sassenkka komentáře u knih
Musím se přiznat, že pachatel v této knize mi byl tak odporný, že jsem někdy měla problém číst. Což vlastně není nic špatného na knize, naopak, autorce se podařilo vykreslit postavu tak, že čtenář měl husí kůži. To ale víme, že Fields umí.
Nicméně jak to celkově zhodnotit? Nebylo to špatné, ale úplně mi ta kniha nesedla. Příběh zaujal, ale když jsem v něm několik dní nepokračovala, vlastně mi to extra nevadilo. Za mě se jedná o slabší dílo autorky, ale nechci říct, že špatné.
Série s Joise je bezvadná, ale tentokrát snad poprvé přišlo zklamání. Na nový díl jsem se těšila, zajímal mě další nervy drásající případ i vývoj v životě hlavních hrdinů. Bohužel, dostavil se za mne nemastný neslaný případ, který měl sice super rozjezd, ale pak jakoby se to celé zastavilo a další pátrání se neslo ve znamení nudy a nezajímavých postav. Pár světlých napínavých momentů vzbudilo moji pozornost, ale to bylo málo.
Nevím, ze všech stran slyším chválu, mě to tentokrát prostě nechytlo. Škoda...
Možná jsem to o některém z dílů této série už řekla, takže nyní aktualizuji své pocity - tohle by pro mě asi nejlepší díl ze série. Jakmile se rozjely oba příběhy, současný i před, nedalo se to odložit a jen jsem čekala, jak spolu budou souviset. Bylo to neskutečně chytlavé, místy jsem hrozně zuřila nad tím, co se tam dělo.
A ano, také jsem v druhé polovině tak trochu odhalila, kdo za tím stojí. A vůbec mi to nevadilo, protože závěr případu byl stejně WOW a samotný závěr knihy? No doufám, že autorka už finišuje další...
Tato kniha s poutavým názvem a noblesní obálkou mě na pohled velmi zaujala. Na druhou stranu jsem nějakou dobu přemítala o tom, jak unikátní musí být vyprávění stárnoucí herecké ikony, aby mě příběh opravdu bavil. Ne, že bych chtěla dějovou linii odsoudit před přečtením, jen jsem měla strach, že to nebude stačit. Že to bude málo.
Nicméně jsem se do knihy pustila a to, co následovalo, mě posadilo na zadek. Dostala jsem mnohem větší příběh, než jsem si dokázala vůbec představit.
Neskutečné, brilantní, poutavé, skandální, skvělé. Smutné, srdceryvné, dojemné.
Vlastně nevím, jak jinak tuto knihu ještě okomentovat.
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem tento rok četla...
Smrt na Nilu pro mě bude asi jedna z těch malinko slabších knih od Agathy Christie. A může za to ten pro mě zdlouhavý úvod a velké množství postav. Vlastně než se stala první vážná věc, tak mi to přišlo hrozně nijaké.
Ale pak se to rozjelo a královna detektivky opět ukázala, jak moc uměla.
Přiznám se teda, že pachatele i motiv jsem odhalila docela brzy a naprosto přesně.. jo, chlubim se :)
Ale nevadilo mi to, knihu, hlavně druhou půlku, jsem si užila.
Budu opakovat to, co zaznělo v předchozích recenzích, ale musím. Velmi, velmi příjemné překvapení! Není to žánr, který bych běžně vyhledávala, ale chtěla jsem dát změnu a vyplatilo se. Navíc nová česká autorka, která za mne vypadá dost nadějně.
Příběh byl super zajímavý, menší množství postav příjemné, atmosféra nadpřirozena prostupovala příběhem decentně, ale byla tam. Jediná moje výtka, příběh byl možná zbytečně dlouhý. Pár kapitol, kde jsme se jen motali v kruhu a opakovalo se již řečené, bych klidně vynechala.
Ale i tak, dávám plný počet hvězd. A těším se na další dílo.
Wow. Fakt teď nevím, jak tohle dílko okomentovat..
No popravdě, prvních pár kapitol jsem si říkala, co to sakra čtu. Pak se to rozjelo a hodně mě to chytlo. Ale. Je tam hodně ale...
