RyonMathrin
přečtené 835
Červený a černý
1974,
Stendhal (p)
Zvláštní kniha, kdy sobeckost a podivná pýcha převážila nad láskou i láskou k životu. Ještě bych pochopil, že se Julián zamiloval, i když původně vlastně paní de Renal svedl jen z jakéhosi mladického hecu. Ale vztah s Mathildou je vyloženě zvrácený, popis toho, jak si hraje s jejími city je pro mě až nelidský... Konec tomu dal korunu, kdy pro jakousi pro mě nepochopitelnou nafoukanost (nejde mi na jazyk ani slovo pýcha) stejně vyčká na ortel, i když by mohl vše změnit.... celý text
Tušení podrazu
2007,
Ondřej Neff
Výborný námět zpracovaný mistrem sci-fi. Co víc dodat? Snad jen to, že kdo nezná knihy Ludvíka Součka, na které se Tušení podrazu decentně odkazuje, tedy Tušení stínu a Tušení souvislosti, tak je vřele doporučuji.... celý text
Knihy džunglí
1965,
Rudyard Kipling
Mauglí je nádherný, je to klasika. Tak pěkně napsáno to, že jsme jen jedni z mnoha v krásné přírodě, jak spolu všechno souvisí, jak je vše pomíjivé a přesto jak je nádherná radost ze života. A navíc trefně napsané charaktery zvířat: šakal, tygr Šér Chán,... Nicméně Rikki-tikki-tavi je ze všech nejlepší.... celý text
Statečná srdce
1969,
Jaroslav Novák
Četl jsem jako kluk, ale příběh se mi velmi líbil. Chlapec z města jede na svůj první tábor a postupně se učí vše, co je k životu v přírodě potřeba. Často musí překonat svou pýchu, ale postupně se zklidňuje, zraje a roste ve správného kluka, takového, jakým by měl správný kluk být. Nenamyšlený, zodpovědný, šikovný. Touží po přátelství chlapců z oddílu a postupně se mezi nimi vytvoří krásný vztah. Plný počet dávám hlavně za to, jak autor krásně popisuje Janovu touhu zapadnout mezi vrstevníky, jak popisuje čisté přátelství mezi kluky. Normální věc. Nicméně kdo by v dnešní době napsal něco podobného, ihned by někdo řešil, jestli se tam náhodou nejedná o homosexualitu. Světe, div se - nejedná. Každý byl v nějakém kolektivu a mnoho z nás usilovalo o náklonnost nějakého kamaráda, a právě o tom tato malá knížka nádherně vypráví.... celý text
Společenstvo Prstenu
2006,
J. R. R. Tolkien
Jeden z pilířů fantasy. Ať už se v jakýchkoli fantasy knihách nebo počítačových hrách setkáte s elfy nebo trpaslíky, jejich archetyp má původ v Tolkienově díle. Není to snadné čtení, mistr Tolkien používá bohatý jazyk a pro některé mladší čtenáře může být obtížnější (vím to sám, četl jsem v patnácti a i když se mi líbilo a byla to jedna z mých prvních fantasy, tehdy jsem dílo zcela nedocenil) Přesto a právě proto se jedná vskutku o legendu (původní význam slova legenda = to, co má být čteno). Promyšlené a dokonale zpracované. Avšak doporučuji všem přečíst si také Tolkienův Silmarillion. Jazyk je ještě složitější, ale příběhy v sobě mají takovou hloubku, svět je tak úžasně promyšlený... A pak si znovu přečtěte Pána prstenů, který je vlastně jen krátkou epizodkou z bohaté hrdinské historie Středozemě. Budete knihu vnímat úplně jinak. Pochopíte v širších souvislostech, proč v nejvíc vypjatých chvílích přiletěli obrovští orli a co byli zač; proč obludnou Odulu mohl zahnat Samvěd Křepelka světlem z lahvičky. A konflikt světla a temnoty dostane nový rozměr, když budete vědět, co všechno Sauron napáchal a že byl vlastně jen sluha ještě strašnějšího a mocnějšího boha.... celý text
U Veliké řeky
1962,
Eduard Štorch
Další z poutavých dobrodružných příběhů z doby kamenné od pana Štorcha. Nelíbila se mi tolik, jako Lovci mamutů, přesto stojí za to.
