Romcha
přečtené 289
Černobyl. Historie jaderné katastrofy
2019,
Serhii Plokhy
O Černobylu bez obalu. I takto by se dal nazvat tento skutečně výborný velmi objektivní dokumentaristický počin, byť je spíš zbytečně až škatulkován jako literatura faktu. Nebál bych se říct, že se jedná o 2. nejlepší dokumentární knihu, kterou jsem v životě četl. Pravdou je, že o samotné nehodě (havárii chcete-li) toho v knize moc není. Z celkového obsahu asi cca 20%. Znalosti si však obohatíte nesmírnou měrou. Výborně jsou popsané už příčiny od stavby elektrárny a důvody, které pak k havárii vedly. Především vám bude velmi precizně vysvětleno, že nehody se zkrátka stávají, i když takového rozsahu by neměly a mělo by se udělat vše pro to, aby k ní nedošlo, že není tím největším problémem. Největší zvěrstvo spočívá v tom, co se dělo potom až na samotné vrcholné politické scéně včetně utajování informací. To byly teprve zvěrstva a skutečný problém, co se dělo. V knize se to také popisuje jako hlavní důvod, který údajně vedl k rozpadu samotného SSSR. Je to jediná věc v knize se kterou jako historik a ekonom nesouhlasím. Určitě to přispělo značnou měrou k rozpadu, nicméně Černobyl nebyl hlavní důvod. Nic celý popis o Černobyl potom nevystihuje lépe, než slavných pět fází projektu: 1. Předprojektové nadšení 2. Realizační vystřízlivění. 3. Hledání viníků. 4. Potrestání nevinných. 5. Odměna nezúčastněných. Co dodat na závěr? BRAVO Serhii Plokhy! Ukázková dokumentaristika.... celý text
Mengeleho děvče
2017,
Viola Stern Fischerová
I když se jedná o výborně pojatou autobiografii napsanou novinářkou - velmi silně se přibližuje literatuře faktu. Knihu jsem dočetl již před nějakým časem. Jen je to jedna z těch u níž, abyste byli dostatečně objektivní v hodnocení kvality literatury si musíte ponechat odstup mezi četbou a hodnocením. Přesto po měsících zanechává velmi silný dojem o příběhu, který skutečně napsal sám život. Od knihy se téměř i přes její neveselý obsah nedalo odtrhnout. Moc bych si přál, aby takové příběhy neupadaly v zapomnění a přes životní i osobní zkušenosti, které bych rozhodně nikomu nepřál je to VELICE kvalitní podkladový materiál pro filmové zpracování. S trochou nadsázky se mi chce říct, že by toto dílo mělo patřit do povinné četby někdy na střední školy zvláště do řad šíření neonacismu a neofašismu, kteří si myslí, že po tzv. podřadných rasách by nepřišly na řadu další národy i oni samotní jako Slovani.... celý text
Anna Karenina
2008,
Lev Nikolajevič Tolstoj
No..., jak bych to řekl. Úplně předem vůbec nijakým způsobem nezpochybňuji přínos této knihy ke světové literatuře. Ale jinak se s tím bojovalo těžko. To může podporovat i fakt, že se jedná i v originále již o zastaralý jazyk, který za tou dobu určitě prošel už nějakým vývojem. Příklad ruského typického až realistického romantismu navíc na pozadí ruské aristokracie s poněkud pokryteckou morálkou ke všemu normálnímu. Na jedné stránce při překladu do češtiny najdete více přechodníků (myšleno sloves), než-li děje (azbuku bohužel neumím, takže si v originále nepřečtu). Co se týče příběhu, který se týká Kareniny samotné tak je nesmírně a nesporně zajímavý i na dnešní dobu a troufám si říci, že Tolstoj tímto popisem předběhl čas a popsal i problémy v lásce moderní doby. Co by knize naopak vůbec neuškodilo je méně popisu právě již výše zmíněného ruského romantismu a popisování Levinova hospodářství, které jako rozdíl mezi jeho vztahem a vztahy Kareninými nijak neprospívá i když tím byl záměr na poukázaní tohoto kontrastu. Kdyby tohoto v knize bylo méně jedině by jí to dle mě prospělo. Naopak co knize velmi prospívá a bez toho by zkrátka Karenina nebyla Kareninou a Tolstoj by nebyl Tolstojem, kdyby právě Levinovi nevložil do úst svoje vlastní a filozofické otázky, kterými se zabýval i on sám od udržitelnosti zemědělského hospodářství až po smysl bytí a žití člověka na Zemi.... celý text
Chlapec v pruhovaném pyžamu
