Rawen616 přečtené 459

Sága o Hervaře 2008, Jan Kozák

Mezi ságami rozhodně jedna z těch čtivějších. Samozřejmě se všemi neduhy které ságy mívají. To jest časté výčty rodokmenů a z toho plynoucí zmatek v postavách a občas malý zmatek celkově díky využívání slov, veršů a přirovnání která nám jsou již dávno cizí nebo se jejich význam nedochoval. Nejlepší pasáží je rozhodně část o Hervaře, která v přestrojení za muže s vikingy nalezne hroby svých předků a ve velice působivé pasáži od nich získá i prastarý meč který pak přinese zkázu všude komu se dostane do rukou. Navzdory názvu se ale Hervaře věnuje jen malá část knihy. Zbytek je ale docela zajímavou "telenovelou" plnou bitev, podrazů, rodiných rozepří s občasným pošťouchnutím od Odina. Co musím rozhodně ocenit je zpracování celé knihy - ta totiž uvádí ságu i v originálním jazyce, na konci máme k dispozice přehledový rodokmen a také poznámky pod čarou jsou natolik bohaté a plné informací, že počtem znaků nejspíš dalece převyšují samotnou ságu:-)... celý text

Dobyvatelé 1 a 2 2021, Sylvain Runberg

"Historie s trochou(více) fantasy" která se věnuje opomíjenému národu Skytů, Sarmatů a dalších. Je třeba přiznat, že kresba a zpracování tady přebíjí sice zábavný ale nijak složitý příběh o obraně před dobyvateli a spiknutí ve vlastních řadách. A je dost škoda, že to vyšlo jen v téhle malé edici, protože konkrétně toto dílo by si zasloužilo velký formát. Každopádně těším se na pokračování. Ta kresba je opravdu nádherná a příběh je poctivě barbarsky krutý a plný krve a odhalených ženských i mužských těl. Popravdě, více ženských ňader jsem snad v jiném komiksu neviděl. Nestěžuji si:-)... celý text

Orlové Říma. Kniha I & II 2021, Enrico Marini

Nemám co vytknout. V rámci fikce velmi věrně nebo minimálně historicky velmi uvěřitelně zpracovaný Řím. Příběh který je sice nenáročný ale nemá hluchého místa a perfektně šlape a k tomu sympatické hlavní postavy. O něco bližší mi tedy byl Arminius se svou barbarsky přímočarou upřímností oproti lehce floutkovskému Falcovi:-). No a kresba je kapitola sama pro sebe. Nádherné akvarelem barvené perovky. Marini je vzácnou kombinací skvělého scénáristy a geniálního kreslíře. Nemohu se dočkat pokračování.... celý text

Nadace 2009, Isaac Asimov

Namlsán řečmi o obrovsky významné a uznávané monumentální scifi jsem s mírnou nedůvěrou uchopil knížečku malého formátu o cca 200 stránkách a bohužel má nedůvěra se nemýlila. Začátek je tedy ještě skvělý. Sympatický hlavní hrdina přilétá do velmi dobře popsaného "planetoměsta" kde se potkává s matematikem předvídajícím blízký konec civilizace (který i přesně spočítal) ale má plán jak mu zčásti zabránit. Následuje jejich zatčení, konspirace...a nazdar. Tenhle super námět je jen prvních pár stran a můžete na něj v klidu zapomenout. To co následuje je úmorné skákání v čase do daleké budoucnosti od jedné nezajímavé postavy ke druhé a prakticky jen nonstop politikaření. Navíc kvůli malému rozsahu velmi zhuštěné. I když jde o scifi je to samý král, císař, kupec, vévoda a neustále se řeší dohody o tom které město či planeta se ke komu připojí a do toho všeho církev, tedy ona Nadace, tahá za nitky. Když už si konečně zapamatujete jedno jméno, pak v další kapitole následuje časový skok a nastoupí nové, povětšinou zcela nezajímavé a nesympatické, postavy. I přes ten mini-rozsah se to čte šíleně těžce a jsem opravdu rozčarován. Zejména tím, že jsem krátce před Nadací dočetl již poněkolikáté Dunu a i když je také plná politikaření a "feudálního" vesmíru, tak je o několik levelů výše a neskutečně jsem si ji užil, možná víc než poprvé. Duně totiž ten svět věříte a působí velmi propracovaně, cize, neskáče se tam v čase a drží se to okruhu několika zajímavých postav. Nadaci bohužel právě dočítám jen s obrovským sebezapřením a opravdu nechápu čím se toto dílo stalo tak uznávanou klasikou. Pravdou ovšem je, že mi Asimov moc nesedí celkově a neužil jsem si ani legendární sbírku Já, robot. Ve své době byla Nadace asi super, pár zajímavých nápadů obsahuje ale bohužel, podle mého názoru, nezestárla tak elegantně jako jiné scifi klasiky.... celý text

