Silber přečtené 232

Jurský park 1993, Michael Crichton

(10/10) Samozřejmě už někdy od dětství znám film, ale až po dlouhých letech jsem zjistil, že to je podle knižní předlohy. Díky tomu, že znám děj z filmu, jsem tolik nečekal, ale to se ukázalo jako chyba. Děj se zde oproti filmu rozjíždí pozvolněji a chvíli trvá, než konečně "uvidíte" prvního dinosaura, ale jak to už bývá, kniha je ještě lepší než film a v některých věcech se odlišuje. Nakonec jsem měl skutečně problémy se od ní odtrhnout.... celý text

Doctor Who: 11 doktorů, 11 příběhů 2015, * antologie

(7/10) Jak už to bývá, záleží na povídce. Většina je průměrná až lehce nadprůměrná, Vypíchl bych zde ty s 3., 4., a 7. Doktorem, přičemž nejlepší je (jak jsem tak trochu čekal), ta poslední od Neila Gaimana.... celý text

Kafka na pobřeží 2006, Haruki Murakami

(9/10) Hodně zvláštní čtení. Přesto mě kniha vtáhla a hodně bavila a ač se v závěru nekoná žádné dramatické odhalení, ze kterého bych se posadil na zadek a některé otázky zůstaly nevyřešené, tak mi to zde nevadilo. Jednu, avšak poměrně velkou, výtku mám jako velký milovník koček k jedné scéně (kdo četl, jistě ví), ze které mi bylo opravdu nevolno, takže jsem knihu musel asi na den odložit, než jsem se odvážil číst dál. Pokud by mě předtím kniha opravdu nezaujala, asi by u mě po tomto skončila, ale nakonec jsem se dokopal a jsem za to rád. Od autora bych v budoucnu rád zkusil něco dalšího, tak doufám, že se to příště obejde bez podobných traumat.... celý text

Obraz Doriana Graye 2005, Oscar Wilde

(10/10) Ač mě ve škole do téhle knihy nikdo nenutil, stejně jsem se k ní v příslušném věku dostal sám. Děj je celkem jednoduchý, ale to, na čem kniha stojí, je její filozofie. Oslavuje krásu a mládí, což mi je blízké, neb mám ze stárnutí tak trochu strach a hádám, že čím budu starší, tím hůř se mi bude toto dílo číst :D Ve zdejších komentářích mě zaujala častá nenávist k Henrymu. Ano, je to cynik, ale zároveň mě jeho postava bavila i v případech, kdy jsem s ním nesouhlasil.... celý text

Silueta 2015, Justin Richards

(8.5*) O něco zajímavější, než Závoj smutku. Na to, že seriál flákám a 12. doktora tak prakticky neznám, se mi tu líbil.

Návraty - Nauka o reinkarnaci 2008, Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda

(2/10) Tuhle knížku mi vnutil nějaký pán od hnutí Hare kršna. Sám možnost reinkarnace nevylučuji, ale to, co je v této knize, mě upřímně děsí. Tedy v případě, že by to skutečně mělo být pravdivé. Kniha paradoxně vzbuzuje více otázek než odpovědí. Ve zkratce káže, aby se člověk vzdal snad veškerého potěšení (skoro bych řekl, že všeho, pro co stojí za to žít) a jen tak se vyhne dalšímu utrpení v podobě dalšího zrození. A co hůř - pokud budete žít "špatně", holt se v příštím životě narodíte jako zvíře nebo třeba kytka. Také mě dostalo, že je nutné vyhledat nějakého "učitele", který vám s tou seberealizací pomůže, takže kdo ve svém okolí nikoho takového nemá a nemůže si dovolit cestovat, tak má asi smůlu. Dále mě pobavil ten příběh o člověku, který páchal hříchy a byl očištěn jen proto, že před smrtí vykřikoval jakési posvátné jméno (a to ještě z nevědomosti) a to ho "očistilo". Takže když budu celý život ubližovat lidem a páchat zlo a pak budu vykřikovat nějaké očistné mantry, bude to v pohodě? No nevím. No a taky mě dostal ten zákaz drog - respektive bych to ještě trochu chápal, kdyby mezi to nepočítali i kávu a čaj. Dal by se pochopit požadavek na nejezení masa a živočišných výrobků, ač nejsem vegan a nejspíš nikdy nebudu, tak chápu, proč to někteří lidé dělají. Ale abych si kvůli víře nedal ani kafe? Tak to je na mě vážně moc. Jednoduše, pokud by tohle byla realita, jsem v háji :D... celý text

