SBH přečtené 645

Láska ve světě lichých ponožek 2020, Marie Vareille

Jedna z mála knih, která mě přinutila porušit zásady a číst do pozdních nočních, abych zjistila, jak to dopadne. Takže čtivost excelentní. Páni efekt v závěru byl prostě skvělý. Přiznávám, mám v úmyslu si knihu přečíst ještě jednou, abych si dala události do patřičných souvislostí hned od počátku, ale na první dobrou mi tam nic neskřípe, všechny dílky do sebe zapadly i s tím brutálním překvapením. Knihu bych zařadila do žánru společenský román a nejspíš je chyba ji označovat za romantickou. Pochopitelně se na stránkách odvíjí i silný milostný příběh, jenže se jedná především o hlubokou lásku sester, partnerské vztahy jsou naprosto ve stínu. Postavy jsou vykreslené do hloubky a barvitě. Úvod, kdy se hrdinka zmítá v depresích a obsedantně kompulzivní poruše, byl pro mě náročný, tak silně a upřímně byly její potíže podány. Jako další plus (pro mě) byla absence ústředního záporáka. Všichni měli své dobré i špatné stránky, ačkoli matka hlavní hrdinky by asi nezískala titul nejlepší matka tisíciletí, ovšem příběh se netočil kolem ní. Přes tragické téma byla kniha napsána vtipně, nad scénkou se Zoe zabouchnutou na záchodech jsem plakala smíchy. A na konci mi pochopitelně tekly slzy dojetím. Takže ždímačka na emoce rozhodně ano. Jednoznačně doporučuji.... celý text

Lesní klenot 2020, Kateřina Loučková

Podle mého ještě lepší než Lovec věna. Autorka se může směle postavit po bok překladové literatuře a v mnohém ji předčí. Příběh mě hned na začátku chytil a obzvlášť úvodní zápletka mi přišla náramně povedená. Ke čtivosti pochopitelně přispěl barvitý styl, zábavné dialogy a skvěle propracované postavy. Šest hvězd bych dala jenom za vtipné scénky a Rosiny poznámky. Líbilo se mi racionální jádro příběhu. Nerdka Mary je báječná a její linka osvěžuje příběh. Drobné historické nepřesnosti jsou roztomilé, například představa viktoriánské školy pro mladé dámy, v níž se vyučuje fyzika. Ovšem charakter hlavní hrdinky Rose pro mě představoval jednu velkou tragédii. V celé knize bych marně hledala místo, kde Rose myslí na někoho jiného než na sebe. Jednou jedinkrát neuvažuje nad tím, co Dean cítí, jak mu je. Nejprve z něj vymámí slib, který by neměl žádnou váhu, kdyby ten muž nebyl čestný a spolehlivý, pak ale projeví důvěru drbně a vyděračce Patsy, zatímco manželovi nikoli. Hodlá ho krutě ranit za pouhé podezření ze špatnosti. Když jí nakonec dojde, že udělala chybu, nelituje toho, že mohla někomu ublížit, nýbrž toho, jaké špatné světlo to na ni hodilo. A ovšem je natolik krásná, že ji všichni nadále považují za andílka a nad jejími excesy jen pobaveně mávnou rukou. V tomto názoru budu ojedinělá, takže knihu můžu s klidným svědomím i tak doporučit. Zábavné, čtivé, chytré a neotřelé.... celý text

Nezdárný syn 2020, Rainbow Rowell

Bez ohledu na mou lásku k Bazovi a Simonovi, tento díl je o Agátě. Jak mi byla v Nedej se! protivná, tak to, holka, tentokrát vytáhla na level nejoblíbenější postavy. Celou dobu vystupovala podstatně méně ufňukaně a hloupoučce než dřív, ale jako jediná také prodělala zásadní vývoj a postavila se čelem k tomu, kým doopravdy je. Kam se všechny ostatní coming outy hrabou. Naproti tomu naprostým zklamáním bylo řešení všech ostatních vztahů, bohužel pro americké autory naprosto typické – totální zásek. Jak jsem hrdiny na začátku našla, tak jsem je na konci opustila bez ohledu na turbulentní příhody mezi tím. A ten naprostý konec? Z čeho se autorka tak nutně potřebovala vylhat? Nezasloužili jsme si my všichni, jak já, tak Simon i Baz nějakou tu stránku navíc, kde by se konečně něco zásadního událo, ať dobrého či špatného? Oslí můstek pro následující díl? Pěkně vachrlatý a nepovedený. Přesto dávám čtyři hvězdy. Jednak po dlouhé době opět kniha, která mě chytila. Vzhledem k tomu, jak jsem v poslední době „rozbitá“, tohle musím ocenit. Pak svěží autorský styl, ten u Rowellové nezklame – vtipné, občas dokonce moudré, zábavné. A hlavně – jsou to Simon a Baz, moji miláčkové. Zbytek hvězd je prostě z protekce.... celý text

