sassenkka přečtené 372

Kříďák 2018, C. J. Tudor

Tohle tedy byla jízda. Neměla jsem vlastně žádná očekávání, protože jsem četla nadšené i zklamané recenze. Ale po pár odstavcích jsem věděla, že tohle bude dobrý. Začetla jsem se okamžitě, vlastně mi přišlo, že se to četlo úplně samo. Tak dobře a příjemně napsané to bylo. Co se příběhu týče, přišel mi zajímavý, střídání vypravování z dětství a z dospělosti bylo fajn, krásně se to doplňovalo. Bylo to napínavé, místy děsivé a nechutné a bavilo mě to. Četla jsem nějaké přirovnávání k tvorbě Kinga, já jsem od něj ještě nečetla nic, ale přiznávám, že jsem si u Kříďáka velmi často vybavila film TO. Ale to asi hlavně proto, že jsem ho viděla celkem nedávno. Takže za mě Kříďák pecka! Super obálka, super obsah.... celý text

Jako zabít ptáčka 2009, Harper Lee

Klikám na čtyři hvězdy, ale přesně je to spíš tři a půl. Zpočátku jsem byla nadšená, ten roztomile naivní styl vypravování se mi moc líbil. Ale postupně se mi (nevím proč) četlo hůř a hůř. Počítala jsem s tím, že to nebude příběh plný akce, a tak to i bylo, nevadilo mi to, ale několikrát jsem se přistihla, že stejně trochu čekám, jestli se přecejen najednou nestane něco velkého. Jakoby stalo i nestalo. Takže jak to vlastně zhodnotit? Milé a zajímavé části knihy střídaly ty nudné. Soud byl super, ten mě bavil. Pak to zase trochu pokulhávalo. Děti mě místy malinko štvaly. Styl, jakým to bylo psané, si určitě budu pamatovat. Ale ten příběh nejspíš bohužel zapomenu dříve, než bych chtěla. Btw (tyrkysová) obálka je moc krásná a i přes výše psané hodnocení jsem ráda, že mám knížku v knihovně. :)... celý text

Chladnokrevně 2018, Robert Bryndza

Chladnokrevně je za mě určitě jeden z nej dílů této série. Celé mi to přišlo malinko jiné, než ty předchozí, Erika je taková klidnější, na chvíli dochází i ke změně prostředí, deníkové zápisky byly příjemné zpestření. Líbilo. A teď se budu zase opakovat – skvěle napsané, napínavé, zajímavé, akční. Stejně jako předchozí Bryndzovy knihy. Závěr nervy drásající a celkem emotivní. Asi nemám, co bych dodala. Tahle série mě prostě baví.... celý text

Jezero 2016, Bianca Bellová

No, já teda nevím. Krásná obálka a Magnesia Litera mě zlákaly a já se do knihy s nadšením pustila. A i když musím říct, že jsem se velmi rychle začetla a knížku celkem hltala, protože mě velmi zajímalo, jak se bude příběh vyvíjet a jak skončí, v závěru jsem byla hodně v rozpacích. Přišlo mi to místy dost povrchní, hlavní hrdina mi nesedl snad od začátku a s každou další kapitolou mi byl protivnější a protivnější. Tajemné jezero, všechno to tajemství kolem Namiho, jeho pouť do hlavního města atd. Jo, to bylo fajn, bavilo mě to číst. A musím uznat, že to bylo opravdu krásně napsané. Ale když jsem knihu zavřela, říkala jsem si "Co?? Co to vlastně bylo?". Nevím, bylo to prostě divný. Místy fakt nechutný. A i přes všechna ta pozitiva, která jsem napsala výše, musím říct, že se mi to spíš nelíbilo. Ale kdyby šla dat půlka hvězdý, dávám dvě a půl.... celý text

