PMR přečtené 441

Schellingova metafyzika přírody 2018, Jindřich Karásek

Relativně dobře čitelná kniha o jedné významnější epizodě německé klasické filosofie: Schellingových Würzburgských přednáškách, které byly vydány z pozůstalosti s mírně kuriozním názvem "Systém celé filosofie a filosofie přírody zvláště" (i když jde vlastně výhradně o Schellingův systém, navíc poněkud neúplný a jenom z období kolem roku 1804 :-) Obával jsem se, že to bude čistě akademicko-historická záležitost, ale překvapivě se to dá i docela číst - a kupodivu i dočíst. Škoda toho nevyužít, když to má autor tak pozoruhodně pěkně nastudované. I když je to pořád ta staroznámá nekonečně zacyklená filosofie sebemyslícího ducha, tak jsou to ale přece jenom velkolepé koncepce. A tipnul bych, že podobné otázky bude jednou muset opět řešit i současná/budoucí věda (například v oblasti ekologie nebo AI: limity biodiversity, limity simulace, ... ).... celý text

Jak drahé je zdarma? 2009, Dan Ariely

Kniha je chytrá a vtipná. Jenom mi připadá, že ta iracionalita, o které se v ní mluví, vlastně vůbec iracionální není - repsektive je to ten typ iracionality, jako že je třeba iracionální věřit, že člověk může něco vlastnit a podobně: spíš racionální předsudky založené obvykle na pesimistickém očekávaní rizik, než iracionální rozhodování. Takové "předsudky" nejenom patří k ekonomickému chování člověka, ale tvoří snad i přímo jeho podstatu. Na druhou stranu autor není takový blázen jako jiní, co vykládají tržní chování na systémech, ve kterých ani nemůžou existovat ceny, peníze, trh, atd ... to fakt nesnáším. Myslím, že ekonomie by vůbec měla být čistě jenom věda o penězích.... celý text

Mayové 1977, Sylvanus Griswold Morley

Kniha není napsaná moc čitelně: Vyžaduje například poměrně přesnou znalost zeměpisu jihu Mexika a Guatemaly a poměrně dobrou paměť (na exotická jména, čísla, hieroglyfické symboly, ...) Některé důležité objevy v knize také pochopitelně chybí vzhledem k roku jejího napsání. Na druhou stranu je to ale díky vědecké úrovni, ale vlastně i díky roku vydání, vpodstatě oáza klidu vzhledem k new-age/ezo blábolům, jichž jsou Mayové obvyklým terčem. Staré knihy můžou nabývat na hodnotě někdy i tím, že lidé časem uvěří lžím...... celý text

Film 1 / Obraz-pohyb 2000, Gilles Deleuze

Je to tedy zážitek zkoušet tímto způsobem filosofovat o filmu (a la Bergson). Nic to ale asi nezmění na tom, že v experimentální i mainstreamové kinematografii je pro filosofii snad ještě méně prostoru než pro vkus - a to je skoro nic :-)... celý text

Kam zmizel zlatý poklad republiky 2007, Stanislav Motl

Je to dost citlivé téma, ale lidé by neměli propadat panice, že se zlaté rezervy během pohnuté historie někam "zakrámovaly". Takové věci se v historii prostě stávají. A že Česká republika platila za své vojáky v Británii, je sice překvapivé, ale vpodstatě to není tak skandální. Británie prostě vyúčtovala svoje náklady. Pokud by se alternativně přepočítávaly náklady podle relativních počtů padlých, tak by nás to stálo ještě mnohem víc - a navíc by většina zlata šla do Ruska (což se západním spojencům samozřejmě nechtělo). Jiná věc je nakládání se zlatem po roce 89. Ale to je taky jenom jedna z nepochopitelných akcí ČNB, nad kterými zůstává rozum stat. (Kampeličky, IPB, Nomura, "expertní"/libovolné měnové kurzy ...)... celý text

Smysl lidské existence 2016, Edward O. Wilson

Autor je určitě velmi inteligentní člověk a pozoruhodný vědec. Ale i proto by mohl některé své názory ještě trochu promyslet - např: "Uzavřený, soběstačný svět humanitních oborů lidskou přirozenost jenom popisuje, nikoli vysvětluje. Vědecký pohled na svět je nesrovnatelně širší...." Myslím, že i kdyby to bylo v jistém smyslu pravda, tak je jenom málo pravděpodobné, že to lidé správně poberou...... celý text

Sourozenci Tannerovi 2007, Robert Walser

Tak trochu podivný autobiografický roman o člověku, který "nebyl ničím". Narozdíl od příbuzných děl (Kafka, Musil, ...) jde ale vpodstatě o idylický žánr. R.W. zřejmě také uměl o něco lépe psát - tak je to docela i radost číst ...... celý text