Mytologie Slovanů 2020, Aleksander Gieysztor

Nádhera. Dost možná to nejlepší co se dá o slovanské mytologii sehnat a číst. Velice přehledně zpracované. Autor postupuje od nejvyšších bohů k těm nejnižším. Sama kniha je jako taková velmi krátká a proto v ní ještě nalezneme dodatky v podobě záznamů rozhovorů a dalších prací profesora Gieyzstora. A i když jde o práci vydanou již na počátku 80. let , rozhodně neztratila nic ze své zajímavosti. Zájemcům o slovanskou mytologii to udělá takříkajíc pořádek v této, bohužel dnes jen ve zlomcích zachované, pozoruhodné víře která byla v historii, podobně jako ta germánská, už tolikrát zneužita. O poctivosti knihy myslím nejvíc vypovídá to, že téměr celá její třetina je seznam zdrojů a pramenů. Rozhodně si ji zařazuji do sbírky. PS: Pokud jste takový ten vyznavač slovanství co rád mává na demonstracích ruskou vlajkou a pročítá weby o nadřazenosti bílých slovanů a jejich boji proti západním "chazarům" tak prosím pro vás tato kniha opravdu není. Obsahuje moc písmenek, cizích slov a taky kritických faktů. Tedy samé věci kterým stejně nechcete rozumnět. Všem ostatním vřele doporučuji.... celý text

Neuvěřitelná setkání 1992, Vlastimír Talaš

Dějově nic extra. Tak trochu Vetřelci ale bez pořádných "alienů" a řežby. Ale nějakou myšlenku to má a jako úvod pro další pokračování je to dobré. To bohužel, pokud vím, neexistuje. Každopádně co tenhle komiks v mých očích pozvedá je Rotreklova kresba, nebo spíše malba, která není místy sice moc povedená(pokud jde o postavy) ale má své kouzlo a je vidět, že stejně jako já si Teodor R. liboval zejména v technických záležitostech. Vesmirné lodě, vybavení a dokonce i jeden parádní průřez základnou nemají chybu a je to něco co by mi v současných komiksech vůbec nevadilo i když to nemá pro děj žádný význam. Jen se na to hezky kouká a člověk si řekne, že to ti autoři asi mají promyšlené do detailu - zvlášť to oceňuji u takto krátkého dílka. Hodnocení možná malinko nadneseno osobní nostalgií, neboť to byl možná můj vůbec první komiks a silně mě ovlivnil.... celý text

Voleman #01 2007, Jiří Grus

Místy hezky nakreslené, ovšem Grus umí i daleko lepší věci, jinak bizár zcela o ničem. Dokonalý zástupce českých komiksových časů mezi léty 2005 až někdy krátce po roce 2010 kdy se česká komiksová scéna předháněla kdo vytvoří větší, běžným čtenářem prakticky nestravitelnou, šílenost. Bohudíky, že tahle doba je pryč(částečně) Český komiks je ale díky téhle době trochu polomrtvé médium, které před úplným zatracením zachraňují občasné záškuby něčeho, na co se dá nejen koukat ale jde to i číst a nesnaží se to být originální artový bizár za každou cenu( z poslední doby doporučuji čitelné české komiksy např. Svatá Barbora, Nanits a našlo by se ještě pár dalších)... celý text

