Pítrs85
přečtené 566
Složka 64
2013,
Jussi Adler-Olsen
Olsen svoji dvojici detektivů (no... detektiva a... Asada :-) tentokrát teda zrovna dvakrát nešetří, knížka se rozjíždí pěkně postupně, ale ke konci má tak neskutečný spád, a jedno velké překvapení, že budete lapat po dechu. Olsen opět potvrdil, že je současným králem severské krimi, aspoň teda pro mě, navíc každou svou další knihou tu laťku neustále zvedá, za což mu patří velký respekt. Tak jako za trefný ironický humor a schopnost přesně vykreslovat charaktery. Složka 64 není žádné čtení na zabití volného času, často je to solidní psycho, ale velice velice poutavé.... celý text
Slib - intimní příběh z války
2015,
Audrey Magee
Slib trpí typickými příklady literární prvotiny- krátké kapitoly, spousta přímé řeči, jistá povrchnost. Na druhou stranu se možná i kvůli tomu čte velice rychle (někteří by to jistě zvládli za jediný den), ale čte se rychle (dobře) i díky jazyku a způsobu, který Magee použila- svižný, čtivý, zajímavý a (a v rámci okolností, které druhá světová válka nabízí) i zábavný, přestože autorka svoje hlavní hrdiny rozhodně nešetří. Červenou knihovnu nečekejte, Magee nezapře svoji irskou krev a tak je román neúprosný na všechny, kdo se v něm byť jen mihnou. Inu WWII, ruská fronta, Stalingrad... Líbila se mi nejednoznačnost hlavní hrdinky Kathariny, kterou na jednu stranu litujete, na stranu druhou jí opovrhujete stejně jako ona svými německými spoluobčany, jenž nebyli "vyvolení". Určitě jedna z těch lepších beletrií o druhé světové.... celý text
Pokud už jste přesycení všemi těmi severskými detektivkami, zkuste to po skotsku, Peter May píše úplně jiným stylem než jeho skandinávští kolegové, a já musím říct, že se mi ta změna a jistá míra originality zamlouvá velice. Co už se mi zamlouvá méně, je ten jeho neustálý až patologicky košatý popis počasí, mraků, větrů, deště etc. etc., co zrovna na ostrově Lewis panuje. Kdyby toto zkrátil na polovinu, bylo by to krásně poetické, takhle mi ta častá opakovanost přišla až rušivě. Menší výtka pak směřuje ještě k úplnému závěru, ale do celkového obrazu tohoto jinak povedeného románu takový konec vlastně zapadá. Není to čtení pro každého, není to ložený mainstream, ale o to je to zajímavější. Tak, jak se dostat na ostrov Lewis? (Btw ten doslovný popis pitvy nebo lovu ptáků guga... auch :-).... celý text
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
2012,
Ransom Riggs
Knížka s možná originální myšlenkou, ale napsána hodně neoriginálně, jde z toho cítit Harry Potter, ale i takoví X-Meni a spousta dalších soudobých popkulturních postav a příběhů. Asi jako spousta tu i já jsem od podivných dětí čekal krapet něco jiného, něco, co bude mít hloubku a co nebude tak trochu jako četba pro dnešní teenagery, bohužel, očekávání byla někde jinde (což by samo o sobě nemuselo být na škodu, jenže to by ten příběh musel opravdu za něco stát...). Naopak originální myšlenkou jsou všechny ty doprovodné starobylé fotografie, velice podařené (byť sem tam nacpané tak trochu na sílu a mimoděk). Není to špatná knížka, bohužel lehce zaměnitelná a po krátkém čase se jednomu vykouří z hlavy...... celý text
SE7DM
2009,
David Seidman
No rozhodně ne komiks pro každého a už vůbec ne pro čtenáře Spider-Manů nebo Supermanů, Se7en je fakt někde úplně jinde, aneb jak optikou komiksu nahlédnout do mysli jednoho šílence, sériového vraha. Ovšem komiks v sobě skrývá mnohem víc (na komiks až "nečekaně" hlubokomyslné myšlenky), třeba i nakrásně kritizuje západoevropskou politiku hnanou mamonem hrabání majetku a peněz konzumní společnosti. Pusťte si k tomu jako podkres nějakou desku od Nine Inch Nails a depka je zaručena ;-) Za pozornost pak určitě stojí i originální způsob grafiky a animace. (Btw se slavným filmem od Finchera to zas tolik společného nemá, resp. komiks se zaměřuje především na psychopatického Johna Doea).... celý text
