Sisyphus'_Rock přečtené 7
Prapůvodní chaos
2023,
Martin Kuneš
Co na to jenom říct... Až se snad druhotně stydím za to, že si někdo troufnul tohle vydat knižně, účtovat si za to peníze a sám sebe nazývat "básníkem" a "umělcem"... Síla básnického jazyka spočívá v tom, že čtenáře donutí pozastavit se nad neobvyklostí jazyka, uvidět krásu v neotřelých sletech slov, majících význam, který byste prózou zkrátka tak efektivně nevyjádřili. Ale v tomto případě se zdá, že autor zůstal, co se týče úrovně jazyka své tvorby, uvězněn na úrovni stylistických cvičení žáka sedmé třídy. Celá jeho tvorba je neskutečně naivní, neotesaná, primitivní... Snad většina jeho tvorby stojí na sdruženém rýmu, což svědčí o naprosté absenci formální invence a také o tom, že autor nemá absolutně načtené klasiky. Mám podezření, že za svůj život nepřečetl jedinou sbírku básní, protože pokud ano, snad by to v něm zanechalo alespoň trochu touhy hrát si se slovy i nějak sofistikovaněji a vyjít ze své komfortní zóny, která zahrnuje verše ve stylu: objevil//vyjevil, seděli//věděli, netřeba//potřeba,... Chvílemi už jsem se radoval, že se autor pokusil hrát si s enjambementem, hned jsem si ale uvědomil, že to je jenom verš nešikovně zalomený kvůli tomu, aby se mu výtvor vešel do rámečku v příspěvku na Instagramu. Motivy se opakují až s únavnou pravidelností, aniž by nabývaly na hloubce nebo nabízely čtenáři cokoliv nového. Po chvíli čtení působí slova "vesmír", "víla", "sen", "snílek", "oheň" atd. už jenom jako vyprázdněný šum, jedno velké klišé, které můj mozek raději už ani neregistroval. Snad by se dalo vymluvit na to, že každý někde začíná a tohle je autorova prvotina, u které nelze mít žádné velké ambice. Ale po prozkoumání autorova profilu na sociálních sítích bych nedokázal rozpoznat, je-li báseň z roku 2024, nebo 2022. Téměř žádný posun v jeho tvorbě nenastal. Určitě ale nejsem první, kdo si toto o jeho tvorbě myslí. Jak je zřejmé z děl "Básník" (ironické) a "Nešvar", nějaká konstruktivní kritika se nejspíš k autorovi dostala. On nad ní ale mávne rukou s tím, že jsou to jen "hejty", "závist", "strach z konkurence" a že on je přece snílek co si jde svou vlastní cestou... Asi to ale není to nejhorší, co se dá na internetu číst. Budu raději za toto, než za Tweety zalomené do veršů, které tvoří jiní "insta-básnící". Ale pokud máte na výběr (což máte), prosím, sáhněte ideálně po českých klasicích. Ne po výtvorech někoho, kdo se nazývá básníkem, ale jeho tvorba se i za několik let psaní nepřehoupla přes úroveň druhého stupně ZŠ.... celý text