Hadohlavec 2017, Peter May

Hadohlavec byl pro mě o malinko slabší, než druhý a třetí díl Čínských thrillerů, kterým jsem dala po pěti hvězdách. Nevadilo mi téma, to mě naopak bavilo velmi, stejně tak i nové postavy, které se objevily. Ale možná mi malinko začaly vadit ty staré. Konkrétně to, co se děje mezi Margaret a Lim, už mi přijde malinko ohrané a nudné, a Margaretiny myšlenkové pochody (ohledně tohoto) už mě vážně místy štvaly. Ale jinak jsem byla spoko. Přesunutí děje do Ameriky byla příjemná změna, bylo to opět velmi poutavě napsané. A musím říct, že posledních asi 30 stran jsem byla jako na trní a hltala a hltala. Na Běžkyni se moc těším a doufám, že se ti dva konečně proberou. :)... celý text

Šílené výčitky 2017, Liane Moriarty

Liane Moriarty mě uchvátila Manželovým tajemstvím a pak i Sedmilhářkami, tato knížka byla trošku slabší. Dávám tři hvězdy, ale to asi jen proto, že jde o tuto autorku a vím, že umí líp. Kdybych Šílené výčitky četla jako první, asi bych dala čtyři, protože mě vážně bavila. Baví mě, jak autorka umí vykreslit postavy. Každá je úplně jiná a zajímavá, postupně se odhalují tajemství z minulosti, děj se zamotává. Líbí se mi, že každá situace, každý počin postavy má v příběhu své místo a není tam zbytečný. Liane musí mít neskutečnou fantazii, protože její příběhy jsou prostě skvělé. Tento byl za mě trochu jednodušší, ale i tak mě chytl. Co mě mrzelo, byl ten závěr. Všichni, kdo jsme četli Manželovo tajemství, víme, jak umí autorka na závěr šokovat a pozvednout zážitek z knihy o několik levelů výš. To jsem čekala i tady, ale nestalo se tak. Každopádně nemohu říct, že bych byla vyloženě zklamaná, protože knížka se, stejně jako ostatní, četla skvěle a já se těším na autorčiny další počiny.... celý text

Prvok, Šampón, Tečka a Karel 2012, Patrik Hartl

Tak já jsem velmi příjemně překvapená. Upřímně jsem měla z knížek Patrika Hartla trošku strach, bála jsem se, že to bude až moc šílené a nechytlavé. Ale ono ne, začetla jsem se během prvních pár stran a najednou jsem byla v půlce, ani jsem nemrkla. Četlo se to samo, bylo to velmi příjemně a lehce napsané. Příběh jako takový samořejmě žádný mistrovský kousek není, ale je to takové ze života, zajímavé, chytlavé, místy vemli vtipné, místy k zamyšlení. Myslím, že každý si tam něco najde. A rozhodně se těším na jeho další knížky, protože tahle mě hrozně bavila.... celý text

Obeť bez tváre 2017, Stefan Ahnhem

Na jednu stranu jsem lehce v rozpacích. Ale na druhou stranu jsem velmi nadšená. Takže teď úplně nevím. Bylo to nesmírně čtivé, to jo, začetla jsem se hned a nešlo přestat. Na druhou stranu jsem se několikrát dostala do situace, kdy jsem si říkala, co že se to teď vlastně děje, byla jsem zmatená a nechápala jsem. Nevím, jak to popsat, ale místy to bylo dost přitažené za vlasy, a také dost zmatečné. Ale pak se to rázem přehouplo a já byla zase vtáhnutá v ději, nadšená a napjatá. Každopádně za mě to byl velmi nápaditý příběh, takže tleskám autorovi a určitě si přečtu další díl. Postavy mi sedly, styl psaní se mi moc líbil. Takže vlastně pořád chválím. Ale tu jednu hvězdu jsem stejně ubrala, a to za tu zmatečnost. Tu jsem pocítila hlavně na závěr, který mi přišel až moc zdlouhavý, jako kdyby si autor řekl, že nás bude ještě několik desítek stran dusit a mást. To nemusel. Ale i tak spokojenost. :)... celý text

Zachrání doktor Proktor Vánoce? 2017, Jo Nesbø

Můj první Nesbø pro děti. Říkala jsem si, když se blíží ty Vánoce, tak si přečtu vánoční pohádku. Ale že mě to vážně chytne a bude bavit? To jsem nečekala. Neskutečně miloučká knížka, Nesbø píše prostě skvěle, vtipně, moudře, vesele, dojemně, krásně.... celý text

