RomanTilcer
přečtené 416
Kilián Nedory
2020,
Filip Topol
Netroufl bych si to doporučit člověku, kterej nezná Psí vojáky a netuší, kdo byl Kilián Nedory a co znamenal pro Filipa Topola. Je potřeba si uvědomit, že tahle kniha přináší torzo nedokončenýho díla plus bár básní a črt, takže je ze své podstaty notně zmatená a nevyvážená. Já jsem si to ale velice užil, hlavně pro tu jazykovou neukotvenost a Kiliánovu rozervanost. (A taky jsem se tu dozvěděl, že se potom Kilián přerodil v Karla Klenotníka, kterýho znám z dřívějška.) Pro fandy PV povinnost řekl, bych. Pěknej artefakt, jsem moc rád, že to vyšlo.... celý text
Černá tlupa / Žhář
1995,
Egon Hostovský
Černá tlupa: Hostovskýho bych mohl číst už pro ten jazyk, kterým vypráví, ale tentokrát se mu povedlo přijít s nabokovovsky strhujícím a nejednoznačným hrdinou - i vedlejší postavy se velice povedly a celý to bylo moc pěkně vystavěný. Jedna z nejlepších věcí, co jsem od něj četl, a určitě ne poslední. :-) Žhář: toto mělo nebývalej spád, vskutku strhující věc, slupl jsem to jako malinu. Nádhernej jazyk, výrazný postavy, a byť je to vlastně psychologickej román (poněkud hravějšího ražení), můžete jako u detektivky až do konce dumat, kdo je tím titulním žhářem. Hostovský je poklad.... celý text
Ekhö: Zrcadlový svět 7 a 8
2021,
Christophe Arleston
Už z toho nejsem tak odvázanej jako z předchozích dílů, ale pořád je to příjemná četba. Baví mě ta zeměpisná složka, jak člověk může luštit prostředí a hledat v něm narážky na náš svět a různý vtípky, a taky rozpoznávání zrcadlovejch protějšků známejch postav z naší reality. Chybí mi tam větší špičkování mezi Jurijem a Mravenou, přál bych si, aby to další díly trochu osvěžily, ale určitě po nich zase sáhnu.... celý text
Návrat z žitného pole
1974,
Ladislav Fuks
Měl jsem z toho trochu obavu, protože tahle kniha bývá označovaná za dobově poplatnou, ale spíš než zklamání to ve mně vzbudilo soucit s autorem. Hlavní hrdina po únoru 1948 zvažuje, zda stejně jako kamarád neprchnout do zahraničí. Do poloviny knihy od něj dostávají komunisti slušně naloženo, pak se protagonista zúčastní jedné schůze, která nedopadne tak hrozně, jak čekal, a potom komunisti opět dostávají co proto a ke konci se notně stupňuje tíseň a znepokojení. "Znám někoho, kdo to vidí velmi, velmi černě." Máme tu i koně Fukse, na kterýho chystají postroj. Bylo to příšerně dojemný, chudák Fuks odsud prostě nemohl pláchnout, protože to tu miloval a měl strach, že by v emigraci strašně trpěl. Určitě to jeho není vrcholný dílo, ale byly tam velmi silný momenty.... celý text
Zpěvy Maldororovy
1967,
Comte de Lautréamont
Bezesporu jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl. Ač vlastně řeší pořád dokola jednu věc, je to stále zábavný - tuze silný, psaný se značnou bojovností a zároveň s až dojemnou odevzdaností (myšlenka se vždycky rozjede jako balvan ze srázu a nejde ji zastavit, nabírá setrvačnost a drtí všechno před sebou), a hlavně úchvatným jazykem. Úchvatnej byl i překlad Prokopa Voskovce. Jedna z těch knih, ke kterejm se budu s radostí vracet a náhodně si z nich číst.... celý text
Před povodní
2020,
Anna Bolavá (p)
Vystavěno zase trochu jinak než předchozí dvě knihy. Ač se autorka snažila propacovat motivace postav, chování některejch z nich mi místy připadalo poněkud nepřesvědčivý, ale i tak to bylo dost dobrý, četlo se to samo, nejsilnější stránkou je samotnej jazyk, hustá vodní atmosféra a tepání maloměsta (nejdrsnější z celé triologie, řekl bych). Fantastickej prvek není vůbec na překážku a v závěru to pěkně gradovalo. Těším se na další Bolavou.... celý text