Mindf*ck: Cambridge Analytica a plán na zničení světa 2021, Christopher Wylie

Docela masakr. Těch pět hvězd dávám hlavně proto, že téma je velmi aktuální(a obávám se, že bude v následujících letech ještě aktuálnější) a rozhodně by bylo dobré aby si to každý přečetl a zamyslel se, protože kniha předkládá docela závažná obvinění a varování. A nemyslím teď tu hlavní kauzu okolo brexitu a amerických voleb, která byla odhalena a souzena ale jde hlavně o zprávu o celkovém vlivu, fungování a temných možnostech sociálních sítí a internetu. A hlavně o lidech s nekalými úmysly a dostatkem peněz. Ta hranice kdy se nástroj pro celosvětové spojování lidí a vyjadřování svobody (za jaký internet osobně stále ještě z jisté části považuji) může velice snadno přetavit v dokonalou zbraň k vyvolávání konfliktů mezi lidmi a utužení totality je až mrazivě tenká. Ve špatných rukách se může i na první pohled nevinná věc jako facebooková skupina stát nástrojem genocidy, což už se mimochodem několikrát v "zemích třetího světa" stalo. A o vlivu nebezpečných a nenávistných skupin, které facebook využívají k vlastní propagandě už dnes snad nikdo ani nepochybuje. Mimochodem jsou zmíněny i ruské operace v ČR a kdo se na soc.sítích trochu pohybuje a sleduje naše politiky, rozhodně v knize rozpozná celou řadu zlověstných strategií které známe i z našeho prostředí a které cílí zejména na rasismus, xenofobii, zdůrazňování, že za všechno můžou vždy nějací "oni" či "on" a další emotivní výlevy při kterých se tak snadno přestává kriticky přemýšlet... Samozřejmě zážitek z knihy bude ovlivněn tím, na které názorové straně stojíte. Nebo by se snad více hodilo napsat - jak byly vaše názory už dávno předem ovlivněny díky chytrým algoritmům které vám ukazují jen to, co na základě toho kam klikáte někdo mocný chce abyste viděl? Děsivé, že? Velmi znepokojivá kniha(doporučuji od sdělení knihy oddělit občas poněkud podivné vyjadřování autora - bez ohledu na jeho orientaci). Zejména tím, že popisuje do detailu to, co tak nějak víme a tušíme.... celý text