Poustevník z Eytonského lesa 2000, Ellis Peters (p)

Detektivky s bratrem Cadfaelem jsou přesným opakem skandinávských krváků. Počínaje nádhernými barvitými popisy jak krajiny, tak lidí a středověkého života a konče setrvale střízlivým vyšetřovatelem. Poustevník patří k těm nejlepším. Úvod k případu zabere pro nedočkavce více než třetinu knihy, kde se čtenář seznamuje s postavami, jejich motivacemi a historií, a také si může vychutnat setkání se starými známými včetně protivného bratra Jeronýma. Načež se jedné noci sejdou dva zločiny a začne typická jízda postaršího čiperného mnicha, který si před vstupem do kláštera leccos zažil a jeho náhled na spravedlnost se ne vždy shoduje s obecně platnými pravidly. Taky nesmím opomenout pro Petersovou typickou rozkošnou romantickou linku, která pro mě každý případ okoření podstatně lépe než popisy brutalit a nechutností. Nakonec jedna drobná připomínka – autorka se možná měla v tomto případě víc zamyslet nad názvem, který je přespříliš výmluvný. Ale jinak plný počet, doporučení a čestné místo v knihovně.... celý text

Falešný plnovous vánočního dědečka 2018, Terry Pratchett

Mno... Nejdřív jsem knihu vůbec nechtěla hodnotit, abych Mistrovi neškodila. Jenže tento přístup není fér vůči ostatním čtenářům, takže - slabé, velmi slabé. Dvě hvězdy dávám z pouhé lásky k Pratchettovi, jiný důvod není. Povídky ve sbírce jsou především hloupé. Ano, jedná se o knihu pro děti, ale když ji srovnám třeba s trilogií o Johnnym nebo s Národem - není přece nutné pro děti psát obzvlášť stupidněji. První povídka neměla pointu, vlastně to nebyla vůbec povídka, jen určitý popis situace. Ty další byly o něco lepší, ale nepatrně. Vzácné plus (pozor spoiler) byl happy end s vybuchujícím nákypem, kdy porce padaly přesně na talíře. Jediný záchvat Mistrovy geniality. A to je málo.... celý text

Nejodlehlejší stanice 2018, Ben Aaronovitch

Novelu jsem četla jako poslední v sérii a rozhodně nevybočuje z pozitiv i negativ. Peter je vtipný, Nightingale charismatický, občas moudrá hláška. Jen se nejdřív začne vyšetřovat, aby se teprve posléze vykutal případ, což mi připadne naprosto mimo. Průběh případu nebyl vysvětlen a pachatele se autor elegantně zbavil. Rozhovor v závěru dal celé sérii korunu, bohužel ve špatném slova smyslu. Z Aaronovitchových slov jsem cítila nadřazenost, pohrdání čtenáři a - co byl aspoň pro mě největší problém - ani on sám si nepamatoval detaily svých knih, přičemž od čtenářů očekává, že budou všechno registrovat nebo si psát poznámky? Ne, děkuji, příště sáhnu po někom soudnějším.... celý text