Aargh! #20
2021,
Tomáš Prokůpek
Co mě bavilo: Jiří Grus - 21st Century AARGH! (Grus jako už tradičně zabíjí) Dan Černý - Fanouš a fantom knihovny (chci omnibus Fanouše!) Zuzana Čupová - Dvacet (supr čupr svěží) Igor Baranko - Špiónské sítě (Baranko je vždycky náramně vtipnej i zručnej) Mawil - Marek & Jarek: Cyklopolicie (mírně sexistický, tuze rozkošný) Františka Loubat - Tenkrát v Holešově (vynikající námět i dobře stylizovaná kresba) Kateřina Čupová - Kolo (Čupová jede, chci víc!) Michal Mordel - Cesta vlakem (vtipný) Kryštof Ulbert - Strašlivá pravda o homunkulovi (hustá kresba) Pavel Bláha, Ondřej Bláha - ADHD: Wet Signal (Bláhovi jsou velká naděje) Oscar Jacobsson - Pan Adamson (výborně vypointovaný) Václav Šlajch - Lulenka a tornádo (nudnější Lulenka, ale pořád dobrý) Michal Ivan - Lov (nebylo to špatný, ale bylo by myslím lepší, kdyby Ivan, profík, ubral na délce a přidal na detailech)... celý text
Aargh! #19
2020,
Tomáš Prokůpek
Co se mi líbilo: Kateřina Čupová – Pařez Lucie Lomová – Z kreslených deníků: Anča a Pepík Ondřej Bláha, Pavel Bláha – ADHD Václav Šlajch – Lulenka dcerou anarchie Jakub Hrdlička – Hezitující warlok Marek Berger – Amazona... celý text
Dítě tmy
2020,
Miroslav Pech
Přečteno za jeden den, velmi dobrá věc. Baví mě hlavně autorův přímočarej styl ("Mainstream" mi v tomhle přišel ještě lepší, ale tam nakonec šlo jen o pár lidí, tady to seznamování s partou bylo trochu složitější), krásně to odsejpá, nejde se odtrhnout. Některý věci bych teda nevzal až tak hopem (mluvím o příběhu záporáka), jindy oceňuju, že je autor ochoten jít dál, než bych čekal. A ta devadesátková nostalgie na mě účinkovala naprosto dokonale. Ideální kniha ke zfilmování. Jen bych jí přál trochu pečlivějšího korektora. Zároveň ale nakladatele chválím, obálka se povedla, matný provedení jí sluší. Těším se na dalšího Pecha!... celý text
Drobné prózy
1997,
Egon Hostovský
Kvalita textů je tu přirozeně rozkolísaná, zápletky jsou mnohdy přepjatý, ale ten styl, ten styl... Hostovskýho můžu číst čistě pro potěšení z jazyka.
O čarodějnici, která se nenechala upálit
2019,
Amanda Lovelace
Zatímco první autorčina sbírka mi nepřišla nijak světoborná, spíš milá, z téhle jsem byl nadšen, protože je podstatně ohnivější (no pun intended). Jakožto čtenář odkojenej Henrym Rollinsem a jeho filozofií železa mám slabost pro texty, který burcujou ke zdravé bojovnosti a převzetí vlády nad svým životem. Tahle sbírka mi tím pádem pěkně sedla a dovedu si představit, že řadě lidí opravdu pomohla. A rozhodně bych autorce nevyčítal, že napadá muže - jasně říká, že nemá nic proti mužům obecně, jen proti násilníkům, panovačnejm typům a dalším duševním mrzákům. A překlad Anny Formánkové je stejně jako u první sbírky přesně takovej, jakej by měl být.... celý text
O princezně, která se zachránila sama
2018,
Amanda Lovelace
Nevím, co jsem čekal, ale ze začátku jsem měl pocit, že jsem to nedostal - přišlo mi to takový obyčejný - témata, s jakýma se v životě střetává každej, prostej jazyk, volnej verš... Nakonec to ale bylo milý čtení a došlo mi, že jeho největší předností je, že dokáže promlouvat o základních lidskejch otázkách opravdu jasně a srozumitelně, a může tak oslovit velký množství čtenářů. A překlad Anny Formánkové neklade tomuhle cíli žádný překážky, ba naopak plyne velmi přirozeně a pěkně souzní se zvolenou formou. Mám pocit, že u mladších generací je autorka oblíbená, to je dobře, skoro bych řekl, že by to měla být povinná četba.... celý text
Tracyho tygr
2005,
William Saroyan
Četl jsem v překladu Jakuba Valenty - a ten se moc povedl, musím pochválit!
