Sidonka3
přečtené 740
Lovec draků
2007,
Khaled Hosseini
Román se mi četl nesmírně dobře, nemohla jsem se od něho odtrhnout. Bohužel, po pár letech už nevím, o čem že to bylo, akorát že se příběh odehrává v Afghánistánu, a to je zatraceně málo. Z mého pohledu je to vždy znamením, že kniha mě emočně příliš nezasáhla. Během čtení sice na chvilku ano, ale za pár let je kouzlo pryč a v hlavě nezůstane dokonce ani jedna jediná vzpomínka, ani na děj, nějakou postavu, jazyk, způsob vyprávění... prostě nic. Nesouhlasím s anotací, že příběh je psán bez sentimentu, i když cit je zde ukrytý a nevnucuje se čtenáři na první pohled a prvoplánově. Čtivá kniha z exotičtějšího prostředí, která v mém případě zmizela v propadlišti zapomnění.... celý text
Života sladké hořkosti
1998,
Lída Baarová (p)
Knihu jsem četla v roce 91, kdy se se vzpomínkovými knihami o dříve zakázaných osobnostech roztrhl pytel. Moc hezky se mi četla a do hereččina životního příběhu jsem se snadno vžila, i když tehdy jsem měla nároky na literaturu jiné než teď. Vím, že jsou více oceňované a snad i objektivnější Útěky zapsané Škvoreckým. A na tu se také chystám. Přesto si na Života sladké hořkosti nestěžuji. Knížka pobavila, herečka zveřejnila zážitky z filmování, tehdejší doby i nějaký ten drb ze zákulisí, je plná fotografií a zhltla jsem to jako malinu. Navíc je spjatá s krásným létem, kdy jsem byla čerstvě zamilovaná a během čekání na to, až se přítel vrátí z práce, jsem si knihu četla na našem nádherném místě, v poetickém lese, na mechu a trávě měkké jako kobereček, pod vysokými stromy propouštějící paprsky slunce, mám se čtením prostě spojené hezké okamžiky. To nejhorší o sobě možná herečka neřekla, něco vypustila nebo poopravila, nicméně na knihu vzpomínám s láskou a nostalgií. Že se mi to četlo snadno a zdálo se mi to tehdy zajímavé, to mi nikdo nevezme. Kniha je psaná beletristickou formou, obsahuje přímou řeč a protože jsem tehdy o herečce mnoho nevěděla, měla i spád. Dávám 5 hvězd, hodnoceno dřívějším pohledem na svět a dalšími okolnostmi.... celý text
Karel Gott - Solitér
2016,
Miroslav Graclík
Zdařilá, obsáhlá, téměř pětisetstránková kniha s množstvím informací o našem nejpopulárnějším zpěvákovi, která stojí za přečtení. Nejvíce se dozvíte o uměleckých začátcích Karla Gotta a o počátku jeho kariéry. Je doplněna i o rozsáhlou diskografii, takže díky ní mám přehled, jaké album mu v určitém roce vyšlo. Jediné, co bych knize vytkla, je nesmyslné řazení fotografií. Podél textu je mnoho fotek například z dobových časopisů a nebo gramofonových desek, které ale nejdou jako text chronologicky za sebou. Takže například pokud se v biografii mluví o 60. letech minulého století, je tam umístěný rodinný obrázek s manželkou Ivanou a dcerami, které ještě v té době ani nebyly na světě. A naopak. Proč fotky alespoň přibližně nedoprovází text a neladí s právě popisovaným časovým obdobím?... celý text
Psyché
1974,
Jarosław Iwaszkiewicz
Knihu mám doma po matce v takzvaném kolibřím vydání (to byly malé knížečky, velké jako dlaň, vázané v koženém obalu, většinou s pěknými ilustracemi a artovějšími texty). Příběh o něžné Psyché a Amorovi, inspirovaný starověkou bájí, je první knihou s erotickým podtextem, kterou jsem četla. Děj: Na nadpozemsky krásnou královskou dceru Psyché žárlila nejenom samotná Venuše, ale i ostatní bohové, takže zpočátku jí nebyl dopřán příjemný osud. Bohyně lásky, smyslnosti a krásy chtěla, aby Psyché její syn Amor potrestal za to, že dívku lidé zbožňují a povrchně jí uctívají za nádherný vzhled. Bohové na krasavici seslali nešťastný osud, nepřáli jí její výjimečnost. Amor se však po setkání s princeznou do mladé dívky zamiloval a odvedl si ji do svého paláce, aniž by splnil svůj úkol. Žili spolu tajně a šťastně, i když Psyché nemohla svého manžela spatřit, aby nebyli odhaleni a potrestáni záštiplnými bohy. Měla se též vyvarovat i styku s vlastními nepřejícími sestrami.... To je jen začátek skvěle napsaného příběhu, jehož přečtení rozhodně doporučuji. Je to beletrie, psaná nádherným až básnickým jazykem, který umí přenést obyčejné smrtelníky do jiných světů a výšin. Příběh není jen o lásce, ale i zlomyslnosti a nepřejícnosti, o těžkých zkouškách, utrpení, o putování za štěstím a o sebeobětování a sebeovládání. Je to chytrá, zamilovaná knížečka , která mi přirostla k srdci. Již jsem jí dlouho nečetla, budu si muset zase přečíst.... celý text
