Romcha
přečtené 291
Měli jsme štěstí
2021,
Georgia Hunter
Výborná rešerše a neskutečně dobře a dlouho odvedený kus práce s fakty, historickými zdroji o to víc, že je to opřeno o skutečné reálie a až těžko uvěřitelný příběh jedné celé poměrně rozvětvené rodiny. Pro mě jako historika to mělo zároveň nesmírně přidanou hodnotu, neboť se jednotlivé fáze příběhu opírají o skutečné historické/faktografické události a například o brazilském diplomatovi ve Francii za druhé světové války jsem dosud neměl ponětí. A poměrně dlouhou část příběhu mě hlavně zajímalo, kde je sarka ten Selim?... celý text
Ztracená země: Příběh moderního Ruska
2024,
Filip Scherf
Mistrná dokumentaristická práce, kteří někteří zvláště prozápadní ekonomové a především politici a nejen ti nechtějí vidět ani slyšet. Také velmi objektivně a dokumentaristicky precizní toho, proč Rusko bylo impérium už v době, kdy USA například teprve vznikaly a vysvětlení příčin, proč se prozápadní ekonomové, politici a politechnologové stali obětí projekcí vlastních hodnot a "racionálních" kalkulací do ruského chování a nechali se ukolébat klamnými nadějemi, že Rusko nalákají na konzumní přežitky. Přes selhání USA v rámci resetu kdy západní svět díky USA vytlačil Rusko na okraj zájmu. "Být na americkém sankčním listu je jako vyhrát politického Oskara" smál se sankcionovaný Surkov. V zahraničí nemám žádné účty. Na Spojených státech mě zajímá jen Tupac Shakur, Allen Ginsberg a Jackson Pollock. Nepotřebuji víza, abych se dostal k jejich tvorbě, takže jsem západními sankcemi neztratil nic." lakonicky shrnul dopad sankcí bývalý šedý kardinál. Kroky Západu proti Rusku po anexi Krymu ruskou elity nerozdělily. Naopak, semknuly ji ještě těsněji. Sankcemi potrestaní Rusové věděli, že skutečnou újmu jim může způsobit pouze samotný ruský režim, jedině ten má moc připravit je o všechno, tak jako kdysi Chodorkovského a mnoho jiné. Rusko jako kdysi lze rozložit pouze zevnitř. "Někdy se zabývám myšlenkou, že náš medvídek by měl klidně jen posedět, krmit se bobulemi a medíčkem. Možná ho pak nechají na pokoji. Nenechají! Vždycky se jej budou snažit vsadit do řetězů. Jakmile jej spoutají, vyrvou mu zuby a drápy - tedy jaderné zbraně, v současnému smysl. A až je vyrvou, medvídka nebudou potřebovat. Udělají z něj vycpané zvíře a tím to skončí." Je to dáno velmi jednoduše i historicky a především geopoliticky. Rusko je od 18. století nuceno čelit snahám Evropy zadržovat expanzi kulturně i politicky unikátního, tedy nezápadního Ruska. Vzývaná ruská unikátnost je výsledkem staletí relativní izolace obyvatel Ruska od dění hýbajícího evropským kontinentem a později také Severní Amerikou. Ruská civilizace, rozkládající se v nepropustných lesích a na nekonečných stepích se střetla s Evropou jen ve chvílích existenční hrozby. V roce 1814 tak Ruská vojska dopochodovala do Paříže, aby osvobodila "matku Rus" od Napoleona o 131 později sovětská armáda dobyla Hitlerův Berlín. Podobná střetnutí se světem mimo Rusko vždy Rusům připomněla jejich jinakost, posílila v nich pocit "ruskosti." Pokaždé interakci s Evropvou se bude bylo bude a je Rusko nuceno stáhnout, aby vytvořilo silnější verzi Rusko, nikoliv prozápadoevropskou verzi Ruska. Jedině autokraticky centralizovaný systém vládnutí, podporující autonomii a nezávislost, umožnil Rusku přečkat tak dlouho v natolik nepřátelském a nejistém geopolitickém prostředí.... celý text
Erectus
2021,
Xavier Muller
Škoda opravdu toho nenaplněného velmi velkého potenciálu. Doufal jsem, že dostanu kvalitní sci-fi namísto toho jsem bohužel dostal slátaninu Lovců mamutů, Planety opic, Jurského parku a pár snůšek o humanismu. Mohlo to být velmi zajímavé, prediktivní, pokrokové a to nejen z polohy příběhu i filozofie. Kdyby autor využil potenciálu například tím, že druh homo sapiens by jako takový zanikl a planetu Zemi by skutečně začal opět obývat homo erectus (pouze) nebo více rozvinul tezi, že homo erectus vytlačil zcela homo neanderthalensis, bylo by to velmi zajímavé. Velká škoda...... celý text
Příběh inženýra lidských duší
2012,
Josef Škvorecký
Je to super. Je to milé, je to hravé a je to velmi inteligentní plné inteligentního humoru, který by se dnes už jako úplně vytratil. Přitom je to zároveň dost břitké na to, aby to udrželo i přes tak mimořádný obsah, byť z velké části lze zde čísti jasnou autobiografii, pozornost. Za mě od autora jednoznačně nejlepší kniha, kterou jsem četl a od českých autorů by určitě v první TOP10. Komentář by mi asi tentokrát nestačil, tak se po dlouhé době uchýlím k recenzi knihy.... celý text
Jsme poslední
2019,
Hanna Jameson
Je to věčná škoda. Není to úplně kniha, která by se nedala dočíst a není to rozhodně žádný brak. Vrchol světové literatury nebo ať už zázračné sc-fi, thriller či post-apo to také není. Začíná to jako skvělé post-apo po jaderné válce s silným námětem a příběhem, děj se začíná odehrávat jako sněhová bouře, který se postupně mění v prašan co přistává na autorčiných rukách, kde roztaje na dalních a nakonec proteče mezi prsty. Namísto toho, aby se držela výborného námětu a sci-fi cestuje pak mezi žánry od-sci, přes horor až po trhiller a ve výsledku to bohužel není ani jedno. Asi nám chtěla nabídnout skvělý guláš, z kterého se stala slátanina, z kterého se vám úplně neudělá špatně, ale občas stejně jako její postavy (opakovaně asi každých dvacet stran - ano pořád vám připomíná, že postavám je na zvracení nebo zvrací) - se občas někdo pozvrací.... celý text
Velká iluze
2016,
Mika Waltari
Krásné a nadčasového dílo Mika Waltariho zároveň tak trochu jiný pohled na jeho literaturu, která se jako jeho debut od dalších knih výrazně liší. Pod maskou chuligána skrývám svou pravou tvář, výčitky strach a slzy schovávám pod polštář, mám rád tu krutou masku, co všechny odradí, bez ní se cejtím nesvůj, tvář všechno prozradí. Pod svoje masky schováváme vrásky a tajný lásky, vrásky a lásky. Dávám si dobrej pozor, abych byl vždycky sám, když občas masku sundám, chci zůstat nepoznán, vím, že to k lidem kolem není fér, já chci svoji duši chránit a ne nosit kvér - velké iluze... Víš dobře o čem mluvím, i ty svoji masku máš, masky jsou naše spása a naše prokletí, žít bez nich nejde jsme dávno jejich oběti...... celý text