2008,
John Boyne
Síla této knihy vůbec nespočívá v tom do jakého období spadá, nebo že by přidaná hodnota právě tím, do jakého prostředí a kterých let je zasazená. Její největší genialitou je to, že autor dokázal příběh převyprávět očima devítiletého chlapce a to vás pak nutí přemýšlet. O souboji mezi dobrem a zlem, výchovou a místo příběhu tak nechává pracovat při knize váš rozum, představivost a úvahy o tom, co byste udělali nebo mohli udělat lépe, nebo byste chtěli udělat jinak. Dále jako bývalý filmový kritik a student kinematografie a přitom fanoušek dobré literatury se nevyhnu srovnat literární dílo s filmem. Ten druhý je bohužel oproti tomu, co se děje během knize (popsáno výše) hodně slabý odvar.... celý text
Než jsem tě poznala
2013,
Jojo Moyes
Od JoJo Moyes určitě doporučuji jiné knihy. (Poslední dopis od tvé lásky), Dívka, již jsi tu zanechal) V této je dost poznat nerozvážnost a samotné prohlášení autorky, která se přiznala, že vůbec neví zda má knihu dopsat nebo ne. Velmi zajímavý námět začíná být časem zdlouhavý přes některé pasáže až obtížný, když od poloviny knihy znáte konec. Přesto knize nelze upřít velmi zajímavý pohled na věc očima postav, který děj prožívají. Verdikt: Tato kniha zažila daleko větší marektingový boom a propagaci s reklamou než oslovení čtenářů její kvalitou a kvalit a daleko lepších knih stejné autorky (zmiňovaných již na začátku) - nejlepší tedy zůstává pořád Poslední dopis od tvé lásky a v ničím nezadá s Dívkou, již jsi tu zanechal, ale tato k nim rozhodně nepatří.... celý text
Jsou světla, která nevidíme
2015,
Anthony Doerr
Bohužel, tentokrát půjdu proti davu. Rozumím tomu, za co kniha s největší pravděpodobností dostala Pulitzerovu cenu. Je to ten podmanivý styl psaní, důrazná korektura a pouze pomocí slov se autorovi podařilo čtenářům předat pocity lidí, do kterých se jinak nevcítíte (nevědomost, nevidomost, odcizení, sužování válkou atd.). Na druhou stranu nerozumím po tak dlouhé práci tak otevřenému konci. Když už na knize pracuji deset let, včetně tak důkladného stylu psaní a korektury, neměl by být nechaný otevřený konec. Nevidím tam po tak dobře provedené práci na tak propracovaném příběhu jednoduše důvod. Netvrdím, že to není kniha ke čtení. Jen až se vám poskládají puzzle na konci příběhu, které se prolínají několika časovými i dějovými liniemi, můžete být zklamaní. Co se pak týče tématiky. Musím říct, že i letos jsem na toto téma četl skutečně lepší knihy.... celý text
Chlapec, který rozdával sny
2015,
Luca Di Fulvio
Nádherná kniha ještě s hezčím příběhem. I přes svůj poměrně dlouhý obsah v ní nenajdete nudnou pasáž a nezáživné dlouhé opisy nebo popisy něčeho, což velmi silně podtrhuje i fakt, že se autor opírá o skutečné reálie (filmová studia, které existují dodnes a znáte je, herce z té doby - jak filmové, divadelní, fotografie, známá místa i ulice USA). Ke knize jsem se odhodlával poměrně dlouho, trochu mě odrazovala doba, ve které se děj odehrává, ale přiznám se, že to byla chyba. Dodává to knize, švih, jiskru i náboj. Je to jedna z nejlepších knih, kterou jsem za poslední dva roky četl.... celý text
Soumrak
2013,
Dmitry Glukhovsky
Tentokrát žádná "kultovka", ale příjemná oddechovka od Gluhovksého, kterou jsem byl velmi hezky překvapen. Původním záměrem bylo doplnit si celou tvorbu od Dmitryho, ale narazil jsem konečně na velmi tvrdou odpověď východní literaturu k Danu Brownovi. Navíc v této knize je vše opřené o skutečné události a nezachází až do takové mystifikace jako Šifra mistra Leonarda. Pro příznivce Gluhovksého a výše zmíněných typů knih - povinnost. Pro ostatní ještě podotknu, že tato kniha je docela úplně jiné oproti jeho ostatní tvorbě a mám za to, že lidem, kterým se nelíbilo Metro, Budoucnost, se tato knihu bude líbit daleko více.... celý text
Golem
2005,
Gustav Meyrink (p)
