zpracovává, i postavy, které se chovají uvěřitelně, ale nijak zvlášť nepřirostou k srdci. Neuvěřitelně mě ale vytáčel styl psaní, který mi chvílemi připadal jako slohová práce žáka deváté třídy.... celý text
Mistr a Markétka
1969,
Michail Bulgakov
Tak, a teď nevím, jestli je chyba ve mě, nebo v knize, ale když se dívám na komentáře níže, spíš bych tipovala tu první možnost. !MOŽNÉ SPOILERY! Do knihy jsem se nemohla pořádně začíst a často jsem se přistihla, že utíkám myšlenkami pryč od děje. Začátek jsem asi vůbec nepobrala, od Berliozovy smrti to celkem šlo, ale jakmile se v ději objevila Markéta a odletěla na čajíček k Satanovi, začala jsem se opět ztrácet. Takže vlastně nemám šajna o začátku a konci (a o něčem mezi tím, meh). Co ale musím vyzdvihnout, jsou postavy Satana, Kňoura, Mistra a básníka Ivana a příběh Piláta, kterého už asi navždy budu vidět jako člověka s migrénou. !KONEC SPOILERŮ! Dílo jsem asi nečetla v pravém rozpoložení, protože jsem ho nejspíš nepochopila (tím ale nechci zpochybňovat autorův talent). Zkrátka, přečtěte, uvidíte. Já se ke knize ještě vrátím, a snad už to bude šťastnější setkání.... celý text
Pýcha a předsudek
2008,
Jane Austen
Pýcha a předsudek je kniha úplně mimo mou komfortní zónu, ale četla jsem na ni spoustu pozitivních ohlasů a když jsem měla možnost si ji v knihovně půjčit, nemohla jsem říct ne. A byla jsem opravdu příjemně překvapená! Autorka píše sympaticky, příběh ubíhá jedna báseň a hlavní hrdiny si jednoznačně zamilujete. Z každé stránky na čtenáře dýchá zamilovaná, místy mile naivní atmosféra a o trapné a vtipné situace taky není nouze. A to prostředí má taky něco do sebe, chtěla bych tu dobu navštívit. Ke knize se určitě někdy vrátím a s klidným srdcem ji můžu doporučit. Vážně, zkuste to, nebudete litovat.... celý text
Na Větrné hůrce
2009,
Emily Brontë
Čekala jsem romanťárnu a ono to bylo plné nenávisti a pomsty. Vůbec mi to ale nevadilo, jelikož mám takové příběhy raději, než ty růžové romantické. Postavy byly nesympatické, ano, ale ono to vlastně tak mělo být. Heathcliff je opravdu téma k diskuzi, chápu, jak se asi musel cítit, opravňuje ho to ale k tomu, co dělal? Kateřiny byly nesympatické obě, ani jednu, ani druhou jsem neměla ráda, nesoucítila jsem s nimi a ostatní byli kandidáti na Bohnice. Ale jak jsem řekla, ono to tak mělo být a do příběhu to sedělo.... celý text
Mapa kostí
2019,
Jane Yolen
Od Mapy kostí jsem neměla žádná očekávání, a možná i proto se mi tak líbila. Napínavý, čtivě napsaný děj opravdu baví, chvílemi jsem i chtěla věřit, že se to skutečně stalo. Líbily se mi myšlenkové pochody dvojčat (hlavně ty Chaimovy), soucítila jsem s nimi a doufala ve šťastný konec spolu s nimi. Jen mě mrzí, že se postavy moc nevyvinuly, nepostřehla jsem žádnou změnu v jejich psychice. Na podobné téma jsem četla Mischling a ten byl o něco výš.... celý text
Kytice
2014,
Karel Jaromír Erben
Kytici jsme povinně museli přečíst do školy jako povinnou četbu, a tak se mi do ní pochopitelně moc nechtělo. Na konečný dojem to ale nemá žádný vliv, Kytice je klasika, některé básně nebo verše jsou známé snad všem. Básně jsou srozumitelné, s děsivou atmosférou a tragickým koncem. Za nejlepší považuji Kytici, Vodníka, Svatební košili, Polednici, Zlatý kolovrat a Štědrý den, oproti tomu Věštkyně byla slabší. K maturitě doporučuji a hodnotím 5*... celý text
Říjnová země
2006,
Ray Bradbury (p)
Říjnová země se svou pochmurnou atmosférou je sbírka strašidelných pohádek jako dělaná na podzim. Některé povídky (Další v řadě, Kostra, Malý vrah, Trpaslík, Kosa, Emisar, Muž shora, Vítr) spolu s předmluvou, která opravdu stojí za to, jsou perfektní a byly by na 5*. Bohužel jsou tam povídky, které mě osobně moc nezaujaly (např. Bdělý žeton H. Matisse). Také bych ocenila, kdyby byly povídky delší. Dávám 4* z 5*.... celý text
Evžen Oněgin / Евгений Онегин
1999,
Alexandr Sergejevič Puškin
Já píši vám - co můžu více? Je to poezie, která mě nikdy nelákala, možná proto, že jsem ji nikdy nedovedla pořádně pochopit a ocenit. Oněgina jsem začala číst víceméně jen proto, že ho máme na maturitním seznamu. A i když je to poezie, i když je to povinná četba, nepřipadal mi nudný. Verše měly hlavu a patu, byly skvěle poskládané, tempo bylo svižné, Evžen byl hrozný fracek a Taťjana, ta byla tak upřímná a nevinná. Puškin prostě věděl, co dělá, opravdu mistr své doby.... celý text