Zkrátka - byla to jedna velká magořina, místy docela děsivá, k zamyšlení.
Závěr? Poslední dva odstavce jsem si musela přečíst dvakrát. A ano, fakt to tak skončilo.. no zajímavá zkušenost. Tři hvězdy dávám, kdyby byla možnost, je to 3,5.
Přiznám se, že od této knihy jsem žádná velká očekávání neměla. Chtěla jsem prostě vyzkoušet něco jiného, méně známého autora, méně profláklou sérii. A jak to tak bývá, objevila jsem tuhle skvělou věc a jsem nadšená.
Příběh mě chytl od první kapitoly, bylo to hrozně čtivé, napínavé a místy pěkně nechutné. Potrhlá hlavní hrdinka Marni v kombinaci s trochu fádním vyšetřovatelem Francisem pro mě vytvořili boží duo.
Takže bavilo moc, určitě půjdu i do dalších dílů.
Když jsem viděla, že vyšla nová kniha Taylora Adamse, jásala jsem. Není úniku byla naprosto skvělá, Na dostřel se mi líbila méně, ale pořád dobré a napínavé. To co přišlo s jeho třetí knihou ale nelze nazvat jinak než naprosté zklamání.
Nevím, jestli mi to celé prostě nesedlo, ale ten příběh mi bohužel přišel úplně mimo. Začátek nadějný, pak to šlo celé z kopce. Bylo to prostě divné, překombinované. Závěr mi nepřišel nijak zajímavý, ani moc překvapivý.
Bohužel, asi dávám od tohoto autora ruce pryč..
Velmi milé překvapení! Jestli se něco povedlo dokonale, tak je to určitě obálka. Protože ta zlákala mnoho čtenářů a ja jsem ráda, že se řadím mezi ty, kteří jsou nadšení i z obsahu. Měla jsem z tohoto žánru trošku strach, ale ten neotřelý příběh mě chytl hned od začátku a já jen hltala a hltala. Byla to pro mě zajímavá změna, líbila se mi tajemná a místy až mrazivá atmosféra knihy.
Opravdu jsem nadšená a už mám v srdíčku předchozí knihu autorky. Protože jestli jsou všechny její knihy tak čtivé, tak chci další a další!
Nechtěla jsem psát komentář, ale nedá mi to.
Nechtěla jsem z toho důvodu, že jsem knihu nedočetla. Tohle se mi stalo po hodně, hoodně dlouhé době. Skončila jsem ve třetině a jsem ráda, protože to bylo fakt trápení. Po prologu, který byl boží a byla jsem hrozně zvědavá, co se bude dít, přišel absolutně nezajímavý děj, který se za mě nikam neposouval, nemělo to žádný spád. Nevím, většina čtenářů nadšená, mně to prostě asi nesedlo. Šelmu jsem četla před několika lety a byla skvělá. Tady nevím, co se stalo....
Pokud ještě přemýšlíte, zda do této série jít, tak za mne určitě jedno velké doporučení.
Nebudu se opakovat, že je to skvěle rozjetá detektivní série. Nebudu se opakovat, že se těším na další díl, na další vývoj vztahů mezi postavami, které jsem si oblíbila už od prvního dílu. A nebudu se ani opakovat, že pokud posloucháte, interpretace Jana Šťastného je naprosto dokonalá.
Takže tak.
Po předchozím slabším díle přichází nadšení, a to veliké! Dokonalé ticho bylo tak dokonalé, že jsem celou dobu poslechu málem nedýchala, netušila jsem ani v nejmenším, odkud vírt vane, a v závěru knihy jsem jen nevěřícně kroutila hlavou. Uf. Tohle jsem si fakt užila.
Knihu jsem dala v audio verzi. A na Jana Šťastného a jeho interpretaci pěji chvály pořád. Takže už se nebudu opakovat.
A nebo ne, budu. Ten chlap je prostě boží. Díky němu byl celý příběh ještě víc úžasný, neuvěřitelný, napínavý a místy i trochu nechutný. Díky za to.
