Podpovrchem Podpovrchem přečtené 1017

U řeky Piedra jsem usedla a plakala

U řeky Piedra jsem usedla a plakala 1999, Paulo Coelho
4 z 5

Pro člověka, který už má za sebou něco odžité je to příběh, kdy může moudře kývat hlavou nebo naopak běsnit nad malicherností.


Muž, který nakreslil Londýn: Václav Hollar

Muž, který nakreslil Londýn: Václav Hollar 2008, Gillian Tindall
5 z 5

Tato biografie je mým splněným snem, některé informace o Hollarovi mne překvapily, spousta reprodukcí potěšila, jediným kazem lze považovat fakt, že jsme museli čekat na anglického spisovatele Tindalla, abychom si mohli přečíst poutavé pettity o Hollarovi.... celý text


Gödel, Escher, Bach

Gödel, Escher, Bach 2012, Douglas R. Hofstadter
4 z 5

Náročné čtení, umořená však nejsem, naopak. Už dlouho jsem u žádné knihy necítila propojení a pocit vyjádření vlastních myšlenek.


Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce

Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce 2007, Robert Fulghum
5 z 5

Jeden získá dojem, že názvem bylo vše řečené. Opak je pravdou. Skvělý mix všeho potřebného pro jakoukoli náladu.


Svět podle Prota / Na světelném paprsku

Svět podle Prota / Na světelném paprsku 2008, Gene Brewer
5 z 5

Prot je velice zvláštní osobnost, píše, myslí i vyslovuje své jméno s malým p. Prot je sice blázen, ale má oči otevřené a vidí mnohem dál a mnohem víc, než většina našeho pokolení. Jeho příběh a příběhy jeho spolupacientů čtenáře doopravdy nutí k zamyšlení. Jak tenká je vlastně hranice mezi šílenstvím a realitou…?... celý text


Umění nebo život

Umění nebo život 2004, Miroslav Míčko
4 z 5

Eseje v živé zkušenosti, tak lze jednoduše popsat tuto knihu. Zvláštní, ojedinělá, chvílemi bizarní. Rébus nad kterým musíte dlouze přemýšlet.


Nebeský strom

Nebeský strom 2005, Edith Pargeter
5 z 5

Nebeský strom a Zelenou ratolest jsem četla ještě jako školačka. Ke knihám se vracím i teď a vždy mne překvapí svou hloubkou. Čest a věrnost v knihách skutečně získávají na až absurdní důležitosti, šťastný konec není docela šťastný a o vítězství tu vůbec nejde. Pomsta v druhém dílu přechází zvolna tam, kde v prvním dílu skončila, v oddanou lásku. Zvláštně psychologicky postavené, ale ne nemožně. I když už jde o romány vydáním staré, i dnes jsou čtivé a v tom megalomanském amoku mnohých dnešních úspěšných autorů působí knihy od Pargeter jako závan svěžího vzduchu. Třetí díl jsem nikdy nečetla, a ani nevím, zda chci. Snad cítím strach, že není možné, aby třetí díl dokázal držet krok se dvěma předchozími.... celý text


Gargantua a Pantagruel

Gargantua a Pantagruel 1968, François Rabelais

In vino veritas aneb dobří obři parodují vše pomyslné. Je dobré číst literaturu našich předků, člověk pak zjistí, že lidé jsou stále stejní.