Peršanka
přečtené 694
Dům o tisíci patrech
1964,
Jan Weiss
Celé to bylo divně ohavné a zároveň přitažlivé, myslím, že v těch asi třinácti letech jsem pochopila, jak jsme my lidé vlastně často odporní. Takové vhodné nakopnutí do života to bylo. A nelituji...... celý text
Nejsem sériový vrah
2012,
Dan Wells
Parádní oddychovka, akorát tak do lednového počasí. Na podivná monstra zatím nevěřím, ale co když má autor prostřednictvím hlavní postavy pravdu?!
Pláž utonulých
2012,
Domingo Villar
To byla dřina. Celkem neschopný vyšetřovatel a jeho mlátička se motají na pobřeží a ne a ne se dobrat konce.
Bezesný
2017,
Jørgen Brekke
Jedna hvězda za počáteční naději, že mě to bude bavit. Ale tři dějové linky a norská příjmení mě zmasakrovaly už někde kolem 70. stránky. A vůbec, proč je nutné vymýšlet stále odpornější detaily? Akorát to někoho navnadí :(... celý text
Zabijáci
2012,
Jussi Adler-Olsen
Viděla jsem perfektní filmové zpracování a jen díky tomu jsem se neztratila v postavách a lehkém zmatečnu. Závěr ve zvěřinci dost nepravděpodobný, kdo by cvrlikal a štěbetal, když prchá? Zvrácené choutky podezřelých byly tak hnusné, že se mi až dělalo blbě a do čtení jsem se nutila. Asi jako když máte sníst živou ponravu. Ale zase pasáže o Carlovi a Asadovi vtipné, třeba popis dámy v letech, která trousí popel z doutníčku po posteli, je hodně svěží :))... celý text
Záblesk
2017,
Agnete Friis
Zase jednou napínavá věc. Prostředí perfektně vylíčené, hnutí mysli naprosto uvěřitelná, k tomu solidní dávka vtipné jízlivosti; můžu jen doporučit.
Až mě uloží do země
2014,
Peter Robinson
Po slibném začátku vycpáno řečmi o hudbě, sýrech, vínu a umění. A ty kýčovité situace! Není to detektivka, spíš nějak divně barevná knihovna. Nebrat.
Žena v kleci
2012,
Jussi Adler-Olsen
První v řadě a hned zásah. Z maxima ubírám pětinu, protože nevěřím, že by někdo mohl vydržet něco tak šíleného.
Washingtonský dekret
2014,
Jussi Adler-Olsen
Bohužel, tohle mi nesedlo. Fakt jsem to chtěla přelouskat celé, ale byl to suchopár. Ještě že se mohu vrátit k oddělení Kvé.
Nesmírný
2015,
Jussi Adler-Olsen
Na pět to nebylo kvůli roztříštěnému začátku, asi do strany 120 jsem četla násilím. Pak už paráda. Včetně pasáže o Slunci.