Parfém: Příběh vraha 1990, Patrick Süskind

(8/10) Už jen začátek, popisující doby, kdy se na čistotu a hygienu příliš nedbalo a narození hlavní postavy nevyvolává příliš příjemné pocity. Tahle kniha je zkrátka zvláštní a ještě se zvláštnějším koncem. Je zajímavé se zamyslet nad tím, zda pachy a vůně skutečně mohou takto ovlivňovat lidské smýšlení. V knize to možná bylo až přehnané, ovšem jsem stejně rád, že jsem se k ní dostal.... celý text

Dívka v pavoučí síti 2015, David Lagercrantz

(10/10) Bohužel to bude už asi tři roky, co jsem četl původní Millénium, takže s Larssonovým stylem psaní příliš srovnávat nemohu. Ze zpráv o pokračování jsem byl sice trochu rozpačitý, ale kniha se mi líbila. Millénium si určitě ještě v budoucnu znova přečtu i s touto knihou a pak můj komentář bude asi objektivnější. Jinak, ony stížnosti na to, že Lisbeth přežije všechno - nad tím jsem se pozastavoval už v druhé knize původní série, takže to bych autorovi nevyčítal.... celý text

Ticho 2011, Becca Fitzpatrick

(8/10) Po tomhle díle jsem musel navýšit hodnocení, protože byl zajímavější a napínavější než ty předchozí. Pro mě zatím ze série jednoznačně nejlepší.

Crescendo 2011, Becca Fitzpatrick

(6/10) Tak jsem zkusil i druhý díl. Kniha začíná poměrně idylicky, ale samozřejmě se vše zkomplikuje. Vadilo mi ovšem chování Nory a jak to tu tak čtu, tak nejsem jediný. Trochu jsem zvažoval, jestli sérii neodložit, protože přecejen obvykle čtu naprosto odlišné žánry, ale po tom konci to zkrátka nešlo a ten třetí díl jsem musel otevřít :)... celý text

Zavržený 2010, Becca Fitzpatrick

(6/10) K téhle knize bych se asi nedostal, kdyby mi ji nevnutila kamarádka. Je to taková klasická věc pro holky, kde se objeví záhadný a sexy kluk, ze kterého je hlavní hrdinka samozřejmě celá pryč. Trochu mi to připomínalo takové ty fanfikce :D Ale abych nekřivdil, ten nápad s anděly se mi líbil. Sice to není knížka úplně dle mého gusta, ale jako oddechovka proč ne a chápu, že se to těm, kteří spadají do cílové skupiny, líbí.... celý text

Závoj smutku 2014, Tommy Donbavand

(7.5/10) Řekl bych, že moje hodnocení odpovídá takové průměrné epizodě seriálu. Pro fanoušky příjemné zpestření.

Červený drak 1992, Thomas Harris

(10/10, přidávám do doporučených) Opět výborné. Píšu opět, i když to je vlastně první kniha série, protože jsem začal číst v době, kdy jsem neměl po ruce internet a tak podle vzoru filmů začal s Mlčením jehňátek. Hannibal se zde vyskytuje jen velmi málo, ale i tak je kniha neskutečně poutavá a napínavá.... celý text

Hannibal - Zrození 2007, Thomas Harris

(8/10) Určitě to není špatné, dokonce mě překvapilo, že onen námět si Harris nevycucal dodatečně z prstu, ale tyto události jsou naznačeny již v knize Hannibal. Nevím, zda to je tím, že tohle je vlastně teprve začátek a není to ten Hannibal, jakého ho známe později, ale nebylo to úplně ono. Mám pocit, že filmové zpracování se mi možná líbilo i více. Zkrátka, tahle kniha není špatná, je "jen" dobrá, ale s nadšením z těch knih předchozích se to úplně srovnávat nedá.... celý text