Není úniku 2018, Taylor Adams

Tak tohle byla síla. Začátek takový pomalejší, ale pak se to rozjelo a já byla úplně hotová. To čtení mě normálně unavovalo, jak kdybych byla po boku Darby, byla jsem totálně napjatá, nemohla jsem přestat. Jen pár dobře vykreslených postav, mrazivé počasí, pochmurné místo, jedno odhalení a rozjíždí se parádní příběh. Velmi jsem si čtení užila, bylo to akční, překvapivé, napínavé, velmi poutavě napsané. A ten závěr? A pak epilog? Nemohla jsem popadnout dech. Jednoznačně jedna z nejskvělejších knih, které jsem za tento rok četla.... celý text

V lese visí anděl 2015, Samuel Bjørk (p)

Mně se kniha líbila. Ne, že bych byla úplně odvařená a nebyla schopná přestat číst (proto jsem ji taky četla dost dlouho), ale bavila mě. Možná tam na mě bylo místy až příliš postav, při každé situaci se objevil někdo nový, kdo už sice dál nebyl pro příběh úplně stěžejní, ale i tak mě to občas zmátlo. Místy mi některé scény přišly zbytečně zdlouhavé, jako kdyby autor měl nařízený počet stránek, a proto věnoval několik kapitol jen popisům pocitů některé postavy apod. Ale jinak za mě čtivé, napínavé, ten závěr byl hrozně rychlý, ale vlastně proč ne. V pohodě detektivka, Sovu asi taky dám.... celý text

Cop 2018, Lætitia Colombani

Moc jsem nevěděla, co od této knížečky očekávat. Ale to, že mi při závěru potečou slzy, to jsem rozhodně nečekala. Tři ženy, tři různé osobnosti, tři životní příběhy. V první půlce mě některé části bavily více než jiné, např. příběh Smity jsem nejdřív fakt nedávala, ale to nemyslím ve zlém, prostě to na mě občas bylo silný kafe. Každopádně tohle je strašně silná knížka. Každá hrdinka si něco prožívá, čteme o postavení žen, o různých kulturách, je to plné emocí, je to psáno velmi zvláštním jazykem. A když se začaly příběhy spojovat... nevím, co víc napsat. Bylo to dechberoucí, k zamyšlení. Skvělé. Na tuhle knížku budu dlouho vzpomínat.... celý text

Sníh nebo popel 2017, Sara Raasch

Nejsem cílovka. Fantasy nečtu zas tak často, ale mám je ráda a říkala jsem si, že to zkusím. Tak nelituju toho, ale úplně nadšená taky nejsem. Čekala jsem, že se do toho začtu a nebudu moct přestat. Že budu zběsile shánět další díly. Nestalo se. Střídaly se pásaže, které mě vyloženě bavily, ale bylo tam i spoustu těch, které mě prostě nudily. Hlavní hrdinka mi přišla taková nijaká. Nevím no. Byla to fajn oddechovka, ale úplně mě to nezaujalo. Tři hvězdičky dávám hlavně za to, že i přes výše napsané mě zajímalo, jak to dopadne.... celý text

Jepice 2018, James Hazel

Miluju tu krásně jednoduchou růžovou obálku, a jsem ráda, že můžu říct, že miluju i obsah této knihy. Bylo to neuvěřitelně zajímavé čtení, zpočátku mi události přítomnosti a hrůzy z konce války nedávaly pohromadě moc smysl, ale to se rychle změnilo a já mívala občas husí kůži. Jepice je docela drsná kniha. Výborně se čte, je napínavá, místy trošku hrozivá, místy překvapivá. Hlavní hrdina mi sednul. Prostě jsem nadšená.... celý text

Šťastní lidé čtou a pijou kávu 2016, Agnès Martin-Lugand

Tato kniha mě zaujala milou obálkou. Nečekala jsem od ní nic moc, romantiku extra nevyhledávám. O to víc jsem překvapená, jak moc mě příběh chytl. Místy byl velmi silný, dojemný, nutil mě představit si ošklivé věci a chtělo se mi brečet. Jak se více rozjel, musím přiznat, že jsem se do něj ponořila a prožívala s hlavní hrdinkou všechny starosti i radosti. Bylo to svižné, žádné zbytečné scény, žádné dlouhé popisy, příjemný jazyk, místy velmi vtipné. Takže za mě paráda. A další Šťastné lidi si ráda přečtu také.... celý text

