Petra1324
přečtené 472
Světové dějiny
1967,
Jaroslav Charvát
Na gymplu kniha knih. Váhově, ne obsahem. Mezi studenty nazývaná prostě BIBLA. Bichle velká jako prase, která by zabila i slona. Nikdo ji nenosil domů a všechny ležely celé roky ve skříni, brali jsme si je jen občas do hodiny, byly krásné a pořád jako nové a voněly. Nudné čtení, které skoro nikoho nebavilo. Ještě možná začátek knihy od pravěku po antiku byl trochu zajímavý, ale od středověku to byla nekonečná nuda, novověké dějiny jen nutné zlo, mnohé dějinné události tam pro jistotu nebyly vůbec. Naštěstí jsme měli historií zapáleného kantora, který nám ji během tří let celou převyprávěl do poutavých dobových příběhů a zaujal i nemilovníky dějepisu. Taková první živá audiovideokniha. A při takovém poslechu byly dvě knihy Světové dějiny, položené naležato na lavici, skvělou podpěrkou pod bradu. (Díky, Vlastíku, bylo to nádherné!)... celý text
Jak je tomu u lidí
1983,
Vladimír Jiránek
Úsporné kresby vyjadřující širokou škálu emocí ve stále svěžích humorných situacích. "Já jsem Jíra z Maršova. Prej si vo nás řek, že žerem chrousty," říká Jíra chlapovi. "Ale vždyť je to pravda!" odpovídá chlap. "Bum." Chlap dostane od Jíry pecku přímo do nosu, až se z toho chlap svalí na zem. "Já ti dám pravdu. Lháři ulhaná." říká si sám pro sebe naštvaně Jíra a ubírá se k domovu. Jíra vchází do dveří, manželka dává na prostřený stůl velký hrnec s jídlem a s radostí ho vítá slovy: "To je dost, že deš, táto. Chrousti už budou pomalu studený."... celý text