Lovci mamutů
1980,
Eduard Štorch
Jak poznáte kvalitní knihu? Těžko říct, ale myslím, že jedním z kriterií je to, kolikrát si ji chcete přečíst znovu. Lovce mamutů jsem jako malý kluk četl nesčetněkrát. Pět zasloužených hvězd.... celý text
Dobrá znamení
1997,
Terry Pratchett
Tohle je výjimečná záležitost. Knihy Pratchetta i Gaimana patří mezi mé oblíbené, ale co tito mistři vytvořili v této knize, je prostě dokonalost. V knize není hluché místo. Možná, řekněme, že konec maličko ztrácí šťávu, ovšem stále si zaslouží plný počet hvězd. Ten nápad, to je prostě pecka. A je to psáno s takovým humorem, ksakru, tak dobrým, nedá se to ani pojmenovat. Kdybych měl uvést nejvtipnější věci, dostali mě soudobí jezdci apokalypsy. Zejména Hlad a Znečištění. A zástupci nebe a pekla na zemi taky nemají chybu. Všem doporučuji. Skutečně všem, nemusíte být fanoušky fantasy nebo zmíněných autorů - věřím, že se úžasně pobavíte.... celý text
Nikdykde
2006,
Neil Gaiman
Poprvé jsem četl zhruba před patnácti lety a tehdy bych to ohodnotil jako průměrnou fantasy, bylo to fajn, ale nenadchlo. Opět jsem se ke knize dostal koncem loňského roku a dalo mi to daleko víc. Neskutečný svět Podlondýna má obrovské kouzlo. Nápad s kouzelným otevíráním dveří i tam, kde nejsou... prostě super. Závěr knihy - samozřejmě. Kdo by volil jinak? Mimochodem,všimli jste si slovní hříčky se jménem lady Dvířky? Když Croup s Vandemarem jdou za Richardem do bytu a hledají ji, ukážou mu kartičku, kde je mimo jiné napsáno: Slyší na jméno Doreen. Při čtění kdysi jsem pořád nemohl přijít na to, proč se Dvířka jmenuje tak divně a trochu mne to rušilo pokaždé, když v textu jméno zaznělo. Ale když napíšete Dooreen, najednou to dává smysl. :-)... celý text
Nesmrtelnost
1993,
Milan Kundera
Popis běžného života protkaný směsí existenciálních úvah. Takto napsané to zní stroze, ovšem autor píše brilantně a výstižně. Někdy jen několika slovy dokonale popíše běžnou každodenní situaci, ale přitom je v tom takové závažnost a hloubka, která se týká nás všech... jednoduše klobouk dolů. Nejvíce na mne zapůsobil závěr knihy, kdy je Agnes postavena před rozhodnutí. Nevím, jestli jsem si všiml všech náznaků a slov mezi řádky, kniha si říká o několikanásobné přečtení.... celý text
Hvězdný prach
2007,
Neil Gaiman
Kouzelný nápad, dobrý příběh, poutavě napsáno - prostě Gaiman. Všem doporučuji.
Cynik
1997,
Jiří Kulhánek
Hutnější pokračování prvního dílu. Opravdu "kulervoucí". Nad fantazií autora mi klesla čelist. Místy přitažené za vlasy, ale v rámci příběhu OK (hledání vozidla v poušti...) Nové zvraty, mnohonásobně větší počet vystřelených projektilů, ještě cyničtější humor (musíme se držet názvu, že), amputace vlastního chodidla, ... atd. Pozor, kdo z vás se štítí pavouků, varuji, je jich tam plno a z hodně těžko představitelné perspektivy. Přesto mohu jen doporučit. Ne nadarmo se stal Kulhánek králem žánru. A nejlepší prvek v závěru byl Drobek.... celý text
Dobrák
1996,
Jiří Kulhánek
Toto bylo moje první setkání s panem Kulhánkem. Velice napínavé, čtivé. A ten morbidní a cynický humor... Nechtělo se mi vůbec přestat. Sice zombíky všeobecně příliš nemusím, ale akční popisy, úniky, vyžívání se ve zbraních a vůbec všecky detaily dělají z této knihy opravdu parádní záležitost. Záchrana lidstva je v rukou jednoho člověka? (Jonáš se nepočítá) Nemůžu si pomoct, tohle téma se mi pořád líbí. Ano, a taky obdivuji stroj Saladin. Sakra, ten bych chtěl jednou řídit... aspoň na chvilku. "Vše trvalo jen asi pikosekundu..." :-)... celý text
