petrarka72 přečtené 2527

Povídky podivných 2017, Ransom Riggs

Má to atmosféru Sirotčince a pohádkově se tvářící citace a mravní naučení. Někdy je motivický inspirační zdroj evidentní (třeba Legenda o Cuthbertovi viz Wildeův Sobecký obr), ale vždycky jde spíše o převzetí motivu a jeho zasazení do originálního kontextu. A jako obvykle skvělý grafický doprovod, tentokrát Andrewa Davidsona. Přečteno během jednoho večera. Top: Cocobolo.... celý text

Poslední dopis od tvé lásky 2013, Jojo Moyes

Romantické, napínavé, sladké. Chcete-li si vyčistit hlavu a neděsí vás zoufalé ženy ani plačící muži, překombinované zápletky ani existence lásky až za hrob, dopřejte si. Ale moc si neodpočinete. Protože místo spánku budete chtít další kapitolu... a další... a další... :-D... celý text

Sbohem, ale čemu 1992, Antonín Přidal

Spojení černobílého obrazu a barevného verše - i když ta barva je většinou sépie... Sbírka vzešlá z velikého respektu a vzájemné inspirace malíře a básníka... Lyrika, co vypráví příběhy... Hnutí, jež určuje rytmus... Sen o dalekých cestách, sotva nastoupených drobnými krůčky... Čisté jako peří - volání z ticha do ticha - vzpomínáš na zítřek, lásko? - Paměť zelených očí, sbohem a radost ve smutku.... celý text

Kniha dohadů 2017, Erika Swyler

Prolínání cirkusácké minulosti a všední (knihovnické) přítomnosti, boj s rodovou kletbou, vědomí (ne)určité viny, voda, výklad tarotu, dům na útesu, ostrorepové a cesta k sobě i druhým. Dočetla jsem, ale jen tak tak, styl těžkopádný a některé švy přece jen příliš nápadné - nicméně jestli se Erika Swylerová nestane autorkou jediné knihy (mořské panny prý k tomu mají sklony), zkusím i tu další...... celý text

Naslouchač 2016, Petra Stehlíková

Příjemné překvapení. Temná fantasy, jakoby vycházející z příběhů středověkých i pozdějších o putování dospívající(ho) krajinou, pečlivě vykreslený svět i se specifickým pojmenováním věcí, nečekané rozuzlení. Oddechovka, ovšem nikoli blbá...... celý text

Postel, hospoda, kostel 2016, Zbigniew Czendlik

"Většinou neodmítáme Boha, jako spíš svou představu o něm." (parafrázováno) - Kdybych v knize našla jen tuto větu, stálo za to si ji přečíst... Nemohu se zbavit dojmu, že vyprávění o dětství a dospívání mohlo být kratší (na druhé straně člověk si na ledacos vzpomene, s lecčím se identifikuje), ale prolínání zprávy o kněžském působení se zprávou o vztahu s Bohem je skvostné. A neodmyslitelná je v této knize postava zpovídající - Markéta Zahradníková ví přesně, kdy položit otázku, kdy zaprovokovat, kdy se stáhnout do pozadí... A mimochodem - jsem ateistka. :-)... celý text

Spudveč! aneb 70 000 světelných let 2009, Mark Haddon

"Jseš kámoš," prohlásil jsem a potřásl jí rukou. "Jsem debil," odpověděla. *** "... povídám si s pavoukem, co má ksicht jako opice a jmenuje se Britney." "Zlovolné dítě," řekla Britney. "Vstávej. Vezmu tě na snídani. Napereš si ústy nácka." *** "Vymažete nám třeba mozek nebo tak? Víte, abychom si to nepamatovali." "Ty se moc koukáš na filmy, Charlie. Ne. To se dělá mnohem jednodušeji. Jestli komukoliv cokoliv řeknete, najdeme si vás a zabijeme vás." *** Občas je velmi osvěžující přečíst si něco jednoznačně dobrodružného, jednoznačně scifíčkářského a jednoznačně pro mládež. :-D... celý text

Něco si vymysli 2017, Chuck Palahniuk

Veliké nadšení. Po dlouhé době mi připadá pět hvězd málo... Tahle sbírka povídek je (většinou) měkčí než Strašidla, má o kapku méně humoru než Prokletí či Zatracení a jen o trochu více originality než Program pro přeživší; ty povídky opravdu "nejde odečíst" (marně jsem si říkala - každý den jednu až dvě, maximálně tři... dobrá, možná čtyři - již druhý den jsem byla ztracená a hltala jednu za druhou - teď pláču, protože povídky "došly" :-) ). Je jedno, že čtenář většinou jednotlivé motivy zná od jiných autorů (prvky z Poa a Lovecrafta ve Výpravě, z Kena Keseyho ve Sklonech či Shaffera v Big Boyovi jsou jen ty nejzřetelnější); je jedno, že některé kousky působí jako cvičení stylu v duchu toho kterého vzoru (koneckonců Palahniuk je postmoderní autor a k ohlasovým postupům se hrdě hlásí); přesto je většina povídek velmi napínavých a překvapivých nejen v závěru a vyznění, ale i v samotném průběhu - málokterý spisovatel je schopen pointovat takřka každý odstavec jako Palahniuk. A ať už vzbuzuje znechucení fyzické (zakopaná děloha jednoznačně vede, ale Princ Žabák taky dobrý) či morální (Románek), nevěřícný úžas (Red Sultan´s Big Boy), zlost (Studené kontakty), strach (Výprava) či naopak smích (Jak jedna židovka zachránila Vánoce) nebo lítost (Ťuky ťuk) a velké množství hraničních emocí, poslání těch příběhů je bez výjimky pozitivní: protože "all you need is love", protože porozumět sobě, zachovat se správně, být užitečný je to, co chceme a co se nám dokonce někdy i podaří... nebo taky ne, ale v tom případě to tak mělo být. Top 3 bez uvedení pořadí: Red Sultan´s Big Boy, Proč Hrabáč nikdy nepřistál na Měsíci, Zombíci).... celý text