Zlý duch 2020, Viktorín Šulc

Tak jsem nakonec zdolal krátce po sobě všechny čtyři díly. Můžeme si tak shrnout co jsem napsal už k těm předchozím, protože na celou sérii je nutno nahlížet a hodnotit ji jako celek(ačkoliv má vyjít ještě pátý díl). Krátce řečeno, celá série je jedna velká koncentrovaná deprese a zhnusení. Zároveň je ale třeba přiznat, že je to napsáno natolik čtivě a nabito tolika informacemi o daných případech, že zkrátka nelze přestat. Člověk je obvykle fascinován tím čeho se bojí nebo co je jeho naturelu naprosto vzdálené(snad!) jako dítě, které ví, že by se nemělo koukat ale stejně mu to nedá. Ale i otrlý člověk jako já měl chvílemi co dělat. Zejména pokud máte děti nebo vám je ubližování slabším proti srsti, protože v drtivé většině případů bývají brutálně zavražděni a znásilněni hlavně "snadné" oběti v podobě mladých žen, dětí a babiček. Když se pak v každé kapitole prokoušete "suchým" kriminalistickým popisem toho v jakém stavu byla nalezena oběť, nastává to pravé peklo neboť se začne rozebírat pachatel a jeho myšlenkové pochody. Musí se nechat, že série poněkud nahlodala můj názor, že trest smrti je špatné řešení. V některých případech rozhodně není, protože někteří lidé jsou zkrátka doslova vadní a společnosti nebezpeční, bez ohledu na léčbu. Stejně tak ve vás celá série vyvolá lehkou paranoiu protože si uvědomíte, že narušených lidí je asi celkem dost a nejsou poznat. Ba naopak ten zkrat kdy začnou vraždit může přijít zcela náhle a nečekaně. A bez ohledu na pohlaví nebo věk. Nejzajímavější částí čtvrtého dílu je totiž kapitola o ženách vražedkyních a nejděsivějí je rozhodně ta o dětech vrazích. Zejména případ z Kmětiněvsi z roku 2004 kdy vyšlo najevo, že brutální vraždu a znásilnění stejně staré školačky má na svědomí třináctiletý kluk, který si "chtěl jen tak bodnout"... Závěrem. Dočetl jsem. Stálo to za to ale nějaká terapie optimističtější literaturou bude nejspíš nutností. PS: Ohledně specifického stylu kterým Šulc píše. Uživatel/ka Mermaid níže má pravdu jen napůl. Ano, Šulc píše cynickým chlapáckým stylem, ostatně vzhledem k tématu jaké píše je to asi po letech jediná psychická obrana a neodpustí si osobní jízlivé poznámky k věcem které se mu tak úplně nezamlouvají. Rozhodně ale nic nebagatelizuje a ani jsem si nevšiml nějakého nevhodného postoje vůči ženám. Naopak, vždy stojí na straně obětí(což jsou v drtivé většině bohužel ženy) a pachatelům by nejradši přál co nejtvrdší tresty. V případu vražedkyně která zabila muže který jí týral ale stojí na její straně. A to je myslím správné. Rád si také kopne do moderních "levicových" manýrů kdy to občas opravdu vypadá, že oběť je vlastně jen taková obtěžující položka a hlavní je vraha pochopit, léčit, div ne s ním soucítit(a pro příklad jak je to hrozně super cituje případy kdy takto propuštění devianti za odměnu pozabíjeli ještě pár dalších lidí a dětí). Ale nemusíte mít strach z nějakých politických názorů, jde doslova o pár hlášek na 4 tlusté knihy. Z celé série je patrný autorův obdiv k odborníkům a vyšetřovatelům a ve velkém je cituje a váží si hlavně jejich názorů. Ve všech knihách je na konci každé kapitoly i epilog a vyjádření některého z nich - najčastěji pana Markoviče. A je to příjemné, protože sem tam je i v opozici s názorem právě Šulce:-) No a pokud jste dočetli až sem a přihodili si k tomu i recenze předchozích dílů, máte asi jasnou představu co očekávat. Tak či onak je to opravdu monumentální dílo pro zájemce o kriminalistiku a velká poklona před autorem i všemi vyšetřovateli a odborníky. Stejně tak ale na rovinu musím přiznat, že už to asi nikdy nechci znovu číst ani mít doma v knihovně. Dovolím si parafrázovat jednu autorovo hlášku. Dveře panoptika se se skřípotem otevírají a za nimi se objevuje dlouhá, děsivá a temná chodba plná krve a monster. Máte odvahu vstoupit/začít číst?... celý text

Wonder Woman: Mrtvá Země 2021, Darien Warren Johnson

Díky zasazení do postapo budoucnosti netypický a vydařený pohled na postavu Wonder woman. Nejsem fanda superhrdinů ale mám rád příběhy kdy jsou klasičtí superhrdinové uvržení do vysoce nestandardních situací a nebo konfrontováni s tím, že nejsou až tak nesmrtelní, ani super a ani hrdinové a svět který měli chránit je v troskách a mohou se tak utápět ve výčitkách apod. Ne nadarmo se mi právě z těchto důvodů líbil Návrat temného rytíře. Mrtvá země je z podobného ranku(vlastně by to skoro mohlo být i jeho pokračování po stovkách let) i když zdaleka není tak komplexní a je daleko více přímočará. Co rozhodně oceňuji je skvělá dynamická a přesto velmi jednoduchá ruční kresba která se vymyká uhlazené mainstreamové superhrdinské klasice a je to velmi příjemné pokoukání. Autor se nijak nestydí přetáhnout nebo nedotáhnout tahy štětcem. Celé to působí hezky špinavě a díky přítomnosti skoro až Lovecraftovských monster příjemně svěže. Příběhově to sice není nic přelomového ale pokud hledáte "blockbuster" na páteční večer, tak asi vyloženě neprohloupíte. Jediné co mi vadilo byly celkem rychlé přesuny postav v prostoru- svět je popsán jako nebezpečný a plný monster, přesto, když je to potřeba, není pro hrdiny problém urazit obrovský kus cesty aniž by jim někdo zkřivil vlásek(viz plavba na Themiskyru nebo výprava do Supermanovi jeskyně a zpět) Kresba ale zachraňuje mnohé a sympatický je i charakter samotné WW Diany která sice navenek působí jako veskrze kladná až naivní postava, ve skutečnosti silou vůle drží svou temnou ničivou stránku na uzdě.... celý text