Sbohem, a díky za ryby
2002,
Douglas Adams
Sbohem a díky za ryby už jde trochu jinou cestou než předchozí díly, příběh už je takový více komornější, ale to nic neubírá na tom hlavním- na humoru, jak tomu Adamsovi přijdete na chuť, jak pochopíte, že ty věčné odbočky od příběhu, ty nikdy nekončící okecávačky jsou vlastně hrozně nutné, tak si jeho pětidílnou trilogii zamilujete. A třeba takoví delfíni už nikdy nebudou stejní jako dřív. A teď bych prosil minutu ticha za nejlepšího robota ve vesmíru ;-)... celý text
Šachové figurky
2014,
Peter May
Peter May je básník a mistr pera. I svůj třetí román z ostrova Lewis dokázal vybalancovat tak, že mainstreamová část vás nebude urážet a poetičtější část vás nebude nudit. Už o něco méně zasněné, o něco více přístupnější, ale pořád to má to gró, co staví Mayovi detektivky na čelní pozici, daleko před konkurenty žánru. Další přístav- Ostrov Entry.... celý text
Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství
2018,
Tomáš Prokůpek
Přiznám se, že nejsem kdovíjaký fanoušek Rychlých šípů, byť jsem spoustu komiksových sešitů jako malej sopel samozřejmě přelouskal (a s odstupem mohu napsat, že jsem rád, se vší úctou, že jsem "vyrůstal" na příbězích Mirka Dušína a spol. a ne na Batmanech, Spidermanech a dalších "manech"). Takže jsem k tomuto dílku přistupoval bez jakýchkoliv předsudků, jestli mi náhodou nesáhli na moji modlu. A moje resumé? Knížka je graficky moc pěkně vyvedená, Tomáš Prokůpek je očividně komiksový fanatik (v dobrém slova smyslu). Ale samotné příběhy mě moc nenadchly, nebo tedy většina z nich. Tam, kde se autoři drželi původního světa RŠ pěvně a neotřesitelně, sem si své oblíbené kousky našel. Ale zasadit RŠ do současnosti, do fantasy či sci-fi světa... to mi moc šťastné nepřišlo. Ale chápu, že jiný čtenář, především pak asi ten mladší, si naopak oblíbí ty modernější příběhy. Zajímavá je pak příloha o této legendě pánů Foglara a Fischera, o celém kánonu.... celý text
Rosemary má děťátko
1976,
Ira Levin
S Rosemary jsem ušel dlouhou cestu, několikrát jsem ji před pár lety rozečetl, po nějaké době zavřel, poté se k ní vrátil a tak pořád dokolečka. Až letos se mi podařilo po mírně ukecaném začátku dostat se na stejnou vlnovou délku a jak přibývaly stránky, knížka se stávala čím dál víc strhujícím, závěr jsem pak přečetl na jeden nádech (skoro se obávaje vydechnout) a po jeho přečtení mě sevřel hodně zvláštní pocit, což se mi snad ještě u žádné jiné knížky nestalo. Pokud se vám líbila podařená filmová verze s úžasnou Miou Farrow, z knížky budete nadšení.... celý text
Rosemary a její syn
1997,
Ira Levin
Moc se mi líbí ten fakt, že oba dva díly od sebe dělí cca třicet let, ten Levinův popis let šedesátých a poté let devadesátých, kniha je tak nejenom mrazivým hororem, ale i trefně nahlíží, jak se žilo tehdy a jak... no teď už taky tehdy, ale jinak teď :-) Druhý díl je jiný, Levine už si nehraje s tolika odkazy, je přímočařejší, zkrátka jako doby samotné, tam, kde byly šedesátky lenivé, je konec milénia bláznivý a rychlý. Co se mi ale líbilo nejvíc, je opět popis charakterů, a to hlavně, a jak jinak, samotné Rosemary. Závěr knížky už mi pak běžel před očima jako film, stejně tak jako myšlenka, jestli je to všechno jenom iluze anebo fakt. Tam, kde jsem Rosemary má ďěťátko přišel na chuť až na třetí pokus, mi její Syn sedl hned od začátku. Oba díly tak můžu doporučit a to nejenom fanouškům hororů.... celý text