RoBertino27 přečtené 392

Nejrychlejší rakve světa 1993, Miloš Kovářík

Publikace vycházející z črtů a článků, z nichž většina byla uvedena v měsíčníku MOTORistická současnost (krátce MOTOR) nebo jeho přílohách Grand Prix Sport či Piloti F1. Nezapře autorův styl a je jen mou čistou spekulací, zda nebyla poskytnuta jako jistá úlitba a testovací publikace ve snaze sehnat nakladatele pro jiný Kováříkův úžasný megaprojekt, jenž ve zmíněném MOTORu vycházel na pokračování - Kdo je kdo v automobilovém sportu. Bohužel po sedmi letech a necelých 400 stranách dostal jen k písmenu F (poté MOTOR zkrachoval) - jinak by to byla naprosto fantastická záležitost.... celý text

Světové piruety 1981, Josef Dědič

Zajímavá historická sonda do sportovního odvětví a jeho historie - ačkoliv jsme v krasobruslení dosáhli nejeden úspěch a jména Nepela, Mašková, Vrzáňová, Barna, Sabovčík, Kovaříková-Novotný, Verner, Březina fanouškům něco určitě řeknou (omlouvám se na ty, na něž jsem si hned nevzpomněl). Bohužel je stále tak trochu Popelkou a postupně jsme vyklidili pozice až nedůstojně. Pan Dědič coby funkcionář, rozhodčí i někdejší aktivní krasobruslař popsal těch několik zajímavých příhod i s lehkou nadsázkou a bezesporu zajímavě, ale je to právě obrovský časový odstup, jenž asi těžko přiláká nové adepty do světa ladných ledových křivek.... celý text

Kluci, holky a Stodůlky 1 1989, Eva Bernardinová

Nebudu fabulovat - knížku jsem vlastně strávil v prehistorickém věku moderní techniky, když ji vysílali na pokračování v rozhlase - tenkrát ji fenomenálně četl mistr František Filipovský. Snad kvůli připomenutí jsem ji po dlouhých letech otevřel a nemohu říci, že by svůj půvab ztratila, ale přeci jenom na ni nahlížím z pohledu dospělého. To je můj, nikoli její prohřešek.... celý text

Můj rychlý Jackie 1973, Ellen Seekart (p)

Bubny Berberů aneb Proč bychom se nesušili 2001, Zdeněk Šmíd

S Bubny Berberů mám obdobný problém jako s panem Švandrlíkem a „postrachem Posázaví“, takto žáky Kopytem a Mňoukem. Cestování poněkud okleštěného někdejšího „vedlejšího produktu Kenyho obžerství“ cválá trochu klopotně a marně se snaží postavit se po bok našemu vodáckému prostředí. Celé to působí jako kdyby někdo autorovi řekl, že je škoda nevyužít potenciál vodácké party, jenže zbavit je jejich přirozeného živlu se minulo účinkem. Pořád to ale neznamená, že se další epos dobře známých hrdinů čte hůře.... celý text

Brožované básně 1999, Pavel Šrut

David Copperfield 1926, Charles Dickens

Tvrz 2016, Václav Šorel

Tvrz mě pochopitelně nemohla minout ze dvou důvodů (druhý viz zajímavosti) - je sice pravda, že jsme podobné případy, třeba v odlehčenější formě - polský film Prsten kněžny Anny (1970) nebo eskapády páně Broučka, jenž - jaká to náhoda - také „zabloudil“ do husitské doby, třebaže ne stejného roku, popřípadě další autorův „opus přesunu v čase Hlídač na Ikaru. Autoři byli do jisté míry limitováni rozsahem časopisu, proto je Martinův pobyt ve středověku vlastně epizodní, ale přináší několik zajímavých momentů a myšlenek. Osobně ale zrovna nevítám ono přizpůsobování - a tím pádem vyklízení pozic a zlehčování přístupu oné nastupující generaci. Asi to bude znít nepatřičně, ale Čapkův Krakatit také neuspěl ve snaze ho překopat do „srozumitelnější“ moderní podoby (byť jen filmové v podobě Temného slunce) a tak bychom mohli pokračovat. Každá doba má svůj půvab a měla by čtenáře přinutit se jejími atributy seznámit, a ne je vymazat a nahradit. Takhle totiž s ohledem na stále bující technický rozvoj budeme každou knihu co deset let upravovat.... celý text

