sgjoli přečtené 1595

Strašidlo cantervillské 2004, Oscar Wilde

Strašidlo cantervillské jsem zaznamenala již v dětství skrze film z 90. let s Patrickem Stewartem v hlavní roli. Film samotný není sice žádný filmařský klenot, ale mám na něj hezké vzpomínky z dětství. Jako malému děcku se mi to fakt líbilo, i když popravdě uznávám, že filmům vlastně moc nerozumím a můj vkus není kdoví jaký. Ke knize samotné jsem se pak dostala jako dospělá. Samozřejmě jsem věděla, že musím odhlédnout od filmu a knihu vnímat jako samostatnou věc, jako ten hlavní originální příběh. Ale přiznám se, že mne ten originální příběh zas nebavil tolik, jak jsem doufala. Nevím, co přesně jsem čekala. Možná jsem byla namlsaná Obrazem Doriana Graye, který mám velmi ráda, a tak jsem doufala, že se od Wildea dočkám dalšího skvostného příběhu. Ale nějak se mi ho bohužel nedostalo. Pro mne z toho vyšla příjemná – lehce nadprůměrná jednohubka na jedno odpoledne, která ve mně nenechala tolik, kolik jsem doufala. Je to vskutku zábavné dílo, svižně a čtivě napsané, ale není to nic, co by vám nějak mělo změnit život či předat nějakou převratně hlubokou myšlenku.... celý text

Dobrodružství Toma Sawyera 2005, Mark Twain (p)

Němá barikáda 1975, Jan Drda

Tracyho tygr 2005, William Saroyan

Zámek 1997, Franz Kafka

Ponuré, temné - asi jako všechny Kafkovy knihy. Byť mám tohoto autora velmi ráda, Zámek je asi pro mne prokletý - zkoušela jsem číst dvakrát, ale pokaždé se mi to četlo těžko. Nevím, jestli to bylo překladem, nebo je to tou knihou... připadalo mi to těžkopádné a prostě jsem tomu vůbec nerozuměla. Ano, Kafka skutečně je v některých ohledech těžko srozumitelný, ale jak mi to jinde nedělá problém, tady jsem prostě narazila. Nedokážu to ohodnotit lépe než třemi hvězdami.... celý text

Matka 2004, Karel Čapek

Velmi, velmi silný příběh o lidské ztrátě, o bolesti matky, ale zároveň o odvaze a o lásce k vlasti. Silně kontrastní příběh, který mne vždy emocionálně vyždímá. Zajímalo by mne, jak tento příběh prožívají matky, které si tento příběh přečtou - jak to asi na ně musí působit. Sama matkou nejsem, ale musím říct, že mne tento příběh hodně zasáhl.... celý text

Křest svatého Vladimíra 1991, Karel Havlíček Borovský

Na Havlíčkovi Borovském mne prostě baví ten jeho vtip, který do těch svých veršů vkládá. Jeho texty jsou svižné, hravé a dobře srozumitelné i pro současného čtenáře. A platí to samozřejmě i pro Křest svatého Vladimíra. Jak často v poezii tápu, tak tady jsem se prostě bavila. Jasně, Havlíčkovy verše jsou možná trochu jednodušší, ta jejich stavba není nijak komplikovaná, ale baví mne ta rytmika, melodičnost a trefnost jeho sdělení.... celý text

Zlatí úhoři 1988, Ota Pavel

Mlčení jehňátek 2001, Thomas Harris

Klasika svého žánru. Psychologie postav je neskutečná, mrazí z toho. Hodně strhující čtení, které vás nepustí, dokud knihu nebudete mít přečtenou.