Nanits Chronicles 2021, Michael Petrus

Rozporuplné. To je asi nejvýstižnější slovo pro tenhle projekt, který sleduji od jeho počátku. Přijde mi jako hrozná škoda, že se autoři původně vydali cestou vymýšlení té prohlížecí aplikace na tablety a ten komiks byl spíš jakýsi bonus k tomu. Ono to možná zní "cool" mít komiks se zvukem a efekty a na tabletu ale popravdě - neznám snad jediného komiksového fandu který by podobný nápad nebral jen jako úlet či zpestření a nezůstal dál věrný tomu co je na komiksech to krásné - tedy možnost mít v ruce pořádnou bichli plnou skvělých obrázků a klid ke čtení kde zvuky a další doprovod obstará vaše fantazie. Nebýt tohohle nápadu tak jsme mohli dostat komiks Nanits už před lety, hezky na papíře a možná už to mohla být několikadílná sága. Je mi až těžko když si představím kolik práce to muselo dát. Udělat to nejdřív pro tu aplikaci a následně to zpětně předělávat do klasické formy aby to mohlo vyjít jako papírová kniha. No už se stalo a autoři to také pochopili a tak tu tedy máme Nanits na papíře. Jaké to tedy je? Zpracování je opravdu fajn a odpovídá západnímu komiksovému nadprůměru. Je trochu nefér knihu prezentovat jako český komiks, protože českého to má jen scénáristu, nějaké ty editory a vyšlo to u nás. Kresbu totiž obstaralo několik zahraničních autorů a čeští výtvarníci nedostali prostor - popravdě chápu proč, tenhle "marvelovský" styl kresby u nás skoro nikdo nedělá(subjektivně jsem za to rád, protože americký styl kresby opravdu nemusím) Rozhodně neurazí, v českém prostředí výrazně vyčnívá ale zároveň také úplně nenadchne pokud máte komiksově načteno a nakoukáno, protože snaha být co nejvíc klasickým mainstream komiksem západního střihu neumožňuje nějakou velkou kreativitu. Ocenit musím coloring, ten je opravdu na skvělé úrovni a to i přesto, že taktéž nemám rád digitální barvy. Co se příběhu týče, ten je výborně rozehrán a svět výtečně představen ale bohužel to sráží fakt, že kniha obsahuje hned tři příběhy, které mají všechny otevřené konce! A samozřejmě končí vždy když to začne být zajímavé. I když je v knize napsáno, že jde o první část většího celku a v budoucnu se nejspíše dočkáme dalších dílů, nepovažuji tenhle přístup za šťastné řešení. Je to pak trochu jako dostat třikrát po sobě přerušovanou soulož, což jak uznáte není úplně příjemný zážitek. Navíc z příběhů nejvíc upoutá hlavně ten první, který představí svět a rozehraje zajímavou konspirační partii, načež ji v nejlepším utne. Druhý odehrávající se v "postapo" období mi přišel slabý a i dost nepřehledný a popravdě bych se bez něj i obešel. Navzdory tomu se mi u něj asi nejvíc líbila kresba - byla hezky "špinavá" - aspoň malý pokus o odklon od nudné "marvelovské sterilně čisté kresby". Poslední je už jen čistá cyberpunk noir akce, navíc s několik nepříliš dobrými klišé (např. sniper s prvotřídním dalekohledem na sebe upozorní laserovou tečkou zaměrovače, což nedává smysl vůbec používat když máte na pušce dalekohled a nechcete být odhaleni, ukecaní padouši dávající hrdinovi spoustu času na protiakci atd.) A i ohledně kresby je poslední příběh nejslabší a působí jako dělaný ve spěchu. Pokud ale bude dvojka, rozhodně si ji rád přečtu. Takže verdikt? Po dočtení jsou mé pocity z tohoto "prvního českého komiksu západního střihu" velmi rozporuplné. Jak už jsem řekl- NENÍ to český komiks. Vyšel u nás, má českého scénáristu ale nakreslený u nás nebyl. Kdyby se autoři vykašlali na celou tabletovou aplikaci a tři příběhy a místo toho udělali jeden uzavřený (ten první z knihy)tak jsme tu mohli mít příjemnou "českou" scifi pecku. Takhle bohužel zůstává pachuť rozčarování. Nezbývá než držet palce aby se tenhle díl autorům vyplatil a dočkali jsme se v budoucnu pokračování. Náběh na úspěch tady rozhodně je. PS: Ano, moje recenze je výrazně přísnější než třeba u Hustýho nářezu, což je také český komiks nemající artové ambice jako řada jiných českých komiksů. Ten byl ale dílem jedné autorky a de facto krví a potem vydřenou fandovskou záležitostí. Nanits si léta budují auru velmi profesionálního projektu světové úrovně se zapojením celé řady zahraničních autorů a proto si tak na sebe šijí bič daleko přísnějšího oka recenzentova.... celý text