Sviňule pyramidální a jiné nesmysly 2007, Edward Lear

Manželé odvedle 2017, Shari Lapena

Olbřímí reklama - a obsahem i stylem zanedbatelná kniha. Průhledná zápletka, i na tento žánr jednoduché zvraty, nepřekvapivý závěr, to vše bez atmosféry - jako by autorka ovládala techniku psaní, ale neměla dost fantazie a talentu... Hvězdu navíc dávám za popis Annina duševního rozkladu, tam jako by se tu a tam objevila jiskřička něčeho zajímavě autentického.... celý text

Bláto a mršiny 2017, Ann Granger

Záležitost průměrná, leč milá. Situováno do další venkovské oblasti, která se - stejně jako Midsommer - brzy vylidní...

Tyranie: 20 lekcí z 20. století 2017, Timothy Snyder

Apelativní kniha, v níž za záměrně zjednodušenými hesly stojí veliký strach o svobodný svět a obava z atrofie vůle k osobní odpovědnosti. Pro mne vstup do díla autora, který je nepochybně velmi vzdělaný - a který mě snad bude bavit v dalších knihách i bez zjednodušování.... celý text

Pán ohně 2015, Peter May

Román pro ženy, co se tváří jako detektivka. Ještě že je May tak vynikající vypravěč a je schopen udělat "z prdu kuličku", tedy z ničeho napětí - jinak bych nedočetla...... celý text

Hukot času 2017, Julian Barnes

Styl Juliana Barnese mi připomíná styl Per Olov Enquista - oba (Enquist někdy, Barnes vždycky) píší spíše eseje s epickými prvky než čistokrevné romány... V tomto případě na základě hraničních životních zkušeností skladatele Dimitrije Šostakoviče, hodnocených ve třech přestupných rocích, 1936, 1948 a 1960. "Věděl jen, že horší to nikdy nebylo" - a to pokaždé... Esej o možnostech umění a jeho tvůrců za kultu osobnosti i za zdánlivého uvolnění, o Moci, přisluhovačích a těch, co se snaží přežít, o neodhadnutelnosti reakcí na dílo, o životadárnosti zbabělosti - a tichém šumění hudby, ne vždy přehlušovaném hukotem času...... celý text

Zahrada, ale nevypletá aneb Verše básníků polského baroka 2013, neznámý - neuveden

Polská verze baroka - a verše rozličnější oproti Růžím ran či Hvězdám v noci: nejen duchovní, milostné (Naborowski) a smrt opěvující (Morsztyn), ale i satirické (Opalinski), epigramické (Potocki) či epické (Stanislawska). A Naříkání chlopů na pány, trochu připomínající středověkou frašku, je roztomilý bonus.... celý text

Průvodce smrtelníka 2016, Ondřej Nezbeda

Potřebná kniha, navíc dobře napsaná. Díky!

Zeměbouře 2017, Mons Kallentoft

Kallentoft je skvělý, ale prudce depresivní, většinou bez humoru, se zatěžkanou atmosférou, bez naděje a bez "logických" pachatelů, s konkrétními vazbami na současné dění (odkazy na zvýšení rasismu ve společnosti, terorismus, pokrytectví nejen politiků...), surovými obrazy (pohřbení zaživa, ústa naplněná hlínou, letlampa pro ukřižovaného muže, řečové centrum vypálené kyselinou...) a prudce zvýšeným adrenalinem až na posledních stránkách. A ano, tentokrát se moc neozývají, ale hlasy mrtvých, jimž Kallentoft dává prostor v každé své knize, jsou velmi působivé...... celý text

Hvězda v noci, duha ve dne 2015, George Herbert

Bála jsem se, že barokní poezie už se nově nepřekládá a že budu do smrti závislá na výborech typu Růže ran nebo Kéž hoří popel můj... takže veliká radost. Navíc Pelánovy překlady hezky balancují mezi jazykem archaickým a současným, jdou po podstatě tématu jednotlivých básní a z většiny opravdu dělají malé skvosty. Fakt, že co básník, to jiná země původu, tedy i mírně odlišný styl, a vyčerpávající předmluva jsou bonusy navíc.... celý text

Sedm dní do pohřbu 2014, Ján Rozner

Nelehké, ale skvělé čtení, nedočteno mou vinou - ta kniha prostě dostane druhou šanci, až bude více volna a hlava bude fungovat lépe...

Cobainovi žáci 2017, Miroslav Pech

Zpočátku rozpaky, pak nadšení - co se čtení této jednohubky týče. A zábavnost plynoucí z popisu všednodenních zážitků a faktů od druhé poloviny devadesátek, navíc dětským pohledem, a pak první pětiletky nového tisíciletí, pohledem rebela, muzikoctitele, zakladatele kapel Abstinenční příznaky a Ibogain a požívače (nejen) houbiček. Vynikající je práce s jazykem, pointování kapitol i zachycení životní cesty od sladkého přesvědčení dospívání, že genialita, byť není úplně jasné v čem, nepochybně dojde ocenění a slávy, po vnímání hořkosti dospělosti a trochu překvapení z toho, že pokud se nemá věřit nikomu přes třicet, nutno začít u sebe - protože člověk už je tam... p.s. Inspirace mimoliterární - konečně jsem našla čas a ověřila si, že brněnská Čočka ještě pořád existuje. :-)... celý text