petrarka72 přečtené 2579

Sviňule pyramidální a jiné nesmysly 2007, Edward Lear

Manželé odvedle 2017, Shari Lapena

Olbřímí reklama - a obsahem i stylem zanedbatelná kniha. Průhledná zápletka, i na tento žánr jednoduché zvraty, nepřekvapivý závěr, to vše bez atmosféry - jako by autorka ovládala techniku psaní, ale neměla dost fantazie a talentu... Hvězdu navíc dávám za popis Annina duševního rozkladu, tam jako by se tu a tam objevila jiskřička něčeho zajímavě autentického.... celý text

Bláto a mršiny 2017, Ann Granger

Záležitost průměrná, leč milá. Situováno do další venkovské oblasti, která se - stejně jako Midsommer - brzy vylidní...

Tyranie: 20 lekcí z 20. století 2017, Timothy Snyder

Apelativní kniha, v níž za záměrně zjednodušenými hesly stojí veliký strach o svobodný svět a obava z atrofie vůle k osobní odpovědnosti. Pro mne vstup do díla autora, který je nepochybně velmi vzdělaný - a který mě snad bude bavit v dalších knihách i bez zjednodušování.... celý text

Pán ohně 2015, Peter May

Román pro ženy, co se tváří jako detektivka. Ještě že je May tak vynikající vypravěč a je schopen udělat "z prdu kuličku", tedy z ničeho napětí - jinak bych nedočetla...... celý text

Hukot času 2017, Julian Barnes

Styl Juliana Barnese mi připomíná styl Per Olov Enquista - oba (Enquist někdy, Barnes vždycky) píší spíše eseje s epickými prvky než čistokrevné romány... V tomto případě na základě hraničních životních zkušeností skladatele Dimitrije Šostakoviče, hodnocených ve třech přestupných rocích, 1936, 1948 a 1960. "Věděl jen, že horší to nikdy nebylo" - a to pokaždé... Esej o možnostech umění a jeho tvůrců za kultu osobnosti i za zdánlivého uvolnění, o Moci, přisluhovačích a těch, co se snaží přežít, o neodhadnutelnosti reakcí na dílo, o životadárnosti zbabělosti - a tichém šumění hudby, ne vždy přehlušovaném hukotem času...... celý text

Zahrada, ale nevypletá aneb Verše básníků polského baroka 2013, neznámý - neuveden

Polská verze baroka - a verše rozličnější oproti Růžím ran či Hvězdám v noci: nejen duchovní, milostné (Naborowski) a smrt opěvující (Morsztyn), ale i satirické (Opalinski), epigramické (Potocki) či epické (Stanislawska). A Naříkání chlopů na pány, trochu připomínající středověkou frašku, je roztomilý bonus.... celý text

Průvodce smrtelníka 2016, Ondřej Nezbeda

Potřebná kniha, navíc dobře napsaná. Díky!

Zeměbouře 2017, Mons Kallentoft

Kallentoft je skvělý, ale prudce depresivní, většinou bez humoru, se zatěžkanou atmosférou, bez naděje a bez "logických" pachatelů, s konkrétními vazbami na současné dění (odkazy na zvýšení rasismu ve společnosti, terorismus, pokrytectví nejen politiků...), surovými obrazy (pohřbení zaživa, ústa naplněná hlínou, letlampa pro ukřižovaného muže, řečové centrum vypálené kyselinou...) a prudce zvýšeným adrenalinem až na posledních stránkách. A ano, tentokrát se moc neozývají, ale hlasy mrtvých, jimž Kallentoft dává prostor v každé své knize, jsou velmi působivé...... celý text

Hvězda v noci, duha ve dne 2015, George Herbert

Bála jsem se, že barokní poezie už se nově nepřekládá a že budu do smrti závislá na výborech typu Růže ran nebo Kéž hoří popel můj... takže veliká radost. Navíc Pelánovy překlady hezky balancují mezi jazykem archaickým a současným, jdou po podstatě tématu jednotlivých básní a z většiny opravdu dělají malé skvosty. Fakt, že co básník, to jiná země původu, tedy i mírně odlišný styl, a vyčerpávající předmluva jsou bonusy navíc.... celý text

Sedm dní do pohřbu 2014, Ján Rozner

Nelehké, ale skvělé čtení, nedočteno mou vinou - ta kniha prostě dostane druhou šanci, až bude více volna a hlava bude fungovat lépe...

