Peyka přečtené 252

Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru 2015, Benjamin Alire Sáenz

Tahle kniha není žádný unikát. Vypráví o přátelství dvou naprosto odlišných kluků, které ovšem spojuje jedno - puberta. Nicméně tím, jak je napsaná, čtenářům vykouzlí úsměv na rtech. Aspoň já jsem se pousmívala neustále. Je to jedna z těch knih, které vám řeknou něco jiného v různé etapě života. Můžete jí číst v patnácti, nebo skoro ve třiceti a bude to pro vás úplně jiná kniha. Musím říct, že první polovina mně rozhodně utíkala víc. Sledujeme, jak vzniká to naprosto bizarní, jedinečné, divné, nevšední přátelství. Druhá polovina je slabší. Vývoj přátelství je podáván formou dopisování si. Jak už bylo zmíněno, není to jako Dej mi tvé jméno nebo Love, Simon, ačkoliv daly by se najít shodné prvky. Hledání vlastní identity, sebepoznávání, budování důvěry. Ale Zkrocenou horu fakt nečekejte :)... celý text

Ohníčky všude kolem 2017, Celeste Ng

Autorka má zvláštní vyprávěcí prostředky, zřídka používá přímé řeči, a postavy jsou tak nějak ploché. Nejsem úplný fanoušek, kniha Vše, co jsme si neřekli, není moje nejoblíbenější. Nicméně, u této knihy mě zaujal příběh, rádoby pohodlí a štěstí rodinného krbu. Každá rodina má svého kostlivce.... celý text

Když zpívají cvrčci 2018, Charles Martin

Hm tak nevím. Mám hodně smíšené pocity. Kniha není špatná, ale až moc ucouraná. Autor se zabývá nepodstatnými detaily. Doslova si vylívá srdce na stránkách, z nichž bych polovinu vyškrtla. :/ začátek vypadal slibně, ale nevyhovovalo mi střídání přítomnosti a minulosti, stránky plné zármutku, sebelítosti a odevzdání. Ve finále mě samozřejmě kniha chytla za srdíčko, ale třetina knihy, kde byla hluchá místa, mě zklamala. To neznamená ale, že už si od Martina nic nepřečtu. Jeho tematika je zajímavá, pud sebezáchovy, vzájemná pomoc, člověk v nouzi. Hora mezi námi byla pecka, tohle pro mě o tři stupně níž.... celý text

To nejlepší v nás 2019, Colleen Hoover

Moje první setkání s autorkou a za mě něco nepopsatelného. Kniha ke mně pronikla až do morku kosti. Partnerské vztahy jsou složité a Hooverová naprosto výstižně vykreslila, jak rádoby "dokonalý" vztah může jít do háje (v tomto případě řečeno velmi nadneseně). Moje nálada se měnila v průběhu každé stránky. Kapitoly jsou rozděleny na "tehdy" a "teď." Musím říct, že úsměv na tváři jsem měla při čtení "tehdy" kapitol, a brečela jsem u kapitol "teď." Ano, opravdu jsem ke konci knihy i brečela, protože mi jich bylo líto, ale zároveň jsem cítila Quinninu frustraci, apatii, smutek, a obdivovala Grahamovo odhodlání, bezmoc a zároveň oddanost. Velmi povedený překlad Anny Křivánkové a její bohatý český jazyk. Tahle kniha čtenáře dostane. Budou hrdinům fandit, smát se s nimi i plakat, chvílemi rezignovat i zuřit. Takové vztahy bohužel bývají. Holt jsou nevyzpytatelné a je jen v lidských rukou, jak je uchopí! Tak moc bych si přála, aby aspoň třetina párů bojovala jako Graham a Quinn! :)... celý text

Ta přede mnou 2017, J. P. Delaney (p)

Neříká se nadarmo, že si nemáte začínat s lidmi, se kterými pracujete, bydlíte, se svými přáteli či dokonce se svým domácím. V drtivé většině případů to neskončí dobře. Autor vytvořil precizně promyšlený příběh s hlavní postavou nejtemnějšího rázu - masivním chladným domem ovládaným nejmodernější technikou, kde když nedodržíte pravidla, končíte. Už od začátku jsem si říkala, že nikdo normální se do toho nemůže nastěhovat. V příběhu najdeme dvě naprosto zmanipulované hloupé nanynky a jednoho alfa samce. Žádná rozumná ženská by do toho nešla. Jenže jak kniha plyne, dozvídáte se, že nikdo v knize není rozumný! Ani ten barák. Jazykově je kniha povedená, děj svižným střídáním kapitol odsýpá, střídání postav je přehledné, neztrácíte se v ději, autor používá neformální jazyk. Zajímavá je také forma. U jedné postavy jsou použity uvozovky v přímé řeči, u druhé ne. Naznačení minulost vs. přítomnost, vnitřní myšlenky vs. verbální komunikace?! Kdo ví :) nicméně, pro mě zůstává pár nezodpovězených otázek, ale to je kouzlo knihy a otázka čtenářovi fantazie. Za mě rozhodně neobvyklý psychothriller s prvky detektivky a postavami vyšinutými všemi směry. Dávejte bacha, koho si stěhujete do baráku ;)... celý text