Námluvy s kocourem 2019, Melinda Metz

Dospěla jsem do kritického stadia, kdy nejsem schopna číst nic jiného než slaboduché romantiky. Aby věc nebyla jednoduchá, nesmí to být moc slaboduché příběhy. Jen tak akorát. Předvídatelné, zábavné, vtipné, bez logických nesrovnalostí a extrémně tupých a naivních hrdinů. "Námluvy" splnily všechny požadavky. Bonus navíc byl skvělý popis kočičího chování, znalci ocení. Taky jsem dostala kapku své oblíbené fantasy v představě kočky jako dohazovače. Zábavné, nereálné, nevadí. Proč tedy kniha nedostala pět hvězd? Jedna šla dolů za spousty do očí bijících korektorských úletů. Kluk od kočky není kocour, nýbrž koček (fakt, hned na přebalu). Shoda podmětu s přísudkem, skloňování zájmena "já", no, občas člověk nevěřil vlastním očím. Ta druhá za konec. Nepravděpodobný, skoro nesmyslný. A to jsem skousla kočičí téměř šachové strategie. Takže spoiler: Davidovy panické záchvaty mi připadaly úplně mimo a v tom kontextu nebylo uzavření příběhu logické. Navíc vzhledem k této komplikaci bych ocenila širší rozvedení závěrečné kličky. Čímž šla většina dobrého dojmu do kopru. Navíc mi kniha nepřišla moc čtivá, ale to může být ryze můj problém. Takže celkově dobré, akorát v závěru rána na solar, a to se neodpouští.... celý text

Vánoční hostina lady Osbaldestoneové 2020, Stephanie Laurens (p)

Ukázkový příklad toho, jak důležité je správné zakončení příběhu. Chtěla jsem si odpočinout nad laskavým, romantickým a vtipným příběhem s vánoční tématikou. A všeho se mi dostalo v míře vrchovaté včetně v současné době nečekané kvality textu po stránce stylistické. Vyjmenování účinkujících postav na začátku bylo úmorné a úplně zbytečné, taky jsem je přeskočila a k žádné újmě nedošlo. (Tento postup doporučuji.) Therese mi byla od první chvíle sympatická, její vztah k vnoučatům mě pohladil po duši, vnoučata byla fajn. Ano, Jamie projevoval na svůj věk nepravděpodobnou zralost, ale jedná se přece o fikci, ne? Odpustila jsem mu. Romantická dvojice Christian a Eugenia měli své kouzlo a fandila jsem jim. Akorát mi v tomto případě přišlo skoro zbytečné znovu omílat motiv krásky a zvířete, ale který archetypální motiv nebyl již milionkrát zpracovaný? Takže dobrá, beru. Pátrání po husím hejnu zůstalo v pozadí, ale proč ne, šlo přece jenom o jídlo. Ale probůh, ten konec! Tolik patosu a falešné družnosti a napravení všech hříšníků šmahem a prostě hrůza. Mám ráda šťastné konce, tady jsem ho čekala, ale z tohoto cukrkandlu mě rozbolely zuby. Proto dávám pouhé 3*, ačkoli jinak byl v daném období ten příběh dokonale šitý na míru. Škoda.... celý text

Nohy z jílu 1999, Terry Pratchett

Stejně jako hustá mlha skrývá Ankh-Morpork, obdobně mlží Mistr ohledně detektivního pátrání. Vždycky něco naznačí a hned od toho uteče. Asi pro větší umělecký dojem. Dobrá, byly tam pasáže, kdy mi tekly slzy (smíchu), například když Tračník prchá před golemem. Tentokrát se mi konečně poskládal časový rámec zločinu (po třetím přečtení). A ano, nějaká ta perla moudrosti člověka taky cvrnkla do nosu. Možná kdyby Pratchett psal přehledněji a souvisleji, nebylo by to ono. V současné mizérii jsem se do čtení musela nutit, na druhou stranu nic mi nezvedlo náladu spolehlivěji. Doporučuji.... celý text

Splátka růží 2000, Ellis Peters (p)

Na plný počet tomu něco chybělo. Vraha jsem odhadla brzo, takže mi vyšetřování přišlo přímočaré a nepříliš zábavné. Moudré postřehy a úchvatné popisy činí z textu klenot. Ale ani bratr Cadfael, ani můj oblíbenec Hugh nedostali tolik prostoru, kolik by se mi líbilo. Navíc pořadí, v jakém Mystery Press sérii vydává, je přinejmenším podivné, takže si s obtížemi vybavuju předchozí osudy hrdinů a postavy kvůli tomu můžou působit odbytým dojmem. Ale každopádně autorka vykreslila atmosféru počátku dvanáctého století věrně a živě, historické podrobnosti jsou dokonalé.... celý text

