Selket přečtené 571
Řeky Londýna
2015,
Ben Aaronovitch
Občas trochu protahované, ale to se dá u prvního dílu delší série předpokládat. Rozhodně však napínavé a vtipné. Druhý díl si určitě přečtu.
Mort
1994,
Terry Pratchett
Osobně mám raději Sekáče, ale obecně jsou podle mě knihy se Smrtěm ty nejlepší!
Velký Gatsby
2011,
Francis Scott Fitzgerald
Meziválečná tvorba mi vždycky trochu připomínala divadlo. Jakoby její postavy hrály nějaký dekadentní kus a zároveň byly součástí reality. Je v tom něco trochu něco ze zoufalství a truchlení a zárověň taková oslava života. Neubránila jsem se srovnávání například s Remarquem a jeho Nebe nezná vyvolených.... celý text
Poledne u Tiffanyho
2016,
Echo Heron
Velice plynulé, odpočinkové a příjemné počtení. Prokládání dopisy a deníkovými zápisy do děje přinášelo svižnost. Jinak se mi líbilo, že autorka ododlala a nesklouzla k tomu, aby z Tiffanyho udělala absolutního padoucha. Nakonec mi vlastně jen připomínal mého bývalého šéfa...takže zcela reálnou postavu.... celý text
Třetí stříbrná kniha snů
2017,
Kerstin Gier
Myslím, že se povedla nejvíc z celé série, i když je rozuzlení jen na zhruba dvou stránkách a tak trochu uspěchané (všimla jsem si, že se závěry si autorka moc neví rady už u rubínové série), styl detektivka se tady asi povedl nejvíc.... celý text
Magický průvodce městem pod pahorkem
2017,
Pasi Ilmari Jääskeläinen
Švédské podivno se stalo mým oblíbeným žánrem! I když mi Laura Sněžná přišla o něco podivnější o něco tajemnější a vůbec o něco lepší...
Hawksmoor
2016,
Peter Ackroyd
Líbila se mi propojenost obou rovin, která skvěle fungovala jako jeden jediný příběh. Mému realistickému já chybělo jasnější rozuzlení, ale to jsem nakonec umlčela (vždycky mi trochu trvá než si na knihu vytvořím jednoznačný názor, který tvořím až po přečtení). Jinak mi kniha některými pasážemi připomněla Gustava Meyrinka a jeho Golema.... celý text
Noční host
2013,
Fiona McFarlane
Ve spoustě knih je tenhle surrealistický styl vyprávění poněkud samoúčelný a nemá v ději opodstatnění, ale tady má svůj jednoznačný důvod, který na mě působil velice klaustrofobicky, a přestože byl svým způsobem hravý, vlastně až hororově. Rozhodně se ke knize ještě vrátím, abych si vychutanala všechny ty malé náznaky reality v poetickém zmatku téhle snové reality.... celý text
Alchymistické povídky
2000,
Gustav Meyrink (p)
Povídky mi trochu připomínali romány od R. Ludluma i s tou špionážní tématikou. Jedna jako druhá.
Deštník pro tento den
2013,
Wilhelm Genazino
Tyhle typy knih mám ráda, i když mi chybělo nějaké zjevnější vyvrcholení, několik myšlenek na mě silně zapůsobilo a určitě se ke knize ještě vrátím.