Pomsta a vykoupení 2020, Alejandro Jodorowsky

Není to dokonalé(tedy až na kresbu, ta je naprosto úchvatná) ale má to spád a podobně jako první díl to obsahuje všechny "Jodorowského dobroty" - užijeme si tak spoustu incestu, mrzačení, zrady, erotiky, násilí ale i prozření hrdiny skrze utrpení a zabrnká se i na nějaké to duchovno. V tomto díle si na své navíc přijdou i fandové vlkodlaků a upírů a milostných aktů a vztahů mezi nimi. Jen tedy nečekejte žádnou Twilight ságu. I Hra o trůny, kterou mnozí považují za velmi drsnou fantasy, je oproti Královské krvi jen takový čajíček. Za mě povedené, klidně bych snesl i více dílů.... celý text

Monstru podoben 2019, Viktorín Šulc

Víceménně budu opakovat co jsem napsal už k prvnímu a druhému dílu. Čtivé a strašlivé. Znechucení a deprese jsou asi nejčastější pocity jaké zatím u četby Panoptika zažívám. V tomto díle se autor zaměřil na kriminální kauzy 90.let a přelomu milénia. Co v tomto díle rozhodně zaujme? Určitě tajemný případ mrtvé ženy nalezené na střeše panelového domu, který nebyl uspokojivě uzavřen. Poté mě celkem dostal příběh matky která zavraždila své dítě, což je samo o sobě hrozné, ale hrozné je i to, že se to stalo v mém rodném městě v dobách kdy jsem tam prožíval pubertu. Podobně zajímavý je i případ tandemu vrahů a znásilňovačů tvořený otcem a synem. Jestli mě něco potěšilo, pak zmínka o vyšetřovateli Jiřím Hrdonkovi který mě učil na střední škole a pamatuji si ho jako výborného člověka. Tak tedy připravit pevné nervy a jdeme do další, zatím poslední díl...... celý text