Zlatý kříž 2008, Pavel Renčín

Literární sloučenina Řek Londýna a Nikdykde, snahou vměstnat do jednoho příběhu prostě VŠECHNO lehce koketuje i s Kronikami železného druida. Jedním aspektem se ale od všech jmenovaných děl liší. Jelikož na Databázi knih nemůžu používat slova jako „pičus“ nebo „přizdisráč“, musím hlavního hrdinu označit za velmi nesympatického člověka velmi špatného charakteru. A to byl větší problém než výše uvedené. Kniha se četla lehce, byla napsána krásným jazykem, autorova fantazie je opravdu bezbřehá. Poetické popisy Prahy mě vzaly za srdce. Bohužel však autor o hlavním městě možná někdy vzdáleně slyšel, jinak by se nemohl dopouštět do očí bijících faux pas. Léčba tramvajovými jízdenkami vypadala vtipně a neotřele, jenže tramvaje 7 a 12 na Andělu netvoří kříž. Linky 20 a 10 ano, 12 a 16 také, ovšem linka 7 zahýbá do Nádražní ulice. V kterém vesmíru autor zažil, aby pracovník DPP vyhodil bezdomovce z MHD? A dál. Vašek v podzemí ztratí svůj meč, dovleče se na Hrad, tam usne a ráno si meč připne k boku. Výraz „staroušci“ pro Vaškovy rodiče (kolik jim mohlo být? kolem padesátky?) byl úplně za hranou. O hektolitrech cákající krve, stříkajících mozcích a rozpáraných břichách nemá smysl polemizovat, brutalita k dnešní fantasy patří jako ke Gandalfovi vousy. Jelikož se jedná o první díl trilogie, nečekala jsem, že budou otázky, které se vrší jedna na druhou, zodpovězeny. Ovšem nedostala jsem ani náznaky, které by udržely mou pozornost a přiměly mě sáhnout po pokračování. Václava Vrana mám plné zuby a rozloučila jsem se s ním navždy. Pokoj jeho egu.... celý text

Angelika, markýza andělů. 1. díl 2007, Anne Golon (p)

Přespříliš podrobné CV krásné Angeliky, zabývající se jejím neútlejším dětstvím. Překvapivě čtivé, ačkoli autorka spoustu místa věnuje politice a intrikám (stejně jsem je moc nepochopila). Postava Meluzíny nedostala tolik prostoru, kolik měla a z děje se vytratila neúměrně snadno vzhledem ke svému významu. Angelika mi byla sympatická. Ale s romantikou neměla kniha nic společného. Spíš zábavně pojatý dějepis sedmnáctého století ve Francii.... celý text

Andělská tvář (1) 2002, Hana Marie Körnerová (p)

Obal knihy s odkazem na film je dost vypovídající. Moje chyba, ale knihu jsem četla až po filmu a scény i herci mi tam naskakovali. Kdybych se pokusila od tohoto závaží odpoutat, byla kniha jednoznačně skvělá. Poutavá, zábavná, napínavá a přiměřeně chytrá. Skvělá psychologie postav a dialogy. Chyběl mi tam humor, co se dá dělat. Další mínus byla povaha Charlotty a to, jak se k ní okolí chovalo. Filip jí nedá žádné informace, ale její nevědomost označí za hloupost. Ona je pro změnu náladová a její drahoty mi pily krev. Jenže tohle zřejmě k romantické literatuře patří. Podle mne patří H. M. Körnerová k nejlepším českým autorkám v tomto žánru.... celý text

Hrůzná vláda žen 2016, Laurie R. King

Velmi čtivě zpracovaný příběh jiskření mezi Sherlockem a Mary, říznutý trochu tajemnem, trochu dobrodružstvím, zahlcený více než rozumnou dávkou Maryiných akademických znalostí. Ale detektivka? Ani omylem. Hrůzného na knize nebylo nic, ani vláda žen, naštěstí ani jiné aspekty. Krásný překlad a vynikající korektury (věc nevídaná). Asi nejlepším bodem byly citáty u jednotlivých kapitol. Slušný průměr. Podruhé se ke knize nevrátím, ale po dalším dílu sáhnu.... celý text

Nahraný 2019, Kevin Hearne

V nejlepším přestat. To je heslo, kterého se bohužel autor nedržel. Dějepis na základce je zábavnější než kroniky železného druida. Protože už šestou knihu je to pořád dokolečka to samé. Takže mi už začaly vadit věci, které byly původně docela zábavné. Oberonovy schopnosti abstraktního myšlení. Atticus ho odláká od kusu masa tak, že ho přinutí DÍVAT se jinam. BTW kočky nemají o mnoho dokonalejší čich než lidé, ale tak bych mohla pokračovat dlouho. Už si ani nevzpomenu na dějovou linii, prostě pořád se tam někdo s někým pral a Atticus vítězil, páč je superman. Irští bohové touží po druidech, ale zároveň se snaží Attika zabít? Tři hvězdy dávám ze sentimentu a taky jsem se občas zasmála, ale zazvonil zvonec a pohádky je konec. Už nikdy víc.... celý text