Marokánka 2019, Christine Mangan

Kniha vypráví o zvláštním přátelství (nebo manipulace, využívání,intrikářství) dvou žen, které spojuje dávná minulost. Za mě kniha nebyla úplně top. Rozhovory mezi ženami postrádaly náboj a pro mě byly neutrální. Vedlejší postavy byly nezajímavé až na samotné město Tangier (Tanger). Autorčin styl se mi taky nelíbil,byl líný, táhlý, nicméně bylo vidět, že má k Maroku blízko a já osobně považuji město Tangier za plnohodnotnou vedlejší postavu a takové stmelení všeho :) ale celkově trošku zklamání pro mě... celý text

Spřízněné duše 2017, John Marrs

Pecka! Pecka! Pecka! Řadím mezi nejlepší knihy, které jsem četla. Originální kniha složená z pěti příběhů, na sobě nezávislých. Ovšem pět lidí, které spojuje jedno - test DNA, který vám najde dokonalý protějšek. Nepřímo hazarduji se slovem dokonalý, protože kniha je pravý opak dokonalosti. Příběhy jsou svým způsobem fascinující. Je to super cool si najít protějšek na věčnost, ale za jakou cenu?! Klobouk dolů před panem Marrsem, který vykreslil svoje postavy do detailů a napsal tak poutavý a šokující životní příběh ke všem pěti charakterům. Každý příběh stál sám za sebe a rozhodně zastoupen prvky kvalitního románu - napětí, dynamika,zajímavá zápletka, hrdinka/hrdina budící soucit, nečekaný zvrat a šokující závěr. Upřímně já koukala s otevřenou pusou na konci každé kapitoly. Spřízněné duše vás donutí přemýšlet o životě, který vedete, o rozhodnutích, která činíte, o krizích, se kterými bojujete, i o láskách, které jste možná prošvihli. Kniha jak pro mladé, tak pro starší. Fakt pecka!... celý text

Walden aneb Život v lesích 1991, Henry David Thoreau

...aneb zpátky na stromy. Občas si říkám, že bych sama takhle utekla od civilizace. Jedno z nejlepších filozofických děl klasické literatury. Thoreau jako hlavní transcendentalista a velký naturalista syrově popisuje veškeré dění, které divoká příroda nabízí a moderní svět vám nedá.... celý text

Žena v okně 2017, A.J. Finn (p)

Po dlouhé době kniha, která mě opravdu chytla. Děj má spád, napětí, dynamiku. Jak se píše na zadní straně, knihu neodložíte, protože chcete vědět víc a víc, jestli je teda blázen nebo ne. Kniha připomíná Dívku ve vlaku nebo Zmizelou či Dokonalou, nicméně postava Anny mi byla nejsympatičtější. Samotný závěr je až moc přrkombinovaný, ale i tak jsem s knihou spokojená. Podle této knihy by měl vyjít v květnu film s Amy Adams v hlavní roli. Jsem zvědavá. :)... celý text

Spolubydlící 2019, Beth O’Leary

Na knihu jsem narazila v knihkupectví a podle obsahu a obálky se zdála jako fajn oddechové čtení. Nezklamala. Dějově to utíkalo, chvílemi jsem soucítila s Tiffy, ale zároveň i s Leonem. Velmi zajímavé bylo, jak si nechávali vzkazy po bytě a zvládali se přitom nepotkávat. Nicméně, jakmile se dostaneme za půlku, děj začíná být nuda a nic nového pod sluncem. Konec byl jasně předvídatelný. Celkově ale hodnotím spíše kladně, rozhodně se mi kniha četla lépe než tituly od Jojo Moyes nebo Liane Moriarty, ke kterým je Beth O'Leary přirovnávána. Spolubydlící je psaná s nadhledem, důvtipem, vtipem, smutkem a životem. :-)... celý text