Morálka lidské mysli 2013, Jonathan Haidt

Hodně americká záležitost - napsaná hlavně v reakci na polarizaci americké společnosti za Obamova prezidentství. Obsahuje sice popisy některých docela zajímavých experimentů z oblasti psychologie morálky, ale už i samotné empiricko-psychologické východisko je při výkladu morálky značně problematické: Pokud je morálka skutečně založená v psychologických profilech jednotlivých lidí, tak není naprosto žádná šance se shodnout na potřebných normách. Skutečně tristní je ale v knize až pojetí dějin. Podle autora to bylo asi takto: Nejdřív byli lovci a sběrači, kteří vedeni jasnovidnou intuicí sepsali deklaraci nezávislosti Spojených států. Pak se moudře rozdělili na republikány a demokraty, kteréžto dělení ale z neznámých důvodů neproběhlo podle dělení ideologií na konzervativce a pravicové a levicové liberály, kterému jedině (ovšem asymetricky :-) odpovídají psychologické profily (resp. preferované základní morální hodnoty) objektivně zjištěné a změřené autorem. Ostatní události a faktory v historii neexistují nebo nejsou třeba znát. Stačí asi vědět, že existuje evoluční teorie - nejdokonalejší to zřejmě výtvor Boží !-) Bylo by i docela zábavné a sympatické dělat z lidí takhle nezávazně jeleny :-) ... kdyby se to celé ale netýkalo tak vážných věcí jako jsou třeba sociální, náboženské, národnostní nebo etnické antagonismy.... celý text

Kosmos 2007, Witold Gombrowicz

Námět s pověšeným vrabcem je bezvadný (trochu to připomíná třeba film Blue Velvet), ale pak je to dost magořina. Snad byl autor ovlivněný existenciálními výklady nudy, která vytváří nezvyklá spojení ... ale nikdo normální se nudit vlastně ani nemůže. (Pokud teda nesedí zrovna v práci jako já nebo v base - což je dost podobné :-) Kdyby se to aspoň dalo číst jako poetický text. Ale na to by se to muselo ještě upravit - třeba aspoň změnit jména, aby to bylo více alegorické, když už ne rovnou zveršovat. Třeba některá biblická jména (například ta ze Sodomy) by tam šla napasovat docela dobře ...... celý text

Kant a Husserl o zkušenosti 2018, Jakub Trnka

Kniha předkládá pečlivou modernější interpretaci Kanta (resp. několika významných částí Kritiky čistého rozumu) s odkazy na paralely / protiklady ve filosofii E. Husserla. Takže: formální vs. materiální a priori, obrazotvornost/rozvažování vs. intencionalita, konstituce objektivity (prostřednictvím názoru času) vs. konstituce objektu (prostřednictvím názoru podstat), ... Pro mě docela sympatická záležitost. Autor musí být ale zřejmě i trochu svéráz, protože nařknout někoho, jako je třeba prof. Iso Kern, z nedostatků "Kant-Studien" mi přijde jako docela slušný zářez :-) - Tihle lidé umí Kanta i pozpátku...... celý text

Stručné dějiny planety Země 2004, J. D. Macdougall

Dnes je kniha už trošku zastaralá v určitých detailech (např. ohledně oteplování). I tak si ale zaslouží vysoké hodnocení - především kvůli vysoké čitelnosti. Čte se to skoro jako detektivka :-) Srozumitelněji už knihu o geologii napsat nejde.... celý text

Iluze skeptiků 2015, Jiří Fuchs

Nemohu negativně hodnotit autora, který prostě jenom trvá na tom, že filosofická zkoumání mají svojí nezpochybnitelnou dignitu. Já osobně jsem se docela příjemně začetl do historické části knihy a myslím, že i systematická část obsahuje minimálně několik excelentních odstavců. Na druhou stranu ale výrazné polemické nasazení (včetně i "pěkně" osobních útoků) společně se značnou nekonstruktivností úvah učiní knihu asi hodně problematickou pro řadu čtenářů. Řeči o lepším/horším stylu filosofie a podobně by v tomto případě byly asi zbytečné. Vážnější problematizace knihy by vyžadovala například výraznější proniknutí do nestandardních domén (multiversum, předvědění, ...) To by se ale nejspíše uskutečnilo matemetickými prostředky, které by zase pravděpodobně byly problematické (minimálně z autorovy perspektivy), protože specificky lidské poznání je jen stěží slučitelné s totálními matematickými určeními - mimo jiné v obojím jsou kruhy odlišné povahy (finálně-teleologický kruh vs. definičně-konstruktivní kruh) ... Nicméně 100% od čtenáře, který chápe i četné kontroverzní momenty ve výkladu jako filosoficky hodnotné.... celý text