Betonová zahrada 2002, Ian McEwan

Tohle je velmi, velmi zvláštní kniha. Sáhla jsem po ní čistě náhodou, prostě jsem chtěla zkusit něco jiného. Nečetlo se mi to úplně samo, příběh mě nevtáhl tak moc, že bych nemohla přestat číst. Ale rozhodně je to kniha, která stojí za přečtení, je to takové hezky podivné, místy malinko kontroverzní, ale proč ne. Fajn počteníčko.... celý text

Žena z kajuty č. 10 2017, Ruth Ware (p)

Tohle byla slušná jízda. Napětí, které se dostavilo vlastně hned na první stránce, komplikovaná hlavní hrdinka, omezené množství postav, trochu stísněné prostory luxusní jachty a noční událost obestřená tajemstvím – to vše vytvořilo super celek, příběh, který nelze přestat číst. Bylo tam pár hluchých míst, u kterých jsem se malinko nudila. Naštěstí jich nebylo příliš. Za mě parádní knížka. Bylo to mé první seznámení s autorkou a určitě si od ní nějakou její starší knihu pořídím. Velmi se mi líbí styl psaní, dobře se čte.... celý text

Do posledního dechu 2018, Robert Bryndza

U předchozího dílu této série jsem psala, že mi u knížek Roberta Bryndzy budou brzy chybět hvězdičky. Tak nestalo se, tady jednu hvězdičku ubírám. Čtení jsem si užila, bavilo mě to, Eriku a ostatní mám ráda a prožívám s nimi jejich osudy, fandím jim, nejraději bych s něma zašla na drink. Ale u Do posledního dechu se nestalo to, co u předchozích tří knížek, a to, že jsem se od ní nemohla odtrhnout a četla a četla jen abych už věděla, kdo za všechno může. Za mě tam bylo i pár hluchých míst, které příběh nikam neposunuly, na což u tohoto autora nejsem úplně zvyklá. Ale jinak velmi dobrá knížka, prostě tenhle týpek umí, baví mě, píše čtivě. Paráda.... celý text

Jsou světla, která nevidíme 2015, Anthony Doerr

Nejdříve jsem chtěla dát tři hvězdy, ale ten závěr mě dostal, tudíž dávám čtyři. ALE. Tak nějak nevím. Ten příběh nepříběh byl takový trošku nijaký, místy jsem byla úplně mimo. Občas mi dělalo problémy i to časové skákání. Jak už jsem zmínila, závěr mě dostal, byl úžasně napsaný, ale vlastně musím říct, že mě i malilinko zklamal. Tím myslím něco jsem čekala a těšila se na to, a nakonec nic. Každopádně styl psaní, popisy, dialogy, to všechno bylo super, krásné, silné, místy dech beroucí. Ale asi jsem čekala nějakou víc promyšlenou zápletku nebo nevím.... celý text

Artemis 2018, Andy Weir

Sci-fi vůbec vůbec nečtu, ale tahle kniha mě nevím proč lákala. Vlastně obě od autora. Záměrně jsem sáhla nejdříve po Artemis. Zpočátku jsem byla trochu v rozpacích, prvních 90 stran mi přislo vleklých, hodně vědeckých pasáží mi místy překáželo a celkově jsem se do příběhu nemohla nějak dostat. Možná to bylo tím žánrem. Ale pak bum a já najednou byla na Měsíci vedle Jazz a začala to být jízda. Hlavní hrdinka mě bavila, byla to taková koza, ale sympatická. Víc místa mohly dostat i další postavy. To, jak postupně vylézala na povrch různá tajemství se mi líbilo. Stejně tak jsem se zamilovala do autorova stylu psaní, místy jsem se vážně smála. Takže. Nečekala jsem, že kdy dám sci-fi knize čtyři hvězdy, ale dávám.... celý text