Hannibal 1999, Thomas Harris

(10/10, přidávám do doporučených) Tenhle díl mě asi bavil ještě o trochu víc než ten předchozí, nejspíše proto, že se zaměřuje více na Hannibala samotného. Ta postava je prostě fascinující. Po znovuzhlédnutí filmu, který jsem už celkem dlouho neviděl a myslel si, že se mi všechny filmy líbily zhruba stejně, jsem ale došel k závěru, že druhý film za tím prvním poměrně pokulhává. Možná to bylo dost i díky tomu, že jsem se konečně dostal k předloze, protože se mi moc nelíbily různé změny a třeba vynechání postavy Margot (bavil mě ten jejich vztah s Barneym) a oceňuji, že se danou postavou inspiroval alespoň seriál, i když v poněkud jiné podobě. Knižní konec je sice docela zvláštní, ale i tak se mi líbil, víc než ve filmu.... celý text

Mlčení jehňátek 2001, Thomas Harris

(10/10, přidávám do doporučených) Film znám už hodně dlouho (a vždycky tato filmová série patřila k mým oblíbeným), ale dlouho jsem nevěděl, že to byla původně kniha, která tohle všechno začala. A i když jsem film viděl už kolikrát, stejně mě kniha hrozně bavila a doslova jsem ji zhltl. Dokonce mě navnadila natolik, že jsem znovu zhlédl filmy i seriál a díky začerstva přečteným knihám teď mohu sledovat, kde se seriál inspiroval dialogy a třeba i událostmi, které byly ve filmech vynechány.... celý text

Steve Jobs 2011, Walter Isaacson

(10/10) Ani nevím, jestli se dá nějak pořádně hodnotit životopis, ale vzhledem k tomu, že tento si dal za cíl vykreslit Jobse realisticky, bez toho aniž by na něj autor jen pěl ódy nebo ho hanil, bych řekl, že se to povedlo. Od Applu sice nic nemám a ani nevím, jestli někdy mít budu, ale Steve mi vždy přišel jako zajímavá osobnost a tohle mi přijde jako dobrá volba dovědět se něco víc. Je třeba zajímavé, že za prvním Applem stál inteligentní, ale nesmělý Wozniak, který by ho ale sám díky své povaze nikdy tak dobře neprosadil a tak se poměrně zajímavě doplňoval s podivínským, ale cílevědomým Jobsem. Zajímavá byla třeba Jobsova posedlost různými (pro normálního člověka šílenými) dietami, zájem o budhismus a drogy jako LSD. Oceňuji jeho posedlost designem, přičemž zacházel do takových mezí, že chtěl mít "v lajně" i součástky uvnitř, které zákazník stejně neměl nikdy vidět. Toužil mít pod kontrolou vše, od hardwaru po software, což sice vedlo k tomu, že na trhu převládl Microsoft, ale i tak mi tento přístup přijde zajímavý. O to zajímavější je, že do této knihy zasahovat nechtěl, dokonce ji nechtěl ani číst. Takže se můžeme dočíst o tom, jak se mu povedlo vybudovat velkou firmu, aby z ní byl po čase díky svému chování vyhozen, jak začínal znovu, aby se po letech, kdy bez něj Apple upadal, mohl vrátit zpět, nebo jak svými požadavky a chováním lidi doháněl k šílenství, ale i špičkovým výkonům. Jako všichni měl své kladné i stinné stránky, ale je asi nadmíru jasné, že bez něj by Apple jistě nebyl tím, čím je dnes.... celý text

Hobit (alebo Cesta tam a späť) 2002, J. R. R. Tolkien

(9/10) Je to zkrátka taková milá až pohádková knížka o tom, jak se jeden hobit a několik trpaslíků vydá pro poklad, přičemž je z nesnází musí věčně tahat buď Gandalf nebo právě hobit Bilbo, jinak by nedošli ani do půlky cesty :D Film jsem odkládal na dobu, až budu mít přečtenou knížku a teď mě trochu děsí, nač z toho dělali tři filmy.... celý text

1984 2003, George Orwell (p)

