salexice
přečtené 387
Válka nemá ženskou tvář
2018,
Světlana Alexandrovna Alexijevič
Nápad - to je dle mého klíčové slovo téhle knihy. Zaznamenat válku jinak. A spousta mravenčí práce za nápadem. Mohou se lišit vzpomínky z pohledu muže a ženy na stejné události? Mohou a diametrálně. Ženský pohled plný detailů - střípků vůní a pachů, barev. Nelidská dřina pradlen, kuchařek, zbrojířek - o těch se filmy netočí, knihy moc nepíší. Škoda, protože pro mě to bylo čtení objevné, smutné a burcující. Díky za něj.... celý text
Zdivočelá voda / Strhané hráze
1988,
Eliška Horelová
Jako malá holka jsem dostala darem Potopu. Bez znalosti toho, že existují předchozí díly jsem jí přečetla a odložila. Vrátila jsem si k ní po letech a naprosto mě nadchla a já teprve ocenila mistrovství autorky - bez propagandy, poplatnosti době a zbytečného hrdinství a sentimentu popsaný příběh z pohledu dětí na pozadí druhé světové války. A díky té fascinaci jsem sehnala i díly předchozí. Vysoko hodnotím nápad - historické události na pozadí všedních dní dětí, nádhernou češtinu a brilantní vyprávěčský um. Dětské historky i pohled baví. Za mě jedna z nejlepších českých knih na toto téma - rozhodně ne pouze pro děti, své v ní najdou i dospělí.... celý text
Vlk samotář
2013,
Jodi Picoult
Pro mě je autorka královnou kontroverze a nebojí se toho. Je obdivuhodné, jak předloží dva názory a čtenáři per se sám se s sebou - co bys dělal na místě syna či dcery Luke Warrena? Jak by to otec chtěl? Kdo ho znáš lépe? A aby to nebyla "nuda" přidáme spoustu zajímavostí o vlčích smečkách. Za mě výborný psyhologický román, o kterém přemýšlím i po přečtení - a o to vlastně jde. Román, který předal myšlenku, téma a čtenáři přemýšlej. Tak přemýšlím a moc mě to baví.... celý text
Nazí a mrtví
1999,
Norman Mailer
po přečtení se to ve mě pere. Standardně jsem cílovou skupinou válečných románů, ale tady jsem se prala o každou stránku a četlo se mi přetěžce. Hlavní myšlenka určitě od roku 1948 nezestárla, ale spíše způsob psaní. Paradoxně více než příběhy jednotlivých vojáků zaujme samotná psychologie postav. Z knihy dýchne ponurost, syrovost, bezmoc a beznaděj.... celý text
Zítra je taky den
2020,
Rudolf Havlík
Protože jsem tuto knihu četla od p. Havlík jako druhou po knize Horkou jehlou, čekala jsem, zda mě způsob psaní a humor nebude lehce nudit, protože téma je obdobné. Nenudilo. Oceňuji sarkastický až cynický humor, téma (i po druhé), způsob vyprávění. Všichni realitu více či méně tušíme - ale představit si ji v reálu neumíme. Takže důležité přiblížení a poselství. Po přečtení se mě zmocnila i obrovská pokora a štěstí, že žijeme na místě, kde je vlastně více než dobře.... celý text