Po kolejích za pohádkou 2020, Jitka Dolejšová

Moderní pohádky z prostředí železnice. První mě chytila za srdce, bohužel hned druhá zaútočila na na mou hypertrofovanou logiku. Malé děti v noci pobíhají v kolejišti bez oranžové vesty, odpojují vagon a lehkým postrčením ho přemístí mimo koleje, jako fakt? Co takhle troška magie na výpomoc? Proč stejně lehce nedopravily vagon zpátky na nádraží? Naštěstí to v další pohádce anděl, vynálezce drezíny zase zachránil. Takže pět hvězd, protože bez ohledu na moje výhrady si vnučky čtení naprosto užívaly a neustále vyžadovaly pokračování. Dojemné, poetické, vtipné. Doporučuji.... celý text

Slepá vášeň 2011, Meg Cabot

Skvělý rodokaps pro holky. Divoké honičky zasněženou aljašskou divočinou, přestřelky, boj o přežití, do toho břitké a vtipné dialogy hlavních hrdinů. Na pozadí samozřejmě probíhá hluboké láskyplné vzplanutí. Dvě výtky - při jízdě na skútru v mrazech bez čepice by Lou přišla o uši. Ale koneckonců jedná se o fikci. A potom ke konci už mě rozčilovalo, jak pořád zdůrazňovala, že herce už víckrát ne. Chápu ji, ale stačilo mi to říct zhruba desetkrát.... celý text

Hodiny 2004, Michael Cunningham

Na takový od reality odtržený intelektuální blábol jsem příliš stará. Dvě hvězdy, jedna za opravdu poetický jazyk a lyrické popisy. Druhá za nevelký rozsah. Afektované, přehnané, patetické, nepřirozené. V důsledku mi postavy připadly papírové, jejich osudy lhostejné a starosti nesmyslné. Sto procent popisovaných lidí včetně prodavačů a metařů jsou homosexuálové. Možná to je módní, ale naprosto to odporuje demografickým statistikám. Těžké umění, které nekoresponduje s reálným životem. Trocha odlehčení a optimismu by zachránila mnohé (vyjma psychiatrických diagnóz). No a možná chudoby a potřeby řešit základní existenční potíže. To pak veškeré hlubokomyslné úvahy ztratí na důležitosti. Omyl, ale naštěstí krátký.... celý text

Prokletý 2020, Benedict Jacka

Alex sesadil z trůnu Attika. Není to takový potřeštěný všeuměl, k nezbytné macho auře má i kousek důstojnosti a tajuplnosti. Jak se autor popasoval s možnými paradoxy jasnovidectví, mi připadne dočista geniální. Text je čtivý, vtipný, to každopádně neuškodí. Za mě by mohlo být méně rvaček, na druhou stranu oceňuju nenásilně podané morální poselství. Plný počet kniha dostává mimo jiné za scénu s drakem, mystickou, hlubokou a silnou. A Sonder je prostě zlatíčko.... celý text

Ticho ve sněžném městě 2019, Eva García Sáenz de Urturi

Ani nevím, jak tento žánr nazvat, ovšem detektivka to nebyla a thriller taky ne. Tedy přesněji na detektivku si to hrálo, ale... Tolik logických nesmyslů bych neskousla ani ve slaboduché romantice. Ve městě se v průběhu několika hodin objeví čtyři mrtvoly a vyšetřovatelé si mýrnix týrnix odjedou na víkend? Vyšetřování probíhalo stylem, kdy zjevné stopy a linie pátrání byly odsouvány a sledovaly se slepé odbočky s unavující vytrvalostí. Samo technické provedení zločinů stálo za hranicí uvěřitelnosti. A do toho hektolitry emocí. Urputná snaha o dramatičnost způsobila, že vlastně jediný osud nebyl šťastný, jediné manželství spokojené, jediná smrt přirozená. Přitom byla kniha velmi čtivá a postavy sympatické. Bohužel pro mě mnoho zásadních záporů. Chci znát další díly? Fakt nevím.... celý text