Problém Spinoza 2012, Irvin D. Yalom

Potěšil mě zájem moderního odborného psychoanalytika o podivuhodného supraracionalistu ze 17. století. Spojovat sice nebohého myslitele, který si zažil svoje už za svého života, navíc ještě s nazi lůzou může vyznívat poněkud problematicky, ale myslím, že se autor docela úspěšně vyvaroval mystifikací a dezinterpretací. Snad jenom ty pasáže, kde je Spinoza líčen bezmála jako moderní autor odvolávající se na lidskou svobodu, mi přijdou trochu přehnané. (viz. např. Spinozovo přesvědčení, že svoboda je poznaná nutnost.) Čtenář ale musí přijmout, že záměrem autora bylo pravděpodobně spíš využít historických postav pro ilustraci psychoanalytických otázek, než se dopracovat k věrnější/zajímavější interpretaci samotného Spinozi jako filosofa.... celý text

Vykolejený čas 2004, Philip K. Dick

Myslím, že kniha poněkud nechtěně sklouzne do klasického závěru: "Špatňákům se to zas nepovedlo". Je škoda, že se to autorovi nepovedlo víc propracovat. (PKD má v kapse hodně zajímavých triků)... celý text

Vojna a mír I-IV 1959, Lev Nikolajevič Tolstoj

Kniha se čte moc hezky - hlavně asi protože se takřka vůbec netýká našeho současného života. Teda samozřejmě až na výjimky - třeba: "Andrej byl jedním z nejlepších tanečníků své doby." To mohl Lev Nikolajevič napsat i o mně :-)... celý text

Základové konkretné logiky 2001, Tomáš Garrigue Masaryk

V knize je velmi obtížné odfiltrovat jméno autora a především dobu napsání knihy. Autor při nejlepší vůli nemohl předvídat vlny iracionality, které proběhnou ve filosofii i samotné vědě a které pravděpodobě ani v blízké budoucnosti jen tak neustanou. Po více než sto letech se stále (a stále více) zdá, že nemá moc smysl pěstovat racionální vědu jako systém, pokud nikdo v úplnou racionalitu světa ani nevěří. Čtenář se sice může pokusit uvěřit spolu s autorem, že by mohla pomoci nějaká zvláštní věda ("konkrétní logika" - teorie vědy na pomezí psychologie a sociologie), přes kterou by se dalo navíc pronikat do jednotlivých oborů. Tato věda však bohužel historicky nikdy nevznikla.... celý text

Proměny času ve vztahu k bytí a jeho možnému smyslu 1995, Jiří Pešek

Hezká studie věnovaná času u dvou novověkých veličin: Leibnize a Kanta. Uvítal bych sice více Leibnize než Kanta (který je častěji zpracovávaný), ale je pochopitelné, že u toho Kanta je toho víc. Ovšem u Kanta to vždycky dopadá stejně: Ať si člověk myslí, že zná jednotlivé dílky systému sebelíp, stejně nakonec zjistí, že pořádně neví, jak je sestavit. Může ho uklidnit snad jenom to, že ani Kant sám se podle všeho dvakrát nerozpakoval s tou svojí skádankou pěkně zatřást... Musím ještě ale hlavně dodat, že nakladatel tuto knihu pěkně odfláknul: nesmyslný paperback, špatná sazba, vazba - hnus ... prostě relikt 90-tek. V době e-médií takové vydání postrádá smysl už úplně.... celý text

Bez duše 2018, Martin Stručovský

Já jsem si vždycky myslel, že ten Hradec pamatuje lepší časy. Ale že je to až tak špatné, to jsem teda netušil :-)

Mimesis: Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách 1998, Erich Auerbach

Autor spojuje pojem "mimesis" (jinak užívaný v antické filosofii) s rozvojem tragického motivu ve významných evropských literárních dílech (od starověku po počátek 20. století). Je zajímavé, že přestože tragedie sama o sobě předpokládá/vyžaduje realistické prvky (bez nich není účinná), tak k rozvoji tragického motivu docházelo často/typicky právě v dílech, která by jen stěží někdo nazval "realistická". Anebo také/především: Jak se v literatuře stupňuje účinnost realismu jako takového* * řekněme podle vztahu M(ú) = R^T (kde M-imesis, R-ealismus a T-ragedie jsou holistické intenzity, případně mocninné funce stylistických elementů)... celý text

Filosofie logiky 2017, Jaroslav Peregrin

100% vzhledem k tomu, že se mi zdá, že knihy J.Peregrina mají (snad i díky spolupracovníkům) určitou vzrůstající tendenci, a s přihlédnutím k tomu, že správný filosof tu poslední knihu nikdy nenapíše :-) Myslím, že některá rozlišení provedená v knize můžou někomu pomoci se lépe orientovat v logické literatuře. Už třeba jenom zařazení klasické predikátové logiky (KPL) pod umělé jazyky: Člověka často mate, když se KPL vykládá, jako by nic přirozenějšího ani neexistovalo - přitom ať zvedne ruku, kdo někdy někde viděl nějakou predikátovou proměnnou. (Samozřejmě kromě chytré horákyně, která přijela-nepřijela, oblečená-neoblečená ... :-)... celý text