Z knihy mám trochu rozporuplné pocity a přijde mi, že snad objektivně ani hodnotit moc, aby to mělo přínos pro potencionální čtenáře, nejde. Nemohu knihu doporučit a naopak ani nedoporučit. Mohu pouze subjektivně popsat jak jí vnímám já. Takže nejde ani o recenzi, či hodnocení, ale spíš subjektivní pocity. Pokud budete číst hodně pozorně, ale opravdu pozorně pochopíte skutečně celý děj, včetně mystičnosti knihy a já sám nabyl dojem, že se jedná snad o první knihu, kde se vyskytuje to, čemu říkáme ve filmu flashbacky, fabulace a narace. Nemohu se však zároveň ubránit pocitu, že na příliš málo stranách je nám toho naservírováno až příliš. Stručný verdikt? Knihu bych rozdělil na tři části: 1) To co pěstoval Meyrink na zahrádce musel být skutečně kvalitní materiál za vydatného přispění alkoholu 2) Vtažení do děje a i přes veškeré mysteria a fantasy se zde objevuje thrillerová zápletka, která vás vtáhne do děje 3) Ono to ve výsledku nějak celé dává smysl, dá se to číst a Meyrink se z toho neuzavřeným koncem s vloupáním do vaší fantazie a představivosti dobře vykoupil Ta kniha není vůbec špatná, ale rozumím, že pro každého není.... celý text
Dánská dívka
2011,
David Ebershoff
Tato kniha zkrátka a jednoduše dobré hodnocení dostat nemůže. Proč? Samotná začíná ve velkém stylu. Hodně vás chytne. Avšak příběh opřený o fakty zakládajících se na skutečných událostech, který začíná jako hotový blizzard (sněhová bouře), ze které autor mohl vytěžit maximum, se mu postupně díky barvitým opisům toho, co jaké je (rozuměj např. na jedné půlce stránky se dozvíme charakteristiku celého saténu, židle a dalších nepodstatných věcí pro děj), namísto podstatného děje, se autorovi postupně onen blizzard mění v prašan dosedající na jeho ruce a nakonec roztopením mezi nimi jako voda proteče. Jinými slovy bez metafor. Kdyby se autor držel faktů, kterých posbíral víc než dost, a skutečných událostí a nevymýšlel si zbytečně k tomu beletrický román, kniha by tím pádem byla celá pojatá jako biografický dokument, pak by vše bylo správně a na svém místě. Takto spíš skutečným faktům velmi ublížil a nejen jim, což je velká škoda. Nejzajímavější postavou pak z celé knihy není první transgender člověk, kdy je zajímavý i literární přerod osoby jakože muže v ženu, ale paradoxně jeho vymyšlená vymyšlená žena Greta včetně opět jejího přibarveného charakteru a to je velká škoda. VELIKÁ ŠKODA. Pokud hledáte náhradu doporučuji i zajímavěji popsaného Mendelova trpaslíka.... celý text
Na západní frontě klid
1967,
Erich Maria Remarque (p)
Remarque popisuje 1. sv. válku tak realisticky a věcně a při tom tak hezky, až to je právě na tom tak hrůzostrašné. Román je krutou obžalobou a pravdivým obrazem tragédie války, která nezabíjí jednotlivce, ale mrzačí celé generace, nejstrašnější není výbuch granátu, ale zasažená duše. Označil bych tuto knihu za velmi specifický druh válečné literatury. Velmi realistický válečný romantismus až nihilismus, který ve finální fázi války jistě převládá a mísí se s lhostejností. Přečtení knihy vás také utvrdí v tom, i přesto že to historici tvrdí, nebo jste to "jen" slyšeli, že 1. sv. válka byla daleko horší než ta 2. sv. válka.... celý text
Zlodějka knih
2009,
Markus Zusak
Velmi zajímavý styl vyprávění a hned ze začátku knihy geniální tah tvůrce do hlavní role vypravěčky pasovat smrtku. I když je dobré znát většinu historických událostí z 2. sv. války - , které jsou vhodné k doplnění souvislostí, nebude na druhou stranu ani vadit pokud je neznáte - samotné četbě knihy to nijak nebrání. O knize samotné již zde bylo řečeno skoro vše a s většinami komentářů se mohu ztotožnit, např. "Pro zlodějku je zkrátka a dobře 5* málo..." ; "Naprosto jedinečná kniha". Já za sebe mohu dodat s doporučením a stojím si za tvrzením, že z této knihy se jednou stane kult. To co pro USA sci-fi znamená Asimov, Ray Bradbury, pro německou válečnou literaturu Remarque to pro australskou jednou bude znamenat Zusak a Zlodějka knih. Je to typ knihy ke které se určitě budete rádi vracet.... celý text