Devatero pohádek 1972, Karel Čapek

Pohádky obecně mám moc ráda a Devatero pohádek mám obzvlášť v oblibě, protože jsou to pohádky netradiční, neobvyklé, s netypickými hlavními hrdiny a zároveň jsou milé, úsměvné, velmi inteligentní a pohladí po duši. Toto můžu číst pořád dokola a stejně se to neomrzí! :-)... celý text

Druhé město 2005, Michal Ajvaz

Už tu jeden starší komentář, tuším, mám. Dneska dodávám ještě jeden trochu obšírnější. Ačkoliv jsem tentokrát příběh neprožívala tolik intenzivně jako kdysi před lety, kdy jsem se do Druhého města zamilovala, i tak mne čtení téhle knihy vlastně zahřálo na duši. Tahle existenciálně laděná podivnost, zabalená zároveň do hávu magického realismu, asi nebude sedět každému. To, co by někdo považoval za nesmyslné blábolení o podivném světě za okrajem, který je skrze okraje propojen s naším světem , osobně vnímám jako jednu velkou metaforu. Metaforu toho, že každý si sice žijeme ve své vlastní bublině, ale kolem nás žijí další lidé ve svých vlastních bublinách, které se někdy prolnou. A je na nás, abychom se snažili být trpěliví a nesoudit jen proto, že druhý člověk ve své vlastní bublině je v něčem jiný, odlišný. Nesoudit, nedívat se na druhé skrz prsty jen proto, že někdo žije svůj život jinak než my. Svět jakožto celek je totiž rozmanitější než jen náš vymezený výsek světa, v němž se pohybujeme. To je to, co si z Druhého města odnáším. Nejen poučení o tom nesoudit, ale také být shovívavý, nebát se být zvídavý a dívat se někdy na svět pohledem jiného člověka. Jak moc nás tohle může obohatit? Byť bych nyní asi hodnotila spíše 4 hvězdami, nechávám nakonec stále plný počet, protože v době dospívání byla pro mne tahle kniha zásadní - právě tím poselstvím, které jsem v ní sama pro sebe našla a o kterém píšu výše.... celý text

Hrdý Budžes 2002, Irena Dousková

Miluju tuto knihu! Na jedné straně mezi řádky čteme o tom, jak hrozně a těžce se žilo některým lidem za minulého režimu, ale tím, jak je to psané z pohledu osmileté holčičky, tak je to velmi zábavné čtení, protože Helenka – nechápajíc svoji a rodinnou životní situaci v plném kontextu – si věci vykládá prostě po svém. Dospělý čtenář ví nebo tuší, v čem je zakopaný pes, ale Helenčin výklad věcí je prostě zábavný – tím, jak se to liší od skutečné podstaty toho, co se kolem ní děje. Dousková je prostě skvělá!... celý text

2001: Vesmírná odysea 2008, Arthur C. Clarke (p)

Knihu jsem četla prvně někdy na střední škole a byla jsem nadšená. Po opakovaném čtení jsem taktéž ohromená. A mé původní 5hvězdové hodnocení určitě stále platí. Pravda, v porovnání s řadou současných románů sci-fi žánru může tahle kniha působit třeba příliš pomalu, roztahaně a příliš málo akčně. Ale ta síla knihy je podle mne trochu někde jinde než v množství zvratů nebo v akčnosti. Oceňuju to, jak autor v téhle knize působí jako vizionář a přináší příběh působící velmi realisticky - že by to takto klidně mohlo probíhat. Clarke do příběhu vnáší erudici v oblasti kosmonautiky a astrofyziky - nejednou jsem měla dojem, že se hodně snaží stavět na tom, co je v kosmonautice a z hlediska astrofyziky skutečně reálné. Nesnaží se obcházet fyzikální zákony vesmíru jen proto, aby přišel s o to víc bombastickým příběhem. Nebo aspoň takový to na mne dělalo dojem. [Pokud je tu nějaký odborník na kosmonautiku/astrofyziku a ví, že se v něčemu pletu, ráda se nechám poučit. :-)] Touha poznávat vesmír a létat do dalekých končin působí jako přitažlivé téma. A tady se nám toho dostane až až. Navíc tu autor pracuje s myšlenkou mimozemských civilizací, což je také vděčné téma. A Clarke to tu zpracovává hrozně zajímavě. Nemluvě o vyspělosti naší pozemské inteligence, která tu má svoji roli. Vzhledem k současnému stavu umělé inteligence je zajímavé srovnávat to, o čem píše Clarke, s dnešním stavem... Témat je v knize dost. Do jaké míry se to jednou stane realitou, to ukáže čas. Každopádně pilířem žánru SF je tato kniha rozhodně právem.... celý text