Moře v plamenech 2001, Miloš Hubáček

Mým výchozím bodem bylo vydání z roku 1983 a protože jsem se postupem času mohl dostat i k dalším, bylo to zajímavé srovnání. Oslavovat autora za jeho vysoce fundovaný přístup je vylévání vody do moře či nošení dříví do lesa - mě opravdu přitahovaly i určité detaily a situace, mající téměř románovou podobu. Zaujal mě komentář uživatele jadrana, pod nějž se mohu podepsat - přidal bych i zjevně alibistické postupy, což byl například průjezd válečného konvoje admirála Otto Ciliaxe kanálem La Manche za denního světla prakticky Britům před nosem. Je tu i pár souvisejících témat, například hon na zásobovací loď Altmark a její dopadení nebo zničení obřího suchého doku ve St. Nazaire (operace Chariot), určeného původně pro zaoceánského obra, parník Normandii. Knihu jsem si opět a rád znovu otevíral a míval jsem pocit, že každým přečtením se dozvídám opět nějakou maličkost navíc.... celý text

Rychlost - hřích století 1978, Karel Hrubec

Zajímavý pohled do zákulisí bojů o nejvyšší rychlost na souši, mimo jiné dokumentující rychlost technického rozvoje. Karel Hrubec byl velmi zdatný motoristický novinář a pokud nenapsal více knih, pak to bylo kvůli jeho práci, kdy vytvořil mnoho materiálu o formuli 1, prezentovanou v motoristických časopisech. Tato kniha má vlastně jedinou vadu, za níž ovšem autor nemůže: letitý datum vydání.... celý text

Vzducholoď Nine 2003, Thomas H. Block

Je asi zbytečné opakovat fakta přispívatelů níže. Skutečně na první pohled Vzducholoď 9 nabízí opravdu solidní prostor pro rozehrání mnohem většího příběhu. U Blocka musíme počítat s tím, že má vždy dva póly a odmítá v nich slevovat. Takže obě strany pak jednají podle předem stanovené šablony a zapomínají, že mají vlastní názor, mozek a třeba i prosté pochybnosti. Jinak je tu spousta nedostatků - účelově přežívá až příliš málo lidí, neboť kdokoli navíc by se nehodil do málo pravděpodobné šachové partie. Rozumu se brání přijmout fakt, že nebyly využity protijaderné bunkry či další možnosti, kde lze přežít. Block potřeboval oživit studenou válku a učinil tak plochou, účelovou a nedotaženou formou, aby přitom pominul jiné a mnohdy lákavější oblasti termojaderné katastrofy.... celý text

Katapult story 1995, Oldřich Říha

Kniha vytvořená ve spolupráci s Petrem Bošnakovem velmi pečlivě monitoruje existenci skupiny, jejíž tvorba od 70. let byl byla předmětem mnoha dohadů a debat na téma "manažerské prášky", Cenný je pohled do zákulisí a zejména pak na období, kdy měl Katapult zakázáno oficiálně vystupovat na některých místech naší republiky. Kniha má formát rozhovoru a někdo možná bude považovat Říhovo líčení jako příliš sebevědomé, ale lze jen dodat, že za něj hovoří především jeho dílo.... celý text

Trosečník z Cynthie 1963, Jules Verne

André Laurie si mě získal něčím jiným, než Trosečníkem z Cynthie. Také jsem se dostal k sešitu Karavana a po přečtení (čestně se přiznám, že to šlo mírně ztuha) jsem zjistil, že onen Verne v titulu píše poněkud jinak. Při zevrubném studiu Julesova díla jsem zjistil pravý stav věcí, což vedlo k pátrání po díle monsieura Lauriea. Trosečník není špatný, ale nesedl mi, což neznamená, že jde o špatné dílo.... celý text

Náruživost 1983, Josef Klíma

Drogová problematika v Československé socialistické republice, to nebyl jen Radek John a Memento. Josef Klíma vytvořil syrově konkrétní dílo, svým odhalením pro mnohé až neuvěřitelné, nejspíš i pro oficiální místa, ovšem danou problematiku nešlo přehlížet. Autor tu odvedl opravdu velmi kvalitní práci.... celý text