Démon v mém srdci 2015, Viktorín Šulc

Dá se napsat totéž co jsem psal k prvnímu dílu. Přiznám se, že číst to hned po sobě je docela slušný nápor na psychiku. Nejsem nijak útlocitný, by naopak ale některé případy , zejména ty kde jsou zabíjeny děti, mě jakožto novopečeného otce místy zvedaly ze židle. Brutalita a naprostá bezcitnost některých popisovaných pachatelů také. Navíc tato kniha už popisuje případy z konce 80.let a počátku těch 90. Tedy obzvlášť divokou dobu. Někomu možná nemusí autorovi jízlivé kritické narážky na poněkud nedomyšlenou Havlovu amnestii a také humánnější přístup k pachatelům(zrušení trestu smrti atd.) sedět, ale po přečtení a vžití se do role tehdejších vyšetřovatelů i příbuzných obětí asi dokážu tenhle postoj pochopit. Asi nejznámějším případem popisovaným v knize je "spartakiádní" vrah Straka a opravdu temný je dodnes nevyřešený případ dvou žen, jež byly nalezeny doslova a do písmene vypitvané. Ostatní kapitoly svou hrůzností za těmito nijak nezaostávají. Takže pevné nervy a jdeme na další díl.... celý text

Když vzlétne děs a nevíra 2013, Viktorín Šulc

Myslím, že můžete v klidu zahodit všechny horrory i rádoby brutální moderní thrillery a detektivky. Pokud se chcete u knihy trochu orosit, tak vězte, že největší hrůza se odehrává v prosté realitě. Předpokládám, že dojem z prvního dílu bude víceméně souhlasit i s dojmy z dílů dalších. První kniha rozebírá sexuální vraždy od doby první republiky až do cca 80.let. "Užijete" si tak ikonické případy jako je Otýlie Vranská, vrah Mrázek či brutální Hojer, kterým kniha končí. Napsáno je to neuvěřitelně čtivě a věcně. Místy si autor, zřejmě už trochu zdeformovaný z tématu jakému se věnuje, neodpustí lehce cynickou osobní poznámku. Ale ono to nevadí, spíše to umocňuje celkovou "noir" atmosféru kde na nějaké sladké řečičky prostě není místo. Přiložená fotogalerie také není nic pro slabé nervy. Skvělé jsou vždy krátké články a vyjádření kriminalistů Jiřího Markoviče a Luboše Valeriána na konci každé z kapitol. Podtrženo sečteno, nutnost pro zájemce o historii zločinu a kriminalistiku v ČR a ČSSR. Nejděsivějším faktem který si z knihy odnesete je, že ti nejbrutálnější devianti většinou nevypadají nijak nebezpečně, spíš naopak, většinou působí jako neškodní podivíni. Klidně s jedním takovým můžete denně jezdit v tramvaji nebo v metru nebo ho potkávat cestou do práce. A nebo ho potkat zcela náhodně až se někdy budete večer vracet přes nějaké odléhlé místo kudy chodíte denně. Třeba si vás vytipoval jako budoucí oběť zrovna teď když jdete někdě městem, koukáte do mobilu místo kolem sebe a čtete tyto řádky...... celý text

Hovory k sobě 1999, Marcus Aurelius

Zajímavá kniha k zamyšlení. I když tedy ne k souvislému čtení ale spíše na náhodné zalistování a občasné obohacení dne nějakým tím moudrem, neboť je to celé koncipováno jako soubor citátů, poznámek a krátkých odstavců. A ani věk jí neubral na aktuálnosti. Marcus Aurelius, "filozof na trůně" ,byl zajímavou postavou své doby. Jeho myšlenky a pohled na svět obecně operují s pomíjivostí světa i života, neustálých proměnách všech věcí v něco dalšího a působí téměř jako kdybychom četli učení buddhistických mnichů.... celý text

Hold Katalánsku 1991, George Orwell (p)