Lesley Kara mi sedí. Její styl vypravování, postavy a jejich tajemství, i příběh už podruhé situovaný do meštěčka Flinstead, které očividně není tou klidnou "dírou", jak bývá v knihách nazýván.
Fáma u mě docela nasadila laťku, Kdo o tom ví? ji však drží. Bylo to chytlavé, od první stránky jsem byla vtažena do děje, a až na konci, kdy jsem konečně zjistila, co se doopravdy stalo, jsem vydechla. Jen tak dál!
Tuto knihu jsem dala v audioverzi a začnu netradičně interpretací - já tu sérii už prostě doposlouchám, protože v papíru bez Jana Šťastného si to nedokážu představit, ten chlap je prostě třída!
A teď ke knize samotné - za mě je to velmi slibně rozjetá série, fešáka Luca jsem si vyloženě zamilovala a zajímá mě, jak se jeho životní příběh bude vyvíjet dál. Tento díl byl teda docela síla, autorka se s těmi vraždami rozhodně nepárala, za mě nic pro slabší povahy. Bylo to napínavé od začátku do konce a já si to moc užila.
Po páté a opět skvělé. Mně knihy Michaely Klevisové vážně sedí. Bergmana už musíte mít prostě rádi, jinak to snad ani nejde. A i když knihy nejsou extra dlouhé, autorka vždy zvládne vykreslit prostředí a postavy tak dobře, že mám pocit, že jsem s nimi.
I v tomto případě šlo o zajímavý a napínavý příběh. Malinko jsem očekávala, že se situace vyvine určitým směrem, ale to mi zážitek z knihy nezkazilo. Těším se na další díl!
Obálky knížek Yrsy Sigurðardóttir jsou pecka. Dlouho jsem po nich pokukovala a nakonec jsem se rozhodla, že zkusím první díl v audio verzi. A i když jsem právě nechtěla začínat žádné nové série, jsem ráda, že jsem se do této islandské perličky pustila.
Byl to silný příběh, dobře vyprávěný, výrazná postava dítěte posílila emoce. Ale jestli jsem u něčeho lapala po dechu, tak to byly způsoby vražd. Musím říct, že něco takového už jsem dlouho nečetla.
Určitě mě zajímá i to, jak se budou nadále vyvíjet vztahy mezi hlavními postavami. Proto se brzy vrhnu na další díly.
Na Fámu jsem četla docela rozporuplné recenze, někdo knihu vychválil, jinde bylo velké zklamání a nezáživný děj. Řekla jsem si, že to zkusím, třeba to bude fajn oddechovka. A mně teda kniha sedla, a to moc!
Ten příběh? Za mě super, neotřelé, plné zvratů. Během čtení mě napadlo, že by to možná mohlo skončit tak, jak to vlastně nakonec opravdu skončilo. Tím ale nechci říct, že to bylo průhledné, prostě mi vyšel tip.
Jsem spoko, určitě dám od autorky i další knihu.
Měla jsem zálusk na nějakou (pro mě) novou sérii od (pro mě) nového autora, a názvy i přebaly knih od Helen Fields mě docela lákaly. A musím říct, že to byla super volba.
Dobré prostředí, sympatičtí hlavní hrdinové se zajímavými životními příběhy, napínavý děj..
Brzy se pustím do dalších dílů!
Abych byla upřímná, Daniel Cole mě sérií Hadrový panák úplně nepřesvědčil. První kniha byla dobrá, ty další dvě mě úplně nenadchly. Když vyšla sólovka Imitátor, sáhla jsem po ní spíše ze zvědavosti, než že bych na ni byla nějak extra natěšená.
A musím říct, že jsem velmi příjemně překvapená. Možnosti jsou dvě - autor se buď v psaní výrazně posunul, a nebo mi prostě tato kniha něčím sedla o mnoho víc, než ty předcházející.
Setkala se dobrá parta vyšetřovatelů, bylo to místy úsměvné, příběh velmi chytlavý. A musím říct, že vykreslení obětí bylo docela dechberoucí. Takže u mě si tímto autor určitě přidal body.