Nesnesitelná lehkost bytí 2006, Milan Kundera

Myslím, že do konce života nezapomenu, jak jsme tuto knihu rozebírali na jednom semináři. Zabralo nám to celkem 3 hodiny, než jsme se něčeho dobrali. Každopádně si nemohu Nesnesitelnou lehkost bytí vynachválit. Zaujala mne hned na začátku a vydrželo mi to až do konce. :-)... celý text

Noc na Karlštejně 2007, Jaroslav Vrchlický (p)

Noc na Karlštejně je moje oblíbená veselohra a ráda se k ní opakovaně vracím. Filmové zpracování viděl snad každý, ale i ta psaná předloha má hodně do sebe, i když připouštím, že nepředstavovat si tam ty filmové záběry není lehké. Líbí se mi Vrchlického lehký a svižný styl, který této hře vtiskl. Píše o lásce a bolesti a žárlivosti, ale ne příliš sentimentálně. A ještě se mu do toho podařilo nenásilně vměstnat jistou humornou, úsměvnou notu. A to mne prostě baví.... celý text

Staré řecké báje a pověsti 2005, Eduard Petiška

Tahle klasika, kterou jsme louskali již na základce, je skutečně skvostem. Petiška odvedl skvělou práci, protože jednotlivé báje a pověsti předkládá krásným a snadno přístupným jazykem, který je srozumitelný i dětským čtenářům, ale přitom myslím, že to má své kouzlo i pro dospělé. Jednotlivé příběhy jsou podané možná trochu jednodušeji, ale to určitě není na škodu a ta místy až magická atmosféra z toho prostě sálá i tak. Pro mne je tohle dílo, ke kterému se ráda čas od času vracím.... celý text

R.U.R. 2004, Karel Čapek

Čapkův styl psaní mne prostě baví. V případě tohoto dramatu šel přím na dřeň, nic zbytečně neobcházel. Je to čtivé, přímočaré a zároveň i do jisté míry mrazivé. A hlavně nadčasové, zvlášť v dnešní době plné technologií a vznikajících robotů. Drama R.U.R. rozhodně stojí za pozornost a určitě bych knihu doporučila.... celý text

Muž, který sázel stromy 2006, Jean Giono

To je tak strašně moc kouzelná knížka! Zamilovala jsem si ji na jedno přečtení. A co se mi na ní nejvíc líbí? Ta základní myšlenka, která je převeditelná do obrovského množství situací - „I když budete dělat malé věci, můžou mít za výsledek velké věci!“ Osobně v tom vidím naději, že každý člověk, pokud chce, může v pozitivním smyslu ovlivnit své okolí, byť dělá ze svého pohledu jen drobnosti.... celý text

Robinson Crusoe (převyprávění) 1961, Josef Věromír Pleva

Robinsona Crusoe jsem četla vícekrát. Napoprvé ve škole mne to tolik nezaujalo, ale ve chvíli, kdy jsem si Robinsona na čtení vzala dobrovolně, bylo to čtení naprosto o něčem jiném. Hodně asi pomohlo to, že se jednalo o převyprávění od J. V. Plevy, které je neuvěřitelně barvité a jazykové prostě krásné. Aspoň mně to tak přišlo. Obecně vzato ale není divu, že Robinsonův příběh se stal předlohou tolika dalších knih, tzv. „robinsonád“. Asi je to celé to ztroskotání na ostrově hodně zromantizované. Ale faktem je, že mi tahle kniha ve výsledku přišla hodně dobrodružná, příjemná na čtení a člověk to s tím Robinsonem prostě prožívá naplno. A věřím, že nejednoho čtenáře při čtení napadlo, jak by si počal po ztroskotání on. Já bych asi příliš dlouho nepřežila, jak se znám. :-D... celý text

Dášeňka čili Život štěněte 2009, Karel Čapek

Příběh mého dětství, na který doteď ráda vzpomínám. Milé, zábavné pohlazení po duši. Doteď si pamatuju, jak jsme si v druhé třídě s mojí tehdy nejlepší kamarádkou rády obkreslovaly ilustrace z této knihy - byly jsme z nich tehdy děsně nadšené! :-) :-D... celý text