Mlíkař 2020, Anna Burns

Já už mám knihu také za sebou (přečteno loni 2019 v originále) a povím vám, medíček to není. Je to velmi neobyčejný příběh o v podstatě normálních lidech, nicméně odehrávající se ve špatné době, za doby Konfliktů (v aj The Troubles) v Severním Irsku v 70.letech. Jednoduše řečeno, bojovali za politické postavení Severního Irska jako státu. Na jedné straně stáli protestanti, kteří drželi s Velkou Británií, a na druhé katolíci bojující za odtržení od Spojeného království a připojení k Irské republice. No a kdo se nějak vymykal, byl potrestán irským gestapem, tzv. "IRou". A právě v takovémto mumraji se odehrává příběh Mlíkař, kde je každý pod dohledem Velkého Bratra. Nikdo nemá soukromí, ulicím vládnou drby. Nejdete nikam s nikým, kdo by mohl být "podezřelý." A tím se naše "hrdinka" provinila. Autorka používá zajímavá oslovení jako middle-sister, maybe-boyfriend (jsem zvědavá, jak se s tím překladatel popere). V knize nenajdete jména, každý je cizincem ve společnosti a víceméně se stará sám o sebe. Zápletka s "mlíkařem" vyústí v šokující drama, kde přesně vidíte následky toho, když někdo drží pusu a krok a nechce mít nic společného s ničím (a nikým) vymykajícím se kulturním standardům. Mně ale nevyhovovala forma, kterou autorka knihu napsala. Dlouhá souvětí, žádná přímá řeč, minimum pocitů. Nicméně, tématicky je kniha dost šokující. Myslím, že by se to v klidu dalo aplikovat i na jinou společnost. Jsem zvědavá, jak bude vypadat český překlad. :-)... celý text

Můj (téměř) dokonalý život 2017, Sophie Kinsella (p)

Sympatická kniha jedné ztřeštěné slečny očarované Londýnským životem. Hrdinka, která se snaží prorazit ve velkoměstě, zalíbit se kruté šéfové a tak nějak normálně žít. Kniha je svižně napsaná, určité pasáže jsou moc natahované a nezajímavé, ale vcelku je to vtipné. Já se s Kat dokážu ztotožnit, protože v Londýně žiju, tak jsem s ní na 100% soucítila :D :D Člověk si uvědomí, že ničí život není perfektní. Záleží, jak se k věcem stavíte. Neberte všechno tak vážně a užívejte váš nedokonalý život. ;)... celý text

Málo času na život 2019, Camille Pagán

Hlavní hrdinka Libby má všechno, co by si člověk mohl přát. To se čtenář však dozví až v průběhu knihy. Jenže příběh začíná poněkud ponurou větou a vy od první chvíle víte, že nepůjde rozhodně o růžovou knihovnu. Camille Pagánová vytvořila tentokrát negativistickou hrdinku, odmítající jakékoliv štěstí. Člověk nikdy neví, jak by reagoval sám, ale mně přišla totálně odevzdaná, a já nemám ráda házení flinty do žita. Její negativní postoj mě brzdil ve čtení. Nicméně, autorka píše s nadsázkou, a snaží se nám říci, že bojovat za svůj život a za všechno, co máme, stojí za to . Osobně preferuji její první knihu Žij, dokud to jde. I když tam působil hlavní hrdina odevzdaně, ale tak nějak jsem se do příběhu více vžila a soucítila s ním. Konec byl až moc uspěchaný, přišlo mi, že se autorka vehementně snažila o happy ending, ale vyznělo to až moc strojeně.... celý text

Dny opuštění 2019, Elena Ferrante

Hlavní hrdinka stržená vírem svých emocí a dávných vzpomínek. Autorka detailně popisuje nitro zlomené ženy a následně nepoužitelné matky. Popisky jsou až tak detailní, že mi přijde, jakoby to autorka sama prožila, nebo má opravdu bujnou a celkem přesnou fantazii. Hlavní hrdinka Olga ventiluje vztek pomocí nadávek, což je v některých pasážích až příliš, smutek pomocí slz. Střídání nálad je typické, i třeba v rámci jednoho odstavce. Svými zoufalými činy se snaží vzbudit pozornost, podle mě se s ní ne jedna žena v podobné situaci dokáže ztotožnit. Nicméně, to její chování mi šlo postupem času víc a víc na nervy. Té nenávisti a zloby bylo až moc. Dorazila mě s tím psem, dočetla jsem jen tak tak, protože jsem doufala v obrat, ve světlo na konci tunelu, ale toho se čtenář nedočká. Celkově mám z knihy negativní pocity a pochmurnou náladu.... celý text

Byt v Paříži 2019, Guillaume Musso

Kniha se ze začátku tváří jako romantický příběh z prostředí Paříže. Dva naprosto rozdílní lidé se setkají náhodou ve stejném bytě. Nicméně se nám z toho vyvine detektivní zápletka s uměleckými prvky. Líbil se mi motiv umění, ukradené (ztracené) obrazy. Kompozičně mi kniha ale nesedla. Zvláštní na tom bylo, že každý pátral na vlastní pěst a kapitoly říkaly ve výsledku to samé, akorát z jiného úhlu pohledu. Určité pasáže se totálně vymykaly autorovu stylu, viz Penelopin příběh o vraždě syna,... Postavy až moc rozdílné, neladily dohromady a ani pořádně nezapadaly. Tím, že to bylo vyprávěno dvojitě, se čtenář ztrácí jak v ději, tak v postavách. Konec až moc romantický, v souladu celé knihy moc neseděl. Asi už nevyhledám další autorovu knihu. Tváří se jinak, než jaká ve skutečnosti je. Nicméně, musím aspoň vyzvihnout citáty a odkazy na jiná díla na začátku každé kapitoly! ;)... celý text

