petrarka72 přečtené 2645

Předposlední trubadúr 2009, Zdeněk Šmíd

Návraty ke knihám Zdeňka Šmída nejsou časté, ale zato znamenají čistou rozkoš. Navzdory lehce vyčpělým průvodcům - vandrák a úředník jako představitelé protichůdných životních přístupů jsou trochu klišé. A ilustrace Markéty Vydrové jsou snesitelné, protože neinfantilní; Kája Saudek to není, ale také potěší.... celý text

Nebudete se bát ničeho zlého 2017, John Searles

Je to čtivá, ale roztěkaná, nikoli špatná, ale podivně nezacílená záležitost. A aby se pachatel(ka) objevila až na posledních dvaceti stranách? Divné...

Jak cestovat s lososem 2017, Umberto Eco

Příjemné čtení na večer, lehoučké a úsměvné.

Pohádky a povídky (1) 2003, Hans Christian Andersen

Andersen mě nikdy nepřestane fascinovat. Děti jako posluchače či čtenáře příběhů zjevně nepodceňoval, nebál se temnoty, dokázal předměty, květiny, zvířata obdařit lidskými vlastnostmi a skrze ně vyprávět o těžkých tématech, od nenaplněné lásky přes nemilosrdné plynutí času až po smrt... A moje vydání ilustroval Cyril Bouda - což je obrázkový komentář par excellence...... celý text

Temné hlubiny 2017, Robert Bryndza

Schroupáno za dva dny. Pár skvělých postav - v čele s protivnou Fosterovou, dekadentní Amandou a temným Gerrym - a nepěkný případ, jejž autor podal s vynikajícím smyslem pro napětí. Asi zítra nebudu vědět, o čem to bylo, ale jako zábavná náplň pár hodin dobré.... celý text

Stíny nad Krušnými horami 2017, Renata Šindelářová

Příjemné jednohubky pro odpolední počtení ke kávě. Od variací na krušnohorské pověsti, přes krimi až po povídky noir. Dvojjazyčnost knihy potěšila.

Nekonečné dny 2017, Claire Fuller

Vzdáleně to připomíná Betonovou zahradu nebo Srub - atmosférou, některými motivy. Ale zhruba od sté strany lze zbytek knihy prolistovat a pochybuji, že člověku něco zásadního uteče. Prostě překvapení a napětí se nekoná, škoda.... celý text

Já, François Villon 2016, Jean Teulé

Zběsilá jízda, před jejíž syrovostí a autentičností se beletrizované životopisy Loukotkové, Erskina i Obermeiera či dramata Edlise a Fischerové mohou jít zahrabat. Ich forma pomáhá, ale únosná míra tajemství je zachována - jako by ten, kdo o sobě vypráví, se neustále pozoroval zpovzdálí; a to, jak jsou vedle sebe kladeny aspekty života krásné i kruté, něžné i surové, jak se střídá život a smrt, milování a mučení, jak přirozeně přechází bouřlivé mládí v nepěkný střední věk, přitažlivost v odpornost, ale také nepokojnost ve smíření, činí z četby této knihy vynikající zážitek. Mít Villona doma by možná bylo terno - ale tak na dva dny (v čemž souhlasím s Damato). Raději ho číst a obdivovat z dálky - a litovat, čím se postupně stává...... celý text

Chladnou zemí 2009, Jáchym Topol

Putování českého Simplicia po pohřebištích Evropy, od Terezína přes Prahu do Minsku a ještě dál. Silné a syrové, přesto s nadsázkou a zvláštní lehkostí napsané. Potěšila jsem se.... celý text

Letargie 2017, Antonín Mazáč

Karlovarský autor, který umístil děj svého detektivního románu do Karlových Varů - přímý útok na svědomí všech čtenářů patriotů ("zkus to nepřečíst - a letargickým se staneš pro celý následující rok"). Inspirace drsnou školou v postupech patrná - jako detektiv bývalý policajt a současný novinář, který případ bere pro peníze a pak ho vyšetřování stojí více, než by se nadál; průhledy do pachatelova soukromého života i jeho myšlenkových pochodů a jeho "rozkladu"; několik nemilosrdně odstraněných - nebo odhalených - (skoro hlavních) postav; podrobné popisy akčních scén; popisovaný milostný vztah beru jako přiznanou parodii na výskyt osudových žen v temných příbězích tohoto typu; a sedí vlastně i pozadí, zkažené, zkorumpované město, které krade lidem sny... Román se dobře čte, figura Saši Krause uvěřitelná, autor umí dialogy, umí akční scény, přiměřeně a sympaticky se dopouští humoru - jen tu a tam v touze po originalitě nabídne těžko uvěřitelnou peripetii (nebezpečí novinařiny je motiv z amerického románu, v našich poměrech budí spíš úsměv) nebo připíše té které postavě těžko uvěřitelnou motivaci. A abych nezapomněla - příště, prosím, o dvě stě stran méně, případu by to stačilo a větší tah na branku by knihu posunul na vyšší level...... celý text