Ayrton Senna 1995, Christopher Hilton

Pro fanoušky legendárního trojnásobného mistra světa absolutní povinnost, i když onen zasvěcený způsob tu trpí několika drobnými nepřesnostmi a případně i vynechání některých poměrně důležitých pasáží (začátek jeho kariéry v F1, včetně zajímavostí kolem jeho prvního angažmá i sporech s dalším brazilským mistrem Nelsonem Piquetem). Kdo se však seznamuje s mužem, jenž podle mnohých změnil tvář F1, bude určitě spokojen. Možná by si kniha zasloužila hodnocení 3,5 hvězdičky, tentokrát se omlouvám za zaokrouhlení dolů.... celý text

Čtyři z tanku a pes 2006, Janusz Przymanowski

Janek, Grigorij, Gustík, zpočátku Olgierd a poté Tomáš - tak jsme je znali ze seriálu, jenž jsem měl zasutý hluboko v mysli. Dva díly Przymanowskiho předlohy se ke mně dostaly podstatně později a po jejich přečtení je dobré připomenout, že některé události (spíše drobnosti) jsou rozvedeny, případně mají jiný průběh, také některá jména se oproti původnímu dabingu liší, ale to není podstatné. Autor zvolil mírně zjednodušený, místy odlehčený přístup, ostatně pár let po válce nebylo nutné její hrůzy dopodrobna opakovat. Každopádně je to ten lepší způsob zpracování válečné literatury a že už je dnes překonaná a nové generace nechápou její ztvárnění, to je stejný problém, jako když současní teenageři nejsou s to pochopit, že dřív nebylo nic jiného, než telefony s číselníkem a pevná linka.... celý text

Hurá do poháru 1975, Lubomír Man

Autor má svůj styl a k němu se stále vrací, byť jeho další sportovní knížky jsou určitě více detailní (mám na mysli bezesporu S devatenáctkou do Bernu). Zde je plno náznaků, snad i snaha skloubit detektivní a sportovní činnost, ale u všeho se zastavujeme nějak ve dvou třetinách. Čekáme nějaké zadostiučinění či další rozvinutí příběhu, to se ovšem nedostaví. Každopádně pro mládež v době vydání se mohlo jednat o silný stimul vstoupit na zelený (daleko častěji však škvárový) pažit a zkusit si vlastní schopnosti.... celý text

Lišky mění srst 1983, Jiří Procházka

S tou ideologií to je podobné jako v exponovaných seriálech najmě od pana Dietla: hodně se kritizuje a poukazuje na nedostatky, z nichž se některé podaří eliminovat, ale mnohdy nikoli vyřešit. Co tedy zbývá? Jak tu většina píše, vyloupne se solidní detektivka se známými postavami, u určitých se dozvíme to, na co už v seriálu nebylo místo. O skladbě příběhů lze říci jen to nejlepší, není to typické "best of", ale určitě to zajímavější a propracovanější.... celý text

Setkání s Rámou 1984, Arthur Charles Clarke

Dlouze a po několika čteních jsem dumal, proč je Ráma právě takový, až mi došlo, že za to může A. C. Clarke. Návazné knihy, třebaže jsou možná osobnější, osudově propletenější a snad i s mravním přesahem se původnímu "tulákovi po galaxiích" nemohly vyrovnat. A protože paměť sem tam selhává, je dobré míti Rámu v knihovně a čas od času se k němu vrátit, třebaže ho člověk místy zná stejně dobře jako autor.... celý text

Vysoký cíl 2008, Lubomír Man

Od autora jsem znal především S devatenáctkou do Bernu a poněkud matněji si vybavuji Hurá do poháru. Ukázka z Vysokého cíle byla otištěna v Pionýrské stezce, ale dostal jsem se k ní mnohem později. Hodnocení není jednoznačné. Nelze přehlédnout silnou inspiraci Jaroslavem Foglarem - některé pasáže jakoby přímo navazovaly na Boj o první místo či Hochy od Bobří řeky. Nicméně neznám autora tak dobře, nelze totiž vyloučit, že Vysoký cíl mohl být psán (vedle jednoznačně pobízející role) jako jistá náhrada za nedostatkové "foglarovky". Bohužel právě porovnávání, jemuž se čtenář znalý obou stran nevyhne, představuje Vysoký cíl jako méně detailní a snad trochu uspěchaný. Ovšem jako připomenutí dávných let dětských her či snah v dospívání plní svou úlohu víc než dobře.... celý text