Cobainovi žáci 2017, Miroslav Pech

Zpočátku rozpaky, pak nadšení - co se čtení této jednohubky týče. A zábavnost plynoucí z popisu všednodenních zážitků a faktů od druhé poloviny devadesátek, navíc dětským pohledem, a pak první pětiletky nového tisíciletí, pohledem rebela, muzikoctitele, zakladatele kapel Abstinenční příznaky a Ibogain a požívače (nejen) houbiček. Vynikající je práce s jazykem, pointování kapitol i zachycení životní cesty od sladkého přesvědčení dospívání, že genialita, byť není úplně jasné v čem, nepochybně dojde ocenění a slávy, po vnímání hořkosti dospělosti a trochu překvapení z toho, že pokud se nemá věřit nikomu přes třicet, nutno začít u sebe - protože člověk už je tam... p.s. Inspirace mimoliterární - konečně jsem našla čas a ověřila si, že brněnská Čočka ještě pořád existuje. :-)... celý text

Na sklonku dne 2016, Jon Fosse

Zbytek života jakoby v husté mlze, rozhodně však k moři směřující... Vyprávění o tom, co se stalo s Aslem a Alidou, prostřednictvím vizí na pomezí snu a umírání Alidiny dcery. Ukazuje se, že jde vlastně o příběh autorových předků... ale to není až tak důležité. Kam se dějí životy našich předků? A opravdu mizí tak, jako by nikdy neproběhly?... celý text

Žízeň 2017, Jo Nesbø

Parádní jízda. Násilí, sex, humor a napětí, nejednoznačnost a jistota, to vše ve vyváženém poměru, abych použila otřepanou, ale přesnou frázi o něčem, co se mi rozhodně nechce pitvat. Jen tohle: miluju Nesboův smysl pro paradox (třeba to, že způsob myšlení vrahů a vyšetřovatelů, případně obětí může být týž - a v některých lahůdkových případech je nerozeznáte) - a to, jak si ze mě neustále dělá blázny přes zdánlivě "jasná" fakta, "jasná" řešení, "jasné" charaktery... které ale situace mění k nepoznání. Tenhle pán je velmi artistní literát...... celý text

Pyramidy 1995, Terry Pratchett

Good bye, Mr. Pratchett... Jedna z těch slabších, ale nemožno ji minout. A jak to máte s bohy vy? :-D

Královo srdce 2016, Gaute Heivoll

Pár stránek, a tolik bolesti... Otec s dcerou, plavící se za zdravím - nebo za smrtí? Modelová situace, postavená na historických faktech. Epidemie radesyken (asi kombinace kurdějí a lepry, asi s prvky syfilidy, v Norsku se vyskytovala 1710-1860, objevila se i zmizela bez vysvětlení), lékař Hendrich Deegen, převoz nemocných do kodaňského špitálu - to jsou fakta. A cesta otce s nemocnou dcerou, melancholické líčení jejich plavby, přelévání skutečnosti do snu a naopak, atmosféra pomalého plynutí času a překotného uplývání života, neokázalá vzájemnost a rozhodnutí k oběti - to je Heivollova nadstavba. Ne každý rád lyrickou prózu, ale autor nepochybně umí psát - zdánlivě banální a nevzrušivě plynoucí slova provokují množství emocí - pokud je čtenář odpočinutý a ochotný se naladit.... celý text

Můj bratr Mesiáš 2017, Martin Vopěnka

Je mi líto. Pár dobrých nápadů v záplavě banalit, předpokladatelný děj a mimořádně špatné dialogy.

Sova 2016, Samuel Bjørk (p)

Vyšetřovatelka, hledající vhodnou příležitost a čas k sebevraždě, jako průběžný zdroj napětí? Skvělé! Stejně tak "ptačí muž" a jeho dětství, nevěra, která se nevyplatí, pachatel se zářivým úsměvem - a pár detailů tak drastických, že si je budu pamatovat...... celý text

Malí bohové 1997, Terry Pratchett

Loučení s Terrym Pratchettem, část... už nevím kolikátá. Ono je to jedno. Protože "a přece kráčí!" - Mimochodem, řekněte mi, kterou zeměplošskou linii máte nejradši (Mrakoplaše? Čarodějky? Elánia? Smrtě? Lu Tze? Toničku Bolavou? Zuzanu Stohelitskou?Vlahoše von Rosreth?) - a já vám povím, kterých sedm dílů si máte přečíst znovu... ☺️... celý text

Zloděj času 2002, Terry Pratchett

Loučení s Terrym Pratchettem pokračuje... Skleněné hodiny, Lu Tze ("Jaké je první Pravidlo?"), Lobsang, co našel sám sebe, Auditoři, pět (!) jezdců Apokalypsy a Zuzana Stohelitská. Ano, pochoutka i poněkolikáté.... celý text