Politre
přečtené 859
Kronika ptáčka na klíček (I.–III.)
2014,
Haruki Murakami
Můj první Murakami a určitě si od tohoto Pána spisovatela hodlám přečíst i jeho další díla. To co mě předně donutilo pustit se do jeho čtení, je časté přirovnávání k dílům Davida Lynche, kdy se děj odehrává na pomezí reality a snů, tj. že jde o žánr magický realismus, který zase až tak často nečtu. Musím říct, že i když děj románu plyne tak nějak pomalu až meditativním tempem, kdy se zdánlivě nic moc neděje, samozřejmě jsou tu i pasáže akčnější, hlavně z japonsko-mongolské války a pokoje 208, tak se mi to četlo velmi dobře a všechny děje i zdánlivé vedlejší odbočky, tam mají svoje pevné místo. Po dočtení ve mně dílo stále doznívá a předestírá čtenáři plno otázek k zamyšlení. Vytvořil zde celou plejádu nezapomenutelných a bizardních postav, jako např. May Kasaharová, Mamija, Boris Stahovač a tajuplny Cinnamon. Ne každému sedne Murakamiho snad až příliš popisný styl, mě jednoznačně vtáhl a po celých 700 stran bavil. Plné hodnocení nedávám jen z toho důvodu, že je to moje první setkání a mám takové tušení, že jeho některá další tvorba ještě ptáčka na klíček překoná.... celý text