Srdéčko v pasti / Soňa vítězí
1991,
Otakar Haering
Tato knížečka obsahuje dvě povídky od různých autorů. Varování - je to prvorepublikové, pro někoho snad pokleslejší oddechové počteníčko jako vyšité. :) Hodnotím tedy v rámci žánru. První povídka se mi líbila velmi, naopak do příběhu Soňa vítězí od autora Otakara Haeringa jsem se začíst nedokázala. Zato sladké "Srdéčko v pasti" od Máji Novákové bylo svého času, když jsem byla ještě nenáročnou puberťačkou, mojí nejoblíbenější knížečkou, která spadala do žánru "pokleslé" literatury pro dívky. Příliš velký rozhled v tomto žánru nemám, ale tuhle povídku čtenářkám, které mají rádi oddechové zamilované příběhy, doporučuji. Přečetla jsem tehdy i pár harlekýnek, ale naše autorka Mája Nováková tehdy zvítězila. Svojí roztomilostí, zvláštním autentickým půvabem, kouzelným slohem a obraty, českým prostředím, lehkostí pera, nostalgií dávných časů i postavami, s kterými jsem se tehdy dokázala dobře ztotožnit. Doteď si pamatuji třeba to, jak si hlavní postava nechala ostříhat vlasy podle poslední módy na mikádo a pak se svému vyvolenému nelíbila a nedočkala se od něho pochvaly, protože dívky přece krášlí nenucená přirozenost... :). Kdo by to rád neslyšel ? Domnívám se, že Májina knížečka patřila k tomu lepšímu v tomto žánru, možná i proto, že autorka byla knihovnicí a tak byla obklopena kvalitnější literaturou, která ovlivnila její svěží způsob vyprávění. Je to už pěkná řádka let, kdy jsem si knihu četla, ale je možné, že až budu chtít úplně vypnout, ještě po této autorce sáhnu, třeba jen pro srovnání, jak na mě bude působit po letech.... celý text
Nikdy není pozdě na šťastné dětství
2019,
Beatrice Landovská
Vcelku milé počteníčko, které z průměru vytahují slavné osobnosti, o nichž se zde letem světem a trochu hrdě píše. O dosti svérázných rodičích Landovské se mnoho nedozvíme, Betynu vychovávaly především prarodiče. O sestře také nepíše nic moc osobnějšího, jen je zde například stroze uvedeno, že spolu někam jely, vše bez hlubších charakteristik. Autorka chtěla či patrně měla neprozrazovat mnoho a tak se pluje spíše po povrchu (zmiňuje se například o tom, koho ze slavných umělců rodina Landovská navštívila a například co tam holčičky dostaly za dárek). Autobiografická kniha pak nejde a asi ani nemůže jít do hloubky, nicméně věřím, že mnohé čtenáře i tak potěší.... celý text
Terezie a Lisieux
1997,
Pierre Descouvemont
Musím se přiznat, že text jsem četla zatím jen výběrově, přesto mi tato výpravná kniha na křídovém papíře dosud uměla nesmírně potěšit. Je zde obrovské množství velkoformátových i menších fotografií ve skvělé kvalitě, která se snad nikdy neokoukají. Jsou zde nejenom tváře lidí, ať už oblíbené svaté nebo její rodiny. Patří sem i vyobrazené osobní věci sv. Terezie z Lisieux, od domu, kde bydlela až po lokýnku matčiných vlasů. Její sešity, dopisy, fotografie opatství a jeho různých místností, chodeb, soch a koutů, včetně komunity karmelitek, její šaty na procesí či k prvnímu přijímání, její vlastní nádherné ilustrace, denní rozvrh řeholnic ... Díky této knize se mi přiblížil klášterní život i ona samotná. Domnívám se, že by se měl každý, kdo se o Terezku zajímá, s touto poměrně unikátní publikací seznámit. Jediné, co bych publikaci vytkla, je to, že při zběžném pohledu a listování může působit mírně nepřehledně, například pokud chcete rychle dohledat, jak vypadal zvenku klášter, kam byla přijatá.... celý text