Clona 2019, Samuel Bjørk (p)

Tahle kniha pro mě byla velkým zklamáním. Oproti předchozím dvěma knihám je Clona bez nápadu, náboje, bez jakékoliv akce a zvratů. Postavy stagnují, nevyvíjí se, vedlejší dějové linie byly dost nevyužité. Zajímavá pro mě zůstává postava Mii, jejíž důvtip a britantní mozek je význačným rysem Bjorkových knih a s postavou Muncha tvoří perfektní kontrastující dvojici. Nicméně, obecně tento titul nenabízí nic převratného. Konec byl bez jakékoliv kulminace, takhle odbitý závěr jsem dlouho neviděla.... celý text

Lži, dokud můžeš 2018, Mary Kubica

Pro mě již čtvrtá kniha od autorky, tentokrát Kubica vsadila pouze na dva vypravěče. Oproti předchozí knize "Neplakej" jsem se začetla hned od začátku. Nicméně děj upadá a nenabízí žádné zvraty či akci. Kubica se zaměřila hlavně na mezilidské vztahy a pocity, cítíte to především ze strany Clary. Jak jsem se tak pročítala knihou, říkala jsem si, že se vlastně nesnaží najít řešení a viníka tragické události, nýbrž že pátrá ve vlastním svědomí. Kubica zde dokonale vylíčila maminku v šestinedělí a k ní zmateného tatínka a manžela. Nick na mě působil sympaticky, snažil se jen chránit svou rodinu, ale neuvědomujeme si, že tajemstvím ubližujeme blízkým ještě víc. Clara jednala neracionálně, chvílemi ve mě vyvolávala určitou averzi, ale to už tak u čerstvých maminek bývá :D :D I když ano, kniha připomíná už moc propíranou a přeceňovanou Zmizelou, za mě nebyla špatná! Kubica s uměním vykreslení různých charakterů s jedinečným myšlením, stylem psaní z pohledu postav patří mezi moje oblíbené autorky. Nicméně, za mě její nejlepší knihy zůstávají první dvě Hodná holka a Andílek :-)... celý text

Filozof, který nebyl moudrý 2013, Laurent Gounelle

Motivačních knih není nikdy dost, dle mého názoru, nicméně pro mě nejslabší kniha od pana Gounelle. Koncept výpravy do Amazonie a motiv pomsty není špatný, pomstu nakonec přebije láska, střet moderní civilizace s indiánskou tradicí, ale nebyl v tom náboj. Tentokrát mě autor vůbec nevtáhl do děje. A souhlasím se čtenářem přede mnou, v téhle knize je až moc negativních postojů. Pro mě top zatím Muž, který chtěl být šťastný!... celý text

Podivný případ se psem 2003, Mark Haddon

Příběh autistického chlapce, který si hraje na detektiva a snaží se vypátrat, kdo zabil vidlemi sousedčina psa. Vcelku absurdní příběh, ale kniha nabízí mnohem víc. Kniha se čte velmi snadno (čteno v originále), autor používá krátké věty a píše z pohledu hlavního hrdiny, autisty. Autor výborně vystihl znaky této poruchy a jednání hlavního hrdiny. Tady se perfektně uplatňuje pravidlo čtení mezi řádky. Christopher zmíní úplně obyčejnou věc, ale pro čtenáře je to něco k zamyšlení, v textu je spousta metafor a dvojsmyslů. Fascinovaly mě pasáže matematických rovnic, kdy normální smrtelník nemá šanci se chytat :D přeci jen se ukazuje, že autisté jsou nadměrně chytří lidé. Postupem děje s dozvídáme více o hlavním hrdinovi a jeho životě a konec je nejoptimističtější , který jsem za poslední dobu v knihách viděla. Hlavní hrdina je spokojený a šťastný a z jeho optimismu a odhodlání by se měl člověk poučit. Každý by měl vidět svět aspoň trošku pozitivně, občas vám to usnadní rozhodování a život je hned veselejší. ;)... celý text

Tatér z Osvětimi 2018, Heather Morris

Bohužel já si nikdy neoblíbím toto téma. V poslední době mi přijde, že se stává tématika koncentračních táborů velmi oblíbená, a ten velký židovský boom odstartoval právě Tatér. Chápu, že by měl historii každý znát, to v žádném případě neodsuzuju, ale nechápu fascinsci ani neustále připomínání téhle hrůzy.... celý text