Všichni znají od Orwella Farmu zvířat a 1984. A všichni tato díla také hojně citují a překrucují k obrazu svému. Zejména někteří politici a aktivisté. Měl jsem toho už plné zuby a tak jsem se rozhodl pustit i do "méně profláknutých" Orwellovek abych měl větší přehled než výše zmínění(kteří si beztak nanejvýš přečetli jen na wiki, o čem jeho knihy jsou). Hold Katalánsku začíná nenápadně a postupně přituhuje. Je to velmi syrová autentická reportáž člověka plného ideálů o které postupně přichází aby se nakonec vracel domů plný hrůzy a deziluzí. Skvěle si zde připravil půdu pro své budoucí romány. Do půlky jsem váhal mezi třemi a čtyřmi hvězdami. V půlce kde se Orwell dokonce pokusí vysvětlit kdo s kým proti komu ve španělské občanské válce bojuje bych šel dokonce na ty tři hvězdy. To bylo pro laika a neznalce tohoto opomíjeného konfliktu opravdu šílené. Jak asi tušíte, podobně jako jiné občanské války i tato byla plná skupin které se mezi sebou různě nesnášely či tolerovaly a jejich příslušnost se mnohdy během krátké doby i několikrát změnila(často i bez jejich vědomí, jen vlivem propagandy). Ovšem po velmi sugestivním popisu zranění, které autor utrpěl, přichází druhá polovina kde už Orwell vytahuje svá zamyšlení nad hrozbou blížící se velké války, totality, znechucení ze lží a propagandy, vykořisťování a hrozbou jakou představují autoritářské režimy bez ohledu na to jestli přijdou zprava nebo zleva a tady už nešlo jít níž než na plný počet. To co ten člověk říká a před čím varuje je totiž holá pravda. Škoda jen, že jeho varování berou ti proti kterým je namířeno nejspíš jako návod. Jinak si jednání některých politiků nedovedu vysvětlit. Smutné. Potvrdilo se mi, že nikoliv Stephen King či Lovecraft ale právě Orwell je v mých očích mistrem horroru.... celý text

Opona 1979, Agatha Christie

Velké finále velkého detektiva. I když jde vlastně spíš o hodně komorní záležitost s pár postavami na jednom místě, musí se nechat, že Poirotův finální šachmat je opravdu dobrý a jak se čtenáři tak i s hlavním padouchem solidně vydrbal, byť za vysokou cenu. Napsat cokoliv víc by byl už velký spoiler. Škoda jen, že Agatha píše poněkud chladně a s odstupem, trocha toho patosu a více emocí by zrovna tomuhle příběhu rozhodně neuškodilo. Zvlášť když je to naposledy.... celý text

Nejpodivnější sexuální obřady, obyčeje a zvyky 2001, J. Talalaj

Není to zlá kniha pokud si chcete dopřát takový rychlý průlet podivnými folklorními zvyklostmi lidí z celého světa. Samozřejmě v knize jsou vybrány ty (alespoň dle autora) nejpikantnější a nejbizarnější. Nečekejte bohužel žádné dávání věcí do kontextu ani velký vhled do historie a původu. Na to si raději přečtěte Zlatou ratolest od Frazera, ze které ostatně tato kniha velmi hojně cituje. Pokud ale nemáte odvahu pustit se do oné mnohasetstránkové etnografické studie a chcete se spíš jen nechat šokovat a udělat si alespoň letmý obrázek o tom čeho jsou lidé schopni, pak vám tato kniha bohatě postačí.... celý text

Husitská revoluce: Stručná historie 2021, Petr Čornej

Dá se říct, že jde o takový bonusový materiál k obřímu Janu Žižkovi od téhož autora:-) Kniha má stejný design i použité materiály - krom gramáže papíru- a tak naláká už svým vzhledem(obecně musím říct, že Paseka dělá nádherné knihy), jen je výrazně menší a tenčí. Jde jen o takové letem světem husitskou revolucí. Ale já mam tyhle knihy, kde si člověk může velmi rychle vyhledat základní informaci, pokud si není něčím zcela jist, velmi rád. Jinak platí totéž co jsem řekl už k monumentálnímu Žižkovi. Je to přehledné, dobře napsané, snaží se to nedémonizovat ani neidealizovat. Nadšenci do české historie i úplní laici kteří chtějí pochopit souvislosti neklidných dob husitských bouří, rozhodně neudělají chybu když si tuhle moc hezkou knihu zařadí do své knihovny. I když se o žádnou revoluci co do nových informací samozřejmě nejedná:-)... celý text