VÁLKA JE MÍR NEVĚDOMOST JE SÍLA SVOBODA JE OTROCTVÍ (10/10, přidávám do doporučených) Kniha z roku 1949 a přesto je velice aktuální i dnes. Až to téměř děsí. "Bylo však také jasné, že všestranný růst bohatství hrozí zničit – a v jistém smyslu opravdu zničil – hierarchickou společnost. Ve světě, v němž by měl každý člověk krátkou pracovní dobu, dosyta se najedl, žil v domě s koupelnou a ledničkou, vlastnil auto nebo dokonce letadlo, by nejzřejmější a snad nepodstatnější forma nerovnosti už dávno vymizela. Kdyby se bohatství stalo všeobecným, neodlišovalo by jednoho člověka od druhého. Bylo bezpochyby možné představit si společnost, v níž by bohatství, ve smyslu osobního vlastnictví a přepychu, bylo rovnoměrně rozděleno, zatímco moc by zůstala v rukou malé privilegované kasty. Ale v praxi by taková společnost nezůstala nadlouho stabilní. Kdyby totiž volného času využívali všichni stejně, pak by se velká masa lidí, normálně otupených bídou, stala gramotnou a naučila by se myslet vlastní hlavou; a jakmile by lidé jednou dospěli až sem, uvědomili by si dříve nebo později, že privilegovaná menšina neplní žádnou funkci, a svrhli by ji. Domyšleno do důsledků, hiearchická společnost může existovat jedině na základě bídy a nevědomosti." Samozřejmě, že žijeme v úplně jiných podmínkách, než jaké jsou v této knize, ale i tak vidím tak trochu paralelu s životem u nás, i když ne v takovém extrému. Věčně se u nás nadává na politiku, na nízké platy a životní úroveň a nikdo s tím nic nedělá. Těžko říct, zda to je leností, zbabělostí nebo právě tou otupělostí z toho, že pro některé neexistuje nic jiného než bída, práce a život a od výplaty k výplatě. "Jak měl člověk rozeznat, co z toho byla lež? Možná že průměrná lidská bytost skutečně žije líp dnes než před Revolucí. Jediným důkazem opaku byl němý nesouhlas, který člověk cítil v kostech, podvědomý pocit, že životní podmínky jsou nesnesitelné a že kdysi musely být jiné. Napadlo ho, že skutečným charakteristickým rysem moderního života není jeho krutost a nejistota, ale prostě nuzota, ošumělost, lhostejnost. Když se člověk rozhlédl kolem sebe, život nejenže se nepodobá lžím, které se řinou z obrazovek, ale ani ideálům, které se Strana snažila uskutečnit. Velká část života, dokonce života člena Strany, byla neutrální a nepolitická, byla to dřina v otravných zaměstnáních, bitva o místo v podzemní dráze, zašívání děravých ponožek, žebrání o tabletku sacharínu, šetření špačka od cigarety." A víceméně tohle je přesně to, o čem mluvím. Ovšem zároveň kniha zachází i tak daleko, že si člověk uvědomí, že je za život u nás vlastně rád. Je děsivé si představit žít ve světě, kde vás kamery sledují na každém kroku, včetně vašeho domu, kde máte nastrčenou obrazovku, kterou nelze nikdy vypnout, jen ztlumit a kde se nedá dopátrat pravdy, protože pravdu má jen Strana. A to i v případě, že ji nemá, protože když minulost neodpovídá tomu, co zrovna potřebuje, jednoduše ji změní. "Jestliže Strana dokázala vnořit ruku do minulosti a prohlásit o té či oné události, že se nikdy nestala – není to mnohem hrozivější než pouhé mučení anebo smrt?" "Nakonec Strana prohlásí, že dvě a dvě je pět a člověk tomu uvěří." Příliš neuznávám něco, jako "povinnou četbu", ale tahle kniha tam zkrátka právem patří. Ač to není zrovna veselé čtení, řekl bych, že tak trochu slouží i jako varování, protože to třeba není tak dávno, co jsem se děsil schválení různých dohod (SOPA, PIPA, ACTA) proti "pirátství" znamenající omezení svobody internetu a povolení všelijakého šmírování pod záminkou porušování autorských práv. Je jen dobře, že to vzbudilo opravdu velkou vlnu nevole, protože jsem zažil i takové lidi, co nad tím mávli rukou a řekli, že "něco takového přeci neprojde". Neprošlo, ale jen díky silnému odporu. Kdyby nad tím takhle mávli rukou všichni, snadno by se mohlo stát (teď to možná trochu přeženu, ale kdo ví), že by nám pomalu mohli ze svobody ukrajovat kousek po kousku tak, až bychom skončili stejně, jako v této knize. "Svoboda znamená svobodně prohlásit, že dvě a dvě jsou čtyři."... celý text

Synové osudu 2009, Darren Shan (p)

(9/10) Musím říct, že takovýhle závěr bych opravdu nečekal. Je docela zvláštní, ale zajímavý a je vidět, že to autor měl opravdu promyšlené.