Hora duše 2010, Kao Sing-ťien

Číst tuto knihu najednou? Ne. Jako společník za podzimních večerů je ideální. Otevřít kdekoliv, zalistovat, přečíst kapitolu - hlavně nespěchat... Klid, pokora, ticho.... celý text

Odvrácená strana konce 2017, Michael Connelly

Kromě Posledního kojota nejlepší Harryho cesta do minulosti. Connelly má smysl pro napětí, humor i sentiment, v Odvrácené straně konce ve vyváženém poměru. Užila jsem si to.... celý text

Podsvětí 2017, Michal Šefara

Je mi líto. Po stu stranách prolistováno a odloženo. Předvídatelné, jednoduché, nezajímavé.

Sapiens: Úchvatný i úděsný příběh lidstva 2014, Yuval Noah Harari

První makrohistorická kniha, která se mi dostala do ruky - a jsem okouzlena. Je to taková "kniha údivu"; autor vedle sebe řadí neuvěřitelné množství faktů, prokazuje encyklopedické znalosti nejen historie, ale i sociologie, filozofie, psychologie atd., přitom se propracoval do stavu "vím, že nic nevím" a více klade otázky, než že by na ně odpovídal. Prochází dějiny rodu Homo sapiens, boří s přehledem některé mýty (např. jeden z aktuálně nejrozšířenějších - "tolik násilí ve světě nikdy nebylo") a průběžně se u něj objevuje téměř dětsky formulovaný dotaz "jak je možné, že...?" Nemyslím, že by mi utkvěla jednotlivá fakta - ale sledovat nabídnutý způsob myšlení pro mne bylo fascinující.... celý text

Návnada 2017, Chuck Palahniuk

Se vší vážností konstatuji - Palahniuk je neskutečný romantik. Se škodolibým až cynickým smyslem pro humor, ale přesto romantik. A v povídkách se to projevuje více než v románech - viz tento svazek, viz Něco si vymysli - a koneckonců i viz (trochu tvrdší) Strašidla...... celý text

Letní lži 2017, Bernhard Schlink

Někdy je lží iluze, víra v opravdovost věci či člověka, která nemá opodstatnění ; také zapomnění, nestálost paměti, touha, aby věci byly jiné než jsou... Schlink je mistr zkratky a umělec vnitřně dramatických situací. I banalita má podle něho v životě důležité místo. A pravda není neměnná, může odejít jako léto...... celý text

Má ji rád, nemá ji rád 2017, Sharon J. Bolton

Vůči všem knihám Sharon J. Bolton mám sníženou imunitu. Spojuje v nich citlivá témata - v tomto případě boj za osvobození (možná) nevinného vraha ve vězení, jehož oběťmi byly tlusté holky - se schopností popsat věrohodně i situace a řešení hodně přitažené za vlasy a vytřískat z nich hezkou dávku napětí. Je to pátá kniha autorky, kterou jsem přečetla - ledacos už člověk ví a odhadne - ale stejně to byla prima jízda.... celý text

Osamělý střelec 2016, John Grisham

Rozhněvaný právník Sebastian Rudd - proč ne, ale zdá se mi příliš idealizovaný... Na druhé straně, přečetla jsem si po dlouhé době případ o policejní brutalitě, který mě skutečně zasáhl - a to je, prosím, nevyhledávám nebo beru s rezervou.... celý text

A znovu láska 1991, Jan Skácel

Je krásné propracovávat se k této sbírce těmi předchozími - protože jakkoli byl člověk dosud okouzlen sbíráním okamžiků, tady jsou ty okamžiky řazeny do příběhů, tu dopovězených, tu naznačených. Formálně vytříbená sbírka, plná smutku, samoty a pokory. Děkuji, pane Skácele.... celý text

Malý život 2017, Hanya Yanagihara

Silný zážitek. Román, který až fyzicky bolí. Skrze příběh o Judeovi a jeho přátelích plus jednom nepříteli (Judeovi osobně) sdělovaná zpráva o anatomii bolesti, o tom, co je podstatné, o tom, co může znamenat přátelství a láska, ale také vina a samota, o tom, kolik ztrát může člověk vydržet. Velmi empatické, zároveň velmi surové. Četla jsem na své poměry dlouho, někdy se sebezapřením - ale stálo to za to.... celý text